Recenze

Dash a Lily - Kniha přání!

19.12.2015 20:22

 R. Cohnová a D. Leviathan - Dash & Lily 

Originální název: Dash & Lily's Book of Dares
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2010)
Počet stran: 276
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

O Vánocích se opravdu dějí zázraky!

Lily, zbožňuje Vánoce a vše s nimi spojené, dle ní jsou to nejkrásnější dny v roce. Jenže letos je bude muset strávit úplně sama, rodiče totiž odjeli na Fidži, aby tam oslavili své svatební výročí. Dědeček se zase rozhodl navštívit přítelkyni na Floridě. Zatímco její bratr Langston by chtěl přečkat svátky se svým přítelem Bennym. Jenže jak zabavit Lily?

Plán je prostý, vezme se jeden červený zápisník, do kterého se pro případného nálezce napíše prvních pár úkolů, které bude muset splnit a ukryje se nenápadně do antikvariátu, mezi staré knižní vazby. Tam ho najde právě Dash, jehož rodiče schodu okolností jsou oba na svátky vánoční mimo město. Což mu nijak zvláště nevadí, ba naopak, Dash totiž Vánoce nijak zvláště nemusí. Tihle dva hrdinové jsou úplně odlišní, jako noc a den. Nicméně i tak si pomocí rudého zápisníčku vytváří křehké přátelství. Dokáže však, jejich deníčkové dobrodružství přerůst v něco víc?

Představte si to: Jste ve svém oblíbeném antikvariátu a prohlížíte regály. Dostanete se do oddělení, kde mají knihy vašeho oblíbeného autora, a tam, nenápadně vklíněný mezi dobře známé hřbety knížek, se na polici schovává červený poznámkový zápisník. Co uděláte? Myslím, že je to celkem snadná volba: Vytáhnete ten červený zápisník a otevřete ho. A pak uděláte, cokoli po vás bude chtít.

Vánoční atmosféra na vás dýchá z každé stránky!

Ano, jak již bylo nastíněno výše, příběh se odehrává právě ve vánočním čase, v obrovském velkoměstě jménem New York. Samotná sváteční atmosféra je v knize opravdu velmi patrná. Avšak, příběh sebou nese daleko větší, poslaní, než je jenom to, aby své čtenáře svátečně naladit. Opravdové jádro tkví v nalézání odpovědí na zapeklité životní otázky. 

Ovšem i přesto, že se v knize místy objevují složitější myšlenky, tak neztrácí na své čtivosti, možná právě naopak. Děj se sice vyvíjí zdánlivě v poklidném tempu. Nicméně postupem času zjišťujete, že vyprávěčský styl obou autorů vás vlastně popohání k tomu, abyste četli dál. Pokud k tomu ještě navíc přidáte dva poměrně inteligentní hlavní hrdiny, tak si myslím, že máte na pár dlouhých večerů o zábavu postaráno! 

Přiznám se, že jsem nikdy neslyšel o francouzském pianismu, ačkoli kdyby se mě cizí člověk na ulici (s buřinkou na hlavě, to se ví) zeptal, jestli si myslím, že Francouzi jsou od přírody pianisté, bez váhání bych mu dal kladnou odpověď. Protože jsem se v cestičkách mezi regály ve Strandu vyznal lépe než doma u rodičů (rozumějte v obou domovech u obou rodičů), přesně jsem věděl, kam zamířit – do oddělení hudebnin. Dokonce se mi zdálo až nefér, že mi řekla jméno autora.

Milý příběh, který vás určitě nezklame!

 Z a zmínku stojí i skutečnost, že samotní autoři do poslední kapitoly neměli tušení o tom, jak příběh skončí. Každý z nich, totiž psal pouze kapitoly, které se týkaly jeho postavy, a pak to e-mailem posílal tomu druhému. Nicméně lehká spisovatelská improvizace se na kvalitě příběhu vůbec negativně neodrazila. Možná právě naopak. Řekla bych, že dějová linie je díky tomu naprosto nepředvídatelná a tak je čtenář až do posledního slova napjatý a nejistý, co se samotného konce týče. 

Pro mě byl počin Davida Leviathana a Rachel Cohnové skvělou relaxační četbou, které rozhodně nechyběl originální námět. Osobně si myslím, že tuhle knihu byste rozhodně neměli nechat bez povšimnutí, zvláště co se této roční doby týče! Za sebe dávám knize krásných 3.5 z celkových 5 hvězdiček a těším se na další literární počiny těchto dvou spisovatelů. Doufám, že se ještě odhodlají sepsat dohromady  nějakou tu knihu, spolupráce jim totiž evidentně svědčí!  Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Tak jo. Žádné podvádění. Co tě na obalu té knížky zarazilo (kromě toho, že na něm není žádná grafika)? Zamysli se nad tím a pak otoč list. Tak tohle bylo snadné. Úplně mě zatahalo za oči, že v titulu knihy stálo „v historické perspektivě“, když správná vazba měla znít „z historické perspektivy“. Stačilo si přece uvědomit, že pojem perspektiva můžeme nahradit úhlem pohledu, a spojení „v historickém úhlu pohledu“ by bylo naprosto nesmyslné. Obrátil jsem list.

Krycí jméno Verity - Napsala jsem pravdu!

13.12.2015 14:05

Elizabeth Weinová - Krycí jméno Verity

Originální název: Code Name Verity
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2012)
Počet stran: 441
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Pravda nemusí být jen jedna!

 V erity bývala brilantní britskou agentkou, jenže udělala fatální chybu, nechala se chytit. Teď dostala od nepřítele na vybranou. Buď ji okamžitě brutálně popraví anebo dostane dalších čtrnáct dní života k dobru, výměnou za to však musí Agentka vyzradit vše, co se ji jako špionce podařilo zjistit o válečné taktice své země a jejich spojenců. Dívka se rozhodne povědět jim pravdu, ale ne takovou, jakou by chtěli slyšet. 

Julie tedy polehoučku na jednotlivých stránkách papírů pomalu odkrývá příběh, jenž napsal život sám. Vypráví v něm totiž, jak se seznámila se svou nejlepší kamarádkou pilotkou Maddie. Ta je totiž jejím přesným protikladem, neumí nikomu lhát, ani být drzá. Nicméně její píle a cílevědomost ji pomohou dostat se až na jedné z nejlepších pilotek Spojeného království. Ovšem bude takovýto příběh Nacistům stačit k tomu, aby jí nechali naživu?

