C. Gabelová a CH. Klamová- Elusion

Originální název: Elusion
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2014)
Počet stran: 296
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Ze zničené planety není úniku!

Svět, ve kterém Regan žije je úplně zničený. Planetu Zemi sužují kyselé deště, z pod kterých, slunce prosvítá jen ojediněle. Dýchací přístroje jsou každodenní nutností a modré nebe už je jen krásným snem. Ovšem ještě pořád je tu Elusion. Virtuální svět, který naprogramoval Reganin otec. Díky této chytré technologii lze uprchnout, zapomenout na neduhy reálného života. Regan je na svého tatínka náležitě pyšná, dal totiž lidem novou naději, nový začátek.

Jenže pak se stane strašná nehoda, při které Regan ztratí vše, co je ji drahé, svého tátu. Avšak sotva se stihne vzpamatovat z jeho smrti, tak musí čelit nové nepřízni osudu. Amerikou se totiž šíří důkazy, které odkazují na to, že s Elusion je možná něco špatně. Začínají se tam totiž objevovat zcela nepříjemné věci, které by tam ani neměli být. Lidé pociťují stále větší závislost na této aplikaci, dokonce jsou pro ni ochotní i zemřít. A aby toho nebylo málo, její nejlepší kamarád a zároveň nový majitel firmy Patrik se chová stále více odtažitě a divně. Co se to vlastně děje a je vůbec Elusion tak úžasná, jak to všichni tvrdí anebo v sobě ukrývá  časovanou bombu, která co nevidět vybuchne? Ba, co víc, je zde nějaká spojitost mezi smrtí jejího otce a problémy, jenž nyní sužují Elusion? Regan to musí zjistit dřív, než bude pozdě! 

Za pár okamžiků začíná působit trypnóza a já cítím, jak se mi mé tělo pozvolna vzdaluje. Kousek po kousku, molekulu po molekule se drolím a vytrácím, až nic nezůstane. Nic než dokonalé štěstí. Když otevřu oči, jsem někde v jiné dimenzi, kterou prozatím tvoří oslnivé, jasné světlo. Kůží mi zlehka probíhá vlna elektrizující energie. Mám skoro pocit, jako by mě neviditelný proud zvedal ze země a já se vznášela ve vzduchoprázdnu. Takový pocit jsem ve skutečném světě nikdy nezažila a vzhledem k tomu, že je generovaný programem na hypnózu přednastaveným na mém Ekvipu, tak ani nikdy nezažiju. Můžu si ho ale vychutnávat, dokud jsem tady. Každý neskutečný syntetický okamžik.

Svět, ve kterém vládne jen radost, se najednou začíná hroutit!

Samotný příběh nás zavede přímo do srdce Spojených států amerických, Detroitu. Nicméně ten již není zdaleka takový, jaký býval dříve, potýká se totiž s masivním znečištěním ovzduší, díky kterému se toto místo hroutí, doslova jako domeček z karet. Proto není divu, že stále více lidí upřednostňuje naprogramované destinace Elusionu. O kterých se toho v průběhu děje dozvídáme opravdu mnoho, včetně zcela odborného popisu jejich funkcí. Díky nimž získává celá kniha opravdu realistický nádech. 

Nicméně holé prostředí virtuální reality čtenář příliš neokusí. Daleko větší pozornost je totiž věnována vztahům mezi jednotlivými hrdiny. Zvláště významná část děje se pak zabývá právě hlavní postavou, respektive její snahou odhalit pravdu, o té nešťastné nehodě, která způsobila rodinnou tragédi. Ačkoliv je velmi zajímavé sledovat  toto samovolné vyšetřování, tak se neubráním myšlence, že by nebylo vůbec na škodu, kdyby v příběhu více vynikala právě již několikrát zmíněná alternativní dimenze. 

„Tak tohle je ono. Tohle je zatím ten největší dar, co můžu dát, Regan.“ Popojde ke mně a zastrčí mi ten neposedný pramen vlasů za ucho. „Takhle nám dám zpátky naši planetu.“ „Lidi z toho budou u vytržení, tati.“ „Díky, zlato.“ Táta pohodí hlavou směrem ke dvěma červeným rogalům, která leží jen několik kroků od nás. „Tak co, chceš si to prohlídnout zblízka?“ Normálně by mě při pomyšlení na let rogalem nad skalní průrvou zachvátila panika. Ale když stojím na tomhle ostrohu a shlížím na ten nádherný a barvitý svět pode mnou, cítím, že dokážu cokoli. Než se naděju, pomáhá mi už táta do postroje rogala. V mozku mi maličko zatrne a ruce sebou zacukají. „To ti Elusion nahrává do podvědomí instrukce, jak ovládat rogalo,“ vysvětluje táta. „Trvá to jen chvilku.“ „To je bomba,“ vyhrknu. „Kdybych si tak mohla takhle do hlavy nahrávat i věci ve škole.“

Neuvěřitelně čtivý příběh, který vás rozhodně zaujme!

  A  utorské duo Claudia Gabelová a Cheryl Klamová mají opravdu velmi lehký, ale přitom neskonale čtivý styl psaní, díky němuž vám budou stránky ubíhat stonásobnou rychlostí. Je jim rovněž nutno přičíst k dobru, že nezapomněly ani na postavy, které se v průběhu celé knihy doslova mění před očima čtenářů, mnohdy i zcela nepředvídatelným směrem.  Avšak, ta největší proměna čeká na pilotní hrdinku, která nejen, že si  poprvé v životě projde velkým zklamání, ale také se stihne i zamilovat. Rytířem jejího srdce ovšem není nikdo jiný, než Patrikův tajuplný kamarád z dětství. 

Elusion je slibným kouskem svého druhu v žánru Young Adult, který zaujme především milovníky dystopických příběhů. Nejspíše se budete divit, ale zaujal i mě a to velmi! Možná to bude tím, že jsem od knihy příliš neočekávala, ale já jsem si čtení opravdu neskonale užila a nutno podotknout, že nemalou zásluhu na tom měl i zcela nečekaný konec. Zkrátka a dobře, kniha ode mne získává maximální hodnocení 5 z 5 hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

„Pane Simmonsi, moji čtenáři jsou v Ohiu, kam se Elusion nedistribuovala. Mohl byste prosím vysvětlit, jakou technologii Ekvip a aplikace používají? Pro mnoho z nás je to ještě stále španělská vesnice.“ „Samozřejmě. Jednoduše řečeno, Ekvip a aplikace pro Elusion spolu komunikují. Funguje to vlastně podobně jako EEG, jen na obráceném principu.“ Po obličeji mi přeběhne lehký úsměv. Tohle je přesně ta samá analogie, kterou používal táta, když se mi snažil vysvětlit, čím je projekt, se kterým se moří, tak přelomový.

