Poslední aristokratka - Zbloudilý syn se vrací domů!

Jiří Vejdělek - Poslední Aristokratka

Originální název: Poslední Aristokratka
Rok uvedení do kin: 2019 
Jazyk originálu: Čeština
Délka filmu: 110 minut
Hlavní role: Yvona Stolařová

Modrá krev není voda!

Humoristický knižní román z péra kastelána Evžena Bočka se konečně dočkal svého převtělení na obří filmová plátna. Vcelku dobře zabezpečená New Yorská středoškolačka Marie Kostková, dcera americké matky a emigranta z Československa se potýká z rozporuplnými pocity. Vždy měla za to, že je její tatíček pouze skromným lektorem češtiny, teď však zjišťuje, že se jedná o potomka starodávného šlechtického rodu, jenž byl však nucen opustit svou rodnou vlast.

A právě jeden telefon vše navždy změní. Antonín Kostka z Kostky dostál slibu, který dal svým prapředkům a získal rodové sídlo zpátky. Teď spolu se svou famílií míří zpátky ke kořenům. Jenže tenhle příběh není „Deníkem princezny“, ale spíš jeho verzí naruby. Kostka se za blahých restitučních 90.let nachází ve stádiu pomalého rozkladu a navrch ještě se značně svérázným personálem.

***

Energie českého filmu míří správným směrem!

Právě střed krásné představy, kterou oplývá zejména maminka hlavní hrdinky, jež si sebe sama vysnila jako klon britské princezny Diany a skutečným stavem věci, tvoří primární východisko jednoduché dějové linie. Vejdělek do celého konceptu navíc vetkává zasněženou krajinu a příměs romantiky, právě tyhle dvě proměnné zadělávají na tuzemskou vánoční stálici. Ona bílá pokrývka prostě za každého počasí, a zvlášť v tomto podzimním období působí trefně a dává zavdat blížícím se svátkům klidu a pohody.

Nejde o žádný céčkový film, který by byl napěchovaný nesmyslnými, rádoby vtipnými narážkami. Ovšem původní veselé scénky perfektně zafungují i v „oživlém“ kinematografické průmyslu, k nimž se kromě vytříbeného jazyka nyní přidávají obstojné kulisy, i dobře zvolené kostýmy. Středobodem dvouhodinového snímku jsou však pro nás již běžné každodenní trampoty, které v současné době přehlížíme. Nicméně světlo, teplo, telefon, či dokonce televize, to je pro hrdiny tohoto spektáklu doslova dar z nebes.

***

Dobrá jednohubka ke štědrovečernímu stolu!

Navzdory hvězdnému obsazení, ale nelze mluvit o žádných mistrovských výkonech v této branži. Režisér od první, do poslední scény dává jasně najevo, že své dílko zaměřuje spíše na průměrného diváka. Právě onen průměr je zde naprosto určující, lehká zápletka, láska nesmí chybět, no a samozřejmě trocha vtipu, i tak by se tento počin dal popsat.

Mnozí knihomolové budou sice tvrdit, že na knihy tento „paskvil“ nemá, ale já si to nemyslím. Jestliže jdete do kina pouze za účelem relaxu a vyčištění si hlavy, rozhodně nešlápnete vedle. Dostanete slušnou dávku dobrého zábavního průmyslu, ale i pár trochu hlubších myšlenek. Troufám si říci, že za rok budeme „Poslední aristokratku“ sledovat po boku takových klasik jako jsou „Tři oříšky pro Popelku“, anebo všemi oblíbeného „Anděla páně“. Za mě slušné 4. z 5. hvězdiček a doporučení k tomu! Trailer je k dispozici ZDE.