Bože můj, snažila jsem se. Ale teď už je jisté, že jsem srab. Po tom absurdním kšeft u, co jsem uzavřela s SS-Hauptsturmführerem von Lindenem, o tom není pochyb. A prozradím všecko, co budete chtít, všecko, na co si vzpomenu. Do nejmenších podrobností. Jak jsme se tedy dohodli? Píšu to sem, abych si to srovnala v hlavě. „Zkusíme to jinak,“ řekl mi von Linden. „Čím by ses nechala podplatit?“ A tak jsem mu řekla, že bych chtěla zpátky oblečení.

Najít nejlepšího přítele je, jako zamilovat se!

Samotná kniha rozdělena na dvě poloviny. V první z nich se seznamujeme s hlavní hrdinkou prostřednictvím jejích zápisků se dozvídáme něco víc o její minulosti a také o tom, jak vzniklo jedno z nejkrásnějších přátelství, které bylo neustále podrobováno těžké zkoušce. Naopak v "mezerách" mezi vyprávěním příběhu se dozvídáme, co se jí děje ve vazbě. Avšak díky svému vtipu a nadhledu dokáže Verity zlehčit i ty nejhrůznější situace, které poté nepřipadají čtenáři až tak "strašné".

Naproti tomu druhá část knihy nás zavede za pilotkou Maddie, která se zoufale snaží dostat svou kamarádku ze spárů "gestapácké moci". Nicméně dokáže její pomoc přijít v pravou chvíli, anebo je děvče odsouzeno k tomu umřít krutou a nelítostnou smrtí, jenž přísluší, nepříteli hitlerovského Německa.

Budu psát anglicky. Na zápisky ve francouzštině nemám dost velkou slovní zásobu a německy taky plynně neumím. Hauptsturmführeru von Lindenovi to holt bude muset někdo přeložit. Třeba Fräulein Engelová. Ta umí anglicky moc dobře. To ona mi vysvětlila, že petrolej a kerosin jsou totéž. U nás se tomu říká petrolej, ale v Americe kerosin a podobně to zní i ve francouzštině a němčině (Ještě k petroleji nebo kerosinu nebo co to je. Nevěřím, že si na mě můžete dovolit vyplýtvat litr kerosinu. Nebo ho sháníte na černém trhu?)

Příběh, který vás donutí zamyslet se nad životem!

K autentičnosti příběhu napomáhá i fakt, že za každou epizodou a každým detailem knihy je ukrytý jemu podobný skutečný příběh. Jak na to mimo jiné upozorňuje i samotná autorka ve svém konečném hlášení. Což je koneckonců na celém ději opravdu velmi vidět. Nechybí tady totiž ani detailní obraz té doby, přestože si autorka některé detaily vymyslela, tak to věrohodnost celého příběhu nikterak nezatěžuje, ba právě naopak!

Ačkoliv sama nepatřím k lidem, kteří by vyhledávali příběhy s válečnou tématikou, tak mě tento příběh o čirém přátelství dokázal velmi zaujmout. Vyvolal ve mně hluboké pocity a přiměl mě zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v životě důležité. Takže není divu, že dávám knize 5 z maximálně 5 hvězdiček. Jsem si jistá, že si od této autorky v budoucnu ještě něco přečtu! 

P. S. Pokud stále váháte, zda kniha skutečně stojí za přečtení, tak neváhejte a podívejte se na upoutávku, kterou vyrobilo nakladatelství CooBoo.

Kdybych měla vyprávět, jak jsem se dostala sem, musela bych vlastně začít u Maddie. Asi se nikdy nedozvím, jak se u mě místo mých dokladů ocitla její legitimace a pilotní průkaz, když jste mě sebrali, ale když vám o Maddie něco řeknu, pochopíte, proč jsme sem přiletěly spolu. Maddie se správně jmenuje Margaret Brodattová. Máte její legitimaci, takže to víte. Brodattová není severoanglické, ale ruské jméno, aspoň myslím, protože její dědeček pocházel z Ruska. Ale Maddie je holka ze Stockportu.

Zpovědi podezřelé - Vrah už číhá na svou další oběť!

03.12.2015 20:52

James Patterson - Zpovědi podezřelé

Originální název: Confessions of a Murder Suspect
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2012)
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Tandy nemůže věřit nikomu, ani sobě!

Tandy Angelovou vytrhnou z poklidného spánku zvuky policejních sirén, ba co víc, chvílí na to jim policie zazvoní přímo přede dveřmi. Tandy jim tedy otevře a zamíří nahoru do ložnice rodičů, tam ji ale čeká nemilé překvapení. Její rodiče leží v posteli zcela beze známek života, jsou mrtví. Jak se to ale mohlo stát? Jak se mohl vrah nepozorovaně dostat do zabezpečeného domu milionářů, aniž by vzbudil nejmenší podezření? Jak je vůbec možné, že policie věděla o vraždě dříve, něž děti Angelových, kteří byly ten osudný večer doma?

Nezodpovězených otázek je celá řada, podezřelí jsou ovšem pouze čtyři děti Malcolna a Maud Angelových. Šestnáctiletá Tandy, její dvojče Harry, starší čtyřiadvacetiletý Matthew a nejmladší desetiletý Hugo.  Mohl to udělat někdo z nich? Proč by to vlastně dělal? Najít odpovědi na tyto otázky by bylo, o tolik snažíš, kdyby si Tandy z oné osudné noci alespoň něco pamatovala, jenže opak je pravdou. Nicméně, kdo by stál o to vzít rodičům život? Jedno je jasné, Tandy to musí zjistit!

***

Mám pár opravdu ošklivých tajemství, o která se chci s někým podělit, a klidně se o něm podělím s tebou. S úplně cizím člověkem, se čtenářem knih, ale především s někým, kdo mi nemůže ublížit. Takže takhle se to všechno, anebo nic – už v tom asi ani nevidím rozdíl – seběhlo. Ten večer, kdy rodiče zemřeli – poté, co je v leskle černých plastových pytlích svezli služebním výtahem a vynesli z domu – můj bratr Matthew křičel z plných plic: „Byli to hrozní lidé, ale nezasloužili si, aby je vynesli jako odpadky!“

čtyři nevinné děti, ale mohl někdo z nich zabíjet? 

