Recenze

Opak věčnosti - Když málem nestačí!

13.10.2019 20:17

Elizabeth Weinová - Krycí jméno Verity

Originální název: Opposite of Always 
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2018)
Počet stran: 448
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Pro lásku, šel bych světa kraj!

Jack je zářivým příkladem šedivé průměrnosti. Není premiant, špičkový sportovec, dokonce ani oblíbenec třídy. Všechny tyhle životní milníky měl málem na dosah, ale nikdy se mu nepodařilo je uchvátit za pačesy. Situace se opakovala i v případě jeho nejlepší kamarádky Jillian, kterou už nějaký ten pátek tajně miluje, ale když dívka jeho dětství začne chodit s jeho nejlepším kamarádem, nezbývá mu nic jiného než, tiše zůstat v ústranní. A tak ho život zavane na nudnou vysokoškolskou party, kde jako obvykle pouze posedává mimo středobod veškerého dění, ale právě tam, na starých zaprášených schodech potká někoho, kdo prolomí jeho koloběh bytí.

Zpočátku se mohlo zdá, že je to setkání jako každé jiné, formální a chvilkové, které za pár okamžiků vyšumí do ztracena. Jenže Jackie má za sebou dost těžkých bojů s osudem, a proto se rozhodne vzít rozhodování do svých rukou a s Kate se pomalu stávají něčím víc nežli jen dobrými přáteli. Avšak jejich láska není obyčejná, je proklatá tajemstvím, které si vyžaduje lidský život, existuje jen jedno východisko – cestovat časem a přepsat dějiny, ale čím víc se chlapec snaží zasahovat do spletitých vláken minulosti, tím větší dopad to na něj, i na jeho blízké má. Kam až je ochoten zajít, aby spasil tu, která je jeho vyvolenou?

Když Kate umírá potřetí, jsem tváří naplácnutý na kufr policejního auta. Krabička, která jí měla zachránit život, se mi zmačkaná válí u nohou.

Cestou jsem dostal pár lekcí. Například: oblečením se nezdržujte.

Venku je zima na svetr. Já mám na sobě triko s krátkým rukávem, flanelové kalhoty od pyžama a pár okopaných conversek, které nosím, když sekám trávník. Zevnitř jsou vlhké a v pravé mě dře chuchvalec trávy, ale na ponožky nebyl čas. Ponožky a oděv uzpůsobený danému počasí, to je luxus. Vyžaduje čas. A času já nemám nazbyt.

Ne dnes večer. Vlastně nikdy.

Protože velká lekce číslo jedna zní: ani cestování v čase nemůže zachránit ty, které milujete.

Chcete nějaký "starý dobrý" YA "doják"? No prosím!

Opak věčnosti“ už na první dobrou evokuje typicky letní čtení, které se skvěle hodí k dlouhým dnům nic nedělání. Ovšem nenechte se zmást zářivě žlutou obálkou a krásnou grafikou, jenž zdobí začátek každé kapitoly. V ruce totiž nedržíte nic „klasického“, jelikož se dílo v mnoho ohledech vyhýbá starým stereotypům, ale zároveň se k nim i oklikou vrací.

Pilotní protagonista je normálním dospívajícím jedincem, středoškolákem v maturitním ročníku, jehož doprovází vcelku běžné naděje a sny. Neoplývá žádnými super schopnostmi, ani neumí pohnout zeměkoulí. Ke svým cestovatelským schopnostem přišel doslova jako slepý k houslím. A přesto tu je jedna holka, Kat, jež trpí vzácnou genetickou chorobou, kvůli ní je ochoten obětovat cokoliv. Hodný kluk, nemocná holka a svízele osudu, to všechno už tu nejednou bylo, třeba takový „John Green“ by mohl vyprávět. Nicméně i tak je tahle knížka něčím výjimečná, je vtipná, čtivá a donutí vás přemýšlet o lidech kolem sebe.

Lidi strašně rádi říkají, že láska někde čeká na každého z nás.

Je to jedna z těch věcí, co vám máma řekne, abyste se cítili líp, když vám totálně ztroskotá vztah, nebo co zamumlá váš obvykle nekomunikativní táta, než vás poplácá mezi lopatkami a prohlásí: „Dobře jsme pokecali.“ Ale vesměs je to pravda. Když uvážíte, kolik lidí se toulá po téhle planetě, musí tu přece být někdo, kdo se k vám dokonale hodí, nebo ne? Člověk, kvůli kterému bude vaše srdce blábolit šílenosti typu „Vždycky tě budu milovat“, „Nemůžu se dočkat, až poznám tvoje rodiče“ a „No jasně, že si dám tvoje jméno vytetovat na krk.“ Potíž je v tom, že se většinu času jen honíme za někým, kdo ve skutečnosti patří k někomu jinému, a nakonec nám zbyde maximálně třetina času, který jsme bývali mohli strávit s osobou, co k nám skutečně patří. Pokud se s ní tedy nemineme úplně.

I ze stereotypů se dá stvořit originální kousek!

Dějová linie v mnohém připomíná jiné vlajkové trháky, zejména „Hvězdy nám nepřály“, „Chvíle před koncem“, či filmový snímek „Všechno nejhorší“. Hlavní hrdina se zas a stále vrací do předem vybraného časového úseku a snaží se napravit (ne)jen své pochybení, ale není to pochopitelně vůbec jednoduchý úkol, a proto se do tříměsíčního intervalu navrací hned pětkrát za sebou, což vám postupem času může trochu lézt na nervy a snižovat tak i celou atraktivitu knížky. Dílko je to tloušťkou lehce nadprůměrné, ale zde by běžná třistastránková norma přišla vhod.

Autorův styl psaní není vůbec špatný, ale není to ten běžný způsob, na který je čtenář YA literatury zvyklí. Z toho lze usuzovat jediné, ne každému sedne, a ne každý z něj bude nutně nadšený. Ich forma není žádné novum, ale čtivější a méně čtivé pasáže, jenž se neustále prostřídávají nepatří mezi typizované prvky. Vcelku lze tvrdit, že se jedná o počin, který určitě stojí za přečtení, ale na zadek si z něj rozhodně nekecnete. Jestliže hledáte relaxační oddychovou záležitost, tak budete uspokojeni, v opačném případě se porozhlédněte v jiných spisovatelských končinách! Za mě solidní průměr v podobě 3. z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Jsem Jack King. Ten kluk, co na párty plné lidí sedí s půldenním strništěm a starou flanelkou u paty schodiště v obýváku, v ruce drží prázdnou sklenici a po očku sleduje basketbalový zápas v televizi, ale většinu času prostě zírá do kuchyně na…

Pokaždé na tu samou. Jillian.

Když jsme se hlásili na den otevřených dveří na Whittierově univerzitě, představoval jsem si, že budeme mít s Jill konečně trochu času pro sebe. Že strávíme víkend spolu a ona konečně pochopí, že jsem (celkem) okouzlující a (vlastně docela) cool a (více méně) zajímavý. Že můžu být víc než jen kámoš Jack, chápete?

Místo toho tu ale už dobrou půl hodinu sedím sám. Ačkoli přísně vzato nejsem tak úplně sám; celkem dost lidí do mě vráží po cestě nahoru a dolů po schodišti. Přísahám, že obvykle nejsem takový stydlín, takový asociál.

Vysvětlím.

Křiváci - Děsivé hrůzy znovu ožijí!

24.09.2019 22:01

Maureen Johnsonová - Křiváci

Originální název: Truly Devious
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2019)
Počet stran: 336
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Elitní zařízení pro mladé génie!

Ellinghamova akademie je skvostem na poli středoškolského vzdělávání. Slavný institut ve Vermontu poskytuje přístřeší všem nadaným žákům bez ohledu na barvu pleti, náboženství nebo sociální status. Pokud projdete netradičním příjímacím řízením, tak máte vyhráno, o všechno ostatní se postará škola. Jenže tohle místo není jen studijní idylkou, je to také místo, kde se stala dosud nevyřešená vražda, která i po téměř jednom století nepřestává zanechávat stopy. A právě kriminalistická hádanka je hlavním lákadlem pro Stevie Bellovou, která se v budoucnu hodlá stát brilantní vyšetřovatelkou. Podaří se jí rozlousknout více než sto let starý oříšek?

Stevie je průměrně vypadající puberťačka, která ze všeho nejraději tráví svůj volný čas předčítáním thrillerů. Touží se stát novodobým Sherlockem, proto se vydává do destinace, která jse záhadami a krví přímo proklatá. Jenže vrah se nespokojí s málem, vrátil se zase do hor a je připraven dokonat to, co už jednou začal. Dívčina se tak pouští na tenký let v honbě za přízrakem. Čím hlouběji pátrá, tím katastrofálnější sled událostí zpustí. A zdá se, že jednou smrtí to zdaleka neskončí!

