Stránky světa - Zažloutlý pergamen v sobě skrývá magii!

29.09.2016 15:16

Kai Meyer - Stránky světa 

Originální název: Die Saite der Welt
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2014)
Počet stran: 390
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Libriopolis Vám otevírá své brány!

Uprostřed Londýna se skrývá úchvatné město všech milovníků knih – Libriopolis. Navštívit ho mohou jen vyvolení, ti kdož dokáží pomocí knih hotové divy. Jmenují se bibliomanti a jsou to něco jako knižní kouzelníci, kteří pomocí svých „dušeknih“ dokáží hotové zázraky. Knižní hrdinové pod náporem jejich magie opouští své prvotní příběhy a ocitají se ve světě lidí, jsou však pouze pochmurným odrazem své dřívější existence. 

Mezi tyhle opravdu nadané knižní „mágy“ patří i patnáctiletá Furia. Na první pohled byste ani neodhadli, že je něčím zvláštní. Ano, je vcelku inteligentní a ze všeho nejraději má literaturu. Nicméně opak je pravdou, patří mezi starodávné rody bibliomantů. Avšak jejich předkové se dopustili fatální chyby, která uvrhla rodinu do vyhnanství. Její otec se nyní pokouší křivdu napravit, ale co když už je příliš pozdě? 

           ***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

              ***

Ukázka z knihy -Kaie Meyera  - Stránky světa (str.13 -14)

Furia šla po hlavní trase a sotva slyšela vlastní kroky na kamenné podlaze. Knihy pohltily většinu zvuků. Srdce jí bilo rychleji. Byla rozrušená jako vždycky, když sem vstoupila. Přesto se vzpírala strachu. Většinou se jí to dařilo. Něco se kmitlo vedle ní na polici, ale než se po tom otočila, bylo to pryč.

 Pokračovala dál, zahnula na hlavní trase vlevo a před sebou viděla další propast knih. Přes všechny ty odbočky a rohy nebylo těžké zůstat na Wackfordově milované stezce – musela jen sledovat řetěz žárovek, které s odstupem několika metrů osvětlovaly temné chodby a zákoutí. Za policemi byly schované staré výklenky s  hroby, z  nichž byly údajně všechny pozůstatky odstraněny. Co si asi mrtví mysleli o hanobení svých hrobů, když tu první Faerfaxové zřídili knihovnu? A kdo ví, jak to vypadá v tmavých postranních uličkách, za všemi těmi knihami, knihami a knihami?

 

 Jako dítě Furia jednou sledovala svého otce hluboko mezi police, skrz ponuré papírové klenby a jeskyně z knižních hřbetů, dokud ho za jedním z rohů neztratila z očí. Když ho konečně znovu dostihla a on se otočil, už to nebyl její otec, nýbrž jeho vlastní noční můra. Toho pravého našla teprve po hodině. Možná ten přelud dodnes bloumá mezi policemi. Chodby byly tak úzké, že Furia dokonce i na hlavní trase musela jít často bokem, protože jinak by neprotáhla ramena mezi k prasknutí narvanými policemi. 

Vůně knih sytila suchý vzduch, a když chodbami prolétl nečekaný závan větru, přinesl jen vůni obrovských svazků a ob- čas vzdálené hlasy, které možná existovaly pouze v její fantazii.


A další rohy a křižovatky, tu a tam klenutá kaverna. Všude police, všude papír, většina z něj vázaná v kůži či plátně. Miliardy a miliardy slov z celého světa.

Kniha, která Furii do knihovny přivedla, měla dlouhý název, což v roce 1820, kdy poprvé vyšla, nebylo nic neobvyklého: Fantastico Fantasticelli, pán podzimního polosvětla. Autor byl známý coby Siebenstern, což byl pseudonym jednoho z jejích německých předků. Napsal celou hromadu knih, hlavně tehdy oblíbené romány o loupežnících a později ještě pár dalších. Fantastico byla jeho prvotina. Dneska šlo možná o zapomenutou knihu, ale svého času čtenáři tohle dobrodružství o italském náčelníkovi loupežníků s neobvyklým jménem hltali.

Byla to oblíbená kniha její matky. Často z ní předčítala, když byla Furia malá. Cassandra Faerfaxová zemřela při Pipově porodu. Furia bojovala každý den, aby nezapomněla na její usměvavý obličej. Když četla Fantastica, viděla svou matku před sebou, její dlouhé blonďaté vlasy, které po ní zdědila, úzký nos a vysoké čelo se stejnýma zelenýma očima, jako měla Furia, a dlouhé prsty, jimiž s grácií listovala stránkami románu. Furia ji viděla, jak sedí u postele malé holčičky a svým klidným hlasem ji unáší do soutěsky v italských Přímořských Alpách, do světa loupežníka Fantasticelliho a jeho tlupy veselých ničemů.

Chvíli se Furia pídila po podobných knihách, starých i nových, ale žádná se Fantasticovi ani nepřiblížila. Ostatní Siebensternovy romány byly povětšinou jen slabým odvarem toho samého příběhu. Když byl dobrý, byl pestrý a napínavý a zavedl vás do neznámé doby. Když byl špatný, ulpívalo na něm něco trudnomyslného a bezvýchodného. A opravdu dobrý byl, aspoň podle Furie, jen Fantastico sám.

Schovala tu knihu do bezpečí před otcem, který ve svém divokém truchlení spálil celou řadu věcí, jež mu připomínaly zemřelou ženu. Nejspíš proto, že jeho hlava byla plná vzpomínek, které mu ve dne v noci nedaly klidu. Za ty roky se pro něj hledání knížky stalo takovou 15 malou obsesí, přízračným motivem.

***

Příběh, který by vám rozhodně neměl uniknout!

Stránky světa jsou knihou, kterou by měl mít ve své knihovničce každý opravdový literární nadšenec! Samotné zpracovaní, nápadně připomíná příběhy o čarodějovi s jizvou na čele, avšak ani tom, na kvalitě neubírá. Pokud hledáte zajímavý a originální námět, tak jste tady na správné adrese! Račte tedy navštívit říši milovníků knih!

***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

 

 

Zpět

Vaše komentáře k recenzím

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.