Obecně se traduje, že když se něčeho ujme pravý profesionál, tak je to hned poznat. Nejinak je tomu i u Zpovědí podezřelé. Knihu totiž z velké části napsal sám velký král detektivek James Patterson. To, že autor už nad psaním knih strávil "nějaký ten pátek" je patrné již na první pohled. Příběh je totiž proklatý poutavým stylem psaní, který ještě umocňují krátké, zároveň však výstižné kapitoly. Celkovou myšlenku ještě vyzdvihává naprosto bravurní vyprávěčka, která nás čtenáře přímo oslovuje a nabádá, abychom ji nevěřili všechno, co nám poví. 

Je pravda, že samotná detektivní zápletka zpočátku trochu "drhne", čímž nás přivádí do rozpaků a mírných nepochopení situace. To však s blížícím se koncem úplně mizí, příběh najednou dostává spád a vy se zatajeným dechem zjišťujete, že se nejste schopni od čtení vůbec odtrhnout!

***

Všímáš si, jak se v okamžicích nejhlubší krize čas až neuvěřitelně zpomalí? Možná ne. Neříkám to ráda, ale tohle není první kritický okamžik, ve kterém jsem se ocitla. Takže jsem ten pocit, že se čas neskutečně vleče, už dobře znala. Ačkoli mi to připadalo jako věčnost, bylo to ve skutečnosti jen asi deset minut, než jsem otevřela dveře strýčku Peterovi.

Opravdu velmi nečekané rozuzlení!

V samém závěru na nás čeká doslova šokující konec, který opravdu nečekáte. Ovšem, aby těch překvapení nebylo málo, autor nechává spoustu otevřených a nezodpovězených dotazů, které mají nalákat na čtení dalších dílů. Zkrátka a dobře, spisovatel si se čtenářem pohrává jako kočka s myší a celkem se mu to daří, příběh je totiž perfektně načasovaný, nikde se zbytečně neprotahuje a "nezdržuje". Ačkoliv má kniha o něco více jak tři sta stran, tak ji zvládnete bez problémů přečíst za jedno odpoledne. 

Co se mě týče, tak Zpovědi podezřelé mohu jen doporučit. Hlavně milovníci detektivních příběhů by neměli tuto knihu opomenout. Musím říci, že už teď se upřímně těším, až se budu moct začíst do pokračování. Já jsem s knihou opravdu velmi spokojená, což se dozajista odrazí i na hodnocení. Zpovědím podezřelé dávám 4 z celkových 5 hvězdiček a doufám, že druhý díl bude ještě o něco lepší! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

„Chtěli byste proti mé sestře vznést nějaké falešné obvinění, pánové?“ zeptal se Matthew výhružně a chvíli se nad oběma detektivy tyčil jako valící se lavina.
„Ne tak rychle, pane Heismane. Tady jsme ještě neskončili,“ prohlásil Caputo a taky se zvedl. „Tan-doori Angelová,“ řekl a záměrně protahoval mé jméno, „zatýkám vás za maření výkonu úřední moci druhého stupně. Půjdete s námi.“

Královna Tearlingu - Mladá žena s velkým srdcem!

31.10.2015 21:54

Erika Johansenová - Královna Tearlingu

Originální název: The Queen of the Tearling
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2013)
Počet stran: 432
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Mladičká královna s královstvím v troskách!

Kelsea není jako všechny ostatní královny, není totiž ani trochu hezká. Ba naopak, ženskost a pohledná tvářička jsou ji velmi cizí. Neví, jaké šaty jsou teď v módě, či jaký klobouk si vybrat. Za všechno může její tvrdá výchova, Kelsea totiž nevyrůstala jako ostatní dědičky trůnu ve skvostu a blahobytu paláce. Byla vychována svými pěstouny Carlin a Bartym Glynnovími  malé chaloupce uprostřed lesa. Roky nepotkala kromě svých adoptivních rodičů jedinou živou duši, až teď v den jejích  devatenáctých narozenin se všechno změní. 

Mladá královna je totiž povolána zpět do Pevnosti, aby se zde ujala vlády. Ovšem její království je v troskách, brousí si na něj totiž zuby Rudá královna ze sousední Mortnesme. Dokáže se jí Kelsea postavit a zvítězit, nebo bude její hlava brzy vyset na městských hradbách. Nelítostný boj o trůn začíná!

***

Barty kývl, strčil do pusy dva prsty a pronikavě hvízdl. Kelsea bezhlučně sklouzla ze stromu a vyšla z lesa. Srdce jí bušilo. Proti jednomu útočníkovi by se uměla ubránit nožem, o to se Barty postaral, ale ozbrojená jednotka vojáků byla pro ni novinka a trochu ji to děsilo. Cítila, jak si ji všichni ti muži prohlížejí, jak si ji měří. Vůbec nevypadala jako královna a věděla to o sobě.

Dvě Královny, jedno království, na trůn může usednout jen jedna z nich!

Již poměrně dlouhou dobu se internetem šíří zvěsti o tom, že chystá filmové zpracování tohoto příběhu. No co víc, představitelku hlavní role by měla ztvárnit samotná Emma Watson, kterou známe díky jejímu filmovému debutu v Harrym Potterovy. Tato zpráva vzbudila v knižním světě poměrně velké "haló" a tak jsem začala být zvědavá, jestli tahle kniha skutečně stojí za tak obrovskou pozornost. 

Musím říci, že jsem byla velmi příjemně překvapená. Kniha se sice soustředí čistě jen na příběh Kelsey, která také příběh vypráví. Nicméně díky ojedinělé možnosti "nahlédnutí" do hlavy jiným postavám se čtenáři  přehledně rýsuje celý příběh. Máme možnost vytušit, co ta, či ona postava vůbec chystá, ještě před tím, než se to dozví samotná Kelsea. 

