Píšu pro

Ledová krev - Ve světě zimy není pro oheň místo!

08.09.2017 13:30

Elly Blakeová -  Kde hvězdy stále září

Originální název: Frostblood
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2017)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Protiklady se přitahují, nebo ne?

Ve světě věčného chladu a zimy není pro nikoho jako je ona vůbec žádné místo. Za svou moc by mohla zaplatit tím nejcennějším pokladem na světě – svou vlastní hlavou.  Její schopnosti nejsou vůbec vítány, vlastně se považují za velezradu proti ledovému trůnu. Zahrávat si s ohněm znamená podepsat si ortel smrti. Mráz a oheň jsou smrtelnými nepřáteli. Jsou to protiklady, které se velice odpuzují a nejraději by se navzájem zcela vyhladily z povrchu zemského.

I přes velkou rivalitu se v samém srdci mrazivé říše zrodila dívka, která má moc to všechno změnit a znovu nastolit blahodárnou rovnováhu. Sedmnáctiletá Ruby ovšem o svém osudu zhola nic netuší, celý život prožívá ve stínech a doufá, že zůstane skryta nepřátelským pohledům. Ovšem, když do její vesnice jednoho dne vtrhnou vojáci a zabijí její matku, je odhodlaná postavit se proti všemu a všem, aby zamezila krutovládě bezcitného panovníka. Jenže, co zmůže jedna ohnivá proti celé armádě ledu?

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Ukázka z knihy Elly Blakeové - Ledová krev (str. 17-18)

Mami, pozor!“ Srazila jsem ji na zem.

Pochodně už byly skoro u nás, blížilo se jich šest nebo sedm ze všech stran, žár mě pálil v obličeji. Plamen jedné pochodně mi přeskočil na šaty. Plameny ničily moje oblečení a hučely mi v uších. Moje kůže žhnula, ale nehořela jsem.

Kapitán vykročil vpřed, ruka se mu posunula k meči a moje matka se na něj vrhla. Udeřila ho do tváře, až se objevila slzička krve. Snažila jsem se ji držet zpět, ale když jsem se přiblížila, na hrudníku mi tvrdě přistála kapitánova noha v těžké botě. Spadla jsem na zem, lapala po dechu a okolo mě syčela pára, jak se moje hořící šaty dotýkaly sněhu.

 Snažila jsem se vyškrábat na kolena a kapitán zatím skoro líně pozvedl meč. Jílcem pak udeřil matku do hlavy a ozvalo se hrozivé křupnutí. Zhroutila se k zemi jako rozbitá panenka, vlasy rozprostřené po sněhu, jemné a hebké, jako by je někdo nakreslil uhlem. Její dlouhý labutí krk byl ohnutý jako stonek zvadlé květiny. Doplazila jsem se k ní, chytila ji za ramena, volala na ni.

Rukama jsem šátrala po její hrudi a krku, hledala jsem tep, silný a odolný, jako byla ona. Ale nic jsem nenahmatala. Svět zamrznul.

Ne. Ne. Ne.

Ostýchavý plamínek v mém hrudníku se rozhořel do zcela nezvladatelné záplavy žáru. Bylo mi to jedno. Proč bych to ještě měla skrývat. Prudce jsem se nadechla a vysála vzduch z celého nebe, stromů, světa. Vítr se stáčel okolo mě jako oko hurikánu.

Vydechla jsem. Plameny se rozrostly po celém mém těle, výbušně a hlasitě vystřelily jako ohňostroj. Zahlédla jsem jen paniku a muže, kteří se svíjeli a káceli se k zemi, aby si ochladili obličej a ruce ve sněhu. Za mnou leželo nehybné tělo mojí matky s rozprostřenými vlasy a končetinami. Natáhla jsem se k ní, ale někdo mě popadl za ramena. Vyrazila jsem proti němu pěstmi a hledala jsem v sobě tu ohnivou studnu, již jsem objevila v hlubinách své duše.

