Devět dní - Spása je na dosah, stačí jen věřit!

Devět dní - Zuzana Strachotová 

Originální název: Devět dní
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2017)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Fantom Print

Věřit a nepochybovat, tak zní heslo!

Vítejte v novém temnějším světě. V dimenzi, která byla zmítána nespočtem válek. Lidstvo si prošlo doslova peklem, a to vše jen díky demokracii a svobodomyslnosti, tomu všemu byla nyní učiněna přítrž. Lidé se navrací do lůna božího. Sabrie, s hlavním městem Citadelou je pevně v rukou otců představených, kteří si rozhodně umějí srovnat pořádek. Důležité je zachovat víru v systém, jako celek a nikdy nevybočovat z řady. Jen s poslušností je totiž možné přežít a postavit nový svět. Avšak dobromyslnost citadelských kněží stále pokoušejí špinavý povstalci, kteří žijí ideály starého světa.

Povstaleckou skupinu je třeba likvidovat hned v základech, než se rozšíří a svými kacířskými myšlenkami nakazí ostatní poddajné obyvatelstvo. Je třeba zorganizovat vojenskou operaci, která nadobro vymýtit předáky odboje jako nebezpečný parazitující hmyz. Jeden z nejlepších vojáků církve Lee Parker je vyslán na tuto nebezpečnou misi, aby chytil a přivedl před soud Seru Trantorovou, dceru předáka povstalců. Jenže osud mu zkříží nebezpečný přírodní úkaz, růžová  bouře. Díky běsnění živlů je nucen s dívkou jiného smýšlení strávit celých devět dní v izolaci. Mohou pro něj tyto dny změnit vše, co doposud znal? 

Nechal se ovládnout zvědavostí a prošel bránou na pozemek školy. Chlapci mezitím pokračovali v soupeření a jemu nemohla uniknout mladíkova vítězství. Sám protivníky vyzýval a několikrát jim dokonce určité pohyby vysvětloval. 

Jakmile ho skupina spatřila, daly se děti na ústup. Popošel blíž a střetl se s černovlasou ženou, která se před ním hluboce uklonila. 

„Věřit a nepochybovat, je mi ctí setkat se s vykonavačem citadelské vůle,“ řekla.

 „Věřit a nepochybovat, to je váš syn?“

 „Ano, pane,“ odpověděla, postrčila chlapce dopředu a rychle poupravila jeho postoj. 

„No tak, jak jsme se to učili? 

Omlouvám se. Je nervózní z vaší hodnosti.“

 „Kolik je mu let?“ zeptal se.

 „V létě mu bude třináct.“

„Zdá se, že je vysoce pohybově nadaný. Už jsi, hochu, přemýšlel, jak Citadele posloužíš, až vyrosteš?“

Epická knižní jízda od začátku až do samotného konce!

Devět dní je strhujícím úvodním dílem postapokalyptické série české autorky Zuzany Strachotové. Jedná se vlastně o její prvotinu. Musím říci, že nejsem velkým příznivcem dystopií, respektive alternativních poválečných světů, jenž si prošly určitou katastrofou. Již dříve jsem přečetla opravdu nespočet knih s touto tématikou, ale v současné době se najde jen hrstka děl z tohoto žánru, která by mě dokázala něčím opravdu překvapit! Většinou se totiž jedná o tuctová a ničím nezajímavá témata, která se opakují stále dokola. Proto jsem byla k této novince poměrně skeptická.  A víte vy co, Zuzana Strachotová mě dokázala přesvědčit o opaku a já si čtení vážně užila!

Vytvořila totiž velice originální prostředí, které se v ničem nepodobalo tuctovým stereotypům. Velkým plusem jsou rozhodně promyšlené detaily týkající se samotného fungování světa, do nějž je příběh zasazen. Zvláštní přírodní úkazy, které postihují jen živé tvory. Ničivé blesky, růžová obloha a ohlušující rána. Podivuhodné zmutované druhy zvířat, či nové nemoci. To vše dodávalo knížce reálný ráz. 

