to je hezke hodnoceni, taky me kniha zaujala... :-)
Konec léta - Noční můra přichází!
11.03.2018 16:51A. de la Motte - Konec léta
Originální název: Slutet Par Sommaren
Rok vydání: 2018 (originál vydán 2016)
Počet stran: 352
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knižní klub
Letní rodinná tragédie přichází!
Léto 1983 zpočátku nebylo ničím abnormální. Pravda panovalo obrovské vedro, ale to bylo tak jediné. Nikdo nečekal, že se na jeho konci stane něco strašlivého. Pětiletý Billy si hrál sám venku před domem a pozoroval králíčka, který si hověl v trávě. A najednou zmizel. Jediné, co poměn zbylo je jedna teniska, která se povalovala v kukuřičném poli. Zoufalé příbuzenstvo vyburcuje všechny místní i policii. Jenže po kloučkovy jako by se slehla zem. Většina indicií nasvědčuje tomu, že byl chlapeček unesen. Vesničané dokonce našli i pachatele Problematický Tommy Roth, který si odjakživa zahrával se zákonem se pro tuto roli více než hodí. Jenže v případě nedostatku důkazů je třeba ctít presunkci neviny, a tak je Tommy krátce po svém zatčení propuštěn.
Po dvaceti letech však Billyho sestře zkříží cestu podivný mladík. Na skupinové terapii totiž začne vykládat podivnou historku o svém kamarádovy, který zmizel v kukuřičném poli. Veronika ihned zpozorní, zdá se, že jeho historka má až příliš mnoho podobností a její rodinnou tragédií. Kdo je ten prazvláštní cizinec a proč se objevil zrovna teď? Brzy začnou na povrch vyplouvat nebezpečné skutečnosti, které měli zůstat skryté. Minulost se vrací, ale tohle setkání nebude vůbec příjemné.
Králiček se krčil ve vysoké trávě. Srst měl mokrou a lesklou od rosy, která se právě vkradla do zahrady, aby dělala společnost soumraku.
Billy věděl, že by měl jít dovnitř. Mámě se nelíbilo, když byl venku sám, zvlášť když se stmívalo. Ale teď už je velký, brzy mu bude pět a soumrak měl moc rád. Už brzo se začnou pohybovat noční zvířata. Z pod velkých keřů vykouknou ježci a budou legračně kličkovat po trávníku. Mezi vysokými stromy začnou vířit netopýři a od kaštanové aleje na druhé straně obytného domu už se ozývá první houkání sov.
Ze všeho nejvíc se těšil na králíky. Vlastního králíka měl na seznamu přání hned na prvním místě. Hebké králičí mláďátko, přesně takové, jaké teď sedí támhle v trávě. Zvířátko na něj koukalo a krčilo čumáček, jako by nedovedlo posoudit Billyho pach. Poznat, jestli je nebezpečný, anebo neškodný. Billy udělal pár opatrných kroků k němu. Králík se dál nehýbal, zjevně pořád váhal.
Netradiční příběh, který se vymiká všem známým žánrům!
Konec léta je již šestou knihou z péra tohoto švédského spisovatele, který se u nás proslavil zejména díky své trilogii „hra“, která má za cíl varovat před nebezpečím, jenž v sobě skrývají tolik oblíbené a stále se rozvíjející moderní technologie. Za zmínku také stojí i autorova profese. Anders de la Motte je totiž bývalým policistou, který se dnes živí jako mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb. A tak není divu, že dokázal stvořit mrazivě napínavý děj.
Kniha žánrově nezapadá do rámce detektivky, ale ani thrilleru. Spíše se jedná o takový mix, který lze umístit někam mezi. Daleko spíš by se dalo konstatovat, že se jedná o jakousi „kriminálku“ v pravém slova smyslu. Na začátku je sice obsažen lehký nástřel vyšetřování, ale jedná se jen o lehký nástřel pro čtenáře. Jelikož je vám okamžitě jasné, že se dítě nenajde. Daleko větší pozornost je pak věnována sestřičce pohřešovaného, která si z oněch prázdnin nese doživotní trauma.
