Harry Potter a Kámen mudrců - Chlapec s jizvou na čele je zpátky!

J.K. Rowlingová - HP a Kámen mudrců

Originální název: HP and the Philosopher's Stone
Rok vydání: 2015 (originál vydán 1997)
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Albatros

Mladý čaroděj se vrací zpět mezi své!

Harry Potter strávil celé své dětství u tety a strýce v malém městečku Kvikálkově. V místě, kde se o podivnostech nebo jen o čemkoliv nekalém vůbec nemluví. Jeho rodiče totiž tragicky zahynuli při autonehodě, ze které jemu zbyla pouze hrůzně vyhlížející jizva ve tvaru blesku. Proto se se ocitá u Dursleyových, kteří jsou jediní příbuzní, kteří mu zbyli. Jenže tam nemá zrovna moc veselý život, jeho nevlastní bratr Dudley ho pořád šikanuje a i všichni ostatní se tváří, že by jim bez Harryho asi bylo lépe. Jenže všechno se rázem změní krátce před tím, než oslaví své jedenácté narozeniny.

Chlapci totiž přijde podivně adresovaný dopis z místa, které se jmenuje Bradavice. V něm je řečeno, že je prý kouzelník a po prázdninách má nastoupit do prestižní soukromé školy pro mladé čaroděje. I přes všechnu počáteční nevoli, kterou toto oznámení způsobilo, se však Hrarrymu nakonec podaří třicátého prvního srpna nastoupit na spěšný vlak, který ho odváží do jeho nové školy. Tam se dozvídá všechno o dobře utajovaném světě mágů, ale i o temném černokněžníkovi, který stojí za smrtí jeho maminky a tatínka. A tak zatím, co se chlapec s jizvou na čele vrací zpět do světa kouzel, temné síly se připravují na svůj poslední útok!

Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.

Pan Dursley byl ředitelem firmy jménem Grunnings, která vyráběla vrtačky. Byl to vysoký, tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý knír. Paní Dursleyová byla hubená blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí velice hodilo, poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se děje u sousedů. 

Dursleyovi měli malého synka, který se jmenoval Dudley, a podle jejich názoru to byl ten nejúžasnější chlapec na světě. Dursleyovi měli všecko, co si přáli, přesto však měli i své tajemství a ze všeho nejvíc se báli, aby ho někdo neodhalil. Měli strach, že by to snad vůbec nepřežili, kdyby se někdo dozvěděl o Potterových. Paní Potterová byla sestra paní Dursleyové, už několik let se však neviděly; po pravdě řečeno, paní Dursleyová předstírala, že žádnou sestru nemá, poněvadž její sestra a ten budižkničemu, kterého si vzala za muže, se od Dursleyových lišili natolik, že víc to ani nebylo možné.

Příběh, který naprosto ohromil čtenáře na celém světě!

Dříve nikomu neznámá spisovatelka si sepsáním tohoto díla téměř zachránila krk. Byla totiž absolutně na dně, sama a bez jediného centu v kapse. Jenže to se hodně rychle změnilo, jakmile její knižní prvotina spatřila světlo světa. Dnes už snad ani neexistuje takové dítě, které by snad alespoň vzdáleně nezaslechlo jakékoliv zvěsti o podivném chlapečkovi s jizvou na čele.

Osobně se řadím k té generaci, které vyrůstala společně s  hlavním hrdinou. Už když jsem spatřila první filmovou adaptaci, tak jsem tomuto příběhu naprosto propadla. Proto není divu, že jsem se tolik těšila na ilustrované vydání, které má na svědomí Jim Kay. Jeho ilustrace v knize jakoby ožívají a hýří všemi barvami, což dodává celému příběhu ještě živější podobu. 

Harry v Londýně ještě nikdy nebyl. Zdálo se sice, že Hagrid ví, kam jde, očividně však nebyl zvyklý dostávat se tam normálním způsobem. Uvázl v turniketu ve vchodu do podzemní dráhy a hlasitě si stěžoval, že sedadla jsou příliš malá a vlaky příliš pomalé.

"Nechápu, jak se ty mudlové vobejdou bez kouzel," řekl, když vystupovali po rozbitých pohyblivých schodech, jež vedly na rušnou ulici, po obou stranách plnou obchodů.

Hagrid byl tak obrovský, že se bez potíží protlačil davem, a Harrymu stačilo držet se těsně za ním. Procházeli kolem obchodů s knihami a s hudebninami, hamburgerových jídelen a kin, ale nikde to nevypadalo, že byste tam mohli koupit kouzelnickou hůlku. Byla to jen obyčejná ulice plná obyčejných lidí. Bylo vůbec možné, že by se na míle hluboko pod nimi skrývaly hromady kouzelnického zlata? Existovaly opravdu obchody, kde by prodávali knihy zaklínadel a létací košťata? Nebyl to všecko nakonec jen nějaký obrovský žert, a Dursleyovi si z něj chtěli jen vystřelit? Kdyby Harry nevěděl, že nemají smysl pro humor, býval by si to nejspíš myslel; ale i když všecko, co mu Hagrid zatím řekl, znělo neuvěřitelně, přesto mu důvěřoval.

Nádherné ilustrace od Jimiho Kaye vás doslova ohromí!

Myslím, že neexistuje žádný čtenář, který by odolal tomuto silnému pokušení a po knížce ihned nesáhl. Celkově vzato Harry Potter a Kámen mudrců je taková klasická pohádka, v níž se střetává dobro a zlo, avšak nakonec přeci jen ti kdož bojují za správnou věc, dostojí svému štěstí. Nicméně i přes tuto lehkou předvídatelnost si celý příběh užijí jak malí, tak i velcí nadšenci fantasy žánru a nejen oni.

Krásné obrázky, společně s vyvedeným grafickým zpracováním tak možná probudí v nejednou ne čtenáři touho ponořit se hlouběji do příběhu a spolu se třemi hlavními hrdiny vesele bloumat po chodbách bradavického hradu. Stručně řečeno kouzelnická série z péra J. K. Rowlingové vás nikdy neomrzí a pokud se jedná o tohle nádherné vydání, tak si troufám říci, že by ho měl mít ve své knihovničce každý správný fanoušek! Já se nezmůžu na nic víc, než jen na slova chválí a maximální hodnocení 5 z 5 hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Dobré knihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Brána se okamžitě otevřela. Uprostřed ní stála vysoká černovlasá čarodějka ve smaragdově zeleném hábitu. Vypadala velice přísně a Harrymu v tu chvíli napadlo, že by nebylo dobré dostat se s ní do sporu.

"Tak to jsou ty prváci, paní profesorko McGonagallová," řekl Hagrid.

"Děkuji, Hagride. Teď už si je vezmu na starost já."

Otevřela bránu dokořán. Vstupní síň byla tak veliká, že by se do ní vešel celý dům Dursleyových. Kamenné stěny ozařovaly planoucí pochodně stejně jako u Gringottových, strop byl tak vysoko, že na něj ani nedohlédli, a do hořejších pater vedlo velkolepé mramorové schodiště.

Šli za profesorkou McGonagallovou po podlaze z kamenných dlaždic. Ze dveří vpravo slyšel Harry šum stovek hlasů - všichni ostatní studenti už tam zřejmě byli -, profesorka McGonagallová však žáky prvního ročníku odvedla do malé prázdné místnosti vedle vstupní síně. Směstnali se dovnitř, stáli jeden vedle druhého o dost blíž, než by se postavili jindy, a neklidně se rozhlíželi.