Osud si pro Dottie Epsteinovou přišel o rok dříve v podobě předvolání do ředitelny.

Nebyla v ní ani zdaleka poprvé.

Dolores Epsteinovou neposílali na kobereček kvůli nějakému obyčejnému prohřešku – neprala se, nepodváděla, nepropadala ani nechodila za školu. Dottie do ředitelny chodila kvůli závažnějším záležitostem – protože sama vymýšlela chemické experimenty, vyslovovala pochybnosti o odborných znalostech učitele v neeukleidovské geometrii nebo protože četla při hodinách knihy. Měla totiž pocit, že se tady nic nového stejně nenaučí, a tak ten čas v učebně může klidně strávit něčím užitečnějším.

„Dolores,“ říkával pan ředitel, „nemůžeš se chovat, jako bys byla chytřejší než ostatní.“

Ale já jsem,“ odpovídala. Nebyla namyšlená, prostě jen konstatovala pravdu.

Tentokrát si Dottie nebyla jistá, co provedla. Vloupala se sice do knihovny, aby našla jednu konkrétní knihu, ale byla přesvědčená, že o tom nikdo neví. Dottie už prošmejdila každý kout školy, překonala kdejaký zámek a nakoukla do všech přihrádek, kumbálů a zákoutí. Ale ne se zlými úmysly – většinou chtěla jen něco najít nebo zjistit, jestli se tam prostě dá dostat.

Nástupkyně legendární britské kriminální hlavičky!

Přiznejme si, kdo z nás se aspoň jednou nechtěl stát policistou, přijít na kloub něčemu velkému? A právě takováto dětská touha je ústředním motivem „Křiváků“ prvního dílu nové napínavé detektivní young adult série z produkce nakladatelství CooBoo. Ovšem nemějte strach, nezůstane jen u mrtvol a tajemna, na své si přijdou i romantické dušičky, či milovníci pořádné porce dobrodružství a napětí. Hned ve dvou dějových liniích současnosti a minulosti se totiž podíváte pod pokličku americké elity a zjistíte, že lesk a okázalost v sobě skrývají hluboké trhliny.

Příběhem čtenáře provází slečna Bellová, mladá nadějná studentka, která je přesně taková, jakou byste ji chtěli mít. Chytrá, empatická, ale i lehce introvertní. Není vždycky dokonalá a její zvědavost jí nejednou přivede do pořádného průšvihu, přesto však nepostrádá smysl pro povinnost a přátelství jí taktéž není cizí. Zkrátka je to postava, kterou si nejde nezamilovat a každý si v jejích povahových rysech najde kapku sebe sama.

„Musím jít,“ vyrazila ze sebe. Vydala se směrem k poklopu a osoba její pohyb napodobila. Byli jako dva hráči na šachovnici, kteří se postupně propracovávají k nevyhnutelnému závěru.

„Víš, že tě nemůžu nechat jít,“ pronesla osoba. „Kéž by to bylo možné.“

„Vždyť je,“ namítla Dottie. „Umím držet jazyk za zuby.“ Pevně stiskla výtisk Sherlocka Holmese. Dokud ho svírá, nic se jí nemůže stát. Sherlock ji ochrání.

„Prosím,“ žadonila.

„Omlouvám se,“ vydechl návštěvník a v jeho hlase byl cítit upřímný smutek.

Ve hře zbýval přesně jeden pohyb a Dottie věděla, že nehraje v její prospěch. Ale když už vám na desce nezbývají žádná políčka, uděláte, co musíte. Prudce vyrazila k poklopu. Neměla čas chytit se žebříku – upustila knihu a skočila přímo do temného otvoru. Naslepo hmátla rukama. Prsty jí sklouzly po kovových příčkách, zachytit se nedokázala. Padala. Podlaha ji přivítala smrtícím objetím.

Když přistála, na zlomek vteřiny se jí projasnila mysl. Cítila skoro až sladkou bolest a kolem ní začalo téct něco teplého a lepkavého. Osoba slézala po žebříku. Dottie se pokusila hnout, posunout se po podlaze, ale marně.

„Kéž bys sem nikdy nechodila,“ prohlásil návštěvník.

Když si pro Dottie přišla temnota, byla rychlá a definitivní.

Vítečný počátek skvěle vystavěné série pro mladé!

Samotný styl, jakým je knížka napsána by se dal zařadit mezi ty jednoduší kádry. Dominantní jsou především jednoduché věty, jenž propojují četné dialogy mezi nejen pilotními protagonisty. Velkou výhodou je i absence nadměrného popisného balastu. Jistě, některým obecnějším „scénám“ se nevyhnete, ale prim zde hraje především tragédie jako taková, právě kolem ní se točí veškeré další dějství. Zkrátka a dobře, čtení si užijete, ať už se budete nacházet v první, či poslední části tohoto úvodu.

Maureen Johnson dala vzniknout jednoduchému, ale přitom zábavnému čtivu, které si užijí jako příznivci tvorby pro mladé dospělé, tak i ti, kdož hledají něco lehčího. Zejména pokud se pídíte po něčem, u čeho nebudete chtít moc přemýšlet, ale zároveň nechcete jen bezduchou červenou knihovnu, tak jste právě našli svého favorita. Za mě je to velmi zdařilý „nášlap“ nové trilogie, který toho rozhodně má mnoho, co nabídnout. Osobně považuji spisovatelčin počin za příjemné překvapení a hodnotím ho plným počtem 5. z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Svah se pomalu srovnával a stromy začaly odhalovat rovnější cestu lemovanou zeleným trávníkem. Autobus se přiblížil k příjezdové bráně se sochami na podstavcích po obou stranách. Byla to kamenná okřídlená stvoření se čtyřmi tlapami, ocasem, usměvavými tvářemi a prázdným výrazem v očích.

„To jsou ale zvláštní andělé,“ pronesla máma a natahovala krk.

„To nejsou andělé,“ opravila ji Stevie. „Jsou to sfingy. Mýtická stvoření, která lidem pokládají hádanky, než je nechají projít. Pokud neuhádnou, sfinga je sežere. Jako v mýtu o Oidipovi a Antigoně. Neplést s Anticolem.“

Matka jí znovu věnovala svůj typický pohled. V zásadě jsme toužili po holčičce, co bude chodit po nákupech, tančit na diskotékách a prožívat svůj maturiťák, ale místo toho jsme skončili s touhle podivínkou, kterou máme vážně rádi, ale většinu času nemáme ani páru, o čem mluví.

Stevie své rodiče občas litovala. Do jejich kolonky zajímavý spadal jen hodně omezený soubor věcí. Pochybovala, že se dokážou bavit tak jako ona.

Germaininy velké oči za brýlemi zabloudily ke Stevie. Dívka měla v tváři stejně nečitelný výraz jako sfingy venku.

Arabella z Marsu - Napoleonské války trochu jinak!

19.09.2019 13:26

David D. Levine- Arabella z Marsu

Originální název: Arabella of Mars
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2016)
Počet stran: 400
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Omega

Mars už není jen snem!

Arabella celý svůj dosavadní život strávila na rudé planetě, obklopena domorodým obyvatelstvem. Skotačila se svým bratrem, nosila kalhoty a zajímala se o robotické figurky. Zkrátka a dobře, počínala si tak, jak by si mladá dáma počínat rozhodně neměla. Jednoho dne však pohár trpělivosti přetekl, lumpáren už bylo dost. Je načase vrátit se do civilizace a začít spořádaně koexistovat. Alespoň toto si myslí její matička anglická panička, každým coulem. Ashbyová tak musí dát sbohem blízkým končinám a vydat se zpět k zemské přitažlivosti. Jenže britské sytě zelené kopce v ní vyvolávají spíše úzkost a nejistotu.

Nedlouho po návratu na modrou domovinu se všechno změní, ke dveřím dorazí poslíček s černou obálkou, jenž rozhodně nevěstí nic dobrého. Pochmurné zprávy spustí nečekanou lavinu událostí, jež rozhodně neústí ve šťastný konec vdovy a jejích dcer. Mladá dívka musí rychle jednat, je načase vrátit se do rodných luhů a hájů, zvrátit koloběh osudu a nastolit spravedlnost. Jestli zůstane pouhým pozorovatelem, její matka i sestry přijdou o všechno. Musí tak proklouznout na palubu vzducholodě a získat si vstupenku zpátky na Mars.

