Elizabeth Weinová - Rose pod palbou

Originální název: Rose Under Fire
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2013)
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

I v temnotě svítí světlo naděje!

Léto 1944 není zrovna dvakrát šťastné. Celý svět je zmítán v železných okovech druhé světové války. Války, která navždy poznamená osud lidstva, jako jedna z největších katastrof v dějinách. Do bojové vřavy jsou doslova a do písmene vtažení všichni. Muži, ženy, ale i děti. Každá pomocná ruka se hodí a urputné boje neznají slitování. Mír je v nedohlednu, přestože už jsou všichni naprosto vyčerpáni z neustálého stresu a strachu o holý život.

V tomto „bojovém“ pekle se ocitá i osmnáctiletá Američanka Rose Justiceová, jenž je díky známostem svého strýce poslána jako pilotka Pomocných leteckých sborů až do daleké Anglie. Je velmi šikovná a obratná, možná právě pro toto je onoho osudového léta pověřená letět z Paříže zpět do Anglie. Avšak tento let pro ni nedopadne vůbec dobře. Je totiž polapena nepřítelem a poslána do nechvalně proslulého ženského koncentračního tábora Ravensbrück. 

Právě jsem se vrátila z pohřbu Celie Foresterové. Dostala jsem za úkol napsat oficiální hlášení o tom, jak se zřítila s tím tempestem, jelikož ona už ho zjevně nenapíše a já viděla, jak se to stalo. A taky proto, že mám pocit, jako bych za to mohla já. Vím, že to nebyla má vina, vážně, teď už to vím. Ale dávala jsem jí instrukce. Obě jsme měly dopravit na místo jeden tempest a já už s ním předtím párkrát letěla. Celia ne. Vzlétla deset minut po mně. Kdyby vyrazila jako první, možná jsme teď ještě mohly být naživu obě.

Takovéhle hlášení jsem ještě nikdy psát nemusela a moc nevím, kde začít. Maddie mi dala takový krásný zápisník vázaný v kůži, abych si to do něj připravila. Myslí si, že pomáhá mít pěkný papír, a bylo jí jasné, že já bych si ho sama nekoupila, protože je stejně jako všechno ostatní teď tak vzácný. Říká, že člověk potřebuje sám sebe něčím uplatit, protože psát hlášení o nehodě je vždycky hnus. Sama musela letos v lednu sepsat jedno dlouhé hlášení a dostavit se osobně k výslechu před vyšetřovací komisi.

Opravdové přátelství je silnější než všechno zlo!

Tam se setkává s dalšími dívkami, které stejně jako ona padly za oběť nacistickým vojáků. Jenže dokáží všichni spolu přežít hrůzy, které tam na ně čekají? Bude jejich přátelství dostatečně silné na to, aby i v těch nejtemnějších chvílích našli trochu světla? A co víc, spatří ještě někdy Rose své příbuzně nebo zemře v zapomnění za ostnatým drátem?

Autorce se podařilo napsat velmi silný a neskonale emotivní příběh o nelidských podmínkách, ale především o zvěrských praktikách, které se odehrávaly v koncentračních táborech. Kniha v sobě s naprosto přesností odráží celý pochmurný obraz druhé světové války spojený s její nejtemnější stránkou, která sebou odnesla miliony nevinných životů 

Nejspíš by neměla vůbec letět. Přesně vím, co by řekl táta, pět tisíc kilometrů odtud v Pensylvánii, na Justiceově letišti, kdyby šlo o mě: „Jdi domů, Rosie. Neměla bys letět, když ti pohřbívají přátele.“ Jenomže o předávku těch letadel se někdo postarat musí. Je přece válka. Páni, jak mně už tahle věta leze krkem.

A nemá to konce. Každý den je třeba přepravit nějaká letadla, buď přímo z továrny, nebo ta, která prošla generální údržbou, čerstvě natřená maskovacími barvami či pruhy pro invazi, připravená letět do Francie. Když jsem před třemi měsíci vystoupila z lodi z New Yorku, hodili mě rovnou do vody, ať plavu, a před koncem května už jsem přepravovala spitfiry, skutečná bojová letadla, ze southamptonských továren u letiště Hamble snad do každé základny v jižní Anglii. Měla jsem předtím projít nějakým výcvikem, místo toho jsem ale absolvovala jen pár cvičných letů. Být dcerou muže, který řídí leteckou školu, se mi neskutečně vyplatilo. Létám od dvanácti, což znamená, že jsem toho už nalétala víc než někteří ze starších pilotů, ačkoli mi je teprve osmnáct. Jsem místní benjamínek. Zhruba týden ode dne D, kdy začala invaze, byl celkem klid.

Jsou věci na které bychom nikdy neměli zapomenout!

Tato beletrie je napsána formou deníkových zápisů, které si vede přímo sama pilotní postava. Zápisky jsou navíc ještě doplněny o hrdinčiny poznámky, či básně, pomocí nichž se snaží přežít a možná i trochu motivovat ostatní vězenkyně. Jsou totiž plné jejích pocitů a nikdy neutichající naděje na lepší zítřky a především na tolik kýženou svobodu. Rose nám postupem času dospívá a z malé zasněné holky se stává dospělá žena, jenž si plně uvědomuje důsledky svého jednání.

V závěru celého děje se taktéž dozvídáme něco málo o poválečném životě a velmi těžkým vyrovnáváním se s traumaty války, kdy jako by se zdálo, že je běžný život na míle vzdálený realitě. A válečné hrůzy jako by se pořád hlásily o slovo. Pokud bych to měla shrnout, tak Rose pod palbou rozhodně není lehké čtení. Spíše právě naopak. Nicméně je třeba uvědomovat si, co se stalo a snažit se z dějin poučit. Za sebe dávám maximální ohodnocení 5 z 5 hvězdiček spolu s doporučením k přečtení příběhu! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Chtěla jsem si o tom promluvit s Nickem. Nechal mi vzkaz, bylo od něj hezké, že si o mě dělal starosti, že musím Celii na pohřeb. Sice už bylo po deváté, ale venku ještě bylo světlo. V létě tady mají dvě hodiny světla navíc. Říkají tomu dvojitý letní čas. Vyrazila jsem tedy dolů do vesnice k telefonu a doufala, že Nick není někde na ně- jaké misi. A že mi jeho domácí nevynadá za to, že volám tak pozdě. Ta válka je hrozná. Je tady o tolik horší než doma ve Státech. Každých pár týdnů tu někomu zabijí bratra nebo matku nebo dalšího kamaráda. A už teď mám plné zuby těch nedostatků, nikdy žádné máslo, nikdy žádný spánek. Na kombinaci tak tvrdé práce s neustálým strachem a s tím, že všechno obecně je dost na nic, jsem nebyla připravená. Jak jsem se na to ale vlastně měla vůbec připravit?

Oni v tom žijí už pět let. Zatímco já se koupala v jezeře, hrála školní ligu dívčího basketbalu, stavěla stromové domky pro Karla a Kurta jako hodná velká sestra a pomáhala tátovi s postřikem polí a mámě s přípravou jablečného pyré, Maddie celou tu dobu přepravovala bojová letadla. A když před osmi měsíci zemřela při bombovém útoku nebo něčem jiném její kamarádka, já nejspíš zrovna seděla na hodině tvůrčího psaní pana Wagnera a přemýšlela nad rytmickými schématy.

Jenny Hanová - Všem klukům, které..

Originální název: To All the Boys I've..
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Milostné dopisy nejsou klišé!

Lara Jean je sympatická, inteligentní mladá dáma a vlastně taky napůl Korejka. Poté, co ji nešťastnou náhodou umřela maminka, žije dívka spolu se sestrami a otcem v malém rodinném domku.  Nutno podotknout, že jim to klape opravdu výborně. O chod domácnosti se stará nejstarší sestra Margot a tak je doma vždy krásně uklizeno a navařeno. Jenže Margot se rozhodne odejít studovat vysokou školu ve Skotsku a tak všechny povinnosti připadnou Laře Jean. Děvče se tak najednou musí postavit na vlastní nohy a dokázat si, že je plně samostatná a dospělá. Ba co víc, že se dokáže postarat o své blízké.