Fredrik Backmann - Babička pozdravuje..

Originální název: Min mormor hälsar och säger..
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2013)
Počet stran: 424
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Elsa a babička jsou ty nejlepší superhrdiny!

Elsa je sedmiletá holčička, tedy skoro osmiletá, která ze všeho nejvíce miluje superhrdiny. Ve škole je pravidelně středem posměchů, protože je chytrá a vlastně taky trochu jiná než ostatní děti. Naštěstí umí Elsa hrozně rychle utíkat a tak se ji většinou podaří vyváznout z každé šlamastiky bez většího zranění. Elsina maminka je hrozně zaměstnaná pracovními záležitostmi a ještě k tomu čeká se svým přítelem Georgem "půlčíka", který má co nevidět přijít na svět, a tak jí na Elsu moc času nezbývá. 

Naštěstí má Elsa opravdu parádní babičku. Je jí sice sedmdesát sedm, tedy téměř sedmdesát osm, ale na svůj věk je tedy opravdu velmi čilá. Kouří cigarety, pije pivo, častuje všechny okolo sprostými nadávkami a ze všeho nejvíce miluje skořicové šneky. Babička pracovala zamlada jako chirurg, hodně cestovala po světě a pomáhala lidem, ale když se narodila Elsa, tak pustila všechno k vodě a začala se naplno věnovat vnučce. Teď spolu s Elsou podnikají doslova šílené kousky, třeba se pod rouškou noci pokouší o vloupání do Zoologické zahrady. 

Else je sedm, vlastně už skoro osm. Být sedmiletým dítětem jí nijak zvlášť nejde a dobře to ví. Uvědomuje si, že je jiná. Ředitel ve škole jí radí, aby se přizpůsobila, prý se musí víc snažit vycházet se spolužáky. Dospěláci se obvykle pozastavují nad tím, jak je na svůj věk vyzrálá. Ona ale chápe, že tím jen jinými slovy říkají, že je na svůj věk velice otravná. Většinou to prohlásí hned poté, co jim Elsa vysvětlí, jak se správně vyslovuje „déjà vu“, anebo je poučí o rozdílu mezi používáním zájmen „můj“ a „svůj“. Chytráci to totiž dost často neumějí.

Statečný rytíř Elsa se vydává na nebezpečnou misi!

Jenže jednoho dne babičku znenadání skolí rakovina a Elsa zůstane dočista sama, jen s pár dopisy, které ji babička zanechala a jejíchž prostřednictvím se má Elsa vydat na fantastickou dobrodružnou výpravu, aby tak zachránila svůj hrad a s ním i ty, na kterých jí nejvíce záleží. Jenže dokáže Elsa takto náročný úkol splnit anebo svou babičku navždy nenávratně zklame? 

Celá kniha získává na zajímavosti především díky tomu, že se zde proplétají reálné události společně s pohádkovými motivy, které místy splývají v jedno. Nejprve se to může jevit, jako velmi rušivý prvek, který celý příběh spíše kazí, ale pokud nedáte na svůj první dojem a pečlivě se do zdánlivé "pohádky" začtete, zjistíte, že vám to pomůže odhalit řadu skrytých událostí ze skutečného světa, jenž by jinak zůstaly zcela nepovšimnuty. 

Wikipedie internetová encyklopedie. Podle Elsy je encyklopedie analogová Wikipedie. Elsa si to pro jistotu vyhledala tam i tam a oba zdroje podávají shodné vysvětlení: když něco funguje, ale ne podle původního záměru, je to dysfunkční. A právě to je jedna z věcí, co má na babičce nejradši. I když zrovna dneska ne. Je půl druhé v noci a Elsa se cítí tak strašně unavená, že by si šla okamžitě lehnout, jen- že nemůže, protože babička házela hovínka po policajtovi. Je to složité, řekněme jako vztahy na Facebooku.

Pozoruhodný příběh o hlubokém lidském přátelství a lásce!

Fredrik Backmann je opravdu mistr spisovatel, dokázal totiž stvořit příběh, který dozajista zaujme čtenáře všech věkových kategorií. Nezáleží ani na tom, že hlavní hrdinkou je protentokrát malá téměř osmiletá holčička, protože autor si skvěle poradil i s tímto na první pohled ne zcela lehkým prvkem. Poněvadž se ne vždy spisovateli podaří vykreslit dětské postavy tak, aby jejich chování a činy byly odpovídající právě jejich věku, ale v tomto případě se to povedlo na výbornou.

 Elsa vás s neskutečnou lehkostí a dětským nadhledem provádí i těmi zdánlivě nejsložitějšími okamžiky lidského života. Její neskonalý optimismus a dobré srdce přitom dokáží nejednou pomoci těm, kteří to zrovna potřebují. Myslím, že tuhle knihu můžu ke čtení jen doporučit, pokud po ní sáhnete, tak zcela jistě neprohloubíte. Za sebe dodávám snad už jen hodnocení, které je jak jinak vysoké a to sice 4 z 5 možných hvězdiček.

Poldové by měli bejt občanům k službám! A já jsem celej život platila daně!“ vyštěkne babička. Policista je pozoruje s výrazem člověka, který se uprostřed noci na policejní stanici stal svědkem hádky v tajné řeči mezi sedmiletou holčičkou a sedmasedmdesátiletou 16 babičkou. Babička na něj svůdně zamrká a znovu prosebně ukáže na svou cigaretu, ale když muž zavrtí hlavou, rozhořčeně se opře o židli a pronese obvyklým jazykem: „To ta vaše politická korektnost. V tomhle zatraceným státě je to dneska pro nás kuřáky skoro horší než apartheid.“ Policista se zatváří chladně.

Green, Myracleová, Johnsová - Sněží, sněží...

Originální název: Let it Snow
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2008)
Počet stran: 264
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Yoli

Jsou Vánoce, co se může asi stát?