Pak si povzdechl a otočil se k matce „Můžeš s sebou vzít děvčata“, prohlásil rezignovaně. „Ale Michael zůstane tady a bude mi pomáhat s plantážemi“.

„Ale otče...“ spustila Arabella, otec však potřásl hlavou, aby jí umlčel. Pohled jeho očí jasně prozrazoval, že si nepřeje, aby někam odjížděly, ale všem bylo jasné, že tentokrát matku neuchlácholí.

Arabella pohlédla na Michaela a hledala u něj podporu. Oči se mu zalily slzami, ramena se mu roztřásla a jeho ruce, stále pokryté Arabellinou krví, bezvládně visely podél těla. „Je mi to moc líto,“ zašeptal.

Postava hraběte Zeppelina rázem získává nový rozměr!

Arabella z Marsu“ je úvodem do trilogie z odvětví steampunkové tvorby. Tedy literárního žánru, který doslova přepisuje dějiny a vnáší do nich cosi nového a neotřelého. Myslíte si, že vás na napoleonské době nemůže nic překvapit? A co takhle vesmírné boje, mechaničtí navigátoři a velice konvenční anglická smetánka? S obdobně laděnou knihou jsme naposledy měli tu čest v roce 2014, kdy u nás vyšly „Úklony a úklady“ z produkce nakladatelství CooBoo. Bohužel se však série z pera Gail Cariger neujala, a tak si příznivci této počtené museli na nějakou tu velkou rybu chvíli posečkat, a teď je tady!

Nenáročný, leč čtivý příběh se sympatickou hlavní hrdinkou. I takto v kostce by se dala shrnout dějové linie tohoto dílka. Pokud jste s tímto žánrovým vymezením měli tu čest, tak jistě víte, že jsou pro něj typičtí charizmatičtí pilotní protagonisté, či lépe řečeno protagonistky– ne jinak je tomu i v tomto případě. Dívčina je vskutku pěkné kvítko, které svým rodičům nejednou způsobilo pořádný bolehlav. Jenže co jiného jí také zbývá? Obyčejné povinnosti dámy v nesnázích, to není nic pro dobrodružnou a zvídavou dušičku. Koho by bavilo vyšívání, či hra na klavír, když může lítat venku, hrát strategické kvízy a objevovat krásy přírody?

Arabella opatrně otevřela dveře své ložnice a neslyšně vkročila do temné chodby. V celém domě panovalo ticho a služebnictvo, i panstvo neslyšně oddychovalo ve svých postelích. Do noci se ozývalo jen tiché tikání starožitných hodin.

Našlapovala bosýma nohama na dřevěnou podlahu a na cestu si svítila svící. Držela se u zdi, kde prkna podlahy nevrzala. Udělala dlouhý, opatrný krok, aby překročila místo, o kterém věděla, že by mohlo hlasitě zaskřípat.

Sešla dolů po schodišti a proplížila se bludištěm tmavých chodeb až do salonku, kde v nejvzdálenějším koutě stálo cembalo a za ním seděla tichá postava.

Brenchleyho hračka na cembalo.

Alternativní dějiny v jedinečném knižním žánru!

Samotný první díl je rozdělen na čtyři tematické části, které věrně kopírují přelomové momenty v životní cestě mladé lady. Kromě fantaskního intergalaktického prostředí bude čtenář mít co do činění i s dobře známým Londýnem první poloviny devatenáctého století, a to včetně jeho předsudků a zakořeněných stereotypů. I s tímto společenským úskalím si David D. Levine poradil na výbornou. Neboť krom klasické příběhové linky, brouzdá i do sfér hlubokých filozofických a sociálních otázek jakými jsou rasizmus, zkreslené vnímání světa, i touha jít si za svým snem.

Mě osobně autorova tvorba do značné míry pozitivně překvapila. Toto literární vymezení je mi velice blízké, proto jsem byla opravdu hodně potěšena tím, že na pultech našich knihkupectví konečně přistála nějaká ta novinka. Škoda otevřeného a nedotaženého konce, stejně jako místy vleklé prostřední části. I tak se jedná o zdařilý počin, který potěší především fantasy a YA nadšence, ale nepohrdnou jím ani ty, kdo rádi hledají a objevují nové knižní vody. Zkrátka, pokud jste připraveni na pořádnou jízdu, tak směle do toho! Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček a tiše doufám, že se s Arabellou ještě někdy setkám! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Arabella Ashbyová ležela na břiše na vrcholku duny a celým tělem se tiskla k chladnému rudému písmu Marsu. Noční ticho proťal vzdálený výkřik khulekha na lovu. Pouští se prohnal vítr a Arabella ucítila směsici vůní: mízu khoreššského dřeva, skořicovou vůni Marťanů a typické ostré aroma písku. Pohlédla nahoru na Phobos – ještě několik centimetrů vzdálený od Arcturu – a pak zpět dolů do tmy údolí, kde se jistě za chvíli objeví Michael.

Pod koženým thughongem jí prudce bušilo srdce – ne námahou po rychlém běhu na vrcholek duny, ale radostným očekáváním. Byla si jistá, že tuto noc konečně bratra porazí ve hře šoroš khe kušora, neboli na psa a zajíce.

Hra byla velmi jednoduchá. Dnes v noci byl Michael kušura, hbitý běžec a Arabella byla šoroš, krutý a lstivý predátor. Jeho úkolem bylo utíkat asi čtyři kilometry od vyčnívajícího kamene, kterému říkali Starý zlomený nos, až k sušícím pecím, ležícím na jihu od jejich pánského domu. Jejím úkolem bylo ho zastavit.

Divoká karta - Tokio budoucnosti!

26.08.2019 18:58

Marie Lu - Divoká karta

Originální název: Wildcard
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2018)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Utopie nebo časovaná bomba?

NeuroLink již není synonymem bezpečnosti, Z úžasného divu techniky, jež představoval kýžené rozptýlení pro celosvětovou populaci se stalo obrovské sledovací zařízení, které se zaměřuje opravdu na všechny. Kriminalita však vzkvétá vesele dál a z dobrých úmyslů se stala dlážděná cesta do pekel. Algoritmus měl kosit znesvářené strany systému, místo toho nemilosrdně dopadá na ty, kdo nikdy zákon neporušili. Z Warcrossového turnaje se stala šachovnice, v níž několik let stará minulost bojuje s každodenní přítomností.

Slečna Chenová jen tak, tak vyvázla živá z posledního herního zápasu, ale i teď nemá na růžích ustláno. Na její hlavu je stále vypsána tučná odměna, která z ní činní vcelku lákavý živoucí terč. Teď, když konečně odhalila, co se skrývá za novým vylepšením beta čoček, už nemůže věřit tomu, ke komu od dětství vzhlížela s téměř božskou úctou. Hideo jí zradil, polapil do svých spárů a využil. I přesto, že mu ponechala své srdce, ho nyní musí pro dobro celé lidské populace zastavit.

Možná je to paranoia, která se vás zmocní, když se začnete živit lovem odměn. Jsi na ulici plné lidí, opakuju si. Nikdo tě nesleduje.

Od chvíle, co Hideo spustil svůj algoritmus, uběhly tři dny. Technicky vzato by měl být svět bezpečnější než kdy dřív. Každý, kdo někdy použil kontaktní čočky od Henka Games – byť třeba jen jednou –, by teď měl být zcela pod Hideovou kontrolou a mělo by mu být znemožněno jakkoli překročit zákon nebo komukoli ublížit.

Algoritmus nemá vliv jen na několik málo lidí, kteří podobně jako já ještě pořád požívají beta verzi čoček.

Takže bych si, teoreticky, neměla dělat hlavu s tím, že je mi někdo v patách. Algoritmus je nenechá ublížit mi.

Jak nad tím přemýšlím, zpomalím krok, abych přehlédla dlouhý zástup lidí čekajících před místní policejní služebnou. Musí jich být několik set. Všichni se jdou dobrovolně přiznat ke všemu protizákonnému, co kdy provedli – od nezaplacených pokut za parkování přes drobné krádeže v obchodech až po vraždy. Takhle to tu poslední tři dny chodí.

Tokio vykreslené v okovech virtuální reality!

Zatímco úvod do duologie měl za cíl zejména seznámit čtenáře se světem a virtuálním prostředí, v němž se po většinu času pohybuje, tak „Wildcard“ hraje na mnohem temnější strunu. Jistě, vždy se najde trocha místa pro nějakou tu romantiku, jenž je umně proklatá klišé momenty, na které dychtivý fanoušci přímo čekají, ale je jich tu poskromnu. Prim zde hraje především akce, kterou Marie Lu ve větších, či menších dávkách ordinuje již od samého počátku, a tak si můžete být jistí, že o šokující monety a velká odhalení nebude nouze.

