Recenze

Projekt Kronos - Skáza lidstva klepe na dveře!

21.07.2017 19:48

Pavel Bareš - Projekt Kronos

Český název: ...
Rok vydání: 2017 
Počet stran: 570
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Druhé město

Lidské dny jsou bohužel sečteny! 

Píše se rok 2052 a celým zemským kontinentem právě otřásla třetí světová válka. Jednalo se o katastrofu nevídaného rozměru, jenž vyhladila téměř celou lidskou populaci. Přežilo pouze sedm měst, jedním z takovýchto šťastlivců je i Attona City. Metropole je však rozdělena na dva naprosto odlišné mikroorganismy. Zatímco nad plošinou v područí Institutu si lidé žijí v blahobytu a iluzorním pocitu bezpečí. Tak dole pod ní, ti o něco méně šťastní umírají na nevyléčitelnou infekci v nicotě, špíně a přelidněných ulicích.  Jenže ti dole nikoho nezajímají, vždyť ze všeho nejlepší je prostě přerušit veškeré kontakty a počkat, až nemoc vyřeší všechno ostatní.

Vládnoucí složka Institutu má všechno pevně ve svých rukou. Její propracovaný systém loajálních agentů má městu zajistit kýžený klid. Poslušnost bude odměněna, naopak za zradu se tvrdě trestá. Vláda má jen jediný cíl, udržet své politické elity netknuté. Jenže, kdo pomůže Dowtownerům, lidem z pod Plošiny? V těch nejtemnějších momentech přichází tajemný hrdina – Downer, k němuž promlouvá dokonce samotné město!

„...vítejte v projektu Kronos,“ řekl kníratý generál Connelly a důležitě se rozhlédl po svém obecenstvu usazeném v podzemní aule. Bill Matthews ho ze sedmé řady sledoval s nepřekonatelným skepticismem. „Vážně na sobě potřebuje mít uniformu, aby tady mohl přednášet?“ zamrmlal.

„Je to voják, samozřejmě že nosí uniformu,“ poznamenal LJ který seděl vedle něj. „Neměli bychom spíš hloubat nad tím, proč ty máš na sobě šusťákovku a džíny? “Protože tohle není Afrika, ti lidi kolem nejsou povstalci, válka skončila před deseti lety a kvádro mám pořád ještě v čistírně.“ LJ se pohodlně zanořil hlouběji do svého křesla. „Chápu, že, je to v souladu s tvým vrozeným negativismem, ale není nic špatného na tom, dávat najevo, kdo jsi…“

Generál zbrunátněl, jak nasál do plic další úctyhodnou dávku vzduchu, a jeho mocný baryton opět rozezvučel celou aulu: „Ačkoli je každý z vás z jiné části světa a jiného oborou, jedno mátevšichni společné: jste ti nejlepší z nejlepších…“ Bill natočil hlavu a kradmo se porozhlédl po zbytku obecenstva: téměř stovce těch nejlepších z nejlepších.

Apokalyptický příběh mladého českého autora!

Projekt Kronos je literárním debutem mladého českého autora Pavla Bareše, jenž poukazuje na všechny temné kouty lidské osobnosti. Přemýšleli jste někdy, co se stane z člověka, který navždy ztratí svou duši? Kam až jste ochotní zajít, abyste získaly moc a vliv? Co všechno jste ochotni obětovat pro dosažení svého cíle? Intriky, klevetění, pomluvy, vraždění a ještě mnohem více… Dámy a pánové, vítejte v projektu Kronos!

Bareš velice dobře vystihl beznaděj a nutnost lidské existence, jenž je typická pro život v Dowtownu. Poměrně přesně lýčí stále stoupající napětí navazující na nekonečné touze po tom přežít další a další den. Drogový byznys, zrada, nevěstince a kriminalita rozhodně není nic příjemného. Stejně jako nezájem sousedů nad vámi, vždyť koho zajímá, že nemáte, co do pusy? Ti nahoře se starají jen a jen o své vlastní pohodlíčko. 

