Také jsem četla a byla jsem unešená, navíc ta finální verze vypadá skvěle ❤️. A musela jsem si sehnat ten horor
Erebus - Tajemství vyplouvají na povrch!
27.05.2019 22:20Michael Palin- Erebus
Originální název: Erebus - One ship...
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2018)
Počet stran: 352
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Pangea
Něco záhadného se blíží!
Lisa Lueddecke- Světla na...
Originální název: A Shiver of...
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: King Cool
Lodě „MHS“, „Erebus“ a jejich sesterské plavidlo „HMS Terror“ byly původně válečnými loděmi. V bitevních vřavách se ovšem příliš nezapotily. Píše se období krátce po „Napoleonských válkách“, Britské ostrovy i celý svět se snaží vylízat si rány. Vládne příměří. Ovšem plavidla nehodlají jen tak nečinně kotvit v přístavu. Vydávají se na nejrůznější průzkumné expedice. Obzvláště jeden cíl je opravdu vytoužený – objev bájné Severozápadní cesty, která by spojovala Atlantský a Tichý oceán je něco, co by se rozhodně vrylo hluboko do historie! Tento průsmyk je klíčem k obchodování se zeměmi dálného východu, Čínu nevyjímaje. Jenže to má jeden háček, průjezd je po většinu roku zamrzlý a dostat se skrz něj, tož činní opravdovou výzvu!
Námořnické hvězdy jako jsou John Franklin, či Francis Crozie však tuto výzvu přijali. Byly ochotní riskovat cokoliv, včetně svých krků ve jménu vyššího dobra. Urputné chtění se jim, ale stalo osudným. Lodě podlehly ledové krustě, posádka beze stopy zmizela. O osudu těch, kdož byli na palubě kolují podivné fámy, eskymácký kanibalismus nevyjímaje. Co se skutečně stalo onoho osudného roku? Je zde něco, co nám může povědět vrak „Erebusu“, jež byl znovuobjeven teprve v roce 2014? Kam vedou tajemné indicie?
James Fitzjames – vedoucí výzkumu
Jsem ospalý a unavený, ale nechtěl jsem ulehnout bez toho, abych nejdřív napsal o prvním dni, kdy jsme zahlédli Arktidu. Vzduch je tu lahodně chladný a osvěžující, všichni mají dobrou náladu a jsou laskavý k sobě i k druhým. Celý den jsem strávil na palubě pozorováním...
„..ať si každý představí zamrzlou loď s palubou pokrytou sněhem hlubokým třicet čísel... teplotu mínus 30 nebo 40 stupňů se silným větrem... návěj jemného sněhu..., který se prodere dovnitř a všechno pokryje, zatímco vítr skučí v plachtoví: tohle ať si představí spolu s jedinou svíčkou ukrytou v lucerně ozařující zakrytou palubu, pět nebo šest důstojníků přecházejících na pravoboku v tlumeném hovoru a dvacet či třicet dokonale mlčenlivých mužů na levoboku, zamuchlaných až po uši, pokrytých sněžným popraškem či zmrzlou párou... pak bude mít pojem o tom, jak takový zimní den často vypadal.“
Jeden příběh, mnoho otazníků, ale jen jediná odpověď!
„Erebus – Příběh ztracené lodi“ možná není na první pohled románem, které běžně recenzuji. Ani YA klasikou se striktně zarytými vzorci se špetkou romantiky. Spíše se jedná o pojednání, které je skrz na skrz narvané mapami, fotografiemi, nákresy. O množství historických faktů a zajímavých postřehů ze života tehdejších námořníků, se ani není třeba dvakrát zmiňovat, protože to se rozumí samo, sebou. Máme tak možnost nahlédnout pod pokličku jedné velkolepé éry civilizace. Pomocí všemožných úryvků z deníkových záznamů, dobových literárních děl, či novinových článků tak budete mít pocit, jako kdybyste překonali čas a sami se ocitli na palubě.
Spisovatel navíc umně pracuje se svým poněkud suchým, leč velmi trefným, místy až břitkým smyslem pro humor. Právě pomocí něj dokáže jemně poukázat na některé archaické libůstky, které by jinak běžnému lidskému oku zůstaly skryty. Z každé stránky navíc číší opravdové nadšení pro věc, autor příběhem doslova žije. Sám navštěvuje místa, jež tak barvitě lýčí, porovnává jejich tehdejší a dnešní podobu. Nebojí se podívat se problému skutečně na kobylku a cituje z mnoha zdrojů.
Když konečně rozrazí vodu, jásot přejde v nadšený řev. Loď se houpe, poskakuje a chvěje jako novorozené vodní ptáče. Její jméno je Erebus. máme sůl v krvi, potu a slzách. Jsme spjatí s oceánem. A až se vrátíme do moře... půjdeme tam, odkud jsme přišli.“
Cestopis, který rozhodně stojí za to číst! Ponořte se do dějin!
Ačkoliv se jedná o jednu z nejtragičtějších etap britské historie. Jen tak na okraj dodávám, že právě „Terror“, respektive jeho neblahý skon, posloužil coby předloha známému hororovému dílku z pera Dana Simmonse se stejnojmenným názvem. A pokud byste spíše raději něco digitálního, prosím, k dispozici je i seriál, jež nese stejné jméno. Kolem a kolem, tato mystika nedala spát mnohým. Leckdo se snažil hádanku rozklíčovat, ale Michael Palin je nejblíže k jádru pudla.
Závěrem lze říci jen jediné, ačkoliv literaturu faktu běžně nevyhledávám. Mám raději něco lehčího, u čehož nemusím moc přemýšlet, tak tahle novinka se mi opravdu dostala hluboko pod kůži. Tento skvost sepsaly dějiny sami. Čtivost, napětí i krásná práce se slovy tomu rozhodně nechybí. V mých očích se dílo jeví jako obrovské příjemné překvapení, které mohu jen doporučit. Stojí za to, fakt! Hodnocení 4. z 5. hvězdiček je zcela zasloužené! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!
Joseph Dalton Hooker – pomocný lékař
Mezi námi důstojníky nebylo žádným tajemstvím, že se nám představa vyhlídek naprosté jednotvárnosti a bídného života, které nás čekaly, zcela protiví a že ani na jedné lodi není člověk, který by se nevzdal svého platu, kdyby to znamenalo, že nás ta oběť se ctí vypraví na kterékoliv jiné místo.
... ode dne, kdy vyplujeme z přístavu, do dne, kdy znovu spustíme kotvu, neexistuje žádná radost.
(z dopisů otci, které nepodléhaly Admiralitě – do deníku by něco takového napsat nemohl)
———
ZpětVaše komentáře k recenzím
———
Jo, to souhlasím, finální verze nemá chybu! :)
———
Zní to tedy dobře. Též moc literaturu faktu nevyhledávám, ale jednou za čas pokud mě něco zaujme, tak si ji ráda přečtu. A věřím, že tuhle bych si též ráda přečetla. :)
———
Určitě ji zkus. Čte se opravdu sama, ani ti nepřijde, že by jsi v ruce držela cestopis, protože je opravdu skvěle sepsaný a ty fotografie, ty jsou sami o sobě úžasné!
———