Blíží se ten nejúžasnější den v roce - Štědrý den, za okny se sype bílá sněhová pokrývka, zkrátka vše jak má být. Ovšem ne pro Jubilee, její rodiče totiž zatkly za výtržnictví a tak musí narychlo odjet k prarodičům na Floridu. Jenže vlak uvízne uprostřed řádící sněhové vánice v nevelkém městečku Gracetown. Jubilee je tedy odkázána na to, aby hledala pomoc v malém podniku jménem Waffle house, ale k jejímu neštěstí dostane stejný nápad i čtrnáct roztleskávaček, které způsobí ve městě doslova poprask.  Mezi partou kamarádů se totiž strhne soutěž o to, kdo dorazí do již zmíněné restaurace dříve, aby v ní mohl přečkat celý večer ve společnosti hezkých holek v minisukních. 

  T  o, ale není všechno, na druhé straně města bydlí holka, pro kterou tyhle Vánoce nejsou ani trochu šťastné, rozešla se totiž se svým klukem a za trest si nabarvila své kdysi pěkné vlasy na růžovo. Nicméně jsou přece vánoční svátky, čas zázraků. Dočká se tedy každý z těchto hrdinů svého šťastného konce? 

"Ale… Proč nemůžu prostě zůstat tady? To je pitomost!" "Vaši nechtějí, abys byla přes svátky dva dny sama." "Můžu jít k Noahovi. Já musím jít k Noahovi!"  "Podívej." prohlásil "všechno je zařízené. Teď se tvým rodičům nedovolám. Jsou v cele. Koupil jsem ti jízdenku a nemám moc času. Budeš si muset jít zabalit, Jubilee." Otočila jsem se a podívala se na blikající městečko vedle sebe.  Viděla jsem stíny elfů, jak bez naděje na záchranu dřou v Jubilee Hall, teplou záři pekárničky paní Muggiové, pomalý, ale radostný pohyb elfského expresu po malém okruhu kolejí.

Taková sněhová bouře tedy umí pořádně zamíchat lidskými životy!

Gracetown je malinké městečko, kde se všichni mezi sebou znají a tak je také přirozené, že všechna tajemství vyplynou hodně rychle napovrch. Nakonec se tedy cesty všech hlavních postav střetnou v jedné maličké kavárně Starbucks. V místě, kde je vždy cítit čerstvě uvařená káva a borůvkový muffin. A vytvoří tak ten nejlepší vánoční příběh všech dob!

Sněží, sněží, sepsali tři nejpopulárnější američtí autoři, dvojici dam Lauren Myracle a Maureen Johnson, doplnil nám všem již známý a velmi oblíbený autor John Green. Každý z nich sepsal jednu část příběhu, který vyprávěl o životě zcela odlišných lidí, kterým však bylo shůry souzeno zažít ty  nejpodivnější, ale přitom i nejkrásnější a nejkouzelnější vánoční svátky svého života. Na které zcela jistě jen tak nezapomenou!

Vévoda, JP a já jsme zrovna koukali na čtvrtý film bondovského maratonu, když má matka volala domů - pošesté během pěti hodin. Nemusel jsem se ani podívat na displej. Věděl jsem, že to je ona. Vévoda obrátila oči v sloup a zastavila film. "To si jako myslí, že jsi někam šel, nebo co? Venku chumelí jak blázen.". Pokrčil jsem rameny a zvedl to. "Pořád nic," prohlásila máma. Někde za ní nějaký hlas hlučně, ale monotónně vykládal o nutnosti ochrany vlasti.

Tři různí autoři, tři různé styly psaní, které spojuje jeden kouzelný příběh!

Každý z autorů má svůj vlastní styl psaní a vyprávění. Každý do toho po svém zakomponoval kouzlo svátečního okamžiku. Jedno však mají stéjné, spoustu sněhu a neočekávaných zvratů, které vás zcela jistě překvapí. Přestože se jedná o počin spadající svou kategorií do žánru Young Adult, tak se nejedná o zdaleka tak obyčejnou a šíleně kýčovitě přeslazenou romanci. Právě naopak, v knize je něco, co vás přiměje zamyslet se nad tím, že možná to, po čem toužíte, není zdaleka to pravé. 

Z každé stránky přímo dýchá mrazivá zimní atmosféra, a i když to u nás za okny moc zimně nevypadá, tak vám garantuji, že i tak vás kniha příjemně svátečně naladí. Takže pokud si chcete zavzpomínat na již nedávno uplynulé svátky vánoční, tak není nic lepší, než strávit pár večerů ve společnosti této pohádkové knížky. Za sebe ji mohu jednoznačně doporučit, což se zcela jistě odrazí i v hodnocení 4 z 5 možných hvězdiček!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu MegaKnihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

"Brr," řekla Christina, když příští ráno ve čtyři třicet odemykala dveře Starbucks. Ve čtyři třicet! Slunce mělo vyjít až za hodinu a půl a parkoviště vypadalo jako přízračná krajina, tu a tam se zvedaly kopečky aut zasypaných sněhem. Christinin přítel otočil auto, vyjel na ulici a ještě zatroubil. Christina zamávala a zůstaly jsme tam jen my, sníh a potemnělá kavárna. Otevřela dveře a já jsem vešla hned za ní. "Děsná kosa," ulevila si. 

Kiera Cassová - První

Originální název: The One
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 280
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Která dívka získá srdce prince?

Třicet pět dívek vstoupilo branami paláce, ale korunu získá jen jedna z nich!  Selekce se blíží ke svému konci, napětí narůstá. Atmosféra v královském paláci by se zcela jistě dala krájet. Amerika je však stále více odhodlaná postavit se svým sokyním čelem a získat Maxonovo srdce jen pro sebe, ale dokáže zapomenout na svou minulost, jenž se stále dere napovrch?

Všechno se, ale náhle změní. Útoky rebelů totiž začnou nabírat na intenzitě a tak si nikdo, dokonce ani obyvatelé paláce nemohou být jistí vlastním bezpečím. A když ještě ke všemu rebelové začnou útočit i na rodiny samotných účastnic Selekce, hrozí, že se celá soutěž bude muset zrušit. Nicméně dostane Amerika svůj šťastný konec anebo odejde se zlomeným srdcem?

Tentokrát jsme byly ve Velkém sálu a trpěly při další lekci etikety, když okny proletěly cihly. Elise okamžitě skočila na zem a s fňukáním se začala plazit k postranním dveřím. Celesta se zapištěním vyrazila k zadní stěně místnosti, přičemž jen taktak unikla spršce roztříštěného skla. Kriss mě popadla za nadloktí a společně jsme se rozběhly k východu. 

Ve světě rozděleném na kasty se schyluje k válce!