Lara je navíc ohromně skromná a nesmělá. Tak nesmělá, že vždycky když se do někoho zamilovala, napsala mu dopis. V pár řádcích si tam vylila svoje city a otevřela své srdce. Všechny psaníčka pak pečlivě uložila do krabice na klobouky, s tím, že je jejich adresáti nikdy neuvidí. Jenže se stala hrozná věc a někdo všechny ty dopisy poslal. Dívka se tak bude muset vypořádat s tím, co opravdu cítí. Což by možná nebylo to nejhorší, kdyby jeden takový dopis nebyl určen Joshovi, expříteli Margot. 

V televizi zrovna běží reklama na nějaký parfém. Dívka oblečená do zářivě fialkových šatů bez ramínek z látky tenčí než hedvábný papír běží po pařížské ulici. Co bych za to dala, abych mohla být holkou, co v tenoučkých šatech běhá po jarní Paříži! Posadím se tak rychle, že mi zaskočí kus popcornu. Mezi záchvaty kašle se obrátím na Margot. „Margot, co se takhle sejít o jarních prázdninách v Paříži?“ A už se v duchu vidím, jak v jedné ruce třímám pistáciovou makronku a v druhé malinovou a točím se kolem dokola. 

Margot se rozzáří oči. „Myslíš, že by tě taťka pustil?“ „No jasně, vždyť je to poznávání nový kultury. Musí mě pustit.“ Ale po pravdě řečeno jsem ještě nikdy nikam sama neletěla. A taky jsem ještě nikdy ani nebyla mimo Spojené státy. Vyzvedla by mě Margot na letišti, nebo bych se musela do hostelu dostat sama?

Romantický příběh, který vám zaručeně vykouzlí úsměv na tváři!

Celá kniha jako by se přesně do puntíku řídila svou anotací, nic jiného v ní nehledejte, protože to ani nenajdete. Příběh je opravdu velmi jednoduchý, ale čtivý a navíc pilotní hrdinka je opravdu velmi milá. Děj vám ubíhá rychle pod rukami a navíc se knížka velmi dobře čte. Takže bych se vůbec nedivila, kdybyste ji „přelouskali“ za jedno odpoledne.

Trable s kluky jsou bezesporu hlavní náplní tohoto „vypravování“, ale nemáte se čeho obávat, poněvadž „milostné pasáže“ jsou střídané úryvky s každodenního života holek Songovek. A navíc se část příběhů odehrává o Vánocích, což vám teď v danou chvíli přijde náramně vhod a navodí tu správnou atmosféru blížících se svátků. 

Později téhož večera. Josh šel dávno domů. Kitty a taťka si už šli lehnout. Sedíme u stolu v kuchyni, Margot se svým počítačem, já vedle ní. Hnětu kuličky z těsta a obaluju je ve skořicovém cukru, peču skořicové sušenky, aby mi Kitty odpustila. Když jsem ji šla uložit do postele, moje mladší sestřička se jen odvalila na druhý bok a nechtěla se mnou mluvit, přesvědčená, že se ji snažím vyšoupnout z výletu do Paříže. Nechám jí skořicové sušenky na nočním stolku hned vedle polštáře, aby ji ráno po probuzení hned přivítala jejich čerstvá vůně.

Margot je podezřele zticha. Pak najednou zničehonic zvedne hlavu od klávesnice a prohlásí: „Rozešla jsem se s Joshem. Dneska po večeři.“ Kulička těsta, kterou jsem zrovna hnětla, mi vypadne z prstů a přistane přímo v míse se skořicovým cukrem.

Příjemná hlavní hrdinka je základ úspěchu!

Rozhodně neočekávejte, že by se v knize přihodily nějaké zvlášť dramatické události. Jedná se spíš o každodenní trable jedné dospívající holky, které by se zrovna tak mohly přihodit i ve vašem okolí. Lara Jean se k ostatním chová opravdu velmi normálně, tak jako by to udělal kdokoliv z nás. Navíc postavy jsou vcelku černobílé, takže buď budete někoho milovat, nebo nenávidět.

Mě se Všem klukům, které jsem milovala, se mi opravdu líbila a určitě budu chtít sáhnout i po pokračování. Vždyť každý z nás občas potřebuje takovéto relaxační čtivo, u kterého nemusí moc přemýšlet a jen si vychutnává miloučký příběh. Knihu hodnotím 4.5 z 5 hvězdiček a těším se na další díl! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

„Víš, co mi jednou řekla mamka?“ ozve se Margot nakonec.

 „Co?“ Na chvíli Joshe úplně pustím z hlavy. Protože ať se děje cokoli, i když se s Margot hádáme nebo i kdyby mě zrovna mělo srazit auto, vždycky všeho nechám a poslouchám, když se mluví o mamce. Chci mít stejné vzpomínky, vybavovat si stejné detaily jako Margot. I tak jsem na tom líp než Kitty. Kitty na mamku nemá žádné vzpomínky kromě těch, co jsme jí vyprávěly. Ale vyprávěly jsme jí tolik věcí a historek, že teď už to jsou i její vzpomínky. „Pamatujete si, jak tenkrát…“ začne vždycky a pak vypráví, jako by tehdy nebyla mimino, ale doopravdy si to pamatovala.

 „Řekla mi, abych na vejšku šla svobodná, bez kluka. Říkala, že nechce, abych byla ta holka, co brečí do telefonu a říká věcem ne, místo aby říkala ano.“

James Patterson - Vraždy na střední škole 

Originální název: Private School Murders
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2013)
Počet stran: 368
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: CooBoo

Nechť spravedlnost zvítězí!

Zda se, že smůla se Tandory Angelové doslova lepí na paty. Jako by nestačilo, že před pár měsíci tragicky zahynuli její rodiče, vlivní lidé a obrovští boháči Malcoun a Maud. Teď touhle podivuhodnou rodinkou otřásla další vražda. Mattew, dříve velmi uznávaný fotbalista je nyní obviněn z dvojnásobné vraždy. Své přítelkyně a jejich dosud nenarozeného syna. A zdá se, že záchvaty vzteku a značné mezery v oblasti sebeovládání Mattymu z vězení nepomohou.

Nicméně Tandy je tvrdě přesvědčená o bratrově nevinně, jenže co zmůže bezvýznamná středoškolačka proti celému soudnímu systému? Avšak tahle dívka není jen tak někdo. Má totiž pozoruhodný smysl pro detail, bystré oko a také vynalézavost. Tímto nejednou dokázala, že předčí i ty nejlepší detektivy New Yorku. Ovšem zdá se, že tentokrát půjde o víc, než pouze o jeden trestný čin. 

Není to tak dlouho, co jsem se ti posledně zpovídala, ale už toho zase mám na srdci docela dost. A předem varuju: Něco z toho je opravdu síla. Můj příběh začíná strašlivou smrtí Malcolma a Maud Angelových. Nebyli to jen ti bohatí představitelé newyorské smetánky, o kterých se píše v New York Times. Byli to mí rodiče. Jsou mrtví. Před třemi měsíci za děsivých okolností zemřeli ve vlastní ložnici a mí bratři a já jsme zůstali sami, zdrcení a bez peněz. Ani nemluvě o tom, že jsme všichni byli podezřelí z vraždy. Nakonec poté, co jsem odhalila klíčový důkaz, nás podezírat přestali. Takže co myslíš, jaká je pravděpodobnost, že v mém životě dojde k dalšímu otřesnému, děsivému zločinu? Asi sto procent, na to můžeš vzít jed. Protože už se to stalo. Můj bratr Matthew byl obviněn z toho, že zabil svou čtyřiadvacetiletou přítelkyni, herečku Tamaru Geeovou, a její nenarozené dítě.

Zazračná dítka z americké Dakoty jsou zpět!

Někde venku se totiž potuluje sériový vrah, který si pečlivě vyhledává prestižní středoškolačky, aby je po sléze brutálně připravil o život. Sama hlavní hrdinka do jedno takové vzdělávacího zařízení navštěvuje. Znamená to tedy, že je další na řadě? Jedno je jasné, bude muset zakročit dříve, než padne další výstřel a umře nevinné děvče!

Jak už jsme zvyklí z pilotního dílu série, tak i zda se vyprávění ujímá pilotní postava. Příběh je tak poněkud nezvykle veden formou zpovědí a promluv ke čtenáři, no a to samozřejmě v ich formě. Kromě klasické detektivní zápletky, tak nahlédneme i do „zákulisí“ a navštívíme naše „hrdiny“ přesně tam, kde jsme je na konci prvního dílu zanechali. 