Pro většinu vojáků navrátivších se v roce 2042 z války bylo obtížné se po všech těch válečných hrůzách, které prožili, zařadit zpátky do běžného života. Mnoho z nich časem našlo místo v syndikátu 3Souls, který jim dal možnost se s tím vyrovnat: vrátit se do ulic velkých měst a chovat se, jako by válka nikdy neskončila. Oběti válečných zločinů jsme už sice spočítali, ale každým dnem k nim přibývají oběti těch, které jsme před deseti lety učili střílet a teď jim vzali všechny terče. Znovu se tak opakuje historie ztracené generace, jen tentokrát se místo básní píší nekrology.

Rychle ubíhajicí příběh, ač trochu drsnějšího rázu!

Kniha je poměrně čtivá a děj se rychle posouvá ku předu. K větší atraktivitě příběhu přispívají také zajímavé ilustrace, či krátké útržky článků, archivních dokumentů nebo dopisů, jenž doprovází začátek každé nové kapitoly. I když hlavní roli zde hrají samozřejmě postavy a to zejména jejich vývoj a myšlenkové pochody. Sledujeme osudy hned několika hrdinů, jenž se ke konci knihy splétají do hromady a vytváří tak jednotný obrázek celé situace.

Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, to rozhodně nebylo špatné, avšak něco tomu přeci jen chybělo, jakási jiskra, která by vám znemožnila knihu byť jen na chvíli odložit. Časté násilné scény mi taky ke spokojenosti zrovna nepřidaly, i když chápu, že k dokreslení celkové atmosféry asi potřeba byly, na mě jich zkrátka i tak bylo zbytečně moc. Dnes tedy hodnotím pouze 3.5 z 5. hvězdiček.  I když věřím, že si Kronos své příznivce určitě najde. Jak říkám, nebylo to špatné čtivo, ale mně zkrátka nestačilo!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Hej, Murphy.“

Pan C i pan V se otočili jako jeden člověk. „Myslím tebe, Céčko,“ upřesnil Bill.

Pan C nasadil svůj běžný, provokativní úšklebek a vystoupil z řady lidí, která po ukončení ceremonie mířila k východu z auly. Pan V následoval bratrova příkladu.

„Ale, ale. Ty se vážně vecpeš všude, že jo, Bille?“ usmál se pan C, tak falešně, jak to jen lidská mimika dovoluje. „Svět je pro nás dva asi moc malej,“ odtušil Bill. „Až moc,“ přisvědčil pan C. „Takže… vedoucí bootcampu? To vypadá, že vklouzneš rovnou zpátky do svých starých ocelových kanad.“ Pohlédl na něj přes obroučky svých holo-brýliček. „Tebe vážně ještě nechají pracovat s dětmi?“

Caraval - Nenechte se pohltit tajemstvím!

13.07.2017 13:57

Stephanie Garberová - Caraval

Originální název: Caraval
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2017)
Počet stran: 407
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Egmont

Lze se vzepřít svému osudu?

Dvě nejlepší přítelkyně a zároveň sestry Scarlett a Donatella neměly nikdy na růžích ustláno. Celý svůj život prožily daleko na všemi zapomenutém ostrově zcela odříznuté od civilizace, jen ve společnosti svého despotického otce. Dívky se už nejednou pokusily z jeho tyranských spárů uniknout, ale nikdy to nebylo nic platné. Pokud jedna z nich něco provede, vždy si to odskáče ta druhá. Teď, zdá se přicházejí lepší časy, Scarlett má totiž domluvené manželství daleko od domovského území a z celého srdce doufá, že v něm nalezne štěstí pro sebe i sestřičku.