Předchozí dva díly nám umožnily pohled do světa, jenž dříve býval Spojenými státy americkými, nyní je z něj království Illea, které už ovšem ztratilo svou kdysi "demokratickou" tvář. Vládne zde tvrdá ruka krále, která společnost rozdělila do osmi kast. Nyní tomu chtějí rebelové učinit přítrž, jenže kdo skutečně bojuje za "blaho národa" a kdo chce jen profitovat na nově vzniklém konfliktu? Království teď zažívá opravdu těžké časy a to zda přežije, bude záviset jen na tom, na kterou stranu se přikloní.

První je asi ze všech třech dílů Selekce dějově nejobsáhlejší. Konečně se totiž dočkáme nemalá dějových zvratů, které dokáží příběh "odchýlit" od na první pohled předvídatelné a zcela banální dějové linie. Ačkoliv se příběh tváří mírně předvídatelně, tak si můžete být jistí, že to, co vám nabídne konec knihy, opravdu čekat nebudete!

Zatímco jsem neměla potíže komunikovat s ním beze slov, mluvit s ním nahlas byl vážně problém. Náš poslední rozhovor neskončil zrovna šťastně. Chystala jsem se právě opustit palác a požádala jsem ho o čas, abych se po Selekci mohla vzpamatovat. Jenže nakonec jsem v soutěži zůstala a zatím jsem mu ani nevysvětlila, jak k tomu došlo. Možná se mnou už ztrácel trpělivost a přestával ve mně vidět jen to dobré. Musela jsem to s ním spravit, protože jsem si život bez něj nedokázala představit.

Opravdu originální završení princeznovské série!

Kiera Cass dokáže čtenáře zaujmout a to i přesto, že se její postavy místy chovají opravdu nesnesitelně, nikdy však nemáte nutkání knihu odložit. Vždycky se totiž k ní budete rádi vracet, v konečné fázi se totiž přistihnete při tom, jak sami držíte Americe palce a jste celý nedočkavý, zda právě ona získá korunu a s ní samozřejmě i vytouženého ženicha. Jsem přesvědčená, že pokud se vám alespoň trochu líbily předešlé dva díly, tak budete dozajista nadšení i ze samotného zakončení celého příběhu, protože opravdu stojí za to!

Já osobně jsem si čtení celé téhle série náramně užila, už se těším na příští rok, kdy by mělo vyjít volně navazující pokračování s názvem The Heir. Za sebe vám mohu knihu určitě jen doporučit, už jen kvůli těm přenádherným obálkám, které určitě stojí za to mít ve své knihovničce. Moje finální hodnocení činní 4 z celkových 5 hvězdiček, už se moc těším, až se budu moci začíst do pokračování a opět potkat své oblíbené postavy!

Silvia po mně střelila pohledem, který by na místě zarazil i rebela, tak jsem pusu zase honem zavřela. S  naší učitelkou jsem si vybudovala něco jako přátelství, když mi dávala lekce navíc, čímž mi nevědomky pomáhala přijít na jiné myšlenky a neřešit pořád jen Maxona a Aspena. Po mém malém husarském kousku ve Zprávách před několika dny se náš vztah rozplynul. Otočila se na strážce a řekla: „Vrátíme se, až budete mít oficiální příkaz od krále. Jdeme, dámy.“

 R. Cohnová a D. Leviathan - Dash & Lily 

Originální název: Dash & Lily's Book of Dares
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2010)
Počet stran: 276
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

O Vánocích se opravdu dějí zázraky!

Lily, zbožňuje Vánoce a vše s nimi spojené, dle ní jsou to nejkrásnější dny v roce. Jenže letos je bude muset strávit úplně sama, rodiče totiž odjeli na Fidži, aby tam oslavili své svatební výročí. Dědeček se zase rozhodl navštívit přítelkyni na Floridě. Zatímco její bratr Langston by chtěl přečkat svátky se svým přítelem Bennym. Jenže jak zabavit Lily?

Plán je prostý, vezme se jeden červený zápisník, do kterého se pro případného nálezce napíše prvních pár úkolů, které bude muset splnit a ukryje se nenápadně do antikvariátu, mezi staré knižní vazby. Tam ho najde právě Dash, jehož rodiče schodu okolností jsou oba na svátky vánoční mimo město. Což mu nijak zvláště nevadí, ba naopak, Dash totiž Vánoce nijak zvláště nemusí. Tihle dva hrdinové jsou úplně odlišní, jako noc a den. Nicméně i tak si pomocí rudého zápisníčku vytváří křehké přátelství. Dokáže však, jejich deníčkové dobrodružství přerůst v něco víc?

Představte si to: Jste ve svém oblíbeném antikvariátu a prohlížíte regály. Dostanete se do oddělení, kde mají knihy vašeho oblíbeného autora, a tam, nenápadně vklíněný mezi dobře známé hřbety knížek, se na polici schovává červený poznámkový zápisník. Co uděláte? Myslím, že je to celkem snadná volba: Vytáhnete ten červený zápisník a otevřete ho. A pak uděláte, cokoli po vás bude chtít.

Vánoční atmosféra na vás dýchá z každé stránky!

Ano, jak již bylo nastíněno výše, příběh se odehrává právě ve vánočním čase, v obrovském velkoměstě jménem New York. Samotná sváteční atmosféra je v knize opravdu velmi patrná. Avšak, příběh sebou nese daleko větší, poslaní, než je jenom to, aby své čtenáře svátečně naladit. Opravdové jádro tkví v nalézání odpovědí na zapeklité životní otázky. 

Ovšem i přesto, že se v knize místy objevují složitější myšlenky, tak neztrácí na své čtivosti, možná právě naopak. Děj se sice vyvíjí zdánlivě v poklidném tempu. Nicméně postupem času zjišťujete, že vyprávěčský styl obou autorů vás vlastně popohání k tomu, abyste četli dál. Pokud k tomu ještě navíc přidáte dva poměrně inteligentní hlavní hrdiny, tak si myslím, že máte na pár dlouhých večerů o zábavu postaráno! 

Přiznám se, že jsem nikdy neslyšel o francouzském pianismu, ačkoli kdyby se mě cizí člověk na ulici (s buřinkou na hlavě, to se ví) zeptal, jestli si myslím, že Francouzi jsou od přírody pianisté, bez váhání bych mu dal kladnou odpověď. Protože jsem se v cestičkách mezi regály ve Strandu vyznal lépe než doma u rodičů (rozumějte v obou domovech u obou rodičů), přesně jsem věděl, kam zamířit – do oddělení hudebnin. Dokonce se mi zdálo až nefér, že mi řekla jméno autora.