Dějová line se protikladně liší od své prvotní sestřičky. Herní svět je upozaděn a objevuje se spíše namátkově, jako doplňkový element, stěžejným středobodem je snaha Emiky o sjednání nápravy nad příkořím, za tímto účelem se noří stále hlouběji a hlouběji do kalných vod časů minulých. Autorka zde rozehrává vcelku dobře míněnou kombinaci, která ovšem skýtá jeden stěžejní problém. Nevíme, kdo z koho, respektive která z postav je na straně dobra a která naopak stojí na opačné straně barikády.

Vím, že je to sen, protože ležíme v bílé posteli v nejvyšším patře mrakodrapu, který jsem nikdy předtím neviděla, a místnost kolem nás je celá ze skla. Když se podívám na podlahu, vidím skrz desítky a desítky pater pod námi, skrz stropy a podlahy, podlahy a stropy, které pokračují donekonečna, dokud se mi někde hluboko dole pod zemí neztratí z dohledu.

V patách temně modré tmě dopadají dovnitř jemné paprsky světla rozbřesku a osvětlují naši pokožku krémovou září, na jasné noční obloze je ale ještě pořád vidět dechberoucí hvězdná pokrývka, která jí dodává zlatobílý třpyt. Za stěnami ložnice se rozprostírá výhled na nekonečné město, jehož světla, která ubíhají stále dál a dál až za horizont, jako by odrážela zář hvězd nad ním.

Je toho na mě moc. V každém směru nekonečno. Nevím, kudy padat.

Pak se Hideovy rty dotknou mojí klíční kosti a závrať se najednou vypaří. Je tu. Zakloním hlavu a vlasy se mi rozprostřou po pokrývkách, lehce rozevřu ústa a stočím oči k proskleném stropu a souhvězdím vysoko nad ním.

Dobrý nápad, i solidně zpracovaná myšlenka!

Otázku protichůdných stran si zdá si pokládá i sama spisovatelka, jelikož z jejich postav číší nutná dávka nejistoty. Nikdo netuší, za co vlastně bojuje a proč riskuje svůj krk. I když se Lu ke konci knihy snaží o velkolepé odhalení, jež zřejmě pramení z faktu, že si konečně ujasnila, jak má příběh zakončit, tak bohužel nepadla snahou na úrodnou půdu a žádný obrovitánský šok se nekoná. Naopak zakončení působí našroubovaným dojmem, jako kdyby bylo šito horkou jehlou, čímž celku spíše škodí.

Bohužel pokračování mělo v mích očích spíše klesající tendenci, i když bylo vskutku čtivé. Jestliže se pídíte po dobře vyobrazené dimenzi, rozhodně se nebojte po tomto dílku sáhnout. Protagonisté jsou sympatičtí, exteriér vskutku propracovaný a co se zápletky týče, tak není vůbec špatná. Na poli YA tvorby se rozhodně jedná o ten lepší kousek. Za sebe hodnotím 3.7 z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Je tu Hammie, naše Lapka, a Roshan, náš Štít. Kapitán Asher sedí na barové židli a svoje zakázkové kolečkové křeslo má složené za sebou. Je tu dokonce i Tremaine, který technicky vzato hraje za Démonskou četu. Lokty se opírá o bar, a když zaznamená můj příchod, kývne mi na pozdrav. Obličej mu trochu halí pára, která stoupá z jeho misky ramenu. Sedí daleko od Roshana, který si hraje s modlitebními korálky na zápěstí a záměrně svého expřítele ignoruje.

Můj tým. Moji kamarádi. Podivný pocit, že mě někdo sleduje, se při pohledu do jejich tváří rozplyne.

Hammie na mě zamává, abych si k ní přisedla. Vděčně vklouznu na prázdnou barovou židli vedle ní. Kuchař přede mě postaví misku ramenu a poodstoupí, aby nám poskytl soukromí. „Celé město slaví,“ zamumlám. „Nikdo nemá ani ponětí o tom, co Hideo provedl.“

Hammie si shrábne kudrny do hustého, vysoko vyčesaného drdolu. Pak kývne směrem k virtuální obrazovce na zdi, na které právě běží záběry z finálového zápasu. „Jdeš právě včas,“ oznámí mi. „Hideo se chystá udělat prohlášení.“

Tisící Patro - New York jak ho neznáte!

25.08.2019 13:08

K. McGeeová- Tisící patro

Originální název: The Thousandth...
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2016)
Počet stran: 416
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Egmont

Peníze zpředstavují prostředky!

New York, léta páně 2118. Uprostřed Manhattanu, v místech, kde kdysi stával proslulý Central park se nyní tyčí obrovská monumentální stavba, čítající tisíc pater. Je to vlastně takové menší město ve městě, přičemž váš společenský status je přímo úměrný patru, ve kterém bydlíte. Čím jste výše, tím lepší máte status. Každý by se rád podíval až na samotný vrchol, do víru společenské smetánky, která ovládá nuzné duše pod sebou. Peníze znamenají vliv, vliv znamená možnost intrikařit, vytvářet zamotané klubko lží, přetvářek a falešného přátelství.

Čím výše jste, tím hlouběji spadnete. Život nehraje čistou hru, a tak i ti, v nejvyšších patrech nemají všechno. Bohatství je sice studnicí nekonečných možností, ale lež má velice krátké nohy, daleko nedojde. Za pikle se tvrdě platí, a tou nejcennější měnou je život sám. Co všechno jste ochotni obětovat pro pomíjivý lesk a chvilkovou slávu? Zaplatíte největší cenu?

„Dnes večer jsem se skvěle bavil“, pronesl Zay Wagner, když doprovázel Avery Fullerovou ke dvařím luxusního střešního bytu jejich rodičů. Byli na večírku v newyorském Akváriu v osmistém třicátém patře, kde tančili v tlumeném světle vodní nádrže a známých tváří. Ne, že by Avery na tomto prostředí nějak záleželo. Ale jak vždycky říkávala její kamarádka Eris, párty je párty, ne?

„Já taky“. Avery naklonila hlavu se záplavou lesklých blonďatých vlasů ke snímači oční sítnice a dveře se odemkly. Usmála se na Zaye. „Dobrou“.

Zay ji vzal za ruku. „Napadlo mě, že bych mohl jít dál, když jsou tví rodiče pryč a tak...“

„Promiň“, zamumlala Avery, a předstírala zívnutí, aby zakryla rozmrzelost. Zay celý večer hledal důvody, aby se jí mohl dotknout, takže tohle měla tušit. „Jsem strašně unavená.“

Moderní velkoměsto v sobě skrývá mnoho lží a přetvařek!

Tisící patro“ je debutovým YA románem mladé spisovatelky Katherine McGee, která stejně jako mnozí její předchůdci sází na dobře prověřenou kartu moderních technologií a zasazuje svou příběhovou linii do dystopického „Velkého jablka“. Široké spektrum počítačových vymožeností, které si pro své příznivce autorka vysnila, doslova připomínají oblíbené scény z klasických sci-fi filmů, avšak ani ony zde nehrají prim, spíše jsou zdobným doprovodným prvkem, který má ve čtenáři vzbudit tu správnou atmosféru. Dodat celé šedi velkoměsta nový lesk a připomenout, že se nacházíme v blízké budoucnosti.

Velkým plusem je, že ačkoliv se primárně pohybujeme v USA, MCGeeová neváhá a nabízí krátký, i když letmý exkurz do evropských metropolí, díky čemuž celé dílo dostává reálnější a uvěřitelnější ráz. Myšlenka růžové budoucnosti však naštěstí nezastiňuje prvotní poslání celé knihy. Příběh cílí hlavně na vztahy a lidskou psychologii, vlastně jeho motivy připomínají známí americký sitkom „Gossip Girl“. Nejenže se s ním tematicky shoduje, ale lze zde natrefit i na určité podrobnosti týkající se chování ústředních protagonistů.

V tisícím patře skomíraly zvuky smíchu a hudby. Večírek končil, protože i ti nejbujařejší hosté konečně doklopýtali k výtahům a vydali se domů. Okna od podlahy až ke stropu vypadala jako obdélníky sametové tmy, ačkoli v dálce už tiše vycházelo slunce a obzor se barvil do okrova, světle růžova a

třpytivě zlatova.

Ticho však náhle protnul výkřik dívky padající k zemi. Její tělo se řítilo stále rychleji a rychleji chladným vzduchem.  