Pár dní před její svatbou se, ale stane něco neuvěřitelného, dívky dostanou pozvánku na Caraval. Velkolepou show plnou magie a nejrůznějších podivností. Vítěz navíc získá zbrusu novou cenu v podobě jednoho splněného přání. Děvčata vždy tajně snila o možnosti se této hry zúčastnit a teď se skutečně naskytla. Jenže Scarlett čekají za nedlouho námluvy, může odjet, aniž by si jejich papá něčeho všiml? Koneckonců dva dny zábavy přeci nikomu neublíží! Avšak, co když se z nevinného rozptýlení stane něco víc, něco, co je schopno vám dočista změnit život? 

Scarlett se vzbudila s pocitem, že ztratila něco důležitého. Na rozdíl od většiny dnů, kdy po probuzení přemlouvala oči, aby se otevřely, dlouze si protahovala jednotlivé končetiny a až pak vstala a opatrně se rozhlédla kolem sebe, se jí tentokrát oči otevřely naráz a ve stejném okamžiku se posadila.

Všechno se s ní houpalo.

„Opatrně.“ Julian ji zachytil ještě předtím, než se na lodi pokusila vstát – pokud se tedy těm neckám, do kterých se vměstnali, dalo říkat loď. Příhodnější bylo spíše slovo kocábka. Vešli se do něj jen taktak.

„Jak dlouho jsem spala?“ Scarlett se chytila okrajů plavidla a zaostřila na své okolí.

Naproti ní Julian ponořil do vody obě vesla, opatrně, aby ji nepocákal, a pokračoval dál po neznámém moři. Voda vypadala téměř růžově, s malými víry tyrkysové barvy, které se zvětšovaly s tím, jak měděné slunce šplhalo výše na oblohu.

Vše je jen iluze, nic není skuečné. Jde pouze o zábavu!

Prvotina americké autorky Stephanie Garberové sází na osvědčené milníky žánru Young Adult. Magie, dobrodružství, napětí a nakonec trochu omšelý, rádoby milostný trojúhelník. Tyto prvky nepředstavují v branži knih pro mladé dospělé vskutku nic neobvyklého. Jenže Caraval je jiný, než valná většina jeho předchůdců. Kromě klasických aspektů v sobě totiž skrývá i něco víc, totiž nečekané zvraty a nepředvídatelné chování postav. Myslíte si, že jste odhadli, kterým směrem se bude děj ubírat dál? Vskutku jste o tom přesvědčeni? Omyl, dámy a pánové, omyl, který vám spisovatelka hned v další kapitole ráda ukáže. A konec? Ten byl pro mě osobně snad největším překvapením!

Důležitou roli zde hraje především prostředí. Ačkoliv o okolním světě toho víme opravdu poskromnu, přičemž ani postupování příběhem nám toho moc neodhalí. Na druhou stranu o magickém Caravalu se toho dozvíme až, až. Včetně jeho naprosto nevyzpytatelné magie a způsobu, jakým jako celek funguje. Hlavně, „nezapomeňte, že je to všechno jen hra a nic není skutečné“. Nicméně, co kdyby náhodou přeci jen bylo? Změnila by tato skutečnost životy těch, kdo se ho zúčastnili, jednou pro vždy?

„Já…“ Scarlett přestala protestovat, když přešel ke skříňovým pendlovkám z růžového dřeva. U nich stály dva páry bot a na jejich štítě visela po obou stranách dvě ramínka s oblečením.

„Jako by ti někdo chtěl pomoct.“ Do Julianova hlasu se vrátil posměšný tón.

Scarlett se to snažila ignorovat a opatrně se k nim přiblížila. Vedle pověšeného oblečení stála na pozlaceném stole s měsíčními hodinami oblá váza s rudými růžemi a vedle ní mísa s fíkovým chlebem, skořicovým čajem a vzkazem.

Pro Scarlett Dragnovou a jejího společníka

Jsem velmi potěšen, že jste přijali mé pozvání.

Legenda

Vzkaz byl napsán na stejném papíru se zlatými okraji jako dopis, který byl Scarlett doručen na Trisdu. Přemýšlela o tom, jestli Legenda věnoval takové úsilí všem svým hostům. Nechtělo se jí věřit, že by byla tak výjimečná, ale zároveň si neuměla představit, že by mistr Caravalu chystal osobní uvítání a rudé růže pro každého návštěvníka.