Milý příběh, který vás určitě nezklame!

  Z  a zmínku stojí i skutečnost, že samotní autoři do poslední kapitoly neměli tušení o tom, jak příběh skončí. Každý z nich, totiž psal pouze kapitoly, které se týkaly jeho postavy, a pak to e-mailem posílal tomu druhému. Nicméně lehká spisovatelská improvizace se na kvalitě příběhu vůbec negativně neodrazila. Možná právě naopak. Řekla bych, že dějová linie je díky tomu naprosto nepředvídatelná a tak je čtenář až do posledního slova napjatý a nejistý, co se samotného konce týče. 

Pro mě byl počin Davida Leviathana a Rachel Cohnové skvělou relaxační četbou, které rozhodně nechyběl originální námět. Osobně si myslím, že tuhle knihu byste rozhodně neměli nechat bez povšimnutí, zvláště co se této roční doby týče! Za sebe dávám knize krásných 3.5 z celkových 5 hvězdiček a těším se na další literární počiny těchto dvou spisovatelů. Doufám, že se ještě odhodlají sepsat dohromady  nějakou tu knihu, spolupráce jim totiž evidentně svědčí!  Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Tak jo. Žádné podvádění. Co tě na obalu té knížky zarazilo (kromě toho, že na něm není žádná grafika)? Zamysli se nad tím a pak otoč list. Tak tohle bylo snadné. Úplně mě zatahalo za oči, že v titulu knihy stálo „v historické perspektivě“, když správná vazba měla znít „z historické perspektivy“. Stačilo si přece uvědomit, že pojem perspektiva můžeme nahradit úhlem pohledu, a spojení „v historickém úhlu pohledu“ by bylo naprosto nesmyslné. Obrátil jsem list.

Samotná kniha rozdělena na dvě poloviny. V první z nich se seznamujeme s hlavní hrdinkou prostřednictvím jejích zápisků se dozvídáme něco víc o její minulosti a také o tom, jak vzniklo jedno z nejkrásnějších přátelství, které bylo neustále podrobováno těžké zkoušce. Naopak v "mezerách" mezi vyprávěním příběhu se dozvídáme, co se jí děje ve vazbě. Avšak díky svému vtipu a nadhledu dokáže Verity zlehčit i ty nejhrůznější situace, které poté nepřipadají čtenáři až tak "strašné".

Naproti tomu druhá část knihy nás zavede za pilotkou Maddie, která se zoufale snaží dostat svou kamarádku ze spárů "gestapácké moci". Nicméně dokáže její pomoc přijít v pravou chvíli, anebo je děvče odsouzeno k tomu umřít krutou a nelítostnou smrtí, jenž přísluší, nepříteli hitlerovského Německa.

Budu psát anglicky. Na zápisky ve francouzštině nemám dost velkou slovní zásobu a německy taky plynně neumím. Hauptsturmführeru von Lindenovi to holt bude muset někdo přeložit. Třeba Fräulein Engelová. Ta umí anglicky moc dobře. To ona mi vysvětlila, že petrolej a kerosin jsou totéž. U nás se tomu říká petrolej, ale v Americe kerosin a podobně to zní i ve francouzštině a němčině (Ještě k petroleji nebo kerosinu nebo co to je. Nevěřím, že si na mě můžete dovolit vyplýtvat litr kerosinu. Nebo ho sháníte na černém trhu?)

Příběh, který vás donutí zamyslet se nad životem!

K autentičnosti příběhu napomáhá i fakt, že za každou epizodou a každým detailem knihy je ukrytý jemu podobný skutečný příběh. Jak na to mimo jiné upozorňuje i samotná autorka ve svém konečném hlášení. Což je koneckonců na celém ději opravdu velmi vidět. Nechybí tady totiž ani detailní obraz té doby, přestože si autorka některé detaily vymyslela, tak to věrohodnost celého příběhu nikterak nezatěžuje, ba právě naopak!

Ačkoliv sama nepatřím k lidem, kteří by vyhledávali příběhy s válečnou tématikou, tak mě tento příběh o čirém přátelství dokázal velmi zaujmout. Vyvolal ve mně hluboké pocity a přiměl mě zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v životě důležité. Takže není divu, že dávám knize 5 z maximálně 5 hvězdiček. Jsem si jistá, že si od této autorky v budoucnu ještě něco přečtu! 

P. S. Pokud stále váháte, zda kniha skutečně stojí za přečtení, tak neváhejte a podívejte se na upoutávku, kterou vyrobilo nakladatelství CooBoo.

Kdybych měla vyprávět, jak jsem se dostala sem, musela bych vlastně začít u Maddie. Asi se nikdy nedozvím, jak se u mě místo mých dokladů ocitla její legitimace a pilotní průkaz, když jste mě sebrali, ale když vám o Maddie něco řeknu, pochopíte, proč jsme sem přiletěly spolu. Maddie se správně jmenuje Margaret Brodattová. Máte její legitimaci, takže to víte. Brodattová není severoanglické, ale ruské jméno, aspoň myslím, protože její dědeček pocházel z Ruska. Ale Maddie je holka ze Stockportu.

Tandy nemůže věřit nikomu, ani sobě!

Tandy Angelovou vytrhnou z poklidného spánku zvuky policejních sirén, ba co víc, chvílí na to jim policie zazvoní přímo přede dveřmi. Tandy jim tedy otevře a zamíří nahoru do ložnice rodičů, tam ji ale čeká nemilé překvapení. Její rodiče leží v posteli zcela beze známek života, jsou mrtví. Jak se to ale mohlo stát? Jak se mohl vrah nepozorovaně dostat do zabezpečeného domu milionářů, aniž by vzbudil nejmenší podezření? Jak je vůbec možné, že policie věděla o vraždě dříve, něž děti Angelových, kteří byly ten osudný večer doma?

Nezodpovězených otázek je celá řada, podezřelí jsou ovšem pouze čtyři děti Malcolna a Maud Angelových. Šestnáctiletá Tandy, její dvojče Harry, starší čtyřiadvacetiletý Matthew a nejmladší desetiletý Hugo.  Mohl to udělat někdo z nich? Proč by to vlastně dělal? Najít odpovědi na tyto otázky by bylo, o tolik snažíš, kdyby si Tandy z oné osudné noci alespoň něco pamatovala, jenže opak je pravdou. Nicméně, kdo by stál o to vzít rodičům život? Jedno je jasné, Tandy to musí zjistit!

