Úryvkové úterý

Úryvkové úterý - #22

04.09.2018 18:42

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

Dneska jsem se pustila do „Lovu stínů“, nové sci-fi z prostředí CooBoo redakce. Musím říct, že mi to zatím hodně silně připomíná „Čáry života“, ale rozhodně se nejedná o špatný počin. Prvních sto stran jsem zhltla téměř okamžitě, a to už je co říct. Osobně jsem vyloženě zvědavá na to, jakým směrem se bude kniha ubírat. Hlavně je mi sympatická myšlenka, že ji píší dva autoři opačného pohlaví. I když ženská protagonistka působí o poznání drsnějším dojmem než její mužský protějšek, což je trochu zvláštní vzhledem k tomu, kde se děj odehrává. Mno, jímá mě zvědavost!

P.S. Koncem týdne čekejte cestovatelský článek z návštěvy britské metropole a filmových studií Harryho Pottera!

Ukázka z knihy Lov Stínů - A. Strickland a M. Miller

Evidentně jsem sem přišel uprostřed nějakého velkého lovu Stínu. Byl jsem si jistý, že prosit ji za těchto okolností, aby všeho nechala, vyslechla mě, následovala mě (a to jsem jí ani nemohl říct, jak se jmenuju), a slíbit jí bezpečí a hromadu peněz by nedopadlo dobře. Ne když bych neměl její důvěru. Netušil jsem, jak ji získat, když jsem pracoval v nákladovém prostoru a měl jsem co dělat, abych vůbec přežil.

Kaitan se tiše vznášel v prostoru a brázdil nekonečné moře Stínu. Pak se naklonil a rozeznělo se hučení, jak do motorů začalo proudit palivo, probouzelo je k životu a my jsme najednou vystřelili směrem k nějakým deseti bilionům tun kamení, které se na nás řítily z asteroidového pole. Stín se mihnul přímo před námi dříve než cokoli jiného, pak se rozpadl na tisíc malých světelných částeček, které se tříštily o naši loď, a nakonec zmizel zpátky mezi asteroidy. Na obrazovce byly vidět magnetické spoje, které ožily, jak se náraz šířil z horní části lodi na stranu. Z navijáku se odmotaly dva kabely, polarizovaný vršek a spodek sítě připevněné k Arjanovu člunu, a vlály za ním, když odstartoval.

 V ten moment začala světelná show. Celé rameno navijáku se rozkývalo, když skrz kabely proudila energie, která je zmagnetizovala, a pak se mezi Kaitanem a člunem rozvinula světelná síť.

***

 

Úryvkové úterý - #21

31.07.2018 13:08

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

Kamarádka mi přinesla „Fandom“ z nakladatelství Baronet, že prý je to docela povedená kniha, kterou bych si měla přečíst. Dlouho jsem neotálela a do knížky se skutečně pustila. Mám sice takový dojem, že už jsem asi odhalila, jak to všechno nakonec skončí, ale nevzdávám se a čtu vesele dál. Musím říct, že čtivostí tenhle pilotní díl opravdu překypuje, a tak se od něj nemohu odtrnout. I námět je výborný. Vypadá to, že Anna Day má svým fanouškům hodně, co nabídnout. Jsem na to čím dál, tím víc zvědavá. Opravdu se nejedná o špatný začátek série! A taky musím zjistit, zda mám správný typ, co se závěru týče, či nikoliv...

Ukázka z knihy FANDOM - Anna Day

Naše čtveřice se jako ve snách dovleče přes trosky kovu a zařízení k nápisu VÝCHOD. Vyvalíme se ze dveří, kašleme a prskáme a tiskneme se jeden k druhému. Do očí se mi zakousne denní světlo. Připadám si jako nějaký druh upíra, mžourám a skláním hlavu. Všimnu si, že se citelně ochladilo, a rázem mi naskočí husí kůže. Svezeme se na dláždění, záda opřeme o studenou kamennou zeď.

 „Kde to, sakra, jsme?“ řeknu. Naštěstí ještě umím tvořit slova, ale slyším jen ohlušující rámus, jako bych stála v tunelu a kolem mě se řítil, rachotil a skřípal vlak a vířil prach. Nejdřív mě napadne, že je to silný tinnitus, kdy mozek protestuje proti sebemenšímu pohybu, ale pomalu začínám rozlišovat barvy a tvary. Lidi. Tisíce lidí. Všichni vysocí, štíhlí, na sobě perfektně padnoucí oblečení. Pěsti bušící do vzduchu a zvýšené hlasy; zadní strana stehen mi vibruje záchvěvy dusajících nohou.