Za pouhé tři minuty měla dívka dopadnout na nemilosrdný beton Východní avenue. Ale zatím jí vlasy vlály jako prapor, hedvábné šaty jí obepínaly křivky těla a zářivě rudá ústa byla znehybnělá v dokonalém vylekaném O. Teď, v tomto okamžiku, byla krásnější než kdy dřív.

Dívčí čtivo, které je napěchované moderními vymoženostmi!

Celkově lze v knížce narazit na vícero postav, z nichž každá vypráví svůj příběh a svou verzi událostí, jež se tu více, či tu méně protínají s osudy ostatních. Právě díky možnosti různorodých úhlů pohledů do sebe jednotlivé pasáže skvěle zapadají a utváří napínavý celek, který pohltí zejména dívčí spektrum. Skombinovat existenci několika lidí do jedné ucelené linie není vůbec jednoduchý úkol, ale tady byl splněn na výbornou a je originálním zpestřením tohoto díla.

Shrnutím lze jen podotknout, že se jedná o skvělý úvod do série, který kromě nádherné původní obálky, nabízí i skvělou čtivost a dobrou zápletku. Ideální kombinace, pokud hledáte něco nenáročného, ale zároveň smysluplného. Za mě velké pozitivní překvapení, které musím nutně odrazit i v hodnocení v podobě maxima 5. z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu MegaKnihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Říká se, že před smrtí lidem proběhne před očima jejich život. Ale když se dívka přibližovala k zemi, nemyslela na nic jiného než na posledních pár hodin, na cestu, po níž se vydala a která zde

končila. Kéž by s ním nemluvila. Kéž by nebyla tak hloupá. Kéž by tam nahoru v první řadě vůbec nechodila.

Když správce doku našel, co zbylo z jejího těla, a otřesený ohlásil tu nešťastnou událost, věděl jen, že ta dívka byla první člověk, který za uplynulých dvacet pět let spadl z Věže. Netušil, o koho jde, ani jak se tam nahoru dostala.

Nevěděl, jestli spadla, jestli ji někdo strčil, nebo jestli se – pod tíhou nevyřčených tajemství – rozhodla skočit.

Prokurátor - Případ, který nabere žhavé obrátky

16.08.2019 18:07

Paulina Šwist - Prokurátor

Originální název: Prokurator
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2019)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Kontrast

Je dokonalost jen iluze?

Kinga měla ještě před nedávnou dobou naprosto šťastné živobytí. Skvěle rozjetou kariéru, dokonalého manžela a dobré přátele. Teď se, ale všechno hroutí jako domeček z karet. Jedenáct let manželství padlo vniveč, když svého chotě načapala v objetí jejich osmnáctileté sousedky. Jediné, co jí zůstalo je její vysokoškolský právnický titul, ale i ten se jí doslova vysmívá do očí. Na stůl ji totiž přistane případ „Šedivák“, jež není nikým jiným než jejím bratrem, jehož z hloubi duše nenávidí. Jenže pokud se nechopí jeho obhajoby, vystaví tím nejen sebe, ale i zbytek své rodiny smrtelnému nebezpečí.

Život nehraje fér, proto se třicátnice rozhodne překročit své morální zásady a jednou za uherský rok se pořádně odvázat. Bar, drinky, tančící mladá těla a vysoký, urostlý chlap jménem Lukazs, mělo to být dostaveníčko na jednu noc. Rande bez závazků, ale osud tomu chtěl jinak. Zatímco včera spolu sdíleli lože, dnes zjišťuje, že žhavý neznámí je státním zástupcem v soudní tahanici, jejíž je ona součástí. Stojí na opačných stranách barikády, ale přesto je cosi přitahuje.

"Kinga nemá whisky ráda," řekl Tom a usmál se. "Dospěli jsme k tomu asi před měsícem v Anyway. Kdybych tušil, že tě tu potkám, přinesl bych přísady na Long Island," pokračoval

"Longy mi moc neprospívaj," řekla jsem a zírala na Lukaszova záda. Zrovna míchal maso na pánvi.

"V takovym množství neprospívaj nikomu," nepřestával se Tom smát. "Varoval jsem tě, ale neposlouchala jsi mě. Ještě jsi mi říkala, že se chovám jako tvoje matka."

Žhavý románek s velkou dávkou sarkastických narážek!

Milostné romány nejsou zrovna můj šálek kávy, nejedná se o čtivo, které bych běžně vyhledávala. Nicméně právnické prostředí a vysoké hodnocení na databázi knih mě přeci jen přesvědčilo o tom, abych dala polským sousedům šanci. Příběhová linie naštěstí nesestává jen z postelových scén, ty se v knize vyskytují spíše okrajově a jsou jakousi mezerou mezi jinak celkem našlapanou detektivní zápletkou. Určitě se tedy nedá konstatovat, že by se jednalo o erotickou četbu, protože lichotivých pasáží tu je opravdu poskromnu. Únosy, střelba, konspirace, ale i velká dávka odměřeného, dobře míněného humoru spolu se hrou „na kočku a myš“, jež spolu provozují oba hlavní hrdinové rozhodně dává tušit, že se při čtení nebudete nudit.

Ich forma vypravování k celému kontextu skvěle sedne. Knížka jako taková je neuvěřitelně čtivá a jen těžko se odkládá. Pilotní postavy rozhodně nejsou žádné křehotinky, nebo bezduché nádoby bez vlastního mozku. Naopak, dokáží vás leckdy příjemně překvapit, jednají s rozmyslem a mluví pěkně od plic. Pokud si libujete v sarkasmu, dvojsmyslech a trefných narážkách, okamžitě se tady najdete. O ironii a upřímnost, i když mnohdy trochu krutou také není nouze. Protagonisté sice nejsou idealisté, ale rozhodně jsou realisté, stejně jako oni by se ve stejné situaci zachovala valná většina z nás.

Kingo, vysvětli mi, jak je možný, že ty piješ jako chlap, nadáváš jako chlap, vyznáš se ve fotbale jako chlap, ale někdy se chováš jako ta nejhloupější peroxidová blondýna z nějaký venkovský diskotéky?"

"Nevěřícně jsem zíral, co se děje. Jako by se mě to netýkalo. Celou dobu jsem se díval do hlavně, která na mě mířila, ale jak jsem poslouchal Šediváka, chápal jsem čím dál míň. Vyčítal jí, že ho podfoukla. Úplně stejně jako já včera. O co tady kurva jde?"

Pěkné počteníčko k vodě, nebo na chalupu, zkrátka relaxační záležitost!

Autorka ukázala, že toho má ve světle literatury pro ženy ještě mnoho, co nabídnout. Utvořila vcelku dobrý počin, který ocení zejména něžné pohlaví. Vykreslení prostředí soudní síně, i trestního procesu jako celku taktéž více méně odpovídalo realitě, za což může i fakt, že Paulina tak říkající ví, o čem píše, neboť je sama práva znalá. A právě umění práce s prostředím je tu jednoznačně největším tahounem, neboť dodává celé této směsce originality a jedinečnosti, které dílo odlišují od ostatní obdobné šedé masy.

Jestliže toužíte po něčem odpočinkovém, u čeho nebudete chtít příliš zapojovat své mozkové závity, tak jste na správné adrese! Kromě velké dávky vtipných situací, u kterých se neubráníte přiblblému úsměvu, ale dostanete i sympatický exteriér a pár, který se k sobě hodí asi tak, jako černá a bílá, jenže protiklady se přitahují a v tomto případě to platí dvojnásob! Navíc se se spisovatelkou nemusíme loučit na dlouho, již v říjnu se můžete těšit na volně navazující pokračování s názvem „Komisař“.  Já si počteníčko vcelku užila a s největší pravděpodobností si nenechám ujít ani další tvorbu, za sebe dávám 3. z 5. hvězdiček a doporučení, zejména coby nenáročnou společnici někam k vodě! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Nebul. Příští organizovanej zločin dostaneš na starosti ty. Marcin to zmínil na poslední schůzi.“
„Chladnej, vždyť Glivice nejsou Neapol. Další takovej případ tu bude za deset let. Do tý doby mě zavřou do blázince, kde budu v kazajce mlátit hlavou do zdi bytostně přesvědčenej o tom, že jsem faktura za benzin.“

Strážce ztracených měst - nová éra dobrodružství na obzoru!

12.08.2019 18:43

Shannon Messenger - Strážce ztracených měst

Originální název: Keeper of the Lost Cites..
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2012)
Počet stran: 400
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Ocelot

Kukaččí mládě v lidském hnízdě!