„Jde o ty tvoje kamarády, Matty,“ řekla jsem skrz mřížku. „O ty, co se dušovali, že jste společně hráli poker, když Tamaru zabili. Teď tvrdí, že lhali, aby tě kryli, ale potom se v nich hnulo svědomí. Řekli Philippovi, že pod přísahou budou vypovídat podle pravdy.“ Zadržela jsem dech a připravila se na výbuch, který se dal čekat. Matthew si sice na veřejnosti zachovával dokonalou image, ale doma jsme věděli, že může kdykoli vybuchnout. Sklony k násilným výbuchům, tak se tomu odborně říkalo. Ale dnes můj bratr jen překvapeně zamrkal. Oči měl plné smutku a nejistoty. „Možná jsem to udělal, Tandy,“ řekl nakonec. „Já vážně nevím.“ „No tak, Matthew!“ vyhrkla jsem zděšeně. „Ty jsi Tamaru nezabil.“ Naklonil se blíž k mřížce a přitiskl dlaně na plexisklo, až zbělely. „Ti kluci říkají pravdu, Tandy. Hráli jsme poker jenom pár hodin. V době, kdy podle patologa Tamara zemřela, jsem s nimi už nebyl.“

Nezbývá nic, než se zeptat kdy se dočkáme pokračování? 

Z čehož mimo jiné vyplívá, že znalost předchozí části není vůbec na škodu. Ovšem pokud jste se ke Zpovědím podezřelé ještě nedostali, nemějte žádné obavy, děj lze totiž po chvilce „pochopit“ i bez předchozích vazeb. Angelovic rodinka totiž čelí dalším životním výzvám, které jsou v knize řešeny dosti samostatně a pokud přeci jen, má něco spojitost s předchozím průběhem, tak vám to Tandy sama mile ráda připomene. 

Buďte si jistí, že život inteligentního děvčete vám nedá spát. Budete horlivě otáčet stránkami a hltat každé slovo v touze dozvědět se, jak to všechno skončí. Jediným mínusem je snad jen to, že další pokračování je zatím pro české čtenáře v nedohlednu, i když mám nutkavou potřebu se do něj začíst právě teď! Ze mě tedy maximální počet hvězdiček 5 z 5 a mé vřelé doporučení!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu MegaKnihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Zavrtěla jsem hlavou, hrdlo se mi svíralo. „Jsme na mizině, vzpomínáš? A kauce je pět milionů dolarů.“ Přitiskla jsem svou vlastní dlaň na plexisklo v místech, kde se o něj opíral on, jako bychom si tak byli blíž. „Prosím tě, Matty, už nemluv o tom, že bys byl vinen. To nemůže být pravda.“ Dveře za jeho zády se otevřely. „Konec,“ zavelel dozorce. „Je mi to líto, Tandy,“ řekl Matthew a pokusil se o omluvný úsměv. Dozorce ho odvedl z cely, dveře se zavřely a já pořád seděla na židli, úplně omráčená. „Chcete se tady zabydlet nebo co?“ ozval se dozorce, který stál za mnou. Vstala jsem a svižně jsem vykročila zpátky chodbou, jako bych vnitřně nebyla úplně zlomená. 

Victoria Aveyardová - Křišťálový meč

Originální název: Glass Sword
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 444
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Krev opravdu není voda!

Mare Barrow, téměř osmnáctileté děvče ovládající smrtící sílu elektřiny sebou nese naději na lepší zítřky. Na svět, kde by lidé s červenou barvou krve nemuseli trpět a tvrdě otročit pro své pány, mocné stříbrné. Změny jsou zcela jistě na dosah ruky, stačí si pro ně jen dojít. I když to znamená utkat se se svými utlačovateli na život a na smrt. Jedno je nicméně jasné už teď, v tomhle světě lží a intrik, přežije pouze nejsilnější. 

Blýskající holčička dosud dokázala dvě vcelku obstojné věci, zaprvé utekla ze spárů stříbrného dvora. Jehož novopečený krutý panovník Maven, touží se jí zmocnit. No a tou druhou nemálo důležitou věcí je fakt, že drží v ruce smrtící zbraň, lépe řečeno seznam lidí, kterým v žilách koluje krev rudá jako úsvit. Ovšem tito lidé nejsou jen bezbrannými osobnostmi, naopak mají nadpřirozené schopnosti, které předčí i to, co dokáží jejich utlačovatelé.

Šátek, který mi dala, byl čistý, ale přesto páchl po krvi. Mně to však nevadilo. Beztak jsem měla krev všude na oblečení. Rudá samozřejmě patřila mně. Ta stříbrná pak mnohým dalším. Evangelině, Ptolemovi, nymfovi, všem, kdo se mě v aréně pokusili zabít. Nějaká patrně patřila i Calovi. Tam na písku dost krvácel, pořezaný a pohmožděný těmi, kteří se měli stát našimi katy. Teď seděl proti mně, zíral na zem a čekal, až jeho zranění projdou pomalým procesem přirozeného uzdravování. Podívala jsem se na jednu z mnoha ran na své paži, patrně od Evangeliny. Byla čerstvá a dost hluboká na to, aby mi po ní zůstala jizva. Někde hluboko mě ta představa těšila. Ten zubatý šrám nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku pod chladným dotekem léčitele. Cal a já už jsme nepatřili do světa Stříbrných. Nebyl tu nikdo, kdo by jednoduše smazal naše poctivě vydobyté jizvy. Unikli jsme. Tedy alespoň já jsem unikla. Calovi připomínala pouta na rukou, že on je vězněm.

Je čas ukončit tyranii a bojovat, tak tedy do zbraně!

 Avšak bude je schopná Mare a její spojenci najít dříve, než krvelačný vládce? Je vůbec tohle všechno pravda, anebo se jedná jen o další lest lidí se stříbrnou krví? Jedna věc je však nad slunce jasná. Schyluje se k velké bitvě, která na vždy zpečetí osudy všech obyvatel království. Ba co víc, vítězem může být jen jedna strana bitevního pole. Na ty poražené čeká tvrdý a zcela nemilosrdný trest!

Křišťálový meč je již druhým pokračováním pětidílné série Rudá královna, která v sobě mísí prvky z Hunger games, či princeznovské selekce. Zároveň v knize najdeme vše, co je tak neochvějně typické pro fantaskní žánr.  Přesto si můžete být jistí, že doposud jste nic takového nečetli, autorka spolu dokonale míchá svět plný nekonečných nepravd a přetvařovaní se. 

Důvod našeho spěchu mi ale nikdo nemusel vysvětlovat. Stačilo se podívat na Farley a členy Šarlatové hlídky napjaté jako struny. Pořád jsme na útěku. Maven tudy už jel a vydá se sem znovu. Tentokrát již s vojskem, se svou matkou a s novou korunou. Ještě včera byl princem, dnes už je z něj ale král. Myslela jsem si, že byl mým přítelem, mým zaslíbeným, teď už ale znám pravdu. Už vím, že ho mám nenávidět, že se ho mám bát. Kvůli koruně napomáhal vraždě vlastního otce a celý zločin hodil na vlastního bratra. Ví, že radiace obklopující zničené město je jen lež, podfuk. Ví, kam vlak míří. Útočiště, které Farley vybudovala, už není bezpečné, ne pro nás. Ne pro mě. Už teď se možná řítíme do pasti. Někdo vycítil mou úzkost a položil mi ruku na ramena. Shade. Po- řád nemůžu uvěřit, že můj bratr je tady, živý, a co je nejzvláštnější, že je stejný jako já. Rudostříbrný. A silnější než příslušníci obou ras. „Nedovolím jim, aby se tě znovu zmocnili,“ zašeptal tak tiše, že jsem mu sotva rozuměla. Loajalita k čemukoli jinému než k Šarlatové hlídce, dokonce i k rodině, je nejspíš zakázaná. „To ti slibuju.“

Dá se v království vládců a ovládaných vůbec někomu věřit?

A tak je docela možné, že se v příběhu, který přetéká manipulací, ztratíte nejen vy, ale i hlavní postavy. Nikdy totiž nebudete vědět, kdo stojí na které straně barikády a zda je to nepřítel, či spojenec. Poněvadž v tomto světě může zradit opravdu každý. Sama hlavní hrdinka hodlá obětovat kohokoliv, jen aby dosáhla svého cíle! Ano, přesně taková je říše rozdělená krví!

