Prokletá krev - Dějiny tak, jak je neznáte!

Ange- Prokletá krev

Originální název: Sang Maudit 
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 440
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Ať žije nový král, i touha po pomstě!

Dokážete si představit Francii, ve které nikdy neproběhla slavná revoluce, jež by navždy vymýtila šlechtu? Dějiny této země tak zůstaly na věky věků, spjaty se smetánkou vyšší třídy.  Železná dáma dosud nebyla postavena a staré tradice se snaží o sblížení s moderními technologiemi. V této podivuhodné dimenzi se všechno připravuje na korunovaci Ludvíka XXIV., patnáctiletého chlapce, jenž má brzy usednout na trůn a rozhodovat o osudu svých poddaných. Jenže, zatímco jedni slaví, ti druzí se bouří. Konflikt monarchistů a republikánů je na spadnutí. A k všeobecnému zmírnění bojové vřavy nepřispívá ani skutečnost, že se kolem nadcházejícího panovníka uzavírá stále větší kruh spletitých intrik.

Tato éra je domovem Angeliky, na první pohled zcela obyčejné maturantky, která si užívá zaslouženého odpočinku před nástupem na vysokou. Ovšem prvotní dojem mnohdy klame, a to, co se zdá býti prosté, tak prosté zase není. Dívenka je totiž míšenec. Matka je významnou šlechtičnou, zatímco otec prosťáček z lidu. Panstvo na ni kouká skrze prsty a ti obyčejní si na ni naopak prstem ukazují, protože se ji dostává daleko lepšího zacházení, než je u místních Pařížanů zvykem. Nicméně její život plyne podle klidného vzorce, tedy až do doby, kdy se ji pokusily zabít dva nájemní vrazi z královské tajné bezpečnostní služby. Komu přešla cestu mladičká sedmnáctiletá dívka? Kdo touží vidět ji mrtvou?

Do metra se nahrnuly dámy z královského dvora ve Versailles. Kasaly nahoru své širokánské sukně vyšívané zlatem. Cestou ke svému spoji se proplétaly mezi muži v oblecích s mobilními telefony a ženami v trenčkotech vystupujícími z příměstských vlaků. Přes veškerou snahu pážat se krinolíny elegantních dam otřely o dva bezdomovce zachumlané do přikrývek, kteří jim to oplatili bohatou sprškou nadávek.

Procházející šlechtičny si s nadšením fotografovala skupinka japonských turistů, zatímco jim jejich průvodce šeptem prozrazoval ta nejznámější jména:

„Komtesa de Saint ‑Aignanová... markýza de Grammontová, tu jistě znáte, je to sestra věhlasné vévodkyně de Montesquieuové... madame de Guisová...“

Po schodech do metra scházela i sedmnáctiletá Angie Morettiová. Pobaveně si prohlížela skupinku Japonců, pak pohledem zamířila ke vznešeným dámám, za kterými se ve vzduchu táhl oblak parfému a spěchaly za nimi asistentky, které do telefonu potvrzovaly účast svých paní na plese ve Versailles.

„Člověk vážně nepochopí, proč musejí jezdit metrem,“ zabručela Angie za zády nějaká žena s lehkým venkovským přízvukem. „Chci říct, že kdybych měla tak drahou róbu a ty jejich peníze, objednala bych si limuzínu!“

Angie se pousmála. Pařížani tuhle podívanou už dobře znali, pro turisty byla však pokaždé překvapením.

„Za týden se koná korunovace krále,“ vysvětlila. „Pak přijdou na řadu plesy, oslavy a reprezentační akce. Silnice z Paříže do Versailles jsou věčně ucpané, takže dámy od dvora jezdí metrem. A protože premiér nedávno oficiálně zahájil provoz Královského expresu...“

„Ach ano, ten proslavený spoj, co pendluje akorát mezi Louvrem a Versailles,“ neodpustila si žena komentář. „Učený jen pro příslušníky šlechty. Na ten skandál si dobře vzpomínám...“

Mix trendů vdechl život nové fantastické dimenzi!

„Prokletá krev“ vzbudila ještě před svým uvedením na pulty českých knihkupectví hotový poprask. Mnozí ji totiž přirovnávali k „upírské Selekci“. Co se knize rozhodně upřít nedá je neotřelý námět, ale i fakt, že se jedná o stand alone počin, který je ve světle vzrůstajícího trendu sériových příběhů rozhodně příjemnou změnou a jakýmsi svěžím vánkem skrz Young Adult žánr.