***

Mám pár opravdu ošklivých tajemství, o která se chci s někým podělit, a klidně se o něm podělím s tebou. S úplně cizím člověkem, se čtenářem knih, ale především s někým, kdo mi nemůže ublížit. Takže takhle se to všechno, anebo nic – už v tom asi ani nevidím rozdíl – seběhlo. Ten večer, kdy rodiče zemřeli – poté, co je v leskle černých plastových pytlích svezli služebním výtahem a vynesli z domu – můj bratr Matthew křičel z plných plic: „Byli to hrozní lidé, ale nezasloužili si, aby je vynesli jako odpadky!“

čtyři nevinné děti, ale mohl někdo z nich zabíjet? 

Obecně se traduje, že když se něčeho ujme pravý profesionál, tak je to hned poznat. Nejinak je tomu i u Zpovědí podezřelé. Knihu totiž z velké části napsal sám velký král detektivek James Patterson. To, že autor už nad psaním knih strávil "nějaký ten pátek" je patrné již na první pohled. Příběh je totiž proklatý poutavým stylem psaní, který ještě umocňují krátké, zároveň však výstižné kapitoly. Celkovou myšlenku ještě vyzdvihává naprosto bravurní vyprávěčka, která nás čtenáře přímo oslovuje a nabádá, abychom ji nevěřili všechno, co nám poví. 

Je pravda, že samotná detektivní zápletka zpočátku trochu "drhne", čímž nás přivádí do rozpaků a mírných nepochopení situace. To však s blížícím se koncem úplně mizí, příběh najednou dostává spád a vy se zatajeným dechem zjišťujete, že se nejste schopni od čtení vůbec odtrhnout!

***

Všímáš si, jak se v okamžicích nejhlubší krize čas až neuvěřitelně zpomalí? Možná ne. Neříkám to ráda, ale tohle není první kritický okamžik, ve kterém jsem se ocitla. Takže jsem ten pocit, že se čas neskutečně vleče, už dobře znala. Ačkoli mi to připadalo jako věčnost, bylo to ve skutečnosti jen asi deset minut, než jsem otevřela dveře strýčku Peterovi.

Opravdu velmi nečekané rozuzlení!

V samém závěru na nás čeká doslova šokující konec, který opravdu nečekáte. Ovšem, aby těch překvapení nebylo málo, autor nechává spoustu otevřených a nezodpovězených dotazů, které mají nalákat na čtení dalších dílů. Zkrátka a dobře, spisovatel si se čtenářem pohrává jako kočka s myší a celkem se mu to daří, příběh je totiž perfektně načasovaný, nikde se zbytečně neprotahuje a "nezdržuje". Ačkoliv má kniha o něco více jak tři sta stran, tak ji zvládnete bez problémů přečíst za jedno odpoledne. 

Co se mě týče, tak Zpovědi podezřelé mohu jen doporučit. Hlavně milovníci detektivních příběhů by neměli tuto knihu opomenout. Musím říci, že už teď se upřímně těším, až se budu moct začíst do pokračování. Já jsem s knihou opravdu velmi spokojená, což se dozajista odrazí i na hodnocení. Zpovědím podezřelé dávám 4 z celkových 5 hvězdiček a doufám, že druhý díl bude ještě o něco lepší! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

„Chtěli byste proti mé sestře vznést nějaké falešné obvinění, pánové?“ zeptal se Matthew výhružně a chvíli se nad oběma detektivy tyčil jako valící se lavina.
„Ne tak rychle, pane Heismane. Tady jsme ještě neskončili,“ prohlásil Caputo a taky se zvedl. „Tan-doori Angelová,“ řekl a záměrně protahoval mé jméno, „zatýkám vás za maření výkonu úřední moci druhého stupně. Půjdete s námi.“

Erika Johansenová - Královna Tearlingu

Originální název: The Queen of the Tearling
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2013)
Počet stran: 432
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Mladičká královna s královstvím v troskách!

Kelsea není jako všechny ostatní královny, není totiž ani trochu hezká. Ba naopak, ženskost a pohledná tvářička jsou ji velmi cizí. Neví, jaké šaty jsou teď v módě, či jaký klobouk si vybrat. Za všechno může její tvrdá výchova, Kelsea totiž nevyrůstala jako ostatní dědičky trůnu ve skvostu a blahobytu paláce. Byla vychována svými pěstouny Carlin a Bartym Glynnovími  malé chaloupce uprostřed lesa. Roky nepotkala kromě svých adoptivních rodičů jedinou živou duši, až teď v den jejích  devatenáctých narozenin se všechno změní. 

Mladá královna je totiž povolána zpět do Pevnosti, aby se zde ujala vlády. Ovšem její království je v troskách, brousí si na něj totiž zuby Rudá královna ze sousední Mortnesme. Dokáže se jí Kelsea postavit a zvítězit, nebo bude její hlava brzy vyset na městských hradbách. Nelítostný boj o trůn začíná!

***

Barty kývl, strčil do pusy dva prsty a pronikavě hvízdl. Kelsea bezhlučně sklouzla ze stromu a vyšla z lesa. Srdce jí bušilo. Proti jednomu útočníkovi by se uměla ubránit nožem, o to se Barty postaral, ale ozbrojená jednotka vojáků byla pro ni novinka a trochu ji to děsilo. Cítila, jak si ji všichni ti muži prohlížejí, jak si ji měří. Vůbec nevypadala jako královna a věděla to o sobě.

Dvě Královny, jedno království, na trůn může usednout jen jedna z nich!

Již poměrně dlouhou dobu se internetem šíří zvěsti o tom, že chystá filmové zpracování tohoto příběhu. No co víc, představitelku hlavní role by měla ztvárnit samotná Emma Watson, kterou známe díky jejímu filmovému debutu v Harrym Potterovy. Tato zpráva vzbudila v knižním světě poměrně velké "haló" a tak jsem začala být zvědavá, jestli tahle kniha skutečně stojí za tak obrovskou pozornost. 

Musím říci, že jsem byla velmi příjemně překvapená. Kniha se sice soustředí čistě jen na příběh Kelsey, která také příběh vypráví. Nicméně díky ojedinělé možnosti "nahlédnutí" do hlavy jiným postavám se čtenáři  přehledně rýsuje celý příběh. Máme možnost vytušit, co ta, či ona postava vůbec chystá, ještě před tím, než se to dozví samotná Kelsea. 