Musím říci, že mě pokračování tak trochu zklamalo. Oproti pilotnímu dílu tu totiž, alespoň z počátku bylo méně akce, protože jsme se museli potýkat s vnitřní bitvou pilotní postavy. Poté, co se děj přehoupl přes polovinu, už to bylo výrazně lepší a ten nervy drásající konec mě donutil těšit se na pokračování. Bohužel, i tak si neodpustím o trochu nižší ohodnocení a to sice 3.5 z 5 hvězdiček!  Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Ruinami Naercey se nesla zvláštní ozvěna, tišší, než by měla být. Trhla jsem sebou, když mi došlo proč. Uprchlíci už jsou pryč. Žena, která zametala hromady popela, děti, které se schovávaly v příkopech, stíny mých rudých bratrů a sester, všichni utekli. Nezbyl nikdo než my. „O Farley si mysli, co chceš, ale pamatuj si, že není hloupá,“ odpověděl mi Shade na mou otázku ještě dřív, než jsem se stačila zeptat. „Dala příkaz k evakuaci už minulou noc, poté co utekla z Archeonu. Myslela si, že ty nebo Maven při mučení promluvíte.“ Tak to se spletla. Mavena nikdo mučit nemusel. Všechny informace i svou mysl poskytl zcela dobrovolně. Pustil si do hlavy matku, celé jí to tady ukázal. Podzemní vlak, tajné město i ten seznam. Teď to všechno patří jí, stejně jako jí odjakživa patřil i on. Za námi kráčeli vojáci Šarlatové hlídky, chaotická řada ozbrojených mužů a žen. Kilorn šel hned za mnou, očima kmital sem a tam. Farley udávala směr. Hned za ní vedli dva statní vojáci Cala. Pevně ho drželi za paže. S rudými šátky vypadali jako přízraky z nočních můr. Zbylo nás už ale tak málo, možná třicet, a všichni jsme byli zranění. Tak málo přežilo. „Není nás dost na to, abychom tohle povstání udrželi při životě, i kdyby se nám podařilo znovu utéct,“ pošeptala jsem bratrovi. Můj hlas se skoro ztratil v mlze, ale on mě i tak slyšel. V koutku úst mu maličko zaškubalo, jak se chtěl usmát. „To není tvoje starost.“

Francesca Zappia - Uvnitř mé hlavy 

Originální název: Made You UP
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 368
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Být normální je běžné, nebo ne?

Alex nikdy nebyla jako ostatní holky, všechno je na ní totiž jiné. Od jejich rudě zářících vlasů až po zvláštní chorobu, kterou trpí.  Už v sedmi letech jí lékaři diagnostikovali schizofrenii, ve třinácti k ní přibyl přívlastek paranoidní. Jenže za tohle všechno ve skutečnosti můžou humři, kteří jsou stejně rudí, jako její vlasy. Jako malá holka se je snažila vysvobodit z obrovské nádrže místního supermarketu. Jenže její matka tvrdí, že se nic takového ve skutečnosti nestalo. Avšak jednalo se opravdu pouze o výplod dívčiny bujné fantazie?

Tahle středoškolačka je prostě jiná, její mysl si s ní, zahrává dle libosti a tam má neustále pocit, že jí pronásledují komunisté. V jídle hledá stopy po jedu. Je plachá a nedůvěřivá k lidem. Teď má navíc nastoupit na novou střední školu, kde se setká s nechvalně proslulým Milesem. Klukem, který si nechává platit za všemožné kanadské žertíky. Nicméně právě on připomíná Alex Modroočka, chlapce, který jí pomáhal osvobozovat humry. Je tohle vůbec možné anebo si ho její mysl jen vytvořila? 

Když jsem byla při nákupu hodná, dostala jsem čokoládové Yoo-hoo. Když jsem byla moc hodná, směla jsem se dívat na humry. Toho dne jsem byla moc hodná. Matka mě nechala u nádrže s humry uprostřed hlavní uličky, zatímco sama šla k pultu s lahůdkami pro tátovy vepřové kotlety. Na humrech mě fascinovalo všechno, od klepet až po jejich rudou barvu. Moje vlasy měly také rudou barvu, byl to ten odstín červené, který vypadá dobře na všem, kromě lidí, protože lidské vlasy by neměli být červené. Rezavé ano, kaštanové samozřejmě. Ale ne červené jako humr. Popadla jsem svoje copy, přitiskla je na sklo a zírala nejbližšímu humrovi do očí.  

Jiná dimenze vnímání odkrývá svou tvář!

Celý příběh lze s klidem v duši rozdělit na dvě poloviny. V té první se seznamujeme s hlavní hrdinkou a jejím poněkud podivuhodným životem. Postupně se nám odhaluje její minulost i plány do budoucna. Na své si tu přijdou také milovníci žánru Young Adult, jelikož se valná většina děje odehrává právě v prostředí dospívajících studentů.

Ovšem jakmile se přehoupne přes tuhle trochu nudnější polovinu, tak se nám děj začne vcelku rychle rozbíhat. Nudné pasáže vystřídají stránky plné akce a neočekávaných zvratů. Až budete mít problém rozlišit, co je realita, no a co jen iluze. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak velmi nečekaný konec, který vám zaručeně vezme dech! Možná, že chvíli po dočtení budete překvapeně koukat, přesto si myslím, že by vám tento příběh neměl uniknout.  Děj i postavy jsou totiž naprosto skvělé a svým způsobem neobyčejné.

Pak začal křik. Něčí ruce mě popadly za předloktí a prudce mě zvedly na nohy. Matka na mě ječela a vlekla mě pryč od nádrže. Ohlédla jsem se. Humři byli pryč. Z ruky mi kapala ledová voda. Modroočko stál uprostřed louže. Zvedl láhev Yoo-hoo, kterou jsem tam nechala, a mával mi na rozloučenou.  Snažila jsem se matku přesvědčit, aby zastavila, chtěla jsem se vrátit a zeptat se ho, jak se jmenuje.  Ale ona jen přidala do kroku.  

Velmi obstojná prvotina talentované spisovatelky! 

Uvnitř mé hlavy je sice debutem mladé autorky Francesky Zappii, ale to jí na kvalitě vůbec neubírá. S poměrně zajímavým a nepříliš rozšířeným tématem si spisovatelka poradila na výbornou. Přesto mám však neodbytný pocit, že by tenhle „psychický stav“ mohla více rozebrat. Taktéž i samotná hlavní hrdinka si přímo říká o více pozornosti, která by jí jen prospěla.

Pokud hledáte atypické oddechové čtení, tak si myslím, že byste tuhle knihu neměli minout. 4te se téměř sama, takže se ani nenadějete a už budete na poslední stránce. Ještě ke všemu vám nabídne spoustu zajímavých otázek k zamyšlení. Mě se velmi líbila, proto jí hodnotím 4.5 z 5 hvězdiček a těším se na další setkání s Franceskou. Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Někdy mám pocit, že lidé považují realitu za samozřejmost. Poznáte třeba rozdíl mezi snem a skutečným životem. Když jste ponořeni do snu, nemusíte si to vůbec uvědomovat, ale jakmile se probudíte, víte, že sen, byl jen sen a ať už se v něm událo cokoliv dobrého, či zlého, nebylo to skutečné. Pokud nežijeme v Matrixu, je tento svět skutečný, skutečné je vše, co v něm uděláte, a nic víc nepotřebujete vědět.  Lidé to berou jako cosi pevně daného. Po onom osudném dni v supermarketu, jsem byla celé dva roky přesvědčená, že jsem opravdu vypustila humry na svobodu.  Myslela jsem, že odlezli pryč, našli moře a žili šťastně až do smrti. Když mi bylo deset, zjistila matka, že se považuji za jakousi spasitelku humrů. 

Mary Louise Kellyová - Kulka

Originální název: The Bullet
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 336
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knižní klub

Myslíte si, že si poklidně žijete, omyl!

Caroline Cashionová vede celkem poklidný a dost možná nezajímavý život profesorky francouzské literatury. Celý den se vrtá ve světě elegantních kavalírů, krásných dam a šťastných konců. Běžná denní rutina, která se denně střídá. Nicméně Caroline ani netouží po nějaké extra změně, sice je ve svých třiceti sedmi stále sama, ale co na tom. Důležité je, že má milující rodinu a klidné zázemí.  Co by si tak ještě mohla přát? Vždyť má vše, o co jiní usilují roky!