Idea o spojení historie a modernity je svým způsobem zavádějící. Autorka se nebojí o vytvoření pořádné směsice napříč různými pod žánry literatury pro mladé. Magie, upíři, nadpřirozeno a pozměněné vnímání reality činní toto dílko vskutku výjimečným. Někdy se dokonce budete chytat za hlavu s němou otázkou v očích, zda takováto směska je předurčena k fungování jako jeden celek. Věřte, nebo ne, nakonec do sebe vše zapadá jako dobře předpřipravené puzzle, které budou bavit svého čtenáře od první, až do poslední stránky.

O půl hodiny později se Angie s Mattem ocitli na komisařství.

Angie už přestala z rány na krku téct krev. Celá se třásla a Matt ji musel cestou k okýnku ve stanici, kde požádali o pomoc, podpírat. Ovšem pracovníci stanice metra si historku vyslechli s nevěřícným výrazem na tváři. Nikdo nevěděl, jak na ni zareagovat. Matt byl otrávený jejich ne‑ schopností, takže zavolal taxík, aby svou kamarádku odvezl do nemocnice.

Angie ale odmítla. Místo toho je taxík vysadil před komisařstvím ve 20. pařížském obvodu. Jestli chce mít šanci na dopadení útočníků, musí jednat rychle.

Stěny úzké čekárny byly okázale obložené mramorem. Pod třemi obligátními portréty – mladým králem, regentem a ministerským předsedou – trůnila abstraktní busta představující Královskou moc vítězně vedoucí Francii.

Takže ti týpci tě sledovali,“ zašeptal Matt, když usazení na plastových židličkách trpělivě čekali, až na ně při‑ jde řada.

„Uviděli mě hned ve vstupní hale, řekla bych... u turniketů...“

„Ale znali tvý jméno,“ trval na svém mladík se zakaboněným výrazem. „A co to povídali! Že jseš ‚označená‘...? To je fakt divný...“

Dobrý nápad, ale poněkud kulhaví protagonisté!

Název knížky není jen prostým výkřikem do tmy. Dějová linie je skrz na skrz proklatá krví. Červená tekutina teče proudem, nechybí ani špetka násilí, která v občasných pasážích téměř hraničí s krutostí. Atmosféra neustálého strachu, útlaku a souboje o přežití ve světle mocných je více než jenom hmatatelná. Jen je trochu škoda, že koncept zdařile vykresleného prostředí narušují postavy, které působí poněkud plochým dojmem. Chybí jim trocha empatie, laskavosti a možná i reálnosti. Zkrátka tihle hrdinové si budou jen stěží získávat přízeň u cílové skupiny.

Bezesporu se jedná o počin, po jehož dočtení budete překypovat různorodými pocity. Poměrně čtivé dílo se značně nelogickým koncem si své příznivce zřejmě přeci jen najde. Za sebe mohu říct, že se jedná o perfektní relaxační jednohubku, kterou sloupnete na posezení. S klidem v duši hodnotím 3. z 5. hvězdiček a doporučuji vaší pozornosti, coby nenáročné čtivo třeba někam k vodě, či na chalupu! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Vévodkyně de Noaillesová si svou dceru pozorně prohlížela od hlavy až k patě. Pak zjevně spokojená s tím, co vidí, prohlásila:

„Dceruško, přišel čas představit tě u dvora.“

Angie byla jako omráčená. Matka už rozsvítila displej telefonu a začala procházet svůj kalendář.

„Představení proběhne u příležitosti plesu Merkura ve čtvrtek večer ve Versailles,“ oznámila. „To znamená, že ve tři hodiny odpoledne budeš muset být nachystaná – ustrojená, učesaná, nalíčená, musíš vypadat jako někdo, kdo chce ve společnosti něčeho dosáhnout. Šaty na ples budeš mít s sebou v odpovídajícím zavazadle, o odvoz se postará mnou pověřená dáma. Na zámku budeme v sedm hodin večer, což by nám mělo poskytnout dostatek času, aby ses mohla připravit v šatně pro dvorní dámy, přístup do šatny s nimi domluvím. Doporučuji ti, abys s přípravami začala už v osm hodin ráno. Pošlu k tobě svého kadeřníka, vezme s sebou všechny potřebné věci a...“

„Možná,“ přerušila ji Angie.