Velkolepý přííběh, který vás ohromý, chytne a nepustí! 

Za zmínku stojí i postavy, sami o sobě. Zatímco na prvních stránkách budete mít pocit, že byste Scar nejraději zavraždily a ukryli někam daleko, aby vám nechodila na oči. Tak s přibližujícím se závěrem se váš postoj bude pomalu měnit, až ji nakonec začnete mít i docela rádi a to nemluvím o Julianovi, kterého jsem si doslova zamilovala, stejně jako mnohé vedlejší postavy. Jen je trochu škoda, že se ke slovu více nedostala  Scarlettina mladší sestra Dona, která by si pozornost určitě také zasluhovala.

Celý magický svět mi trochu připomínal bláznivou Říši divů a tajuplnou zemi Oz. Nicméně troufám si říci, že obě dokonce překonal. Na to, že se jedná o spisovatelčinu prvotinu, musím jedině smeknout! Doufám, že na pokračování, které už se připravuje, nebudeme muset dlouho čekat. Nutně ho totiž potřebuji už teď. Hodnotím samozřejmě 5 z 5 hvězdiček.

Dívka si odkašlala a začala šlapat ještě usilovněji. „Vítejte, vítejte v Caravalu! Té největší show na pevnině i na moři. Uvnitř zažijete více zázraků než většina lidí za celý život. Budete se moci napít kouzel ze šálku a koupit si sny v lahvičce. Ale předtím, než zcela vstoupíte do našeho světa, si musíte zapamatovat, že to vše je jen hra. Co se stane za touto branou, vás může vyděsit, či nadchnout, ale nenechte se tím obelstít.

My se vás budeme snažit přesvědčit, že to je skutečné, ale všechno je to jen představení. Svět imaginace. Chceme, abyste jím byli uchváceni, ale dávejte pozor, abyste jím nebyli uneseni příliš daleko. Sny, které se vyplní, mohou být nádherné, ale mohou se také změnit v noční můry, pokud se neprobudíte.“

Dívka se odmlčela a šlapala rychleji a rychleji, až se zdálo, že výplet jejího kola zmizel a pak se Scarlett ztratil z očí ve stejnou chvíli, kdy se otevřela kovaná brána.

„Pokud se chcete hry zúčastnit, jděte tudy.“ Cestu po levé straně náhle osvítily louže hořícího stříbrného vosku, díky nimž stezka ve tmě zářila. 

Láska v prachu hvězd - Jaké to je zamilovat se?

23.04.2017 13:08

K. Sutherlandová - Láska v...

Originální název: Our Chemical Hearts
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 300
Vazba knihy: Měkka
Nakladatelství: Yoli

Být obyčejný nestačí!

Henry Page je obyčejný průměrný středoškolák ve čtvrtém ročníku. Je plně rozhodnutý vzít osud do svých rukou a zdárně se dostat na vysokou školu. Pilně studuje, plní všechny své úkoly řádně a včas. Školní večírky a milostné románky jdou úplně mimo něj. Proč by se měl o takovéto málo významné věci vůbec zajímat? Hlavní je úspěšně si naplánovat svůj život, získat potřebné vzdělání, dobrou práci. To ostatní přijde samo, jednou se přeci ukáže ta jediná a nezapomenutelná láska, láska na první pohled. Vyvolená, s níž stráví zbytek svého života. Jenže pak se najednou objeví podivná holka v klučičím oblečení a o holi, která plně naruší jeho vnímání světa.

Grace Townová byla oblíbenou studentkou, krásnou, zábavnou, zkrátka královnou všech studentských akcí. Ovšem pak jako blesk z čistého nebe přijde velká tragédie, neštěstí, které ji vezme vše na čem, kdy záleželo a zanechá jí na světě zcela opuštěnou beze špetky života. Nyní je z ní pouhopouhý stín minulosti, toulající se někde na pomezí mezi přítomností a minulostí. Duch děvčete, kterým dříve bývala, přízrak hledající vykoupení za vše špatné. Rozhodla se změnit prostředí i učební ústav v zoufalé snaze nalézt úkryt před sebou sama. 