***

Kelsea fascinovaně hleděla na dopis, tohle psala její matka, toho se dotýkala. Matka byla dávno mrtvá, ale dopis byl tady. Carlin to zřejmě uspokojilo. Vrátila papír strážci. „Kelsea si musí vzít věci.“ „Jen pár minut, Výsosti. Pak musíme jet.“ Carroll teď mluvil ke Kelsee, znova se uklonil a ona viděla, že na Carlin už zapomněl.

Skvělý příběh s mírně nevyužitým potenciálem a trochu zdlouhavým koncem!

  S  amotná kniha je psaná spíše rozvláčným tempem, které postupně nabírá na intenzitě, což také umožňuje čtenáři více se přizpůsobit samotnému ději. Už od prvních stránek na vás z knihy dýchá atmosféra středověku, ale Erika Johansenová vás během chvilky uvede do rozpaků. Takhle totiž dopadlo lidstvo v blíže neurčené budoucnosti, vrátilo se o pár staletí nazpět. Přestože o Tearlingu jako takovém toho moc nevíme, může za to i fakt, že se v knize nenachází příliš mnoho jeho popisů, nicméně i tak je nám jasné, že má bohatou historii. Což naznačují i úryvky z kronik, které provází začátek každé kapitoly. 

Zkrátka a dobře, Královna Tearlingu je moc milé čtení na jakékoliv dlouhé večery. Troufám si říci, že pokud od knihy nebudete očekávat příliš mnoho, tak si ji i docela užijete. Přesto se však nezbavíte pocitu, že "to celé" jste už vlastně někde viděli. Nicméně i tak si troufám říci, že tuhle knihu můžeme zařadit mezi ty lepší fantasy počiny. Já sama se hrozně moc těším, s čím autorka přijde dál. Za mě je to dnes pouze 3,5 z 5 možných hvězdiček. Nechám si totiž "něco" v rezervě pro další pokračování této trilogie. 

Tohle je nebezpečná doba, Kelseo,“ řekla Carlin do okna a její hlas zněl jako z dálky. „Dávej si pozor na regenta, bez ohledu na to, že je to tvůj strýc, ten chtěl sedět na trůnu, už když byl v matčině lůně, ale garda tvé matky jsou dobří muži a postarají se o tebe.“ „nemají mě rádi, Carlin,“ vyhrkla Kelsea. „říkala jsi, že pro ně bude čest mě doprovázet, ale oni jsou tady neradi.“ Carlin a Barty se po sobě podívali a Kelsea zahlédla pří- zraky mnoha starých hádek mezi nimi. Bylo to divné manželství.

Sarah J. Maasová - Skleněný trůn

Originální název: Throne of glass
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2012)
Počet stran: 392
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: CooBoo

Postrach Adarlanu se představuje!

Celaena Sardothien není jen obyčejná mladá dáma, nýbrž nájemný vrah. A ne jen tak ledajaký, je to nejobávanější vražedkyně v Adarlanu. Jejím učitelem je sám velký král vrahů. Jenže udělala fatální chybu, nechala se chytit. Za to tvrdě zaplatila rokem otroctví v solných dolech Endovieru, kde musela snášet nejen všemožné urážky, ale i nespočet ran bičem. 

Nicméně jednoho dne se všechno změní. Přijde si pro ni totiž samotný korunní Dorian Havilliard a nabídne ji lákavou dohodu. Svobodu, výměnou za vítězství v turnaji Šampionu, kde se bude muset potkat, s těmi největšími kriminálními živly. Potom po čtyřech letech věrné služby králi bude konečně zcela volná. Takový malý souboj by pro Celeanu neměl být vůbec žádný problém, jenže vše není takové, jaké se na první pohled zdá!

***

Po roce v otroctví v endovierských solných dolech byla Celaena Sardothien zvyklá na to, že ji dozorci všude vodí spoutanou a míří na ni meči. Stejného zacházení se dostávalo většině z tisíců otroků v Endovieru – ovšem Celaena si na cestu do dolů a zpět vysloužila doprovod půl tuctu stráží. Nic jiného jako ná- jemná vražedkyně s nejhorší pověstí v celém Adarlanu ani nemohla čekat. Obvykle ale nečekala společnost muže v černém s kápí na hlavě, který teď kráčel po jejím boku.

Dvacet čtyři bojovníků, jedna vstupenka ke svobodě, klání může začít!

Skleněný trůn se může hrdě řadit mezi nejočekávanější novinky tohoto roku, ne nadarmo se v čase jejího vydání na český trh strhla lavina očekávání a následného nadšení. Všichni kolem mě si příběh Caleany náramně chválili. Sama jsem byla ohromně zvědavá, zda knížka za všechnu tu chválu skutečně stojí. 

A ano, opravdu je tak skvělá, jak se o ní povídá. Možná ještě lepší, ačkoliv zde najdeme pro žánr young adult typický milostný trojúhelník, tak vezte, že není nesnesitelný. Ba naopak, Chaol, Dorian a Celaena se příjemně doplňují. Jejich dialogy byly vtipné a věcné zároveň. V podstatě hnaly celou knihu vpřed a skvěle posloužily jako jakési odlehčení před tou "hlavní dějovou linií".  Zkrátka a dobře, ačkoliv je kniha poměrně objemná a může se tak jednat o několikadenní četbu, tak si buďte jistí, že se při ní rozhodně nudit nebudete. 

***

Poslední dobou však do Endovieru odvlékali čím dál víc povstalců. Většina pocházela z Eyllwe, jedné z posledních zemí, které dosud vzdorovaly nadvládě Adarlanu. Když se jich však Celaena vyptávala na novinky, mnozí z nich na ni jen hleděli prázdnýma očima. Už je stihli zlomit. Mrazilo ji při představě, co museli zakusit v rukou adarlanských vojáků. Byly dny, kdy si říkala, jestli by nebylo lépe, kdyby místo toho zahynuli na popravčích špalcích. A jestli by i pro ni tu noc, kdy byla zrazena a dopadena, nebyla smrt vykoupením.

Obstojný příběh, dokonalý konec, nezbývá, než se jen zeptat, co bude dál? 