V kukuřici něco zachrastilo, Billy si nejdřív myslel, že je to zase vítr. Pak zahlédl bílý ocásek, jak mizí mezi vysokými rostlinami. Králík už nehopkal, teď běžel ze všech sil. Uši měl připlácnuté dozadu k hlavě, od pacek mu létala hlína. Teprve, když mu králík zmizel z dohledu, uvědomil si Billy, co se děje. Že citlivý zvířecí čenich zachytil pach někoho jiného. Někoho s ryšavou srstí a ostrými zuby, komu moc voní králíci. A malí kluci…
Srdce se mu rozbušilo rychle, ještě rychleji, splašilo se, jako by patřilo také vyděšenému králíčkovi. Nad ním se tyčily kukuřice jako tmaví klátící se obři a tlačily ho zpátky k plotu. Do krku mu stoupl pláč. Koutkem oka zahlédl, jak se něco hýbe, něco červeného. Otočil se a v tu chvíli si uvědomil, že cvrčci už dávno zmlkli. Mami! Stihl si ještě pomyslet. Mami…
Čtivý děj i dobře vykreslené postavy vás nenechají chladnými!
Jedná se o docela čtivé dílko, i když první polovina se na můj vkus až moc vleče. Ta druhá už daleko více odsýpá, ale zakončení je zbrklé. Až příliš rychle se odhalí celá zápletka, a tak žádné velké „wow“ v samotném závěru nepřijde, což je trochu škoda, protože Anders na to rozhodně má! Co se musí nechat je však detail s jakým je vylíčena pilotní postava. Charakterové vlastnosti i prožívání zvládl Motte popsat na jedničku s hvězdičkou, až budete mít někdy pocit, že vás z ní mrazí.
Určitě chápu důvody, pro které je tato kniha tak oblíbená. Sto tisíc švédských prodaných výtisku je určitě na místě. Rozhodně se jedná o TOP tvorbu svého druhu. Pokud máte rádi trocha toho napětí v kombinaci se záhadou, tak byste po titulu měli sáhnout. Velkým plusem je i absence krvavých scenárií. Takže s chutí do toho. Já hodnotím velice pozitivními 4.5 hvězdičkami z 5. možných! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!
Veronika má odjakživa ráda podzim, nebo skoro odjakživa. Byly doby, kdy si přávala, aby léto nikdy neskončilo. Aby světlo, teplo a čisté modré nebe trvaly věčně. Ale to bylo dávno. Na zcela jiném místě, ve zcela jiném životě.
Nástěnné hodiny ukazují, že do začátku sezení zbývá jedenáct minut. Zatím jde všechno dobře. Společně s Ruudem namazali housky a nalili kávu do pumpovacích termosek. Postavili židle do úhledného kruhu na šedý koberec. Dvanáct otlučených židlí z plechu, patrně víc, než bude potřeba, ale zas ne tolik, aby kruh zel prázdnotou a ke každému místu položili balíček levných papírových kapesníků.
Když bili hotoví, Ruud odemkl dvoukřídlé dveře do vestibulu. Vpustil dovnitř dva účastníky, kteří přišli dřív a spolu s nimi vůni teplého asfaltu po dešti. Tu má Veronika ze všech pachů města nejradši. Asi proto, že má v sobě něco očistného. Nový začátek. Jímž by měl být i dnešní den.
———
ZpětVaše komentáře k recenzím
———
Děkuji.. :) Určitě se do ní pusť, stojí za to.. :)
———
Pěkná recenze, ačkoliv musím přiznat, že mě kniha nějak výrazně nezaujala. Věřím, že si své čtenáře najde. :))
———
To mě mrzí, že tě neoslovila. A zrovna tebe jsem typovala do okruhu čtenářů, které by mohla zaujmout.. Ovšem děkuji za pochvalu.. :)
———