Tak jsem ji poprvé uviděl. Žádná zpomalovačka, žádný vítr, žádná hudba, a rozhodně žádné vynechání srdce. Grace dopajdala o deset minut pozdě, tiše, jako by jí to tu patřilo, jako by chodila do naší třídy celé roky, a možná proto že byla nová nebo že byla divná nebo proto, že učitelce stačilo  se na ni podívat a hned viděla, že nějaká část její duše je pošramocená, paní Beadyová neřekla vůbec nic. Grace se posadila na židli na konci učebny dramaťáku s černým ostěním, svou hůl si hodila přes stehna a za celou dobu vyučování s nikým nepromluvila ani slovo.

Podíval jsem se na ni ještě dvakrát, ale na konci hodiny jsem zapomněl, že tam vůbec je, a ona vyklouzla ven, aniž by si toho kdokoliv všiml.

Takže toto rozhodně není příběh o lásce na první pohled.

Ale je to příběh o lásce.

No…Svým způsobem.

"Láska je jen chemická reakce ve tvým mozku.."

Láska v prachu hvězd se na první pohled zdá jako typická Young Adult tuctová záležitost pro mladé dospívající puberťáky. Zkrátka „láska, sex a rock and roll“, taková ta klasika co neurazí, ale ani moc nenadchne. Holka snů, sympatický kluk, trable s láskou a nakonec šťastně až na věky. Nenechte se ovšem zmást, tohle není obyčejná „love story“, protože kniha v sobě skrývá daleko hlubší poslání. Svým způsobem mi vlastně připomíná Johna Greena.

Grace totiž není jen tak nějaká hezká bytost ženského pohlaví. Už ve svém mladém věku si prožila mnohá životní zklamání a nakonec i jednu obrovskou ztrátu. V jejím srdci zeje ohromná propast, kterou jak se zdá už nikdo nikdy nezacelí. Henricha svým poněkud zvláštním způsobem přitahuje, chce přijít záhadě jménem Townová na kloub. Pociťuje až zoufalé nutkání učinit ji znovu šťastnou. 

„Odvoz?“ řekla. Její výraz a ton vyzrazoval, že mě (zmateně?) nerada vidí, jako by doufala, že se dnes neukážu. „Jasně,“ řekl jsem obezřetně.

A tak začala rutina, která měla nalinkovat náš vztah. Společně jsme kráčeli k jejímu domu, Grace naštvaně mávala na každé auto, které na nás zatroubilo, abychom uhnuli z cesty. Nechala mě čekat na zarostlém předním trávníku, zatímco si vevnitř brala klíče. Jakmile je našla, hodila mi je a nechala mě, ať se sám odvezu domů. V autě buď zírala přímo před sebe s kamenným výrazem a v tichosti, nebo se mě ptala na otázky typu:

A já říkal věci jako: „Proč se na tyhle otázky tak těžko hledá odpověď?“

A ona říkala věci jako: „Protože právě teď se snažíš vzpomenout si na písničku, která je jednak cool a zároveň společensky přijatelná. Obvykle musí byt minimálně dvacet let stará, protože cokoliv novějšího je všeobecně považováno za popový škvár.“ 

Co je vlastně život a co zase smrt? 

Autorka se snažila poukázat na skutečný význam spojení „mít někoho ráda“. V knížce stále a stále připomíná, že skutečné city nemusí trvat věčnost, aby byly opravdové. Někdy se jedná jen o chemickou reakci v našem mozku, která znenadání nabobtná na povrch a pak pohasne, jako umírající hvězda, která vlastně ani nikdy nevznikla. Avšak to, co jsme cítili, v nás zůstane na pořád. A i když tak v polovině knížky tušíte, jak to zhruba celé dopadne, stejně nemůžete přestat číst a nutíte se držet postavám palce dál a doufat v lepší vyvrcholení.