Žár ale vyhasl. Hodili mě do koňského žlabu a moje tělo prolomilo vrstvu ledu a propadlo do vody, která mě bodala do kůže jako jehličky. Stěny dřevěného žlabu mě tlačily do boků. Snažila jsem se dostat ven, hruď mi pukala spalujícím mrazem, ale kdosi mě zatlačil zpět dolů. Pevně jsem se držela okrajů a zarývala nehty do dřeva.

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Slibná hvězdička ve světových Young Adult vodách!

Ledová krev je velmi slibným začátkem třídílné série. Ačkoliv se neubráníte myšlence, že něco podobného už jste pravděpodobně četli. Nicméně i tak, pokud máte rádi dobré fantasy s trochou toho napětí, špetkou magie a ždibíkem lásky, tak jste zaručeně na správné adrese. Já si rozhodně další pokračování nenechá ujít a co vy? Hodnotím 3.7 z 5. hvězdiček a těším se na další knihy z pera této autorky! 

***

Hvězdy nad hlavou - Pojďte vstříc svému osudu!

04.03.2017 13:45

Marissa Meyerová- Hvězdy nad hlavou

Originální název: Stars Above
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 288
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Egmont

Jasný je jen hvězdy svit!

Hvězdy svítí všem lidem stejně, možná se v nich skrýval odraz osudu, který jednoho dne svede nic netušící mladé hrdiny dohromady za účelem poražení měsíční královny Levany, která má místo srdce jen kus ledu. Zatím si však žijí zcela nerušeně své životy. Thorne sní o tom, že jednou bude kapitánem, ale jeho rodiče by si pro něj představovali trochu jiné využití. Cress by ráda prozkoumala nádhernou modrou planetu, již dennodenně pozoruje oknem svého malého vesmírného vězení, kam byla vykázána po té, co se narodila jako skořápka zcela postrádající měsíční dar. Vlk nikdy netoužil po tom stát se vojákem jejího královského veličenstva, avšak okolnosti rozhodly jinak, nyní se zoufale snaží zachránit si život.

Hvězdy nad hlavou nabízejí pohled hluboko do minulosti hlavních hrdinů a pomáhají tak lepšímu porozumění celému příběhu. Devět krátkých povídek postupně odpovídá na nejrůznější otázky, které postupně v celé tetralogii vyvstaly. Devět životů, které plynuly poněkud odlišným tempem, před tím, než společně přepsaly intergalaktické dějiny. 

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Ukázka z knihy Marrisy Meyer - Hvězdy nad hlavou (str. 222-223)

Kai kráčel zahradní pěšinou s nenuceným výrazem ve tváři. V podpaždí držel Nainsi, svou malou androidku, a přes druhé rameno měl přehozenou brašnu se svetrem s kapucí. Nespěchal, ani se neloudal. Předstíral, že mu nezáleží na tom, že na něj lidé zírají. Stejně ho mohli kdykoli vystopovat. Pod kůží měl hned dva identičipy a jeho bezpečnostní tým se skládal z expertů, kteří ho sledovali na každém kroku.

Nebylo žádným tajemstvím, že opouští palác. Jen nechtěl, aby se o tom dozvěděla veřejnost. Dnešní den byl nejteplejší z celého týdne; vlasy se mu z nepříjemného horka a vlhka lepily na krk. Zahradní brána se bez hlesu otevřela, ale Kai cítil, jak bezpečnostní kamera nad jeho hlavou monitoruje každý jeho pohyb. Nevšímal si toho a ke vznášedlu došel se stejným vyrovnaným sebevědomím, s jakým si v poslední době zvykl vykonávat i ten nejobyčejnější úkon. Mávl zápěstím se zabudovaným identičipem před snímačem a dveře vozidla se s tichým zahučením otevřely. Za matnými skly se ukrývala prostorná kabina. 