 „Musíme přivolat pomoc,“ křikne Nate a vyndá z kapsy mobilní telefon. Pásku musel někde ztratit, protože jsou vidět obě oči, lesklé slzami. „Není tu signál,“ řekne. Přikývnu, ale ihned toho lituju. Bolest v hlavě se mi převaluje jako toxická tekutina. „Russell a Julia jsou pořád uvnitř…“ I ochrankáři a ta paní s psací deskou… pokusím se dodat, ale můj hlas se ztratí ve fanfáře trubek. „To je nějaká kostýmová akce?“ huláká Alice.

***

Ukázka z knihy Dvůr křídel a zmaru - S.J. Maas 

Úryvkové úterý - #20

31.03.2018 12:29

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

Ještě ne, připomínala jsem si s každým pohybem štětce, s každým tahem, který jsem během oněch týdnů udělala. Bleskurychlá pomsta by nikomu a ničemu neprospěla, pokud nepočítám svou vlastní planoucí zuřivost. Přestože jsem pokaždé, když jsem s nimi mluvila, slyšela, jak Elain vzlyká, když ji nutili vstoupit do Kotlíku. Přestože jsem pokaždé, když jsem na ně pohlédla, viděla, jak Nesta míří prstem na krále Hybernu v příslibu smrti.  Přestože mi pokaždé, když jsem je ucítila, zaplnil nos pach Cassianovy krve vytékající na tmavé kameny kostěného hradu.

Ukázka z knihy Dvůr křídel a zmaru - S.J. Maas 

Zlomila jsem štětec v prstech. Rozštípla jsem ho vpůli. Bledá rukojeť byla natolik zničená, že ji nepůjde opravit. Tiše jsem zaklela a ohlédla se k oknům a dveřím. Dům byl plný slídivých očí, takže jsem štětec nemohla vyhodit do koše. Zapátrala jsem myslí, jako bych rozhazovala síť, abych vypátrala, jestli je nablízku možný svědek nebo špeh. Nikoho jsem nenašla. vedla jsem ruce před sebe, abych měla na každé dlani jednu polovinu štětce. Na okamžik jsem si dovolila prohlédnout skrz kouzlo ukrývající tetování na mé pravici a předloktí. Na symboly mých pra­vých citů. Mého skutečného titulu. Vladařka Nočního dvora.

Stačil náznak pomyšlení a zlomený štětec zahořel plameny. Oheň mě nespálil, přestože pohltil dřevo, štětec i barvu. Nezbylo nic než kouř a popel a já přizvala vítr, aby mi je smetl z dlaní otevřenými okny ven. Pro jistotu jsem přivolala ze zahrady vánek, který prolétl pokojem, odnesl pozůstatky stuh kouře a naplnil místnost omamnou, dusivou vůní růží. Třeba až bude mé poslání tady u konce, vypálím do základů i tenhle dům. A začnu těmi růžemi.

***

Úryvkové úterý - #19

30.01.2018 20:15

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

Krvavé právo mě zatím velmi mile překvapilo, musím říct, že je na něm hned vidět, že ho sepsal právník. Skvěle reflektuje angloamerické trestní právo. Včetně problematiky precedentů, které byly v knize nejednou zmíněné. Také terminologie zůstala zachována, což vnímám jako velký bonus českého překladu. A navíc, autor skvěle vysvětluje, jak celý systém funguje, takže se nemusíte bát, že byste něčemu neporozuměli. Právní pasáže jsou ještě k tomu umně proloženy „oddechovou“ částí, která nám přibližuje probíhající vyšetřování a osobní život hlavní hrdinky. Za mě zatím TOP detektivka, což taky dokládá i tempo s jakým knihu doslova hltám. 87. stran za cca dvě hodiny! 

Ukázka z knihy Krvavé právo - Philip Margolin 

Dva dny poté, co Amanda a Larry Frederick odevzdali své poznámky, zavolala Amandě sekretářka soudce Changa a řekla jí, že soudce se s ní chce co nejdříve sejít ve své soudní síni. Diváků zde tentokrát mnoho nebylo, ale Amanda si všimla, že v poslední řadě sedí Dale Masterson.

Tom Beatty seděl u poradního stolu. Vedle něj stáli dva dozorci. Alan Hotchkiss a Greg Nowick seděli u druhého poradního stolu spolu s Larrym Frederickem.

