Jak bylo na Humbooku?

Včera jsem se stejně jako spoustu jiných „literárních“ nadšenců vydala na knižní festival Humbook, který společně pořádali dvě nakladatelství CooBoo a Fragment. Já jsem o návštěvě téhle akce přemýšlela už opravdu dlouho, ale jakmile mi minulý týden ve schránce přistála pozvánka od knihkupectví KNIHY DOBROVSKÝ, tak bylo definitivně rozhodnuto.

Na místo, před sál Elektra jsem dorazila s předstihem, potkala jsem se tam s kamarádkou a společně jsme počkali na otevření sálu. Nejprve jsme si dali věci do šatny a vyzvedli dárečky, za které KNIHÁM DOBROVSKÝ opravdu moc děkuji.

 V taštičce na mě totiž čekala papírová verze Stránek světa (já jí měla jako e-knihu k recenzi, ale moc jsem si přála i její „skutečnou“ knižní verzi), kterou mi hned po příchodu domů zabavil bratr. Taky jsem tam našla již dosud nevydané Illuminae (které se na pulty knihkupectví dostane až 7. listopadu), zatím jsem na tuhle chystanou novinku slyšela samou chválu. No a posledním dárečkem byl Dům, ve kterém... od nakladatelství Fragment, podle anotace vzadu to vypadá na skvělé čtení. Také jsem tam našla diář, propisku a spoustu dalších drobností, které mě hrozně moc potěšily!

Jenže já samozřejmě nemohla odolat a honem rychle jsem spěchala ke zmiňovanému stánku KNIHY DOBROVSKÝ, kde jsem se musela opravdu hodně krotit, abych neutratila celé kapesné. Tam bylo totiž tolik krásných knih, ale nakonec jsem si koupila Sůl moře od Ruty Sepetysové a kamarádka si pořídila ilustrovanou Tajemnou komnatu, kterou jsme si hned nadšeně prolistovali.

Pak jsme zamířili na workshop s CooBoo s názvem „Jak se vaří kniha“, který byl opravdu velmi zajímavý. Člověk si mnohdy ani neumí představit, co všechno předchází samotnému vydání knihy. A setkat se „na živo“ s CooBoolíny byl taky skvělý zážitek sám o sobě!

Na a třešničkou na dortu byly pak dvě skvělé besedy. Nejprve ta s Rutou Sepetysovou, kde nám vyprávěla o tom, proč píše zrovna o vážných tématech z druhé světové války, o svém životě a o všem, co je potřeba světu ještě říci. Jak říkala sama Ruta „Nezapomínejte světu vykládat svůj příběh, nebojte se toho“. Byla to neskutečně zajímavá a inspirativní beseda, navíc Ruta je pořád neskutečně usměvavá a pozitivní.

Ke konci povídání se samozřejmě strhlo hotové šílenství všech, kdo si toužil ukořistit její podpis do některé ze svých knih. Nejprve jsme myslela, že bohužel odejdu s nepořízenou, ale nakonec se na mě usmálo štěstí a mám autogram i s věnováním, nádhera! Už se těším, až si Sůl moře přečtu, i když prý si k tomu mám vzít balíček papírových kapesníčků.

Avšak zdaleka největší pozornost na sebe strhnul Američan Christhoper Paolini, jenž napsal Odkazy dračích jezdců. Dokázal perfektně zaujmout a jeho úryvkům v elfštině, či trpasličí řeči jsme se všichni náležitě zasmáli. A to ani nemluvím o autogramiádě, která trvala myslím si dokonce i něco přes dvě hodiny!

Zkrátka a dobře jsem si Humbook skvěle užila a klidně bych šla zas. Moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za pozvání a budu se těšit zase na viděnou při nějaké další parádní akci! P. S. Kdo z vás také včera navštívil Humbook?