Z neviditelných reproduktorů se linuly klidné tóny flétny a vzduch uvnitř byl příjemně chladný, přestože kbelík s ledem nabízející široký výběr ochucených šťáv a ledových čajů pokrývaly kapky sražené vody. Kai strčil Nainsi dovnitř a teprve potom se usadil na jednu z  čalouněných sedaček. Když se za ním zavřely dveře, uvědomil si, že se mu navzdory klidnému prostředí hlasitě rozbušilo srdce. „Dobré odpoledne, Vaše císařská Výsosti. Jaká je vaše cílová destinace?“ zeptal se umělý ženský hlas. Otřel si kapku potu, která mu stékala po spánku. „Tržiště v centru města.“

Loď se vznesla do vzduchu a vzdálila se od paláce. Obkroužila ochrannou vnější zeď a pak se pustila z kopce dolů směrem k Novému Pekingu. Kai se zatemnělými průzory díval na svět venku, město, jehož obraz se chvěl v přívalech horka, okna a kovové struktury, které se třpytily v odpoledním slunci.

***

Klasické pohádky v novém kabátě byly zkrátka skvělé!

Pokud, stéjně jako já máte rádi Měsíční kroniky, tak by vám tento bonusový „poloviční díl“ rozhodně neměl uniknout, už jen proto, že se na konci dočkáte toho správného šťastného konce a kdo by neměl rád „Happy End“? Mě se knížka líbila, ráda jsem se alespoň na chvíli vrátila do tohohle úžasného světa, který mi rozhodně bude chybět. Za mě 4 z 5 hvězdiček a poklona autorce! 

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

HP a Prokleté dítě - Temné síly se probouzejí k životu!

22.10.2016 19:48

Rowling, Tiffany a Thorne - HP a prokleté dítě

Originální název: Harry Potter and the cursed child
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2016)
Počet stran: 486
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Albatros media

Vítejte zpátky ve světě kouzel!

Uplynulo sotva jedenáct let po té, co se kouzelnický svět ocitl na míry blízko své vlastní skaze. Právě před jedenácti lety uvalil mladý čaroděj s jizvou smrtící kletbu na Pána zla, nejmocnějšího černokněžníka všech dob. Nicméně časy slávy jsou ty tam, z Harryho je nyní nejen přepracovaný ministerský úředník, ale zejména otec tří dospívajících dětí. Z nichž zejména s Albusem Severusem Pottrem není vůbec lehké pořízení.

Abík se totiž za všem obdivovanou minulost svého táty spíše stydí, co víc bojí se ho šeredně zklamat. Vybírá si na první pohled zcela nekorektní přátele. A tak to vypadá, že dospívající kouzelník bude muset sehrát tu největší bitvu ze všech. Bitvu o svou pravou identitu. Jenže to není všechno, světem se šíří fámy o možném Voldemortově návratu!

           ***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

              ***

Ukázka z knihy -J.K.Rowlingové  - Harry Potter a prokleté dítě (str.15 -17)

Rušná nádražní hala plná lidí, kteří se pokoušejí někam prodrat. Ve všem tom zmatku a lomozu na dvou vrchovatě naložených vozících rachotí dvě rozměrné klece. Vozíky tlačí dva chlapci, James Potter a Albus Potter. Za nimi kráčí jejich matka Ginny. Sedmatřicetiletý Harry nese na ramenou dcerku Lily.

Albus Tati! Ať to pořád neříká. Harry Jamesi,nech toho… James Já jen říkal, že ho možná zařadí do Zmijozelu. A to je pravda, takže…(uhne před otcovým přísným pohledem) no dobře. Albus (dívá se na matku) Budete mi psát, viď že ano? Ginny Každý den, jestli budeš chtít. Albus To ne. Každý den ne. James povídal, že většina lidí dostává dopisy z 

domova jen jednou za měsíc. Já nechci... Harry
Jamesovi jsme loni psali třikrát týdně. Albus Cože? Jamesi! Albus se na Jamese vyčítavě podívá. Ginny Ano. Možná bys neměl věřit všemu, co ti o Bradavicích navykládá. Víš přece, že rád vtipkuje.