***

Kelsea fascinovaně hleděla na dopis, tohle psala její matka, toho se dotýkala. Matka byla dávno mrtvá, ale dopis byl tady. Carlin to zřejmě uspokojilo. Vrátila papír strážci. „Kelsea si musí vzít věci.“ „Jen pár minut, Výsosti. Pak musíme jet.“ Carroll teď mluvil ke Kelsee, znova se uklonil a ona viděla, že na Carlin už zapomněl.

Skvělý příběh s mírně nevyužitým potenciálem a trochu zdlouhavým koncem!

 S amotná kniha je psaná spíše rozvláčným tempem, které postupně nabírá na intenzitě, což také umožňuje čtenáři více se přizpůsobit samotnému ději. Už od prvních stránek na vás z knihy dýchá atmosféra středověku, ale Erika Johansenová vás během chvilky uvede do rozpaků. Takhle totiž dopadlo lidstvo v blíže neurčené budoucnosti, vrátilo se o pár staletí nazpět. Přestože o Tearlingu jako takovém toho moc nevíme, může za to i fakt, že se v knize nenachází příliš mnoho jeho popisů, nicméně i tak je nám jasné, že má bohatou historii. Což naznačují i úryvky z kronik, které provází začátek každé kapitoly. 

Zkrátka a dobře, Královna Tearlingu je moc milé čtení na jakékoliv dlouhé večery. Troufám si říci, že pokud od knihy nebudete očekávat příliš mnoho, tak si ji i docela užijete. Přesto se však nezbavíte pocitu, že "to celé" jste už vlastně někde viděli. Nicméně i tak si troufám říci, že tuhle knihu můžeme zařadit mezi ty lepší fantasy počiny. Já sama se hrozně moc těším, s čím autorka přijde dál. Za mě je to dnes pouze 3,5 z 5 možných hvězdiček. Nechám si totiž "něco" v rezervě pro další pokračování této trilogie. 

Tohle je nebezpečná doba, Kelseo,“ řekla Carlin do okna a její hlas zněl jako z dálky. „Dávej si pozor na regenta, bez ohledu na to, že je to tvůj strýc, ten chtěl sedět na trůnu, už když byl v matčině lůně, ale garda tvé matky jsou dobří muži a postarají se o tebe.“ „nemají mě rádi, Carlin,“ vyhrkla Kelsea. „říkala jsi, že pro ně bude čest mě doprovázet, ale oni jsou tady neradi.“ Carlin a Barty se po sobě podívali a Kelsea zahlédla pří- zraky mnoha starých hádek mezi nimi. Bylo to divné manželství.

Skleněný trůn - Srdce z ledu, vůle z oceli!

28.09.2015 17:19

Sarah J. Maasová - Skleněný trůn

Originální název: Throne of glass
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2012)
Počet stran: 392
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: CooBoo

Postrach Adarlanu se představuje!

Celaena Sardothien není jen obyčejná mladá dáma, nýbrž nájemný vrah. A ne jen tak ledajaký, je to nejobávanější vražedkyně v Adarlanu. Jejím učitelem je sám velký král vrahů. Jenže udělala fatální chybu, nechala se chytit. Za to tvrdě zaplatila rokem otroctví v solných dolech Endovieru, kde musela snášet nejen všemožné urážky, ale i nespočet ran bičem. 

Nicméně jednoho dne se všechno změní. Přijde si pro ni totiž samotný korunní Dorian Havilliard a nabídne ji lákavou dohodu. Svobodu, výměnou za vítězství v turnaji Šampionu, kde se bude muset potkat, s těmi největšími kriminálními živly. Potom po čtyřech letech věrné služby králi bude konečně zcela volná. Takový malý souboj by pro Celeanu neměl být vůbec žádný problém, jenže vše není takové, jaké se na první pohled zdá!

***

Po roce v otroctví v endovierských solných dolech byla Celaena Sardothien zvyklá na to, že ji dozorci všude vodí spoutanou a míří na ni meči. Stejného zacházení se dostávalo většině z tisíců otroků v Endovieru – ovšem Celaena si na cestu do dolů a zpět vysloužila doprovod půl tuctu stráží. Nic jiného jako ná- jemná vražedkyně s nejhorší pověstí v celém Adarlanu ani nemohla čekat. Obvykle ale nečekala společnost muže v černém s kápí na hlavě, který teď kráčel po jejím boku.

Dvacet čtyři bojovníků, jedna vstupenka ke svobodě, klání může začít!

Skleněný trůn se může hrdě řadit mezi nejočekávanější novinky tohoto roku, ne nadarmo se v čase jejího vydání na český trh strhla lavina očekávání a následného nadšení. Všichni kolem mě si příběh Caleany náramně chválili. Sama jsem byla ohromně zvědavá, zda knížka za všechnu tu chválu skutečně stojí. 

A ano, opravdu je tak skvělá, jak se o ní povídá. Možná ještě lepší, ačkoliv zde najdeme pro žánr young adult typický milostný trojúhelník, tak vezte, že není nesnesitelný. Ba naopak, Chaol, Dorian a Celaena se příjemně doplňují. Jejich dialogy byly vtipné a věcné zároveň. V podstatě hnaly celou knihu vpřed a skvěle posloužily jako jakési odlehčení před tou "hlavní dějovou linií".  Zkrátka a dobře, ačkoliv je kniha poměrně objemná a může se tak jednat o několikadenní četbu, tak si buďte jistí, že se při ní rozhodně nudit nebudete. 

***

Poslední dobou však do Endovieru odvlékali čím dál víc povstalců. Většina pocházela z Eyllwe, jedné z posledních zemí, které dosud vzdorovaly nadvládě Adarlanu. Když se jich však Celaena vyptávala na novinky, mnozí z nich na ni jen hleděli prázdnýma očima. Už je stihli zlomit. Mrazilo ji při představě, co museli zakusit v rukou adarlanských vojáků. Byly dny, kdy si říkala, jestli by nebylo lépe, kdyby místo toho zahynuli na popravčích špalcích. A jestli by i pro ni tu noc, kdy byla zrazena a dopadena, nebyla smrt vykoupením.

Obstojný příběh, dokonalý konec, nezbývá, než se jen zeptat, co bude dál? 