Jenže všechno rázem změní ta zpočátku zcela nepodstatná bolest zápěstí, která se však neustále zhoršuje. Všechno se zdá být celkem vážné, jak by také ne, když už nemůže ani triviálně hýbat rukou, bez toho aniž by pociťovala urputnou bolest. Proto se rozhodne vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit RTG vyšetření. Tam se s naprostým zděšením dozvídá dech beroucí pravdu, vzadu v krčním obratli má jakýsi titěrně malý předmět, který svým tvarem připomíná kulku. Jenže jak se tam proboha dostala a co víc, je vůbec možné, že si na ní Caroline  nevzpomíná? 

Jmenuju se Caroline Cashionová a jsem hrdinkou následujícího příběhu. Možná si myslíte, že jsem něco jako odvážná, mladá a krásná Lara Croft s vypracovanými svaly a revolverem na stehně, ale rychle na to zapomeňte, protože nic nemůže být skutečnosti vzdálenější. Je pravda, že jsem dost hezká. Mám dlouhé tmavé vlasy, velké čokoládově hnědé oči a úzký pas. Muži se za mnou otáčejí, to připouštím, ale revolver byste u mě hledali marně. Taky je mi už sedmatřicet, takže jsem dost stará na to, abych měla rozum. Vzrušení a nebezpečí rozhodně nevyhledávám. Celé dny sedím a studuju díla cizích klasiků. Učím totiž na fakultě jazyků a lingvistiky při Georgetownské univerzitě a specializuju se na francouzskou literaturu devatenáctého století, na Balzaca, Flauberta, Stendhala a Zolu. Přibližně jednou ročně mi zaměstnavatel velkoryse zaplatí pobyt v Paříži, ale většinou byste mě našli v hlavní univerzitní knihovně, jak s brýlemi na nose soustředěně čtu.

Za pravdu se musí platit, ale jak vysoká je její cena?

Vinou tohoto neblahého objevu se žena dozvídá strašlivou opravdu, je adaptována. Avšak co je daleko horší, je osud, který potkal její biologické rodiče, ti jsou totiž mrtví a to vinno vraha, který je zahubil, když jí samotné byli tři roky. To je také důvodem toho, proč ze své mysli tento nepříjemný zážitek vytěsnila. Jenže Slečna Cashionová se rozhodně nehodlá vzdát bez boje. Rozhodne se rozjet své vlastní pátrání a zjistit, co se tehdy vlastně stalo. K tomu jí má dopomoci malý rozhovor v novinách, nicméně pozor i vrazi umějí číst!

Ačkoliv se jedná o první knihu z péra Mary Louise Kelly, která byla nabídnuta českým čtenářům, tak i přesto si troufám říci, že se jedná o parádní knižní zážitek. Jistě podobné náměty už tu byly, třeba ve Zmizelé, či proslulé dívce ve vlaku. Pokud to vezmeme kolem a kolem, tak je Kulka spíše slabším počinem než výše zmiňované skvosty, nicméně i tak je o co stát. 

Několik měsíců mě zlobilo zápěstí. Nejdřív jen občas brnělo, ale pak z něj začala vystřelovat ostrá bolest, která se stupňovala, a nakonec jsem měla tak slabé a neohebné prsty, že jsem málem neudržela tašku. Doktor prohlásil, že to mám z práce – prý moc píšu. Abych se vyjádřila konkrétněji (na přesnosti si zakládám), diagnostikoval mi syndrom karpálního tunelu. Doporučil mi, abych si na noc dávala na zápěstí ortézu a posunula klávesnici po- čítače o něco výš. Pomohlo to, ale jen trochu. A tak jsem se jednou ráno ocitla v čekárně Washingtonské radiologické kliniky, kde jsem měla podstoupit magnetickou rezonanci, abychom podle lékaře „vyloučili artritidu a zjistili, co potíže způsobuje“. Tu středu ráno 9. října všechno začalo.

Ohromujicí příběh, který vám nedá spát!

Autorka si skvěle pohrála s velkou životní proměnou, kterou si prochází hlavní hrdinka. Zprvu velmi spokojená a hlavně bezstarostná žena je postavena do smrtelně nebezpečné situace. Není proto divu, že má sklony k tomu jednat zmateně, či spíše impulzivně. Jenže se nejednou nachytáte při myšlence na to, jak byste se asi zachovali vy. Atmosféra strachu, nevědomí a naprosté snahy o zjištění toho, jak se věci skutečně mají, je zde vykreslena naprosto bravurně, až vás z toho bude mrazit po celém těle!

Dovolím si kostatovat, že tuhle světovou beletrii, respektive thriller zhltnete jedna báseň, ani se nenadějete a budete dočítat poslední stránku. Pokud patříte mezi milovníky takovýchto beletrií, nebo prostě chcete zkusit něco trochu jiného, rozhodně dejte knížce šanci. Příběh je skvěle napsaný, má sympatickou pilotní postavu a vcelku originální zápletku, díky níž strávíte s knihou nejeden podzimní večer. Za sebe udílím Kulce maximální ohodnocení 5 z 5 hvězdiček a těším se na další setkání s touto spisovatelkou! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Také teď mě nechal bez přerušování vypovídat a pak mě požádal, abych chviličku počkala. K telefonu se vrátil za pár minut. „Už mi ty snímky e-mailem poslali a právě se na ně dívám,“ prohlásil zamyšleně. „Je tam… ta laborantka má pravdu, něco tam je.“ „Myslíte nějaký stín?“ „Ne, vypadá to jako… něco kovového.“ „To není možné.“ „Uvízlo to u páteře a nedá se to přesně rozpoznat. Neoperovali vám někdy krk nebo ramena?“ „Cože? Ne.“ „Může se stát, že chirurg zapomene v ráně nějaký nástroj nebo svorku a zašije je tam. Ale nedělal bych si s tím hlavu. Po rentgenu budeme moudřejší.“ „Musím ještě na rentgen?“ zeptala jsem se s povzdechem. „Ano, bylo by to lepší. Hned vás objednám.“ Poděkovala jsem a rozloučila se. Zápěstí mě bolelo, a tak jsem si ho při chůzi začala na vnitřní straně lehce masírovat. Vyhlídka na další snímkování mě pochopitelně nepotěšila. Vyšetření, která mají trvat hodinu, se můžou protáhnout na celý půlden. Ale ten semestr jsem moc hodin neučila, a mohla jsem si čas udělat. A přestože jsem se tomu bránila, zmocnila se mě zvědavost.

Jiskra v popelu - Sabaa Tahirová

Originální název: An Ember in the Ashes 
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 450
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Jedno zaváhání znamená smrt!

Laila je potomkem rodu Učenců, podřadné kasty, kterou zcela řídí všemohoucí Impérium. Avšak i tak si dívka žije vcelku spokojeným životem po boku své rodiny. Občas se sice stane, že si vrchnost pro někoho přijde, třeba jako kdysi pro její nejlepší kamarádku. Stačí jedno podezření o spolupráci s odbojem a je po vás. Buď zemřete strašnou smrtí, či jste odsouzeni ke krutému otroctví. Jenže dívka žije vcelku klidně, jí se přeci nic stát nemůže, anebo ano?

Jenže, co čert nechtěl, jednoho dne se u nich doma ukáže nemilá návštěva v podobě vojáků. Než vystrašené děvče stihne mrknout okem, jsou všichni její příbuzní, kromě staršího bratra po smrti. Dívence se jako zázrakem podaří utéct, ne, že by ji snad vycvičení ozbrojenci nedokázali chytit, ale kdovíproč to neudělají. Avšak jí se i tak zhroutí celý svět, teď je na světa sama bez nikoho. Rozhodne se tedy vyhledat odboj, který je nyní její jedinou šancí na záchranu bratra. 

Můj starší bratr chodívá domů v temných hodinách před rozbřeskem, kdy odpočívají dokonce i duchové. Je cítit ocelí, uhlím a kovárnou. Je cítit nepřáteli. Protáhne své vyhublé tělo oknem, bosé nohy tiše došlápnou na rákosí na podlaze. Zpoza něj dovnitř zavane horký pouštní vítr. Závěs zašelestí. Na zem dopadne jeho skicář a on jej nohou rychle zastrčí pod lehátko, jako by to byl nějaký had. Kde jsi byl, Darine? Ve svých představách mám odvahu se zeptat a Darin mi věří dost na to, aby mi odpověděl. Proč pořád ně- kam odcházíš? Proč to děláš, když tě děda s babičkou potřebují? Když tě já potřebuju? Už téměř dva roky se ho každou noc chci zeptat. A každou noc mi chybí odvaha. Zbyl mi jen jeden sourozenec. Nechci, aby se přede mnou uzavřel tak, jako se uzavřel přede všemi ostatními.