James (s potutelným úsměvem) Můžeme už prosím jít? Albus se podívá na oba dva rodiče. Ginny Stačí vyrazit přímo proti zdi mezi devátým a desátým nástupištěm. Lily To je vzrůšo! Harry Nezastavuj a neboj se, že narazíš, to je moc důležité. Jestli jsi nervózní, tak se radši rozběhni.Albus Jsem připravený. Harry a Lily se přidají za Albusův vozík, Ginny se připojí k Jamesovi a celá rodina se společně rozběhne proti zdi.

***

Pokračování je sice trochu jiné, ale přesto byste si ho neměli nechat ujít!

  Jistě osmá část pokračování známé ságy o chlapi, který zůstal na živu, není taková, jako její předchůdci. Jistě, velkou měrou za to může i její zpracování, které je tak trochu netradiční, jedná se totiž o divadelní hru. Ovšem věřte, nebo ne já si pokračování nesmírně užila! Bylo příjemné se do Bradavic zase jednou vrátit! 

***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

Stránky světa - Zažloutlý pergamen v sobě skrývá magii!

29.09.2016 15:16

Kai Meyer - Stránky světa 

Originální název: Die Saite der Welt
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2014)
Počet stran: 390
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Libriopolis Vám otevírá své brány!

Uprostřed Londýna se skrývá úchvatné město všech milovníků knih – Libriopolis. Navštívit ho mohou jen vyvolení, ti kdož dokáží pomocí knih hotové divy. Jmenují se bibliomanti a jsou to něco jako knižní kouzelníci, kteří pomocí svých „dušeknih“ dokáží hotové zázraky. Knižní hrdinové pod náporem jejich magie opouští své prvotní příběhy a ocitají se ve světě lidí, jsou však pouze pochmurným odrazem své dřívější existence. 

Mezi tyhle opravdu nadané knižní „mágy“ patří i patnáctiletá Furia. Na první pohled byste ani neodhadli, že je něčím zvláštní. Ano, je vcelku inteligentní a ze všeho nejraději má literaturu. Nicméně opak je pravdou, patří mezi starodávné rody bibliomantů. Avšak jejich předkové se dopustili fatální chyby, která uvrhla rodinu do vyhnanství. Její otec se nyní pokouší křivdu napravit, ale co když už je příliš pozdě? 

           ***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

              ***

Ukázka z knihy -Kaie Meyera  - Stránky světa (str.13 -14)

Furia šla po hlavní trase a sotva slyšela vlastní kroky na kamenné podlaze. Knihy pohltily většinu zvuků. Srdce jí bilo rychleji. Byla rozrušená jako vždycky, když sem vstoupila. Přesto se vzpírala strachu. Většinou se jí to dařilo. Něco se kmitlo vedle ní na polici, ale než se po tom otočila, bylo to pryč.

 Pokračovala dál, zahnula na hlavní trase vlevo a před sebou viděla další propast knih. Přes všechny ty odbočky a rohy nebylo těžké zůstat na Wackfordově milované stezce – musela jen sledovat řetěz žárovek, které s odstupem několika metrů osvětlovaly temné chodby a zákoutí. Za policemi byly schované staré výklenky s  hroby, z  nichž byly údajně všechny pozůstatky odstraněny. Co si asi mrtví mysleli o hanobení svých hrobů, když tu první Faerfaxové zřídili knihovnu? A kdo ví, jak to vypadá v tmavých postranních uličkách, za všemi těmi knihami, knihami a knihami?