Sera rychle promyslela své možnosti. Mohla by vylézt po sesuvu někam nahoru a doufat, že se schová v puklině skály. Toho by si ovšem určitě všiml. Ani na sekundu ji nenapadlo, že by pronásledovatele setřásla. Může být za ní maximálně tři sta metrů, hned by ji uviděl. Další možnost skýtala skupina stromů asi dvacet metrů vepředu. Kdyby mezi ně stihla doběhnout dřív, než se on dostane na okraj svahu, mohla by mu zmizet. Do kapradin šikmo vlevo se vběhnout nedalo. Rostly tak hustě, že by se v nich zasekla po pár krocích. Déšť naneštěstí začal polevovat a viditelnost se pomalu zvyšovala. Všechno hrálo proti. Mozek jí pracoval na maximum, adrenalin držel tep až nezdravě vysoko.

Musím se rozhodnout!

Z příruční tašky vytáhla otlučené zrcátko a opatrně ho zvedla. V odraze se objevil svah, ze kterého sklouzla. Zaúpěla při zjištění, že její tělo vytvořilo v bahně jasně viditelnou brázdu. Ve chvíli, kdy v duchu vymyslela dostatečně drsnou nadávku, která by vystihla nespravedlnost situace, se z kapradin vyřítil on. Jen taktak se zastavil na okraji, aby neopakoval Seřin skluz. Stopy po její přítomnosti si ale všiml okamžitě. Vzápětí se rozhlédl po mýtině.

Nadějná hvězdička české spisovatelské scény je tady! 

Co se spisovatelce musí nechat jsou jednoznačně příjemné pilotní postavy. Sera i Parker měli něco do sebe. Rozhodně mi během čtení nelezli na nervy a nechovali se vyloženě hloupě. I když jsem si více oblíbila ženskou hlavní hrdinku, tak i Lee nakonec nebyl špatný, i když na počátku mi přišel poněkud zamlklý. Naopak Otce Felibiuse jsem z duše nesnášela, už dlouho my žádný záporák nelezl tolik na nervy. Na něm jsem opravdu nedokázala najít žádné pozitivum, a to jsem se opravdu snažila!

Česká fantaskní prvotina mne opravdu mile potěšila. Stránky rychle ubíhaly a já se nemohla dočkat, až zjistím, jak to celé dopadne! I přesto, že se jedná o poměrně tlustší úvodní díl, tak to vůbec není na škodu, spíše naopak! Spisovatelka se se svým poprvé skvěle vyrovnala a troufám si říct, že svou tvorbou předčila i mnohé zahraniční autory. Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček a doufám, že se brzy dočkám pokračování! Jen tak dál! Toto recenzí bych velice ráda poděkovala autorce za poskytnutí recenzní e-knihy. Na oficiálních stránkách naleznete více informací a také ODKAZ na koupi knihy!

Lee Parker zamžoural do paprsků planoucího slunce a rychle se posadil. Několika zkušenými pohyby si osvobodil ruce a pak sáhl do boty, aby vytáhl záložní nůž. Přeřízl pouta na nohou a postavil se. Nic mu nedávalo smysl. Zatímco prohledával batoh, aby zjistil, co mu ukradla, přemýšlel.

Probral se přesně ve chvíli, kdy ho ta holka vytahovala ven. Samozřejmě na ni mohl hned zaútočit, ale nemohl si dovolit, aby došlo k nějakým vážným zraněním. Kněží dali jasné příkazy: přivést tu holku, ať už se jmenovala jakkoli, bez úhony k výslechu. Z toho, co si stačil všimnout, usoudil, že měla zlomená nebo naražená žebra. Kdyby se s ní začal prát, mohlo by jí zlomené žebro způsobit vnitřní krvácení, a on si byl jist, že by se bránila dost tvrdě. Navíc nemusel ani nikam pospíchat. Jeho kořist mu nikdy neuteče, ať se pokusí schovat kdekoli. Ovšem hlavní důvod pro předstírání bezvědomí byla její nečekaná reakce. Zaslechl, co si pro sebe říkala, a popravdě ho zajímalo, co bude dělat. Vůbec nechápal, proč mu pomohla, a pravděpodobně by se asi opravdu utopil, kdyby nezasáhla. Zamyšleně si přejel rukou po obvazu. Docela slušná práce.