Co jste ohotní riskovat pro toho, jenž milujete?

Nicméně za všechno se musí platit a dostat někoho ze spáru smrti bude sakra drahé. Laila se musí stát špehem odboje, jeho očima a ušima. Jen tak má ještě nějakou šanci, že svého bratříčka někdy spatří. Nicméně sledovat samotnou cvičitelku elitních zabijáků nebude vůbec lehké, ba co víc, je to šílenost sama o sobě a možná v ní půjde i o něco víc, než jen o vlastní krk.

Jiskra v popelu se na první pohled tváří jako obyčejná „tuctovka“ z žánru Young Adult, ale nenechte se oklamat. Pod zdánlivě obyčejnou obálkou se skrývá dech beroucí příběh. Autorka si pro nás totiž připravila poměrně velmi silný příběh o mladých lidech, kteří to v životě neměli vůbec lehké. Musí překonávat nemalé překážky, které jim klade do cesty sám režim.  

Znovu se ozvou údery na dveře. „Jménem Impéria,“ zazní podrážděný hlas, „otevřete!“ Já i Darin ztuhneme jako jedno tělo. „To nezní jako Maska,“ zašeptá Darin. Masky mluví jemně a jejich slova člověka protínají jako šamšír. Než by legionář stačil zaklepat a vydat rozkaz, Maska by už dávno byla uvnitř a zbraně by řezaly na kusy kohokoliv, kdo by se jí postavil do cesty. Darin zachytí můj pohled a oba myslíme na totéž. Jestliže Maska není s ostatními vojáky u vstupních dveří, kde tedy je? „Neboj se, Laio,“ řekne Darin. „Nedovolím, aby se ti něco stalo.“ Chci mu věřit, ale strach je jako příliv, který mě tahá za kotníky a stahuje mě s sebou. Vzpomenu si na manželský pár, který žil vedle nás: před třemi týdny k nim vtrhli vojáci, uvěznili je a prodali do otroctví. Válečníci tvrdili, že to byli pašeráci knih. Pět dní poté jednoho z dědečkových nejstarších pacientů, třiadevadesátiletého staříka, který sotva chodil, popravili v jeho vlastním domě. Prořízli mu hrdlo. Spolupracovník odboje. Co udělají vojáci s babičkou a dědečkem? Uvězní je? Prodají do otroctví? Zabijí?

Strhujicí příběh plný  zcela nečekaných momentů!

Sabaa Tahirová vypráví knihu v pozoruhodné formě, právě teď a právě v tento okamžik a tak při čtení můžete mít pocit, jako by vás svým příběhem provázeli postavy sami. Občas můžete mít dokonce pocit, že kniha vám pod rukama plyne rychlostí blesku. Někdy ani hrdinové netuší, co se zrovna stane a tak ve většině případů na události jen reagují, místo toho, aby je utvářeli.  Vy se tak nebudete moci od knihy vůbec odtrhnout, dokud nezjistíte, že jste dočetli poslední stránku!

Ačkoliv se jedná o spisovatelčinu prvotinu, tak věřte, nebo ne, rozhodně stojí za to! Zajímavě koncipovaný svět a skvělí hrdinové se postarají o perfektní čtenářský zážitek! Já jen doufám, že o téhle autorce ještě mnoho uslyšíme! Osobně si knihu velmi pochvaluji a dávám jí maximální hodnocení 5 z 5 hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Zatímco přerovnávám lebky v kryptě, horký vzduch se pohne jako medvěd, když se probouzí ze zimního spánku. Páchnoucí vzduch v tunelu protne vůně trávy a sněhu. Mám jen dvě vteřiny na to, abych vystoupil z krypty a klekl si, jako bych zkoumal terén a hledal stopy. Pak už Helena stojí za mnou. „Eliasi? Co tu děláš?“ „Copak jsi to neslyšela? Někdo dezertoval.“ Soustředím svou pozornost na zaprášenou podlahu. Pod stříbrnou maskou, která mi sahá od čela až po dolní čelist, by měl být můj obličej nečitelný. Ale Helena Aquilla a já jsme spolu prožili skoro každý den našeho čtrnáctiletého výcviku na vojenské akademii Šerosráz. Nejspíš slyší i moje myšlenky.

J.K. Rowlingová - HP a Kámen mudrců

Originální název: HP and the Philosopher's Stone
Rok vydání: 2015 (originál vydán 1997)
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Albatros

Mladý čaroděj se vrací zpět mezi své!

Harry Potter strávil celé své dětství u tety a strýce v malém městečku Kvikálkově. V místě, kde se o podivnostech nebo jen o čemkoliv nekalém vůbec nemluví. Jeho rodiče totiž tragicky zahynuli při autonehodě, ze které jemu zbyla pouze hrůzně vyhlížející jizva ve tvaru blesku. Proto se se ocitá u Dursleyových, kteří jsou jediní příbuzní, kteří mu zbyli. Jenže tam nemá zrovna moc veselý život, jeho nevlastní bratr Dudley ho pořád šikanuje a i všichni ostatní se tváří, že by jim bez Harryho asi bylo lépe. Jenže všechno se rázem změní krátce před tím, než oslaví své jedenácté narozeniny.

Chlapci totiž přijde podivně adresovaný dopis z místa, které se jmenuje Bradavice. V něm je řečeno, že je prý kouzelník a po prázdninách má nastoupit do prestižní soukromé školy pro mladé čaroděje. I přes všechnu počáteční nevoli, kterou toto oznámení způsobilo, se však Hrarrymu nakonec podaří třicátého prvního srpna nastoupit na spěšný vlak, který ho odváží do jeho nové školy. Tam se dozvídá všechno o dobře utajovaném světě mágů, ale i o temném černokněžníkovi, který stojí za smrtí jeho maminky a tatínka. A tak zatím, co se chlapec s jizvou na čele vrací zpět do světa kouzel, temné síly se připravují na svůj poslední útok!

Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.

Pan Dursley byl ředitelem firmy jménem Grunnings, která vyráběla vrtačky. Byl to vysoký, tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý knír. Paní Dursleyová byla hubená blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí velice hodilo, poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se děje u sousedů. 

Dursleyovi měli malého synka, který se jmenoval Dudley, a podle jejich názoru to byl ten nejúžasnější chlapec na světě. Dursleyovi měli všecko, co si přáli, přesto však měli i své tajemství a ze všeho nejvíc se báli, aby ho někdo neodhalil. Měli strach, že by to snad vůbec nepřežili, kdyby se někdo dozvěděl o Potterových. Paní Potterová byla sestra paní Dursleyové, už několik let se však neviděly; po pravdě řečeno, paní Dursleyová předstírala, že žádnou sestru nemá, poněvadž její sestra a ten budižkničemu, kterého si vzala za muže, se od Dursleyových lišili natolik, že víc to ani nebylo možné.

Příběh, který naprosto ohromil čtenáře na celém světě!

Dříve nikomu neznámá spisovatelka si sepsáním tohoto díla téměř zachránila krk. Byla totiž absolutně na dně, sama a bez jediného centu v kapse. Jenže to se hodně rychle změnilo, jakmile její knižní prvotina spatřila světlo světa. Dnes už snad ani neexistuje takové dítě, které by snad alespoň vzdáleně nezaslechlo jakékoliv zvěsti o podivném chlapečkovi s jizvou na čele.

Osobně se řadím k té generaci, které vyrůstala společně s  hlavním hrdinou. Už když jsem spatřila první filmovou adaptaci, tak jsem tomuto příběhu naprosto propadla. Proto není divu, že jsem se tolik těšila na ilustrované vydání, které má na svědomí Jim Kay. Jeho ilustrace v knize jakoby ožívají a hýří všemi barvami, což dodává celému příběhu ještě živější podobu. 

Harry v Londýně ještě nikdy nebyl. Zdálo se sice, že Hagrid ví, kam jde, očividně však nebyl zvyklý dostávat se tam normálním způsobem. Uvázl v turniketu ve vchodu do podzemní dráhy a hlasitě si stěžoval, že sedadla jsou příliš malá a vlaky příliš pomalé.

"Nechápu, jak se ty mudlové vobejdou bez kouzel," řekl, když vystupovali po rozbitých pohyblivých schodech, jež vedly na rušnou ulici, po obou stranách plnou obchodů.