 

 Jako dítě Furia jednou sledovala svého otce hluboko mezi police, skrz ponuré papírové klenby a jeskyně z knižních hřbetů, dokud ho za jedním z rohů neztratila z očí. Když ho konečně znovu dostihla a on se otočil, už to nebyl její otec, nýbrž jeho vlastní noční můra. Toho pravého našla teprve po hodině. Možná ten přelud dodnes bloumá mezi policemi. Chodby byly tak úzké, že Furia dokonce i na hlavní trase musela jít často bokem, protože jinak by neprotáhla ramena mezi k prasknutí narvanými policemi. 

Vůně knih sytila suchý vzduch, a když chodbami prolétl nečekaný závan větru, přinesl jen vůni obrovských svazků a ob- čas vzdálené hlasy, které možná existovaly pouze v její fantazii.


A další rohy a křižovatky, tu a tam klenutá kaverna. Všude police, všude papír, většina z něj vázaná v kůži či plátně. Miliardy a miliardy slov z celého světa.

Kniha, která Furii do knihovny přivedla, měla dlouhý název, což v roce 1820, kdy poprvé vyšla, nebylo nic neobvyklého: Fantastico Fantasticelli, pán podzimního polosvětla. Autor byl známý coby Siebenstern, což byl pseudonym jednoho z jejích německých předků. Napsal celou hromadu knih, hlavně tehdy oblíbené romány o loupežnících a později ještě pár dalších. Fantastico byla jeho prvotina. Dneska šlo možná o zapomenutou knihu, ale svého času čtenáři tohle dobrodružství o italském náčelníkovi loupežníků s neobvyklým jménem hltali.

Byla to oblíbená kniha její matky. Často z ní předčítala, když byla Furia malá. Cassandra Faerfaxová zemřela při Pipově porodu. Furia bojovala každý den, aby nezapomněla na její usměvavý obličej. Když četla Fantastica, viděla svou matku před sebou, její dlouhé blonďaté vlasy, které po ní zdědila, úzký nos a vysoké čelo se stejnýma zelenýma očima, jako měla Furia, a dlouhé prsty, jimiž s grácií listovala stránkami románu. Furia ji viděla, jak sedí u postele malé holčičky a svým klidným hlasem ji unáší do soutěsky v italských Přímořských Alpách, do světa loupežníka Fantasticelliho a jeho tlupy veselých ničemů.

Chvíli se Furia pídila po podobných knihách, starých i nových, ale žádná se Fantasticovi ani nepřiblížila. Ostatní Siebensternovy romány byly povětšinou jen slabým odvarem toho samého příběhu. Když byl dobrý, byl pestrý a napínavý a zavedl vás do neznámé doby. Když byl špatný, ulpívalo na něm něco trudnomyslného a bezvýchodného. A opravdu dobrý byl, aspoň podle Furie, jen Fantastico sám.

Schovala tu knihu do bezpečí před otcem, který ve svém divokém truchlení spálil celou řadu věcí, jež mu připomínaly zemřelou ženu. Nejspíš proto, že jeho hlava byla plná vzpomínek, které mu ve dne v noci nedaly klidu. Za ty roky se pro něj hledání knížky stalo takovou 15 malou obsesí, přízračným motivem.

***

Příběh, který by vám rozhodně neměl uniknout!

Stránky světa jsou knihou, kterou by měl mít ve své knihovničce každý opravdový literární nadšenec! Samotné zpracovaní, nápadně připomíná příběhy o čarodějovi s jizvou na čele, avšak ani tom, na kvalitě neubírá. Pokud hledáte zajímavý a originální námět, tak jste tady na správné adrese! Račte tedy navštívit říši milovníků knih!

***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

 

 

Univerzita výjimečných - Za možnost studovat se draze platí!

28.07.2016 13:19

Joelle Charbonneua- Zkouška

Originální název: The Testing
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2013)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Fragment

Zkouška ukáže co ve vás skutečně je!

Malencia právě ukončila střední školu a teď netrpělivě čeká, zda bude vybraná mezi hrstku nejlepších studentů z 18-ti kolonií, kterým bude umožněno podrobit se procesu testování. Právě ona zkouška totiž vyjeví ty nejlepší z nejlepších, kteří budou připuštěni k dalšímu bezplatnému studiu na Univerzitě svazů národů v hlavním městě Tosu. 