„Co se to děje?“ zeptal se Beatty, když k němu Amanda přisedla. „Nemám nejmenší ponětí“, odpověděla právě ve chvíli, kdy dosedla na svou stolici.

„Prosím, aby bylo do zápisu uvedeno, že jsme se sešli v této soudní síni, abychom projednali případ Stát vs. Beatty. Jsou zde přítomni pan Beatty a Amanda Jaffeová, jeho právní zástupkyně, dále zástupce okresního prokurátora Larry Frederick a detektivové Grey Nowick a Alan Hotchkiss“.

„Pane Fredericku, řekněte prosím, slečně Jeffeové, co jste mi zhruba před hodinou a půl sdělil.“

„Včera ráno bylo pod Burnise Bridge nalezeno tělo ženy. Byla identifikována jako Carol Whiteová.“

Amanda byla ohromena. „Jak zemřela?“

Úryvkové úterý - #18

17.10.2017 18:06

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

Tisíc kousků tebe“ mě zaujala již svou anotací. Cestovaní časoprostorem mám totiž ze všech Sci-fi/fantasy vymožeností prostě nejraději. Mé srdce mimo jiné zaplesalo při představě futuristického Londýna. Tolik moderních technologií, brala bych je všechny! Vznášedla, holografické hovory i prsten, který má svého nositele ochránit. Skvělý nápad s těmi alternativními dimenzemi. Navíc nejsem fyzik, takže mne některé teoretické neshody zas až tolik netrápí. Pokud k tomu přidám nádhernou obálku, tak máte hned o důvod více, proč po knize sáhnout!  Těším se na další pokračování, doufám, že nezklame. V tuto chvíli jsem z knihy vyloženě nadšená! ♥ 

Ukázka z knihy Tisíc kousků tebe - Claudia Grayová

Hologram s bliknutím zmizí. Přestože hypnotizuju prsten pohledem a doufám, že Theo zavolá zpátky, kroužek zůstává pohaslý, tichý a temný kov. A tak jdu domů.

Můj blikající prsten má v sobě zabudovanou GPS, a když ho požádám, aby mě navigoval domů, ukáže mi cestu. Bezmyšlenkovitě následuji jeho instrukce a vůbec netuším, kde skončím. Ukáže se, že bydlím v obzvlášť snobském domě – není tak okázalý a nevkusný jako ty okolo, působí ale stejně chladně. Dům má venkovní skleněný výtah. Mám pocit, že takové výtahy existují jen proto, aby děsily lidi, co mají strach z výšek. Očekávám, že uvnitř se budu cítit lépe, protože tetin byt musí být částečně i můj byt, ale když projdu dveřmi, okamžitě mě napadne, že jsem snad ještě nikdy nebyla někde, kde by to ani trochu nepřipomínalo domov.

Úryvkové úterý - #17

14.09.2017 22:03

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy? 

O Radce Třeštíkové se poslední dobou mezi knižními nadšenci opravdu hodně mluvilo, všude se objevovaly upoutávky na její nový román „Osm“. Osobně jsem od ní ještě nic nečetla, a tak jsem se nechala zlákat davem a onu osmičku si pořídila i do své čtečky. Po chvilce váhání, zda se do téhle detektivky pustit, nebo ne jsem nakonec Třeštíkové šanci dala, nicméně teď toho trochu lituji. Příběh je sice čtivý, ale jeho celkové provedení by mohlo býti lepší – šíleně dlouhá souvětí, nelogické postavy a málo pravé detektivní linie. Pro mne spíše zklamání, ale stejně ji nejspíše z principu dočtu.

Ukázka z knihy Osm - Radka Třeštíková

Ona za mnou neleze, ona si nepamatuje, že odešla.“ „To je vtip?“„Není.“ „Hele, já nevím, vo co tady přesně jde, ale zní to kurva šíleně.“

„To jo,“ uzná Honza, ale stejně je rád, že má Míšu doma. Že spolu zase bydlí a ona si pořád zpívá a směje se a uklízí, dokonce víc než dřív, protože pokaždé zapomene, že už uklidila, že v sobotu dělá palačinky s marmeládou a přes týden připravuje Honzovi svačiny do školy, protože neví, že už ve škole nepracuje, že ho líbá, že ho hladí, že se k němu v noci tiskne, že ho zase miluje, jo, je to šílené.