Sophie byla odjakživa opravdu podivné dítě. Ve svých dvanácti letech by se inteligenčně mohla rovna osmdesátiletým profesorům, má fenomenální paměť i vyjadřovací schopnosti. A to ještě není zdaleka všechno, slyší totiž hlasy, a to nejen tak ledajaké, nýbrž umí číst myšlenky. To, co by se pro jiné mohlo zdát jako splněný sen je pro ni doslova nehynoucí utrpení. Neví, jak uniknout. Lidské radosti, tužby i smutek se na ní lepí doslova ze všech stran. Všechno se, ale změní ve chvíli, kdy potká pohledného mladíka jménem Fitz, který zdá se, že jí nejen rozumí, ale také jí odhalí šokující pravdu o jejím původu.

Fosterová totiž není člověk, nýbrž elf, který byl v dětství coby kukaččí mládě odložen do hnízda úplně jiné rasy. Vyrůstala v zakázaném městě, obklopená lží a prostoduchou myslí. Nyní přišel čas vrátit se do své vlasti a začít úplně nový život plný vzrušujících dobrodružství. Jenže osud zrovna nepřeje šťastným shledáním, mladou elfku se snaží do svých spárů dostat i temné síly, které s ní mají velkolepé, leč nepříliš šlechetné plány. Minulost, i budoucnost se rázem protnou a dívčina se ocitne na prahu jedné velké záhady.

„Takže co?“ vypravila ze sebe Sophie, když se vzpamatovala. „Chceš říct, že jsem … vetřelec?“ Zadržela dech. Fitz propukl v smích. Začervenala se, ale současně se ji ulevilo. Nechtěla být vetřelec. „Ne,“ odpověděl, když se dost nasmál. „chci říct, že jsi elf.“ Elf. To slovo zůstalo viset ve vzduchu mezi nimi – jako cizí předmět, který tam nepatřil. „Elf,“ zopakovala. Hlavou se jí mihl obraz pohádkových bytůstek se špičatýma ušima, oblečených do kabátků a legín. Proti své vůli se zahihňala. „Nevěříš mi.“ „Vážně jsi čekal, že ti to uvěřím?“  „Asi ne.“ Prohrábl si rukama vlasy, až mu na hlavě zůstaly trčet ježaté vlny – jako nějakému rockerovi. Mohl by být někdo takhle pohledný blázen? „Říkám ti pravdu, Sophie. Nevím, co k tomu dodat.“ „Skvělé. Takže jsem elfka. Mám pomoct Frodovi zničit prsten a zachránit Středozemí? Nebo budu muset vyrábět hračky na severním pólu?“

Nové Bradavice, nová magie, sympatická hlavní hrdina!

Strážce ztracených měst“ je úvodním klíčem k osmidílné fantasy sérii, která umně spadá do sekce middle -grade, tedy počinů typu „Harryho Pottera“, či „Nikdyuš“, jež se snaží oslovit čtenáře ve věku dvanácti let. A jak už je pro tento žánr typické, ani v tomto případě se nemůžeme vyhnout přirovnání ke kouzelníkovi s jizvou na čele. Kromě stěžejní věkové kategorie, magického prostředí i školy pro nadané studenty zde lze natrefit na větší, či menší „velikonoční vejce“, které proslavenou ságu z pera J.K. Rowlingové připomínají, ale i tak se jedná o zdařilý počin, který zaujme hlavně čtenářky.

Shannon Messenger velmi umně zvolila jednoduchý styl psaní, ve kterém kombinuje jak akční pasáže, tak i popisné prvky. Krom toho nechybí ani úsměvné dialogy, které spolu vedou pilotní protagonisté, či barvité vykreslení elitářské atmosféry privátní akademické půdy. No a pokud je řeč o postavách, tak i ty jsou opravdu zdařilé. Největším vývojem si prochází zejména hlavní hrdinka, která v sobě postupně objevuje obrovskou sílu, i velké nadání.

„Dejte ji chvilku. Musí si na svou novou schopnost zvyknout.“ Alden jí položil ruku na rameno „Zhluboka se nadechni, uvolni se a zjistíš, co jiného ještě dokážeš. A pamatuj, že mysl nemá na rozdíl od fyzického těla žádné hranice.“

Nemusela svým uším přikazovat, aby slyšely – slyšely samy od sebe. Ale naslouchání je činnost. Člověk se musí soustředit. Se čtením myšlenek je to možná stejné, jako by měla další smysl.

Chcete si zavzpomínat na bezstarostnost svého dětství? 

Jistě, trocha naivity a nelogičnosti se v příběhové linii přeci jen najde. Nechybí samozřejmě ani první zamilování a trable s rodiči. Jenže, když se to vezme kolem a kolem, knížka je určena zejména mladší populaci, která právě takový vývoj událostí jistě ocení. Autorka ukázala, že má fantasknímu světu ještě mnoho co nabídnout, v zahraničí dílo slaví nebývalé úspěchy, a i v našich luzích a hájích už stihlo schytat pár pěkných ohlasů.

Nevím, možná je to dobou, kdy jsem se k tomuto dílku dostala, ale mně se spisovatelka zaryla hluboko do srdce. Rozhodně nevynechám ani další díly. Za mě maximální hodnocení v podobě 5. z 5. možných hvězdiček a obrovské doporučení pro všechny, kdo ještě stále věří na magické chvilky. Mimochodem, o vnějším vzhledu a rozhodnutí ponechat původní obálku se snad ani zmiňovat nemusím! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu MegaKnihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

V tom musel mít prsty nějaký elf. A jedině elf to mohl zastavit.

Neměla v úmyslu běžet povědět Radě, k čemu se ji Černá labuť snažila navést, ale ani nemohla dál nečinně sedět. Někdo musel něco udělat.

Alden řekl, že potřebuje důkaz, aby mohli vznést obvinění. Tak ten důkaz obstará. Nevěděla jak, ale nějaký způsob najde!

Zrcadlo, zrcadlo - Co ti říká tvůj odraz?

05.08.2019 12:54

Cara Delevingne - Zrcadlo, zrcadlo

Originální název: Mirorr, Mirorr
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 352
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Kdo určuje, kým vlastně jsi?

Zrzi, Rose, Leo a Naomi, banda středoškolských outsiderů, kteří marně bojují s větrnými mlýny. Tihle čtyři by se nikdy nepotkali, dozajista by spolu nepromluvili ani slovo, přesto, že jsou spolužáci. Každý z nich se snaží zůstat ve své vlastní ulitě, ponořen do soukromého utrpení. Jejich cesty zkříží až náhodný středoškolský projekt, který konečně odhalí jejich pravou identitu. Ze zprvu nezáživné kapely se postupem času stává fenomén mládežnického hnutí a fantastická čtyřka se dostává do záře reflektorů, zdá se, že život má konečně smysl! Tedy až do chvíle, kdy se stane ta strašlivá tragédie.

Najednou totiž zmizí Nai, doslova se po ní slehne zem. Nikdo netuší, kde je jí konec. Jistě, utíkala už dříve, ale proč by to dělala zrovna teď? Vždyť konečně začali žít a plnit si svůj sen, není důvod zdrhat. Všichni jen nešťastně lámou rukama, případ nakonec spadne pod stůl jako pubertální nerozvážnost. Když je po nějaké době nalezena na prahu smrti, staré běsy znovu vyvstávají. Dospělí zastávají názor, že se pokusila o sebevraždu, ale členové „Zrcadla“ vědí své – dívka taková není. Jenže kdo stojí za jejím únosem a proč má na ruce tetování, když je tolik nesnáší? Co se vlastně stalo té osudové noci?

Noc hodinu za hodinou míjela a my jsme si byli s každým uplynulým okamžikem jistější, že ji najdeme, že prostě trucuje, což občas dělávala, když se cítila ublížená a potřebovala, aby si jí lidi všimli. Byli jsme si jistí, že naše nejlepší kamarádka a členka naší kapely Naomi bude na některém z míst, která známe jenom my. Že bude čekat, až ji najdeme.

Pokus o sebevraždu, sektářství, nebo hledání vlastní identitty? 

Zrcadlo, zrcadlo“ je kniha, která vzbudila poprask ještě před svým vydáním. Může za to pravděpodobně Cara Delevinge, slavná modelka, herečka, jež ztvárnila jednu ze dvou hlavních rolí v populárním snímku „Valerian a město tisíce planet“. Hollywoodská hvězda se nyní představila v poněkud jiném kabátku, když po boku Rowan Colemanové vydala svou debutovou literární tvorbu, která bohužel striktně kopíruje tradiční YA vzorce. Láska, problémové vztahy i uvědomění si sebe sama, to už je moderní mantra našich všedních dnů, a tak se není čemu divit, že se tento stereotyp dostává i do knižní tvorby pro mládež. A jak je vidět, zrno stále padá na úrodnou zem, neboť si počin drží úctyhodné hodnocení před 80 % na knižní databázi.