Cia nakonec svou životní šanci dostane, je pevně odhodlaná splnit si svůj sen a stát se vysokoškolskou studentkou. Avšak v předvečer odjezdu do metropole, kde celý proces selekce studentů probíhá, se jí otec svěří s útržky vzpomínek, které má na testování on. Jsou hrůzostrašné a plné krve. Ciu začínají hlodat pochybnosti a strach, co když není všechno tak jednoduché, jak se na první pohled zdá? Co se skrývá pod rouškou neškodného testovacího systému? 

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Ukázka z knihy - J. Charbonneua - Zkouška (str.7-8)

Zeen ani mí ostatní bratři rozhodně nebyli žádní troubové. Holky se po nich vlastně úplně vrhaly. Přestože flirtování jim nebylo cizí, ani jeden jako by se nechtěl usadit. Radši vytvářeli dal­ší hybridní odrůdy rajčat, než aby založili rodinu. Hlavně Zeen. Byl vysoký, světlovlasý a chytrý. Hodně, opravdu hodně chytrý. A přesto ho na Testování nevybrali. Když jsem si to uvědomila, trochu mi to pokazilo náladu. Napadlo mě, že to třeba je první pravidlo, které se mám jako dospělá naučit. Že člověk nemůže vždycky dostat to, co chce. Zeen si určitě přál dostat se na univerzitu, jít v tátových šlépějích. Určitě věděl, jak se cítím. Na chviličku jsem zatoužila si s ním promluvit. Zeptat se ho, jak překonal to zklamání, které s největší pravděpodobností čeká i na mě. Naše kolonie bude mít štěstí, když z ní na Testování vyberou třeba jen jednoho studenta, pokud vůbec nějakého. Naposledy vybrali ně­ koho z Pětijezeří před deseti lety. Mně to ve škole šlo, ale byli tam i lepší. O moc lepší. Jakou jsem mohla mít šanci?

Přinutila jsem se k úsměvu. „To se vsaď. Nemůžu zůstat ve škole, pokud se chci do té doby, než se vy oženíte, prosadit do vedení kolonie.“ Hart a Win se začervenali. Jsou jen o dva roky starší než já a představa randění a ženění jim nahání hrůzu. Jsou rádi, že mů­žou společně pracovat v pěstírně a starat se o rostliny a stromy, které táta vyšlechtil, aby přežily i v nehostinné půdě na okrajích kolonie. „Pokud tady budeme stát věčně, nikdo se nikam neprosadí,“ prohlásila máma příkře a vyrazila. 

Táta i bráchové se rychle roze­šli za ní. Skutečnost, že jak Zeenova, tak Haminova svatba je zjevně v nedohlednu, mámu mrzela. Kvůli tátově práci stojí náš dům dál od centra kolonie než většina ostatních. Spolu s mými bratry se mu podařilo okolo domku vypěstovat zelené stromy a keře, ale o třicet metrů dál je půda už rozpraskaná a tvrdá. Přesto sem tam roste nějaká tráva a občas i rozeklaný strom. Táta říká, že západně od nás je kvalita půdy ještě daleko horší, proto se naši vůdci rozhodli umístit Pětijezeří právě sem

***

Univerzita výjmečných je zcela jistě dobrá volba pro milovníky Hunger games!

Už jsem se nesčetněkrát setkala s přirovnáváním této trilogie k světoznámému trháku Hunger games. Skutečně příběh je jim v lecčems podobný, ale přeci je jiný. Autorka si dokázala dokonale pohrát s psychologií postav i s množstvím nečekaných zvratů. Já jsem si čtení opravdu uživala a za sebe mohu říci, že vám kniha rozhodně za povšimnutí stojí. Vždyť dejme si ruku na srdce, těch 300 stran slupnete jako malinu. Já knize dávám 8 z 10 hvězdiček a těším se na pokračování, které doufám, bude ještě lepší, než pilotní díl!