„Takže to auto je pro ni?“„Pro nás.“ „Takže pro ni.“ „Jo, je to dárek.“„A Alici jsi dal co? Kopačky?“

 „Nějak jsme se domluvili,“ ošije se Honza. Nechce s Pavlem o Alici mluvit, dobře ví, že Pavel má Alici mnohem radši než Míšu, už jenom proto, že Alice se vždycky smála jeho vtipům a nikdy o něm neřekla, že je prase. „Nějak jste se domluvili, jo?“ uchechtne se Pavel. „Dyť je to tvoje žena.“ 

Úryvkové úterý - #16

02.08.2017 14:08

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy?

Na letní dny a noci jsem se opravdu hodně těšila. Už na první pohled mě neskutečně upoutala obálka a celkové zpracování této povídkové knihy. Fakt, že celou sbírku osobně sestavila Stephanie Perkinsová mé nadšení ještě více umocnil. Bohužel musím konstatovat, že se zatím z mého pohledu jedná o průměrné dílo. Některé příběhy se mi vyloženě líbily, ale jiné už tolik ne. Dokonce mne jeden a to sice „Poslední bitva v Krváku“ neskutečně vytočil a osobně si myslím, že v této sbírce nemá co pohledávat. Také bych ocenila méně povídek s LGBT tématikou, jelikož je to téměř každá druhá. Uvidíme, třeba mne knížka ještě příjemně překvapí, kdo ví. Každopádně, zas a znovu, ta obálka je naprosto dokonalá! ♥

Ukázka z knihy Létní dny a noci - Stephanie Perkinsová 

O Annalee Sapersteinové a o tom, proč se přistěhovala do Little Spindle, se tradovala spousta příběhů, ale Gracie měla nejraději ten o vlně veder.

 V roce 1986 postihlo New York nesnesitelně horké léto a každý, kdo mohl, odjel z města. Chodníky žárem měkly, jednoho muže našli mrtvého ve vaně s elektrickým větrákem napůl ponořeným ve vodě vedle jeho chlupatých kolen a proud ve vedení naskakoval a zase vypadával jako světlo v lapači hmyzu plném můr. V Upper West Side, nad pekařstvími a lahůdkářstvími, obchody Woolworth a Red Apple spali lidé jen na prostěradlech, cucali kapesníky plné drceného ledu, otevírali okna dokořán a modlili se, aby se zvedl aspoň vánek. Proto když jedné horké červencové noci řeka Hudson vystoupila z břehů a vydala se tropit neplechu, našla okno Ruth Blonské otevřené a zajištěné promáčknutou krabicí od bot z Candie’s.

 Ruth byla předtím ten den s přáteli v parku Riverside, kde si dávala citronovou zmrzlinu.

Úryvkové úterý - #15

11.07.2017 12:40

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy?

Lewise Carolla a jeho Říši divů naprosto miluji, vyhledávám ji v jakékoliv podobě – vyz. Knižní série Šepotání. Takže, když světlo světa spatřilo „Bez srdce“, tak hned muselo být mé. Zatím jsem teprve na začátku, ale vskutku se mi to zamlouvá. Dokonce možná i více, než původní předloha a to už je co říci. Upřímně doufám, že to takto skvělé čtivo zůstane až do samého konce a já budu bez sebe blahem… I když jak znám Marissu, tak si myslím, že se není čeho obávat.

P. S. Teď trochu vsuvka mimo mísu přečetla jsem kupu knih během začátku prázdnin, na kterou z nich chcete recenzi nejdříve? J  Celý seznam najdete pod „Knižní výzvou“ ZDE. Řekněte si, já se totiž nemohu rozhodnout!

Ukázka z knihy Bez srdce - Marissa Meyer

Soumrak chmurný, půlnoc čirá 
dámě bledost líčka svírá.“

Neprostupnou temnotou zazněl ponurý melodický hlas.

„Správná poznámka, můj opeřený příteli,“ odpověděl druhý hlas. Byl veselejší a živější. „Víš určitě, že tu nemáme čichací sůl?“

„V tom pro tebe nemám radu,

v plánu tvém však vidím vadu:

stěží bude dáma čilá,

leda by se vodou zlila.“

Něco udeřilo o zem vedle Cathina lokte a vzápětí se ozvalo tiché čvachtání vody. „Ne, Havrane, polévat ji nebudeme. Hledej dál. Nemáme šunkový sendvič? Nebo stéblo slámy? Na Krále platí vždycky.“ Šramocení, rachocení, cinkání a lomození. Povzdech. „Víš co? Zapomeň na to. Použijeme tohle.“

Ozvalo se šustění lístků a potom prasknutí, jak někdo zlomil větvičku. Cosi jemného ji pošimralo na nose. Catherine se zavrtěla, odvrátila hlavu a nasála jemnou růžovou vůni. „Aha! Funguje to.“

Úryvkové úterý - #14

07.02.2017 14:54

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy?