I styl psaní není ničím neobvyklí. Klasická ich forma nepochybně napomáhá k větší čtivosti a lepšímu ztotožnění se s interiérem, i exteriérem dějové linie. Dílo se čte celkem dobře, neobsahuje žádné zdlouhavé popisné pasáže, ani nesmyslné dialogy. Velkým oživením jsou nepochybně sms zprávy, stejně jako příspěvky ze sociálních síti, či četný přepis hudebních textů.  Také Londýn, coby hlavní dějiště příběhu jistě působí přípustným dojmem a navazuje tu správnou anonymitu velkoměsta, kde můžete být doslova tím, kým skutečně chcete.

„Je v tom život,“ odpověděla mi. „Ve věcech, co tu zůstanou zapomenuté.“

Jenže uvnitř, uvnitř se té holce chce každou vteřinu řvát. Uvnitř vříská a nemůže se dostat ven. Uvnitř je ztracená a osamělá a unavená, tak unavená předstíráním, že se diví, jestli udrží srdce v chodu, protože předstírat, že je vším, čím není, strašně bolí.

Slavná jména, leč průměrný román v nápaditém obalu!

Pilotní postavy jsou vlastně docela obyčejné, každá z nich má nějaký ten trn v patě, který se zuby nehty pokouší vytáhnout. Každý ze čtveřice hrdinů se snaží postavit se svým strachům čelem a nalézt své místo pod sluncem. Bohužel, ale tomu něco chybí – mladí dospělí působí ploše, až standartně, jako každý druhý protagonista z dílka s podobným námětem. Čtenář postrádá ozvláštnění, možná větší práci s lidskou psychologií, spíše, než příběhovou linkou se prokousává příručkou o dospívání.

Také detektivní část by chtěla trochu doladit a utáhnout šroubky, zprvu je to opravdu jízda, která postupem času upadá, jako by snad autorkám došly nápady. Není to špatné, ale není to ani žádný hit. Na poli produktů pro mladé dospívající se jistě najdou jak lepší, tak i slabší články. Jedná se o průměr s nevyužitým potencionálem, leč dobrou myšlenkou. Je mi líto, ale za mě je to zklamání, které se nutně odráží i v hodnocení v podobě 3. z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Na posteli ve vedlejším pokoji leží máma, usnula oblečená s nahnutou sklenicí vodky s tonikem v ruce. Napadlo mě, že bych jí tu sklenici vzala, když jsem ji tam uviděla, ale neudělala jsem to. Chci, aby se někdy v noci probudila šokem, že má studenou tekutinou na stehnech, nebo třeba zvukem rozbíjejícího se skla. Možná jí pak bleskne hlavou, v jakém je to stavu.

Furyborn - Spasitelka nebo zrádce?

13.07.2019 16:36

Claire Legrand - Furyborn

Originální název: Furyborn
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2018)
Počet stran: 520
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: King Cool

Krev, zrada a nesmírná moc!

Ve světě obdařeném legendami čekají na svou spasitelku. Z lidského rodu povstanou dvě královny. Dívky, které dokáží poručit všem sedmi živlům. Jedna bude mít moc učinit z království místo, ta druhá ho vyhladí z povrchu zemského. Osud pomalu míchá karty, které určí, kdo je, čeho hoden. Staré mýty, i dávné neshody se probouzejí k životu, aby konečně dostály své pomstě. Jen jeden druh může vládnout nad ostatními. Andělé, kteří byli dlouho vězněni kdesi v temném zákoutí zakusily svobodu, ale prahnou po větší metě než jen po volném pohybu. Chtějí se znovu stát pány tvorstva. Pouze stará rodová linie má moc nastolit mír, ale skutečně k němu dojde, nebo všechno pohltí tma?

Královna Rielle čelí těžkým zkouškám, aby prokázala, že je hodna toho, aby usedla na trůn a sloužit sloužila svému lidu. O pouhých tisíc let později však její jméno vyšumělo do prázdna. Stala se z ní pohádka, obraz minulosti. Krátký závan vzpomínky, která sotva vyvstane na mysli. Tedy až do doby, kdy se „Ďas“ – profesionální vražedkyně zaplete do šarvátek s Imperátorem, který drží krutou ruku nad prostými poddanými. Schyluje se k válce, která konečně naplní krvavé proroctví předků.

Královnin křik utichl krátce před půlnocí. Simon se schovával v její skříni, prsty nacpané do uší, aby nic neslyšel. Se skloněnou hlavou a koleny přitaženými k hrudníku se tam krčil snad celou věčnost.

Královniny komnaty se totiž jejím křikem otřásaly už dlouhé hodiny. Z ničeho nic se rozhostilo ticho. Simon zadržel dech a odpočítával vteřiny, jako při hromobití. Zahřmí, nebo nezahřmí? Jedna. Dva. Tři. Napočítal do dvaceti a pomalu si odkryl uši.

Ticho protnul křik malého dítěte. Simon se usmál a zvedl se ze země. Tělem mu projela obrovská vlna úlevy. Královna porodila – konečně. Teď mohou s otcem prchnout z města a už se nikdy neohlédnout zpět.

Simon roztrhl královniny roby a vyklopýtal ven ze skříně. „Otče? „zeptal se se zatajeným dechem.

Temná magie i nadupaná akce! Teskníte po Hře o trůny? Už nemusíte!

Furyborn“, tedy první díl z nové fantasy trilogie „Empirium“ v českých luzích a hájích spustil opravdu velkou vlnu všemožných reakcí. Jedni si dílko nemohou vynachválit, ti druzí ho naopak ostře kritizují. V čem tedy spočívá Achillova pata? Zprvu je nutné podoktnout, že tato kniha rozhodně nepatří k typickým klišé YA literatury. Jedná se spíše o komplexní fantasy tvorbu, kterou ocení zejména četní příznivci ságy „Hra o trůny“, či „Kolo času“. Autorka totiž vytváří soběstačný komplex s množstvím postav, vlastní historií i mýtickými bájemi. S každým detailem si hraje opravdu do nejmenších podrobností, díky čemuž do sebe všechny prvky s přesností do milimetru zapadají a vytváří ucelený obraz exteriéru i interiéru, který se velmi výrazně podobá Evropě v ranném středověku.

Avšak nejen vnější aspekty jsou pozoruhodné. Velké pozornosti se těší rovněž postavy, a to nejen ty pilotní. Na první pohled nelze přesně určit, kdo je hrdina a kdo padouch. Jistě, nějaké náznaky tu jsou, ale každý protagonista má ke svému chování nějaký důvod. Všichni se snaží v prvé řadě přežít a získat pro sebe a své blízké nějakou tu výhodu. Čtenář je tak vržen do spletité sítě vztahů, milostných i politických intrik a chytračení.

„Jdi do Borsvallu“, řekla mu Rielle „Najdi krále Ilmaira a velitele Ingridia. Ukaž mu tenhle náhrdelník, ukryjí vás. “ Dveře Riellina předpokoje se roztřásly. „Rielle“? Zařval Corien.

Rielle položila Simonovi dlaň na tvář a podívala se mu zpříma do očí. „Ať se stane cokoliv, nedovol mu, aby tě spatřil“.

Když se otočila chystala se odejít, Simon jí popadl za ruku. Bez ní zůstane s dítětem sám a on si najednou ze všeho nejvíc přál, aby schoulit v Riellině náručí. Ať už byla, nebo nebyla zrůda, teď byla matkou, a to byla věc, po které teď Simon prahl ze všeho nejvíc.

„Neodcházej prosím“, zašeptal. Ztěžka se na něj usmála. „Jsi silný Simone, vím že to dokážeš.“

Poté spěchala zpátky dovnitř a uprostřed pokoje se setkala s Corinem.

Začátek, opravdu slibně se tvářicí, epické fantasy série je tady!

Dějová linie opravdu svižně odsýpá. Jedna akce střídá druhou a v knížce se tak nevyskytují žádná hluchá místa. Velkým plusem je taktéž značná absence milostných trojúhelníků, či neblahých intimních scén. Sem, tam se sice vyskytují, ale jsou pouze mezerou, respektive krátkým momentem odreagování v jinak natřískané bichli. Věrní příznivci fantaskních zápletek navíc jistě ocení přehlednou tabulku, která umně objasňuje hierarchické linie, předních představitelů.