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

Tažení do Tearlingu - Válka se rychle blíží!

16.07.2016 21:55

Erika Johansenová- Tažení do Tearlingu

Originální název: The invasion of the Tearling
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 515
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Nad Tearlingem se stahují krvavá mračna!

Mladičká panovnice Tearlingu Kelsea Glynnová se dopustila strašlivé osudové chyby, podařilo se jí totiž rozhněvat samotnou hrůzostrašnou panovnici sousední země. Kostky jsou tedy vrženy a pro tak maličkou zemičku, kterou tearské království bezpochyby je, nevěstí nic dobrého. Vojáci rudé paní se každým dnem stále více přibližují k hranicím Kelsiina území a až ho překročí, tak to dozajista nepřinese nic dobrého. Hořká pachuť zkázy, násilí a krveprolití už je cítit ve vzduchu. Mládím nezkušená královnička tak bude muset dát do sázky vše, dokonce i svůj vlastní život, aby uchránila své království před zkázou. Avšak, co když už je na záchranu moc pozdě? 

***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Ukázka z knihy - E. Johansenové - Tažení do Tearlingu (str.24-25)

No, ale stejně, nemůže přece mít věčně za žalářníka idiota.“Ewen sebou při tom slově cukl. Říkávali mu tak starší kluci, než je přerostl, a on se naučil nechat taková slova ze sebe skutálet, ale od gardisty to bolelo víc. A krom toho mu teď přibyla další starost – o to, že by mohl být nahrazen. Když tatínek odcházel na odpočinek, promluvil přímo s regentem a zařídil, aby tu Ewen mohl zůstat. Ale s královnou nejspíš nikdy nemluvil ani on. 

Hlídat toho nového vězně, toho Javela, byl jeden z nejsnadnějších úkolů, jaké kdy Ewen měl. Skoro nemluvil, až na těch pár slov, jimiž sděloval, že dojedl večeři, že mu ve džbánu došla voda nebo, že potřebuje vynést kbelík. Ewen na dlouhé hodiny zapomínal, že tam Javel vůbec je, jenže na druhou stranu, Ewen nedokázal myslet skoro na nic jiného než na to, že možná bude muset ze svého místa odejít. 

Co by dělal, kdyby k tomu došlo? Ani se nedokázal přimět říci tatínkovi, co o něm ten gardista řekl. Nechtěl, aby to věděl.  Pět dní poté, co se ve vězení objevil Javel, sešli ze schodů další tři gardisté. Jeden z nich byl Lazarus, zvaný Palcát a toho poznal dokonce i Ewen, který málokdy opouštěl vězení. Ewen o Palcátovi hodně slyšel od tatínka, který tvrdil, že je Palcát potomkem víl a že neexistuje cela, v které by ho mohli zavřít. („Žalářníkův zlý sen Ewe“ smál se tatínek u čaje.) I ostatní gardisté byli impozantní, ale Palcát ještě desetkrát víc a Ewen si ho prohlížel tak pozorně, jak jen si troufl. Kapitán gardy v jeho vězení! Nemohl se dočkat, až to poví tatínkovi. 

***

Tentokrát na čtenáře čeká ještě víc magie a překvapivých zvratů!

Autorka i tentokrát dokazuje, že je mistrem ve svém řemeslu. Na čtenáře totiž pod tajuplným přebalem čeká spoustu dobrodružství, zvratů, ale i napínavých momentů, které vás prostě nenechají na pokoji. Pokud stále váháte, zda vám pokračování stojí za pozornost, tak věřte, že ano, protože kniha je jedním slovem skvělá! 

***

Recenze je psaná pro Fantasya.cz, TAM si ji můžete také přečíst!

Kde hvězdy stále září - Nová naděje přichází!