Hagrid byl tak obrovský, že se bez potíží protlačil davem, a Harrymu stačilo držet se těsně za ním. Procházeli kolem obchodů s knihami a s hudebninami, hamburgerových jídelen a kin, ale nikde to nevypadalo, že byste tam mohli koupit kouzelnickou hůlku. Byla to jen obyčejná ulice plná obyčejných lidí. Bylo vůbec možné, že by se na míle hluboko pod nimi skrývaly hromady kouzelnického zlata? Existovaly opravdu obchody, kde by prodávali knihy zaklínadel a létací košťata? Nebyl to všecko nakonec jen nějaký obrovský žert, a Dursleyovi si z něj chtěli jen vystřelit? Kdyby Harry nevěděl, že nemají smysl pro humor, býval by si to nejspíš myslel; ale i když všecko, co mu Hagrid zatím řekl, znělo neuvěřitelně, přesto mu důvěřoval.

Nádherné ilustrace od Jimiho Kaye vás doslova ohromí!

Myslím, že neexistuje žádný čtenář, který by odolal tomuto silnému pokušení a po knížce ihned nesáhl. Celkově vzato Harry Potter a Kámen mudrců je taková klasická pohádka, v níž se střetává dobro a zlo, avšak nakonec přeci jen ti kdož bojují za správnou věc, dostojí svému štěstí. Nicméně i přes tuto lehkou předvídatelnost si celý příběh užijí jak malí, tak i velcí nadšenci fantasy žánru a nejen oni.

Krásné obrázky, společně s vyvedeným grafickým zpracováním tak možná probudí v nejednou ne čtenáři touho ponořit se hlouběji do příběhu a spolu se třemi hlavními hrdiny vesele bloumat po chodbách bradavického hradu. Stručně řečeno kouzelnická série z péra J. K. Rowlingové vás nikdy neomrzí a pokud se jedná o tohle nádherné vydání, tak si troufám říci, že by ho měl mít ve své knihovničce každý správný fanoušek! Já se nezmůžu na nic víc, než jen na slova chválí a maximální hodnocení 5 z 5 hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Dobré knihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Brána se okamžitě otevřela. Uprostřed ní stála vysoká černovlasá čarodějka ve smaragdově zeleném hábitu. Vypadala velice přísně a Harrymu v tu chvíli napadlo, že by nebylo dobré dostat se s ní do sporu.

"Tak to jsou ty prváci, paní profesorko McGonagallová," řekl Hagrid.

"Děkuji, Hagride. Teď už si je vezmu na starost já."

Otevřela bránu dokořán. Vstupní síň byla tak veliká, že by se do ní vešel celý dům Dursleyových. Kamenné stěny ozařovaly planoucí pochodně stejně jako u Gringottových, strop byl tak vysoko, že na něj ani nedohlédli, a do hořejších pater vedlo velkolepé mramorové schodiště.

Šli za profesorkou McGonagallovou po podlaze z kamenných dlaždic. Ze dveří vpravo slyšel Harry šum stovek hlasů - všichni ostatní studenti už tam zřejmě byli -, profesorka McGonagallová však žáky prvního ročníku odvedla do malé prázdné místnosti vedle vstupní síně. Směstnali se dovnitř, stáli jeden vedle druhého o dost blíž, než by se postavili jindy, a neklidně se rozhlíželi.

Originální název: The Best Thing that..
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 376
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Jota

Nejlepší přátele navždy, anebo ne?

Alex a Holly bývali kdysi nerozlučná dvojka. Již od dětství totiž byli oni dva nejlepšími přáteli. Trávili spolu každou volnou minutku a vyprávěli si nejrůznější tajemství, či se jen tak bavili vyváděním dětinských lumpáren. Jenže to už je passé, kontakt mezi nimi se přerušil ve chvíli, kdy Hols opouští maličké rodné městečko a odjíždí na zkušenou do velkoměsta.  Své skutečné city ke svému nejlepšímu příteli i spoustu nevyřčených slov si odvezla se sebou. Jenže od této chvíle spolu nepromluvili už ani slovo. To se však má po více než deseti letech náhle změnit!

Alexandr získává novou pracovní nabídku v hlavním městě a tak se má zanedlouho sebrat a opustit svůj rodný kraj nadobro. Holly je mladá osobní asistentka ve velmi prosperující firmě, má všechno, co by si jen asi mohla přát, dobrou práci, veselé kamarády, no a též vcelku pohledného šéfa. Přesto se jí pořád vrací myšlenky na toho kluka, který byl možná i více než jen dobrý kamarád. Osud tyto dva lidi opět svede dohromady. Nyní jim oběma táhne na třicet, ale co na plat. Někdy si člověk přeci jen zaslouží dostat druhou šanci! 

 „Říká se, že by člověk neměl vstupovat víckrát do stejné řeky, ale stejně to každý dělá. Všechno se vrací zpátky, jako by to toužilo dostat druhou šanci. Koukni na zvonové kalhoty. A tyčinky Wispa Gold. Anebo tu přiblblou skupinu Take That.“ Ležel jsem na zádech rozvalený v trávě a bylo mi fuk, jestli mě pokoušou komáři, zatímco mi řeřavé uhlíky slunečního světla zahřívaly obličej a ruce. Holly seděla vedle mě na zkřížených nohách a splétala věneček ze sedmikrásek. „O čem přemýšlíš, Ale?“ „O mně a o tobě. Jako bychom se taky vrátili do stejné řeky, abychom to zkusili ještě jednou. Tentokrát starší a moudřejší.“ Holly se dál soustředila na svůj výtvor, periferním viděním jsem ale postřehl, že potlačuje úsměv: „Zvonové kalhoty se možná vrátily do módy v Mothstonu, Alexi, ale nikde jinde ne.“ „Já mluvím vážně,“ ohradil jsem se. Moje teorie se sice zrodila v plechovce cideru, která ležela na trávě vedle mého pravého kolene, ale i tak mi připadala nadmíru hlubokomyslná. 

Existuje něco jako osud, pokud ano, dá se vůbec ovlinit?

Obecně platí nám všem známé přísloví, že co se má stát, to se prostě stane. Jak jinak, člověk přeci nemůže pohnout se svým vlastním osudem, i kdyby sebevíce chtěl. Avšak autorské duo Jimmy Rice a Laura Taitová mají na věc zcela jiný názor. V jejich literární prvotině se totiž pilotní postavy musí za svým „šťastně až na věky“ honit poměrně dlouho. Dokonce i celé roky!

Obvykle romantickou beletrii, ať už domácí, či světovou zrovna nevyhledávám, jsem spíše fanouškem fantasy. Avšak v létě se má experimentovat a poznávat nové věci, takže i já to tentokrát riskla. Musím říci, že se mi to opravdu vyplatilo! Knize přidává na pestrosti i fakt, že je napsaná ze dvou různých úhlů pohledů. Spisovatelé a koneckonců nejlepší přátelé, Jimmy a Laura si své pasáže posílali prostřednictví mailů. 

Alexovi jsem zavolala až o pěkných pár hodin později. Vůbec nechápu, jak jsem přišla na to, že opilecký telefonát uprostřed noci představuje dokonalou příležitost k tomu, abych mu řekla, co cítím. Že chci, abychom byli víc než jen kamarádi. Že si to přeju už celé věky. Díky bohu mi to vůbec nezvedl. Ne snad, že bych si to rozmyslela a už nechtěla, aby se to dozvěděl. Jenom jsem dospěla k názoru, že je docela důležité, abych nebyla úplně mimo, až s ním o tom budu mluvit. Svlékla jsem si triko a důsledně se vyhýbala pohledu do zrcadla, popadla jsem župan a odpelášila do koupelny. Když jsem se včera v noci vrátila domů, dala jsem si pořádně horkou sprchu a teď jsem si dopřála ještě jednu, užívala si ten palčivý pocit i zarudlý tón, který nabírala moje kůže. Nakonec jsem se silou vůle přinutila vylézt ven, obléct si džíny s dole rozšířenými nohavicemi a námořnicky modré tričko bez rukávů – Alex vždycky říkal, že námořnicky modrá je moje barva – a pak jsem seběhla po schodech do obývacího pokoje. „Mami, můžeš mě hodit k Alexovi?“

Skvělá romantická záležitost, která se hodí třeba někam k vodě!