Sarah J. Maasová tedy rozhodně umí překvapit, vytvořila vcelku originální příběh, který čtenáři doslova ubíhá pod rukama. Všechno tohle je autorka ještě umocnila tím, že se zbytečně nezabývá dlouhým popisem postav, či prostředí. Pro tyto účely je na předsádce knihy umístěna mapa Eriley, takže v ní může zvídaví čtenář směle bádat. Dalším na můj vkus velmi pozitivním faktem je to, že v celé knize nesledujeme jen myšlenkové pochody hlavní hrdinky, ale máme možnost podívat se do hlavy i jiným postavám. Díky tomu nám samotný příběh snadněji "zapadá do sebe". 

Pokud bych měla tuhle žhavou novinku zhodnotit, tak mě nenapadá nic než, superlativy, respektive slova chváli. Přiznám se, že se už teď opravdu těším na pokračování, které bude snad ještě lepší, jak tento prvotní díl. S čistým svědomím dávám Skleněnému trůnu 4 z celkem 5 hvězdiček, s tím, že ten "zbytek" si nechám na další pokračování téhle zatím skvělé série. Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu  MegaKnihy , za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Korunní princ zavrtěl hlavou, když se pro ni Chaol natáhl. „Neztrácej čas s koupelí. I přes tu špínu v ní vidím potenciál.“ Princ se napřímil a přitom nespouštěl oči z Celaeny. „Zatím jsme neměli to potěšení být představeni, ale jak už nejspíš víš, jsem Dorian Havilliard, korunní princ Adarlanu, a teď možná korunní princ většiny Eriley.“ Celaena si nevšímala vlny hořkosti, kterou v ní jeho jméno vyvolalo. „A ty jsi Celaena Sardothien, nejlepší nájemný vrah Adarlanu – a možná nejlepší nájemný vrah v celé Eriley.“

Ostrov lhářů - Já lžu, ty lžeš, všichni lžeme!

14.09.2015 15:45

E. Lockhartová - Ostrov lhářů

Originální název: We Were Liars 
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 264
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Seznamte se s báječnou rodinou Sinclairových!

Cadence Sinclairová Eastmanová je obyčejná osmnáctileté studentka, tedy alespoň kdysi bývala. Pochází z šíleně staré a neskutečně bohaté rodiny Sinclairových. Jsou tak strašlivě majetní, že dokonce vlastní svůj soukromí ostrov Beechwood.  Právě tam Cadence společně s matkou odjede po té, co od nich odejde její otec. 

Cad to ovšem ani v nejmenším nevadí, má tam totiž tři spřízněné duše - lháře, Jonnyho, Mirren a Gata. Jejího Gata. S nimi je Cadenci opravdu dobře, vtipkují, kují pikle, no zkrátka si společně užívají krásné a bezstarostné chvilky. Jenže pak se něco stane. Strašná hrozivá událost, po které už není nic takové, jaké bylo dříve. Jenže, co je pravda a co naopak lež? 

***

 

Vítejte v báječné rodině Sinclairových. V naší rodině nemáme zločince. V naší rodině nemáme feťáky. V naší rodině nemáme černé ovce. Sinclairovi jsou atletické postavy, vysocí a pohlední. Jsme starý majetný rod, volíme demokraty. Máme široké úsměvy, souměrné brady a tvrdé podání v tenisu. Nevadí, že nám rozvod rozerval srdeční svalstvo a srdce bije dál jen s přemáháním. Nevadí, že peníze ve svěřeneckém fondu docházejí a že se na kuchyňské lince hromadí nezaplacené účty. Nevadí, že noční stolek je zaskládaný tubami prášků.

Jestli se vás někdo zeptá, jak skončí, prostě lžete!

Ach ano, tahle naprosto skvělá tajuplná větička vás nakonec donutí po knize sáhnout. Můžete si býti ovšem jistí, že se jedná skutečně o zcela pravdivou větu. Samotná autorka vás totiž tak přesvědčivě vodí za nos, že si nakonec nebudete tak zcela jistí, co je vlastně pravda a jen výmysl vaší mysli.

Lockhartová to zkrátka dotáhla k dokonalosti, vytvořila totiž dva na první pohled stejné, ale přeci jiné paralelní světy, které se navzájem ovlivňují a překrývají. Nikdy, až do samého konce, no a vlastně ani po tom, nevíte, co se skutečně stalo a co je jen lež spojená s představivostí hlavní hrdinky. Poněvadž ono to obojí působí tak neskutečně, skutečně. Nicméně, jak si ve finále můžete být jistí tím,  že je tohle všechno vlastně pravda? Jak, řekněte mi to prosím. Odpověď zní, nijak!

***

Moje celé jméno zní Cadence Sinclairová Eastmanová. Žiju s mamkou a třemi psy v Burlingtonu ve státě Vermont. Bude mi osmnáct. Vlastním jednu opotřebovanou průkazku do knihovny a to je asi všechno. I když je třeba dodat, že žiju v obrovském domě plném drahých a neužitečných věcí. Bývala jsem blondýnka, ale teď jsem černovláska. Bývala jsem silná, ale teď jsem slabá. Bývala jsem hezká, ale teď jsem pobledlá. Je třeba dodat, že od nehody trpím migrénami. Je třeba dodat, že netrpím blázny.

Na konci budete nevěříčně kroutit hlavou a škemrat o vysvětlení!

Abych nezapomněla, tak je třeba upozornit na šokující konec. Vlastně od knihy můžete očekávat jakékoliv rozuzlení, jen ne takové, kterého se vám v samém konci dostane. Sama jsem se přistihla při tom, jak v knize hledám další stránky, ale ony nepřicházejí.  Budete si říkat - "ale takhle to nemohlo dopadnout", nicméně to tak ve skutečnosti dopadlo. Budete se chtít dozvědět víc, ale žádné pokračování není. Zkrátka a dobře to ve vás zanechá více otázek, než odpovědí. 

Napsala jsem recenzi a vlastně vám nic o knize neřekla, nevadí! Vezte, že je to jen pro vaše dobro, tenhle příběh si totiž budete muset prožit na vlastní kůži a nezapomeňte, až se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete! Já vám teď, ale opravdu prozradím své hodnocení. Kniha ode mne dostane 4,5 hvězdiček z celkových 5. Tu polovinu si dovolím, strhnou za čtenářsky místy  mírně zdlouhavé a méně zajímavé pasáže.