08.04.2016 13:57

Thrish Dollerová- Kde hvězdy stále září

Originální název: Where the Stars Still Shine
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2013)
Počet stran: 264
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Hvězdy nám svítí na osudové cestě!

Kam až Calliina paměť sahá, je neustále na útěku se svou ztřeštěnou matkou, která ji jako batole odnesla od otce. Callie nikdy neměla možnost zkusit si, jaké to je žít normální život - mýt opravdový domov a velkou rodinu, která by ji milovala. Vždyť nechodí ani do školy. Svůj den tráví potloukáním se po městě, sem tam si koupí něco v automatu, či si přečte svou oblíbenou knihu s poničenou vazbou. Jenže jednoho dne se ji její život navždy obrátí vzhůru nohama.

Její maminku totiž zatkli a Call se vrací ke svému otci, kterého nikdy neměla možnost potkat. Nyní musí odhodit všechny zlé vzpomínky stranou. Přijmout svou novou existenci a společně s ní i velkou rodinu. No a hlavně je třeba uvěřit, že láska opravdu existuje a ona může být milována, nejen zneužívána. 

Ve slunci prozářeném městě Tarpon Springs na Floridě se jedna dívka snaží čelit svému osudu, i skřehotavým hlasům minulosti, které se ze všech sil snaží stáhnout ji ke dnu. 

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!

***

Ukázka z knihy - T. Dollerové - Kde hvězdy stále září (str.14-15)

Připravená vyrazit?“ zeptá se mě máma poté, co nastoupím do auta. Pokouší se zapálit si cigaretu, ale třesou se jí ruce. To mě znepokojí způsobem, který nejsem schopná analyzovat. Seberu jí cigaretu ze sevřených rtů, zapálím ji, krátce si z ní potáhnu a vrátím ji mámě. Zářivě se na mě usměje a já v ní na zlomek vteřiny spatřím dívku, kterou bývala. Dívku, která mě první den školky vedla za ruku na autobusovou zastávku. Tehdy jí to neuvěřitelně slušelo, platinové blond vlasy měla upravené do rošťáckého účesu, holé nohy jí končily v otřískaných martenskách. Lidi na ni zírali a já se dmula pýchou, protože 14 to byla moje máma. Došly jsme na zastávku a ona se usadila na opěradle lavičky a zapálila si cigaretu. „Ve škole ti to určitě půjde,“ řekla mi, vyfoukla cigaretový kouř na opačnou stranu, než jsem stála, a hřbetem ruky mě pohladila po tváři. „Holka, která je tak chytrá jako ty, dokáže, co si zamane.“ 

Tehdy jsem jí to věřila. To jsme ještě bydlely v opravdovém bytě s květinami, obrazy a malým balkonem s výhledem na řeku. Máma pracovala v kavárně poblíž parku a po posledním zvonění na mě vždycky čekávala opřená o prázdný stojan na kola. Dnes už takové míry sebeuspokojení nedosahuju, protože se pořád přesouváme z místa na místo. „Kam jedeme?“ zeptám se, když máma odrazí od obrubníku. Vždycky má nějaký plán. Má naši budoucnost zmapovanou v hlavě, i když se vykrademe z bytu někdy ve tři hodiny ráno. „Hm, říkala jsem si, že bysme mohly třeba do Colorada.“

Její odpověď mě překvapí. S příchodem chladnějšího počasí máme ve zvyku spíš zamířit někam do tepla. „Jaký je hlavní město Colorada?..“

***

Pod líbivou obálkou se skrývá nádherný příběh plný naděje!

Musím vám upřímně říci, že kniha se mi velmi líbila a její čtení jsem si opravdu neskonale užila. Dostala ode mne 8 z celkem 10 možných hvězdiček v závěrečném ohodnocení. Avšak víc vám toho neprozradím, raději si přečtěte recenzi na stránkách ČBDB ZDE.

***

Recenze je psaná pro ČBDB, TAM si ji můžete také přečíst!