Zatímco Holly je z pohledu Laury energická, veselá a zkrátka plná života. I když teď trochu nohama při zemi. Alex je muž, který se vždy držel svého ideálu udělat ze světa lepší místo, možná právě proto si splnil svůj dávný sen a stal se učitelem na střední škole. Také jeho obsedantně kompulsivní porucha a přehnané puntičkářství vás nejednou během čtení pobaví.

Celkově je velmi dobře vymyšlená celá návaznost příběhu, protože se nám zde prolínají dvě časové roviny, díky kterým si čtení víc užijete. Ta jedna nám ukazuje současný Londýn, naopak v té druhé se dostaneme do maličkého města Mothson, koncem devadesátých let minulého století. Díky tomuto poměrně umnému obratu se tak čtenáři postupně odkrývají stále nové a nové dílky ze života obou hlavních hrdinů. Příběh má tak spád a neskutečnou čtivost s nádechem humoru, díky které se od něj nebudete moci odtrhnout! Možná právě proto ode mne Nejlepší věc, která se mi nikdy nestala, získává 3.7 z 5 hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Obrátil jsem se a zeptal se žáků sedmého ročníku, co znamená slovo na tabuli. Nahoru vystřelilo osm rukou. Obvyklí podezřelí. „Ano, Isabello?“ „Onomatopoie je slovo, které zní jako věc, kterou popisuje,“ vytasila se s odpovědí, jako by ji četla z učebnice. „Třeba bum nebo plác.“ „Dobře,“ přitakal jsem svědomitě. „Tak dál, dokáže někdo vymyslet další příklady onomatopoických slov?“ Tentokrát jsem se vyhnul dychtivým pohledům a namísto toho se snažil navázat oční kontakt s méně vstřícnými dětmi. „Jacku?“ pronesl jsem hlasem plným naděje. Jack Couchman má na mothstonském gymnáziu nejblíž k tomu, co by se dalo označit za rebela, jelikož si odmítá zastrčit košili do kalhot a tu a tam dokáže člověku poměrně ostře odseknout. Během posledních pár let jsem se často přistihl, že si přeju, aby zdejší děti projevovaly větší sklony k buřičství 

Petra Stehlíková -Naslouchač

Originální název: Naslouchač
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2016)
Počet stran: 376
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Vítejte ve světě plném nespravedlnosti!

Celé území je po Velké válce rozděleno na dvě části.  V té první nehostinné není nic, než jen pustnoucí nicota, která je pokrytá vrstvou jedovatých plynů. Naopak ta druhá překypuje životem, zelení a radostnými barvami.  Oba „mikrosvěty“ od sebe odděluje mocná hranice, jenž je tvořena magickým štítem z nerostu jménem sklenit. Ten je nadán téměř zázračným darem, jenž těm, kdož žije v jeho blízkosti, poskytuje ochranu, ba dokonce dokáže prodloužit i život. Tuto vzácnou surovinu dobývají z hlubin země sklenáři, kdysi mocný národ, který je nyní zotročen a držen na hranici životního minima. Jsou to znetvoření, zubožení lidé, kteří pro své pány neznamenají nic, než jen levnou pracovní sílu.

Jenže pak se objeví Ilan, která se na rozdíl od ostatních narodila bez vnějších vad. Je tedy čistá, což pro ni znamená značné nebezpečí. Jelikož dívky jako je ona jsou brzy odloučeny od svých rodin a odvedeni do temných nor, kde je rozhodně nic dobrého nečeká. Její matka pro ni chce však lepší osud a tak se ze všech sil snaží její vzhled skrývat. Jenže pravda brzy vypluje na povrch, Ilan je Naslouchač má dar, který je mezi obyvateli tohoto světa velmi ceněný. Jenže co to pro ní znamená, štěstí a bohatství, či snad něco mnohem horšího? Mladé děvče je tak vrženo do světa, kde pravda anebo snad naděje neznamenají vůbec nic.

Ze snění mě vyrušila Tessa, která se o mě otřela ramenem. Zatímco můj zájem upoutali lidé v sále, ona pohledem visela na stolech nabízejících všemožné lahůdky. Od pečeného masa až po sladkosti. Spoustu z nich jsem v životě neviděla. Okamžitě se mi začaly sbíhat sliny. „Kdybych si mohla vzít aspoň kousek,“ zaúpěla potichu. „Jenom bych ochutnala. Myslíš, že by jim to scházelo?“ Nescházelo. Věděly jsme to obě. I kdybychom vyjedly celý stůl, pořád by zůstalo dost pro všechny. Třeba pro celé město. Až se mražená jídla roztečou a teplá vychladnou, vyhodí se. Ti za oknem raději plýtvali, než by se slitovali. Pohladila jsem Tessu po rameni a usmála se do tmy. Oběma nám současně zakručelo v břiše.

Představte si zemi plnou otrokářů a těch, kdož jsou zotročeni!

Naslouchač je pro všechny příznivce žánru fantasy zajímavým objevem. Tato kniha totiž vznikla tady v českých luzích a hájích, ale to ji na kvalitě, originalitě, či snad poutavosti vůbec neubírá. Ba právě naopak, česká autorka se naprosto suverénně vyrovnává špičkám světové fantaskní literatury

. Její svět je dokonale promyšlený, nechybí mu ani jeho vlastní historie, či pojmy. Proto je zpočátku možné, že se v celém příběhu budete trochu hůře orientovat.  Brzy si však na drobné prvotní komplikace zvyknete a celičký děj se vám velmi brzy zaryje hluboko pod kůži.  Pokud byste se přeci jen nemohli zorientovat, nic se neděje. Jelikož i pro tyto situace má Petra Stehlíková řešení v podobě mini slovníčku na konci. 

Ruka mi bez rozmýšlení vyletěla vzhůru k obličeji a já si strhla voal. Tessa vedle mě vylekaně škytla. „Omlouváme se, pane,“ spustila jsem a snažila se, aby můj hlas zněl pevně a nechvěl se. Pokoušela jsem se chovat jako lidé v sále. Napřímila jsem se a vypnula hruď, i když jsem se sotva držela na nohou. Strážnému jsem se dívala do očí a neuhýbala pohledem. Mužova ruka se zastavila uprostřed pohybu. „Nejsme z ghetta,“ pokračovala jsem, než mě opustí odvaha. „Jen si na něj hrajeme. Neměly jsme to dělat, je nám to hrozně líto!“ K uším mi dolehl další z Tessiných vzlyků. Doufala jsem, že se nezhroutí na zem a všechno neprozradí. Popravili by nás. Neriskovala jsem jen svůj život, ale také život své matky a bratra. Sotva jsem dýchala.

Skvělý děj plný zvratů a překvapení, to je přesně to, co kniha nabízí!

Ačkoliv se jedná o zpočátku trochu pomalejší příběh, nezoufejte, všechno pomaličku graduje, až na konec zjistíte, že se od knížky nemůžete odtrhnout.  Stránky postupně ubíhají stále větší a větší rychlostí, až nakonec otočíte na tu poslední, která ve vás zanechá více nezodpovězených otázek, než odpovědí.  Takže se nakonec budete nedočkavě klepat, celí natěšení na pokračování, které je naplánován na příští rok.

Celičký příběh si za svou osobitou propracovanost a originalitu zaslouží jen slova chvály. Všechno trochu přibrzdí jen pomalejší úvod, ale nakonec v porovnání se vším tím čtenářským zážitkem se ve finále jedná jen o kosmetickou chybku. Já Naslouchači uděluji maximální ohodnocení 5 z 5 hvězdiček a už se těším, až budu v ruce dřímat druhý díl! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Přestože sklenaři používali k práci dávno zastaralé stroje, dokázali věci, kterých ostatní nebyli schopni. V té době byl jejich objev vnímán jako zázrak. Jeden ze sklenářských brusičů totiž zjistil, že když se dva oválné kusy sklenitu určitým způsobem vybrousí a postaví se od sebe v přesné vzdálenosti, vznikne mezi nimi silové pole natolik silné, že nepropustí vítr, déšť ani vzduch, včetně toho otráveného. A tak vznikl nový štít. Sklenit se začal těžit ve velkém. V blízkosti nových dolů vznikala další města. Přicházeli noví lidé ochotní žít postaru a odvrhnout věci, které do té doby používali a které jim zjednodušovaly život. Učili se. Někteří se přizpůsobili, jiní se vrátili tam, odkud přišli. Ale důležité bylo, že se řady sklenařů rozrůstaly.