Jestliže se pídíte po neotřelé tvorbě, která do světa klasických vzorců vnáší závan něčeho nového, tak jste tu na správné adrese. Nenechte se strnout vlnou negací a pomluv. Dejte Claire Legrandové šanci. Dostanete štědrou porci všeho, čeho si vaše čtenářské srdce žádá. Pro mne se jedná bezesporu o jedno z nejlepších, ne-li nejlepší dílo tohoto roku, proto nemohu jinak než ohodnotit plným počtem 5. z 5. hvězdiček. Již s napětím očekávám návrat do této dimenze! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Corie zavrčel a vrazil jí facku. Rielle zavrávorala, ret celý od krve a její pohled se setkal se Simonovým. Královniny zlatě planoucí oči byly nelítostné, naplněné pocitem vítězství. Z jejího jinak unaveného obličeje vyřazovala síla, kterou nikdy předtím neviděl.

Poslala jsem jí daleko pryč. S někým natolik mocným, že jí v životě nenajdeš. Jsi silný Simone, vím, že to dokážeš. Simon to zčistajasna pochopil, nikdo jim na pomoc nepřijde. To on byl někým mocným.

A bylo jen na něm samotném, aby zachránil princeznu. Bude muset použít své kouzlo – kouzlo marquejů, lidí dvojí krve; přednášecí kouzlo, které zahubilo téměř všechen marquejský lid – které je oba může poslat na míle daleko do bezpečí Borsvallu.

Rielle se otočila zpátky ke Corinovi.

Temný Experiment - Zlo s lidskou tváří!

07.07.2019 13:54

Gwenda Bond - Temný experiment

Originální název: Suspicious minds
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2019)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Fobos

Hawkins je v ohrožení!

Mohlo to být obyčejné poklidné léto, které by nebylo ničím zajímavé. Terry právě dokončila letní semestr na vysoké škole a už se nemůže dočkat, až se ponoří do nudné šedé rutiny, která zahrnuje party s kamarády, práci v baru a trávení volného času s přítelem. Život je přeci krásný, zvlášť když jste školou povinní a zajímají vás jen běžné denní starosti. Jenže ideálním horkým dnům byl účinně utrum v okamžiku, kdy se jí Stacey, její nejlepší kamarádka svěří s děsivými zážitky z jednoho vládního experimentu. Za městem totiž ze dne na den vyrostla obrovitá laboratoř, jež shání dívky vysokoškolského věku. Kromě kreditů a možnosti osobního růstu nabízí také 15.dolarů za jedno sezení, vskutku božská odměna pro chudého studenta.

To by v tom byl čert, aby se mladá žena nepodílela na tak významné události. Záhady, tajemství a vědecký pokrok jí přímo přitahují, proto se rozhodne, že naskočí do rozjetého vlaku a do náborového řízení se s chutí přihlásí. Nicméně blaho národa, které jim byl vštěpováno od prvních dnů vědeckých prací brzy vystřídá temná předtucha. Něco zlého visí ve vzduchu, zlovolné síly se pomalu, ale jistě snaží pohltit klidné městečko Hawkins do svých pařátů. Utéct je zhola nemožné.

Osmička se nevzbudila, ani když vystoupil z auta a přešel k jejím dveřím. Pomalu je otevřel a holčičku přidržel, aby nevypadla na parkoviště. Pro jistotu jí dal na cestu sedativa. Byla příliš cenným majetkem, než aby ji svěřil někomu jinému. Schopnosti ostatních subjektů byly dosud … neuspokojivé.

„Osmičko“. Skrčil se a jemně jí zatřásl ramenem. Holčička zavrtěla hlavou a oči měla stále zavřené. „Kali“ zamumlala.

Její pravé jméno. Trvala na něm. Většinou jí nevyhověl, ale dnešek byl výjimkou. „Kali, vzbuď se,“ řekl „Jsi doma“

Zamrkala a v očích jí zajiskřilo. Nechápala to. „Tohle je tvůj nový domov.“ Jiskra pohasla.

Na pozadí studené války s SSSR je možné nehrát plně fér!

Příběh party školáků, kteří na počátku osmdesátých let objevily vchod do paralelního světa doslova otřásl internetem. Dnes již neexistuje téměř nikdo, kdo by o tomto kultovním fenoménu něco neslyšel. A tak není divu, že společně s třetí sérií populárního amerického sitkomu spatřuje světlo světa taktéž knižní prequel, který slibuje zodpovědět mnohé svízelné otázky a vnést trochu světla do začátků jedné obří katastrofy. Papírová adaptace své nadšence přenese do horkých dnů léta páně 1969, kdy je celý americký kontinent zmítán všeobecnými nepokoji, jež mají co do činění s krvavou válkou ve Vietnamu. Zdánlivě daleko od krušných záchvěvů se nachází slečna Ivesová, která v tomto zpracování hraje prim. Zatímco v seriálu se jen letmo mihne, tady dostáváte možnost tuhle svéráznou mladou dámu poznat osobně.

Předně je třeba vyzdvihnout naprosto bravurně vykreslenou atmosféru, jež čtenáře provází napříč celou dějovou linii. Drobná „velikonoční vejce“ v podobě přistání na Měsíci, či vražd ve Woodstocku, jen dodávají pocit reálnosti a utvrzují prvotní dojem. V kombinaci s douškem čtivosti a sympatickými hlavními hrdiny tak dostanete dílo, které si zamilují jak skalní fanoušci, tak i ti, kdož jsou zatím tímto trendem zcela nepolíbení. Jedná se totiž o nadprůměrnou literární tvorbu, které nechybí jak dobrodružství, tak i špetka hororového nádechu.

Do psychologického pavilonu Terry během studia ještě nikdy nezavítala. Byl zastrčený v zadním koutě kampusu: měl tři patra a částečně ho skrývaly stromy, jejichž větve se zrcadlily v oknech. Koruny se vlnily proti šedému nebi, které věštilo déšť.

Před budovou stál podél chodníku zaparkovaný nablýskaný mercedes a dvě černé dodávky – přestože na parkovišti bylo teď přes léto, kdy v kampusu pobývalo méně studentů, spousta volného místa.

Dodávky jako dělané pro vraždu, pomyslela si Terry. To je tedy ironie, Možná skutečně jsem něčemu na stopě.

Když to důkladněji promyslela, připadala jí náhle představa, že by se tu měl odehrávat nějaký důležitý experiment... spíš nepravděpodobná. Přesto se však dostavila. Když se Stacey vyptávala, co by měla vědět, spolubydlící jí sdělila, že stačí, když se ohlásí v jedné místnosti v prvním patře. S Terry se rozloučila uklidňujícími slovy: „Taj snad to přežiješ ve zdraví.“

Netflix přichází s novinkou v papírové podobě, která vás ohromí!

Temný experiment“ vychází z obdobného nápadu na jaký mohou být fantasy příznivci zvyklí třeba z trilogie „DC Icons“ a to sice z rozvoje již existující dimenze. Jedná se totiž o volně navazující romány z univerza „Stranger Things“, které lze číst jak samostatně, tak v kombinaci s filmovým plátnem. Každý díl utváří v kontextu jeden celek, a tak lze jen doufat, že se na český trh dostanou i další knížky z této řady, které budou mít ovšem na svědomí jiní spisovatelé nežli Gwenda Bond.

Zkrátka a dobře, jestliže jste skalní fandové, tak si poznamenejte do diářů datum 8.7.2019, protože právě v tento den se tato kráska objeví na pultech všech knihkupectví. No a pokud vám tento svět čistě náhodou nic neříká, nezoufejte a dejte konceptu šanci. Uvidíte, že vás příjemně překvapí a zabaví na více než jedno letní odpoledne! Za mě maximální hodnocení 5. z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Na druhou stranu – kolik spisů se do něj může vejít? Za stolem stála vysoká dřevěná kartotéka. Bezhlesně se pomodlila a zkusila druhou zásuvku odspodu.

Hladce se vysunula. Terry se pustila do listování složkami a v záhlaví zahlédla spolu s razítky TAJNÉ slova MK ULTRA a INDIGO. Ani jedno jí nic neříkalo. Listovala dál a hledala výrazy, o nichž se zmiňovala Gloria, ale nic. Takže další šuplík. Když Terry došlo, na co narazila, zahořela zvědavostí.

Tyhle složky nebyly označeny jmény. Byly označeny čísly. 001,002,003. A pokračovaly až do 010. Po nich následovala slova PROJET INDIGO. V záhlavích lejster našla další razítka TAJNÉ. Na co vlastně narazila jí však prozradily fyzické popisy. Nízké hmotnosti. Výšky, které začínaly kolem metru. A konečně čísla v rubrice nastoupil/a ve věku. Čtyři roky.

Všechny články