Gat přijel poprvé na Beechwood, když nám bylo osm. Léto osm, jak říkáme. Předtím jsme Mirren, Johnny a já nebyli Lháři. Byli jsme prostě bratranci a sestřenice a Johnny otravoval, protože si nechtěl hrát s holkama. Johnny, to je drzost, úsilí a zlomyslnost. Tenkrát věšel naše barbíny za krk a střílel po nás pistolí z lega.

Poslední aristokratka - Být šlechtičnou není vůbec lehké!

08.09.2015 11:38

Evžen Boček - Poslední aristokratka

Český název: ...
Rok vydání: 2012 
Počet stran: 250
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Druhé město

Život Kostkových není žádná pohádka! 

František Antonín Kostka z Kostky je potomkem starého českého šlechtického rodu, který si ovšem nyní pokojně žije ve Spojených státech amerických. V New Yourku zaujímá vcelku nenápadný post učitele literatury. Kolegové a studenti mu říkají Franku. Nikdo z nich netuší, že je to český aristokrat. Lépe řečeno, nikdo z nich nemá  ponětí, že nějaké existují Čechy.

 

Nicméně po pádu komunistického režimu se všechno změní, neboť je František Kostka povolán zpět do vlasti, aby převzal do vlastní správy rodový barokní zámek Kostka. Rodina Kostkových je tedy nucena opustit svůj domov za "Velkou louží" a vydat se do neznámých končin, aby se konečně ujmuli svého šlechtického sídla.

 

***

 

Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem v pořadí třetí. Marii I. pochovali v roce 1450 do rodinné hrobky, aniž se přesvědčili, že je dostatečně mrtvá. Když o pár let později hrobku otevřeli, seděla na schodech. Od té doby jsme pohřbíváni v zatlučených rakvích. Zatlučená je i rakev Marie II., která při jednom z pokusů o výrobu kamene mudrců vynalezla zřejmě dynamit. Do rakve zatloukli pouze část jejího šatníku a paruku, protože tělo zmizelo spolu s věží, kde měla laboratoř. Obě jsou naše strašidla. Ani jedna se nedožila dvaceti.

Švejkovství a typicky český humor, to je to, oč tu běží!

 

No ano, kniha je doslova napsaná tak, aby vám dokázala vykouzlit úsměv na tváři za každých okolností. Od samého začátku se budete při čtení chytat za hlavu a nevěřícně kroutit hlavou nad tím, jak jsou postavy místy až až naivní. Dokonce i postavy jsou vytvořeny tak, aby s trochou nadsázky poukazovaly na všechny neduhy češštví. 
 
Mary Kostková je vlastně obyčejná osmnáctiletá dívka, která se do České republiky dostává vůbec poprvé. S českým chováním a mentalitou se dosud neměla možnost setkat a tak na všechny situace nahlíží poněkud odevzdaným a nevinným pohledem. O to více se čtenář pobaví při líčení nejrůznějších "vtipných" a místy i trapných situací, protože jsou vyprávěny právě Marií, tak jak to ona sama vnímá. 
 

Brno není v žádném případě oním pulzujícím velkoměstem, jež si cestou stvořila ve své fantazii matka. Údajně v něm žije čtyři sta tisíc obyvatel, ale my jsme jich během necelých dvou hodin potkali dvanáct, počítajíce v to i dvoučlennou policejní hlídku, s níž jsme se minuli několikrát. Když jsme se viděli naposledy, pozdravili jsme se jako staří známí. Rozčarovaná matka mě nutila, abych se jich zeptala, jestli je zákaz vycházení nebo proběhla evakuace.

 
Dobré zakončení prvního dílu vás jistě donutí sáhnout i po tom druhém!
 
Autor dozajista umí psát, což dokazuje i skutečnost, že svůj příběh končí v tom nejlepším a pro čtenáře nejzajímavějším bodě, což vás automaticky donutí zašátrat po pokračování, které slibuje větší vývoj příběhu a ještě zábavnější prostředí!
 
Pokud bych měla teď knihu ohodnotit, tak se přiznám, že jsem trochu v rozpacích, na jednu stranu jsem se u čtení místy "až za břicho popadala“, ale na tu druhou děj nebyl nikterak pestrý, autor tady pořád dokola omýval myšlenku "těžkého" zámeckého života, což bylo místy, zejména uprostřed knihy už docela nuda. Když to vezmu kolem a kolem, tak si myslím, že 3,5 z 5 hvězdiček je pro knihu vcelku pěkné a spravedlivé hodnocení. 

Omlouvám se, že Ti ten článek nemůžu poslat, ale z druhé strany je fotka mojí matky. Vylézá na ní z krbu. Je špinavá od sazí, ve vlasech má vysušeného netopýra a v ruce smeták, jímž na požádání fotografů markýrovala čištění krbu. Vypadá jak čarodějnice, která se právě spustila komínem. Přes fotku je obrovský titulek: BABA JAGA? NE!!! HRABĚNKA KOSTKOVÁ!!! Milada ovšem považuje matčinu fotku na titulní straně nejčtenějších českých novin za „fantastický zářez“, který Kostce zadarmo udělal reklamu, jež by stála miliony. Asi má pravdu. Matka je ovšem ze svého mediálního zářezu poněkud rozpačitá, zvláště když jsem jí vysvětlila termín BABA JAGA.

 

The Duff - Život na střední není žádné dobrodružství!

05.09.2015 12:57

Kody Keplingerová - The Duff

Český název: OTKA
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2010)
Počet stran: 280
Vazba knihy: ...
Nakladatelství: CooBoo - říjen 2015

Hamiltonská střední vám otevírá své brány!

Bianca je obyčejná 17-ti letá středoškolačka.  Možná není kdovíjak hezká, ale zato je docela chytrá a rozhodně pro ostřejší slovo nechodí nijak daleko. No a ještě ke všemu má dvě věrné nejlepší kamarádky. Kdepak, ona není tou, která by se nechala polapit do sítí školního hezouna a sukničkáře Wesleyho Rushe.

Ovšem situace doma není teď zrovna nejlepší a Bianca zoufale touží po útěku od reality. A tak se ocitá v náručí svého největšího nepřítele Wesleyho. Nejhorší na tom ovšem je, že se ji to líbí. No a co víc, Bianca odkrývá jeho hluboko pohřbená tajemství a zjišťuje, že není tak špatný, jak se zdá. Panebože ještě ke všemu zdá se k němu začíná něco cítit!