Sarah J. Maasová tedy rozhodně umí překvapit, vytvořila vcelku originální příběh, který čtenáři doslova ubíhá pod rukama. Všechno tohle je autorka ještě umocnila tím, že se zbytečně nezabývá dlouhým popisem postav, či prostředí. Pro tyto účely je na předsádce knihy umístěna mapa Eriley, takže v ní může zvídaví čtenář směle bádat. Dalším na můj vkus velmi pozitivním faktem je to, že v celé knize nesledujeme jen myšlenkové pochody hlavní hrdinky, ale máme možnost podívat se do hlavy i jiným postavám. Díky tomu nám samotný příběh snadněji "zapadá do sebe". 

Pokud bych měla tuhle žhavou novinku zhodnotit, tak mě nenapadá nic než, superlativy, respektive slova chváli. Přiznám se, že se už teď opravdu těším na pokračování, které bude snad ještě lepší, jak tento prvotní díl. S čistým svědomím dávám Skleněnému trůnu 4 z celkem 5 hvězdiček, s tím, že ten "zbytek" si nechám na další pokračování téhle zatím skvělé série. Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu  MegaKnihy , za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Korunní princ zavrtěl hlavou, když se pro ni Chaol natáhl. „Neztrácej čas s koupelí. I přes tu špínu v ní vidím potenciál.“ Princ se napřímil a přitom nespouštěl oči z Celaeny. „Zatím jsme neměli to potěšení být představeni, ale jak už nejspíš víš, jsem Dorian Havilliard, korunní princ Adarlanu, a teď možná korunní princ většiny Eriley.“ Celaena si nevšímala vlny hořkosti, kterou v ní jeho jméno vyvolalo. „A ty jsi Celaena Sardothien, nejlepší nájemný vrah Adarlanu – a možná nejlepší nájemný vrah v celé Eriley.“

E. Lockhartová - Ostrov lhářů

Originální název: We Were Liars 
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 264
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Seznamte se s báječnou rodinou Sinclairových!

Cadence Sinclairová Eastmanová je obyčejná osmnáctileté studentka, tedy alespoň kdysi bývala. Pochází z šíleně staré a neskutečně bohaté rodiny Sinclairových. Jsou tak strašlivě majetní, že dokonce vlastní svůj soukromí ostrov Beechwood.  Právě tam Cadence společně s matkou odjede po té, co od nich odejde její otec. 

Cad to ovšem ani v nejmenším nevadí, má tam totiž tři spřízněné duše - lháře, Jonnyho, Mirren a Gata. Jejího Gata. S nimi je Cadenci opravdu dobře, vtipkují, kují pikle, no zkrátka si společně užívají krásné a bezstarostné chvilky. Jenže pak se něco stane. Strašná hrozivá událost, po které už není nic takové, jaké bylo dříve. Jenže, co je pravda a co naopak lež? 

***

Vítejte v báječné rodině Sinclairových. V naší rodině nemáme zločince. V naší rodině nemáme feťáky. V naší rodině nemáme černé ovce. Sinclairovi jsou atletické postavy, vysocí a pohlední. Jsme starý majetný rod, volíme demokraty. Máme široké úsměvy, souměrné brady a tvrdé podání v tenisu. Nevadí, že nám rozvod rozerval srdeční svalstvo a srdce bije dál jen s přemáháním. Nevadí, že peníze ve svěřeneckém fondu docházejí a že se na kuchyňské lince hromadí nezaplacené účty. Nevadí, že noční stolek je zaskládaný tubami prášků.

Jestli se vás někdo zeptá, jak skončí, prostě lžete!

Ach ano, tahle naprosto skvělá tajuplná větička vás nakonec donutí po knize sáhnout. Můžete si býti ovšem jistí, že se jedná skutečně o zcela pravdivou větu. Samotná autorka vás totiž tak přesvědčivě vodí za nos, že si nakonec nebudete tak zcela jistí, co je vlastně pravda a jen výmysl vaší mysli.

Lockhartová to zkrátka dotáhla k dokonalosti, vytvořila totiž dva na první pohled stejné, ale přeci jiné paralelní světy, které se navzájem ovlivňují a překrývají. Nikdy, až do samého konce, no a vlastně ani po tom, nevíte, co se skutečně stalo a co je jen lež spojená s představivostí hlavní hrdinky. Poněvadž ono to obojí působí tak neskutečně, skutečně. Nicméně, jak si ve finále můžete být jistí tím,  že je tohle všechno vlastně pravda? Jak, řekněte mi to prosím. Odpověď zní, nijak!

***

Moje celé jméno zní Cadence Sinclairová Eastmanová. Žiju s mamkou a třemi psy v Burlingtonu ve státě Vermont. Bude mi osmnáct. Vlastním jednu opotřebovanou průkazku do knihovny a to je asi všechno. I když je třeba dodat, že žiju v obrovském domě plném drahých a neužitečných věcí. Bývala jsem blondýnka, ale teď jsem černovláska. Bývala jsem silná, ale teď jsem slabá. Bývala jsem hezká, ale teď jsem pobledlá. Je třeba dodat, že od nehody trpím migrénami. Je třeba dodat, že netrpím blázny.

Na konci budete nevěříčně kroutit hlavou a škemrat o vysvětlení!

Abych nezapomněla, tak je třeba upozornit na šokující konec. Vlastně od knihy můžete očekávat jakékoliv rozuzlení, jen ne takové, kterého se vám v samém konci dostane. Sama jsem se přistihla při tom, jak v knize hledám další stránky, ale ony nepřicházejí.  Budete si říkat - "ale takhle to nemohlo dopadnout", nicméně to tak ve skutečnosti dopadlo. Budete se chtít dozvědět víc, ale žádné pokračování není. Zkrátka a dobře to ve vás zanechá více otázek, než odpovědí. 

Napsala jsem recenzi a vlastně vám nic o knize neřekla, nevadí! Vezte, že je to jen pro vaše dobro, tenhle příběh si totiž budete muset prožit na vlastní kůži a nezapomeňte, až se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete! Já vám teď, ale opravdu prozradím své hodnocení. Kniha ode mne dostane 4,5 hvězdiček z celkových 5. Tu polovinu si dovolím, strhnou za čtenářsky místy  mírně zdlouhavé a méně zajímavé pasáže.

Gat přijel poprvé na Beechwood, když nám bylo osm. Léto osm, jak říkáme. Předtím jsme Mirren, Johnny a já nebyli Lháři. Byli jsme prostě bratranci a sestřenice a Johnny otravoval, protože si nechtěl hrát s holkama. Johnny, to je drzost, úsilí a zlomyslnost. Tenkrát věšel naše barbíny za krk a střílel po nás pistolí z lega.