Konečně mám trochu času k dobru a tak se můžu plně věnovat mému Mikulášskému dárku, totiž Winter. Tenhle „macek“ mě dokázal, do svého děje vtáhnou téměř okamžitě a to jsem knihu teprve otevřela. Myslím, že takovýto příběh jsem opravdu dlouho postrádala. Samotná hlavní hrdinka mi přijde na první pohled velmi sympatická, i když zatím nemohu soudit, protože jsem jen na počátku tohohle úžasného dobrodružství. Avšak už teď se nemůžu dočkat, až potkám své „staré známé“ z předchozích dílů. Dneska to vidím na vydařený večer! 

Ukázka z knihy Winter - Marissa Meyer 

Aimery přistoupil k trůnu, useknutá hlava se mu odlomila z krku, se začvachtáním dopadla na podlahu a kutálela, dokud se nezastavila u Winteřiných zmrzlých chodidel. Pořád měla na tváři úsměv. Winter zanaříkala, ale zvuk zapadl ve sněhové závěji v jejím hrdle. Všechno je to jen ve vaší hlavě. „Ticho,“ okřikla dvořany Levana, jakmile vyslechla dostatečné množství lichotek. „Je to už všechno?“ Konečně námraza vyšplhala až k jejím očím a Winter nezbývalo než je zavřít před bezhlavým přízrakem Aimeryho a celá se ponořit se do zimy a temnoty. Umře tady a nebude si na nic stěžovat. Pohřbená pod lavinou a úplně bez života. Už nikdy nebude muset sledovat žádnou vraždu.

Úryvkové úterý - #13

17.12.2016 12:47

Meme pocházející z dílny AliPeli, jeho úkolem je zveřejnit každé úterý úryvek z knihy, který zrovna čtete, či jste četli. Velikost úryvku je čistě na vás, ovšem měl by být pokud možno bez spoilerů. Pojďme se tedy společně podívat, co čtu zrovna já. Každopádně budu moc ráda, pokud se také zapojíte a dáte mi do komentářů odkaz na vaše meme.  P.S. Co jste zrovna přečetli, případně čtete teď? Neváhejte se podělit do komentářů! 

***

Co zrovna čtu a jaké jsou mé dojmy?

Musím říci, že opravdu miluji knihy o cestování časem. Takže, když jsem se dozvěděla o tom, že se CooBoo chystá vydat Pasažérku, okamžitě mi bylo jasné, že knihu musím mít! A vskutku mne nezklamala, protože vedle série „Rubínů“ od Kerstin Gier je tahle kniha jedna z nejlepších s tématikou pohybování se v času a prostoru. Ovšem tentokrát cestovatelé nepotřebují žádný přístroj, nýbrž brány, které jsou běžnému oku skryté, ale jsou rozesety po všech koutech světa! Knížku už dočítám a musím říci, že se opravdu těším na pokračování. Hrozně moc děkuji portálu Fantasya.cz za poskytnutí recenzního výtisku! 

Ukázka z knihy Pasažérka -  Alexandra Brackenová

Housle stradivárky, nástroje vytvořené severoitalskou houslařskou rodinou Stradivariů v pozdním sedmnáctém a raném osmnáctém století, proslulé sílou a krásou zvuku. Jejich vlastníci je nepopisovali jako pouhé nástroje, ale jako lidi temperamentní přátele s vlastními nepředvídatelnými náladami, které nezkrotil ani ten nejschopnější houslista.

I když její vlastní housle byly nádherné Vuillaumeova kopie Stradivariho Mesiáše, kterou zdědila po Alici byla to pořád jen kopie. Pokaždé, když pomyslela na originál, zajiskřilo celé Ettino tělo až ke konečkům prstů.

„Hned jsem zpátky, zlato,“ popleskala ji Alice láskyplně pod bradou. Etta počkala, až bude její učitelka bezpečně dole pod schody, a potom zaměřila oči do tmy. „Tady jste!“

 Etta se otočila na Gail, organizátorku koncertu, která k ní mířila přes pódium tak rychle, jak jen v dlouhých, úzkých černých šatech mohla. „Zbytek čeká v zákulisí v šatně. Potřebujete něco? Postupně si projdete rozehrávky a já vás všem představím.“ Když se Gail rozhlédla kolem, mihl se jí ve tváři stín zklamání. „Učitelku s sebou nemáte? Sakra, a já tak doufala, že ji potkám.“