***

"Je mi fajn," zalhala jsem. "Mám se skvěle. Víš, že neumím tančit. Stála bych ti v cestě. Jděte… žít, nebo co. Tady budu v pohodě." Casey na mě přimhouřila své oříškově hnědé oči. "Opravdu?" zeptala se.  "Sto pro."  

Klasická středoškolská "love story", která v sobě ovšem nese nečo víc!

Zpočátku se kniha zdá býti takovou tou "tuctovkou" ze žánru Young Adult. Poněkud kýčovitě vykreslená americká střední škola, první velká zamilovanost a kupa životních trablí s tím spojených. Nicméně, vezte, že vše není tak, jak se na první pohled zdá. Pokud se dokážete prokousat první polovinou knihy, tak se konečně dostane k jádru celého příběhu. Najednou si uvědomíte, že se vlastně začíná něco dít. Příběh dostává rychlý spád a vy naráz nejste schopni knihu vůbec odložit.

Hlavní hrdinka si totiž konečně přestává hrát na ublíženou, vzchopí se a začíná svým problémům čelit. S tím úzce souvisí, také to, že skoncuje se svou přetvářkou a my se ji tak budeme moci podívat přímo do hloubi duše. Vlastně všechny postavy se nám postupně otevírají a odhalují svou pravou tvář. Každopádně největší proměna čeká právě na školního playboye Rushe. Buďte si jistí, že pokud jste ho na začátku knihy nenáviděli, tak na jejím konci ho budete přímo milovat.

"Budu upřímný." Wesley se zamračil na zrcadlo. Mám jen jednoho přítele - jednoho opravdového přítele. Harrison je jediný člověk, který bude se mnou viděn, a to je proto, že se nesnažíme zlákat stejné publikum, pokud víš, jak to myslím."

Těšte se na říjen 2015, to už si budete moci knihu přečíst v českém překladu!

Konec knihy není nikterak překvapující, ale garantuji vám, že zejména čtenářky se u něj budou culit od ucha k uchu. Určitě se vyplatí knihu si přečíst, byť má trochu pomalejší rozjed, ale i tak vezte, rozhodně za to stojí. Ačkoliv jsem měla možnost si příběh přečíst v originále i já sama se moc těším na český překlad, který nás čeká letos v říjnu u Cooboo.

Závěrem bych snad už jen doplnila hodnocení a nechala vás těšit se na to, až si knížku budete moci sami přečíst. Takže můj verdikt pro dnešek zní 3,5 z 5 hvězdiček. Dala bych i čtyři, ale trochu mi vadila první polovina knihy, ale i tak to bylo moc pěkné čtení. Za sebe můžu The Duff jen a jen doporučit. Tak tedy, počkejte si na ní!

"Tak vzhůru za ním."  Převrátila jsem oči, aniž by to dávalo smysl. Bylo to automatické.  "Ježíš, Toby," řekla jsem, "to zní jako hláška ze špatného filmu."  Toby pokrčil rameny. "Možná, ale já to myslím vážně, Bianco. Když k němu něco takového cítíš, měla bys tam jít."

Fangirl - Vejška má být dobrodružství!

30.08.2015 12:03

Rainbow Rowellová - Fangirl

Originální název: Fangirl 
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2013)
Počet stran: 456
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Vejška je od toho, abys poznala nový lidi!

Cath a Wren jsou osmnáctiletá dvojčata, která spolu sdílí úplně všechno oblečení, trable s rodiči, i lásku ke knihám o Simonu Snowovi. Jenže jednoho krásného dne se tahle sesterská "idylka" změní v noční můru. Wren totiž přijde s nápadem, že by na vysoké škole měly bydlet každá zvlášť. 

To pro Cath není zrovna dvakrát dobrá zpráva, na rozdíl od její sestry je totiž spíše introvert. Spíše než "reálnou společnost", vyhledává spíše tu virtuální, kde na internetu píše fanfikce o Simonu a Bazovi. Představa nekonečného bludiště školních budov a nových obličejů v ní vyvolává přímo děs a hrůzu. A k tomu všemu se zdá, že se ji její sestra vzdaluje každým dnem víc a víc. 

***

"Je to jak nemocniční pokoj, akorát menší. A bez televize." "Máš krásnou vyhlídku na kampus,"nedal se. Wren přešla k onku. "Můj pokoj má vyhlídku na parkoviště." "Jak to víš?" zeptala se Cath. "Google Earth." Wren se nemohla dočkat, až se vrhne do víru středoškolského života. Se svou spolubydlící - Cortney - to rozebírala už celé týdny.

Bravůrně vykroslený vysokoškolský život v kombinaci se skvělými postavami!

Příběh nás zavede do prostředí vysokoškolského kampusu. Značná jeho část se odehrává na kolejích v  Poundově budově. Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že příběh nese nudný, místy až "monotónní" charakter běžného vysokoškolského života. Není tomu zdaleka tak, autorka si totiž naprosto excelentně poradila s celou zápletkou příběhu, takže vám, ani nepřijde, že se vlastně nacházíte pořád na jednom místě. Zároveň však napsala tak jednoduchý a milý příběh, který vás zaujme především díky své věrohodnosti. 

Největší důraz příběh klade na postavy samé, vidíme tedy, jak se postupně vyvíjí a utváří mezi sebou vazby. Největší změna je nicméně patrná na samotné Cath, která se v průběhu celé knihy odhodlává pomalu vylézt ze své ulity, zjišťuje, že se dokáže vypořádat se svým životem sama, bez pomoci své sestry a zajisté, dojde i na lásku. Nic z toho, však vám jako čtenáři nepřipadá přemrštěné a zbytečně kýčovité, naopak je to miloučké a taky trochu bezstarostné. 

"Podvádíš," protestovala Cath. "Jen jsem nás popstrčil," prohlásil, "abysme se líp rozjeli." Sebrala mu tehdy sešit a začala psát přes jeho text, vpisovat do něj, vtěsnávat na okraje stránek nové repliky a škrtat věty, které už byly přes čáru. (Nick někdy stylistickými nápady moc plýtval. Potom připsala pár vlastních odstvaců. Už si zvykla psát na papír, i když se jí pořád někdy stýskalo po klávesnici...

Krásné zakončení, které dozajista potěší nejednu čtenářku ( i čtenáře )!

Ano, na konci příběhu samozřejmě nechybí ani "Happy end", nicméně není nafouknutý, ani přeslazený. Je to prostě, takový ten konec, který dozajista potěší každého čtenáře. 

Myslím si, že po téhle skvělé knize si dám Rainbow Rowellovou do svého knižního hledáčku. Už teď na mě doma čeká její prvotina - Eleanor & Park.  Doufám, že bude stejně skvělá a nenucená, jako právě Fangir. Mno a co se týče hodnocení, tak Fangirl si ode mne vysloužila 4 z 5 hvězdiček. Jednu hvězdičku strhávám za místy nudné fanfikce o Simonu a Bazovi. Místy jich tam bylo zkrátka až moc, jsem toho názoru, že ta prvotní dějová linie z Cathina života byla zkrátka daleko zajímavější.

" Já mám strach," začala profesorka, "strach, že nikdy nezjístíte, co doopravdy můžete dokázat. Že nikdy neuvidíte - že já nikdy neuvidím-, jaké se ve vás skrývají. Máte pravdu, nic z toho, co jste v minulém semestru odevzdala, nedosahuje kvalit Simona Snowa a Mágova dědice. Ale mělo to v sobě takový potenciál.  Vaše postavy se chvějí jako struny, Cath, jako by se snažily samy dotvořit a vyskočit z papíru."

Divotání - Šepotání z Říše divů byl jen začátek...

28.08.2015 13:37

A.G. Howardová - Divotání 

Originální název: Unghiled 
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2014)
Počet stran: 432
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Výlet do temnější Říše divů pokračuje!

Allysa má konečně vše, co by si jen mohla přát. Milujícího přítele Zacha, který pro ni zdá se udělá první poslední. Navíc se s ním chystá po maturitě do Londýna, aby tam studovala na jedné z nejlepší uměleckých škol na světě. Její maminka je zpátky doma. Život zdá se konečně začíná dávat smysl, ovšem není tomu úplně tak. 

All je totiž praprapravnučkou slavné Alice Liddellové, kterou zná celý svět díky její literární předloze Alenka v Říši divů. Po své "slavné příbuzné" nezdědila jen zdánlivě stejné jméno, ale i klíč k tajuplné Říši divů, která je však ve skutečnosti mnohem, mnohem temnější než její literární předloha. No a právě temné stíny podsvětnické minulost se právě teď snaží zničit vše, co je Allyse tak drahé, proto je nucena vrhnout se znovu střemhlav do problému podsvětnického světa, aby zachránila vše, na čem ji záleží. Ovšem teď je v sázce daleko více, než jen její vlastní hlava!

***

"Pravda je ve tvé krvi. Copak tvé obrazy lžou?“  Nejraději bych mu vynadala, že mě špehoval i ve škole, ale to nezmění nic na faktu, že má pravdu. I když scénám na svých výtvorech příliš nerozumím, jedno je jasné - v téhle říši není něco v pořádku. A prsty v tom bude mít Červená Královna.
 

Další naprosto skvělá jízda od začátku, až do konce! 

Kniha nás opět zavede za našimi přáteli do světa lidí, ačkoliv (a musím říci, že k mé nemalé lítosti) se v tomto díle do Podzemní říše nepodíváme, nicméně o podsvětníky rozhodně nouze nebude, ba naopak potkáte je téměř na každém kroku. Musím podotknout, že bylo velmi komické pozorovat, jak si ty malé "podzemní zrůdičky" počínají v našem světě. S jejich náhlou  návštěvou se nám ovšem  začíná vyvíjet i samotná hlavní hrdinka. Zatímco v prvním díle se zdála býti poněkud zaujatá sama sebou a svými milostnými trablemi, tak tady si naopak začne více uvědomovat svou magickou, byť ne vždy světlou stránku, což je oproti prvnímu dílu výrazná změna k lepšímu. 

druhém díle této série nám konečně autorka velice pomaloučku poodhaluje všechna ta "šokující tajemství", která už tak dlouho sužují celé pokolení Liddelový. Věci se daly do pohybu a zdá se, že tajemství a intriky, které měly zůstat spát hluboko pod zemských povrchem, se nyní derou ven. Kdo je vlastně přítel a kdo naopak zrádce? Zdá se, že Allysa už nemůže věřit dočista nikomu. 

Zvednu si karafu k očím, abych si Morfea lépe prohlédla. „Šach mat, zlatíčko. Uvědomuješ si, že tě porazila moje lidská stránka i bez kouzel?“ Na rozdíl od opravdové můry, která by se v karafě utloukla k smrti, visí Morfeus hrdě a elegantně pod zaobleným krkem a upřeně na mě zírá vypouklým hmyzím pohledem. Kdyby měl místo sosáku ústa, věděla bych hned, jestli září hrdostí, nebo soptí vzteky. Jak ho znám, možné je obojí.

Užasná kniha a ještě úžasnější konec, u kterého budete nevěřícně třeštit oči!

Závěr knihy byl jedním slovem ohromující, nevěřila jsem svým vlastním očím, že je konec. Proč to muselo skončit zrovna v tom nejzajímavějším momentu?  Autorka nás zkrátka před závěrečným dílem napíná jako kšandy. Ach, poslední díl bude zřejmě naprosto dokonalý, vždyť i druhý byl milionkrát lepší jak ten počáteční. 

S jistotou můžu říct jen jedno, tahle trilogie má nakročeno k tomu, stát se tou nejlepší, kterou jsem měla tu možnost letos přečíst. Za mě je to tedy absolutní hodnocení, tedy 5 z 5 hvězdiček. Tímto bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství  CooBoo za poskytnutí recenzní e-knihy!

Divoká bolest se mi zakousne až do páteře, podlomí se mi kolena a já se hroutím na tvrdý beton. Chci aspoň křikem upozornit ostatní, ale bolest mi sebere všechen vzduch z plic a zamkne mi hlasivky na klíč. v nohou. Křídlo mám na cáry a drahokamy z nich sněží na studenou zem.

Všechny články