V okamžiku, kdy mi přišel recenzní výtisk a já ho otevřela, jsem si začala říkat, že mě Sutherlandová nedokáže ničím překvapit. Náct mi již nějakou tu dobu není, střední jsem již také absolvovala a tak mi veškeré problémy s tímto věkem spojené připadají až pozoruhodně nezajímavé. Nicméně, dostala jsem mnohem víc, než jsem očekávala. Děj v sobě skrýval hlubší smysl, postavy nebyly tuctové a celá dějová linka byla navíc dokreslena zprávami hlavních hrdinů, jejich konverzací na Facebooku, či chatu. U čtení jsem se ani chvilku nenudila a opravdu mě to bavilo! Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Několikrát jsem zamrkal a vypnul počítač. Po zbytek dne jsem zůstal v kanceláři. Ředitelka Valentinová v jednu chvíli prošla kolem, zahlédla mě, jak mám čelo rozpláclé o desku stolu a řekla: „Pagi. Nemáte být náhodou ve třídě?“

Na to jsem odvětil, aniž bych se zvedl: „Moje pubertální hormony mě zanechaly emocionálně příliš křehkého, než abych se mohl zapojit do vyučovacího procesu.“

Valentinová jistou chvíli nic neříkala a pak řekla prostě: „Tak pokračujte.“

Tak jsem pokračoval.

Poslední - Když jde o víc, než jen o výhru!

17.04.2017 21:49

Alexandra Oliva - Poslední

Originální název: The Last one
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knižní klub 

Kam až jste ochotní zajít?

Sam chtěla zažít trochu toho dobrodružství, než se po boku svého milujícího manžela navždy usadí a založí rodinu. Možná právě proto se rozhodla stát se účastníkem zbrusu nové reality show „Ve tmě“.  Dvanáct odvážlivců bylo ponecháno svému osudu v hlubokých amerických lesích. Každý den je čekají nové nebezpečné úkoly a nástrahy. Pokud uspějí, budou odměněni, selžou-li, čeká je trest. Poslední třešničkou na dortu je pak nemalá finanční odměna pro první tři umístěné. Zkrátka a dobře, je třeba zatnout zuby a bojovat do posledního dechu!

Ovšem svět v mezidobí zasáhne katastrofa nevídaných rozměrů. Tajemná forma nemoci, která zničí více jak polovinu populace Spojených států. Přežijí jen ti nejsilnější, kteří se nyní potulují skrz prázdná města v naději, že najdou své blízké. Hra už skončila, jenže to Zoo vůbec netuší, strávila několik měsíců v naprosté izolaci od svého okolí. A tak vše, co kolem sebe vidí, přičítá zvrácené televizní zábavě. Stačí jen vyřknout tolik známé heslo a bude v bezpečí doma, nebo snad ne? 

„Ne, neskončila,“ ujistí jej producent a plácne stříhače do ramene. „Ale byla zlá“. Střihač se zadívá na Zooino jemné vzezření a laskavé zelené oči. Tento zvrat se mu nelíbí. Vůbec k ní nesedí.

„Servírce vynadala“, rozplývá se producent, „obvinila ji, že prohráli kvůli ní, a podobně. Je to fantazie. Tak minutu nato se omluví, ale to už nikoho nezajímá. Uvidíš sám.“

I ty nejlepší je možné zlomit, pomyslí si střihač. To je koneckonců myšlenka celé show – zlomit soutěžící. Těm dvanácti, kteří vstoupili do ringu, samozřejmě řekli, že jde o přežití. Že je čeká závod. To je sice pravda. Má však svá ale. Dokonce ve smlouvě záměrně uvedli jiný název celého pořadu. Změna vyhrazena, stálo pod ním malým písmem. Logo soutěže nenese název V lese, ale Ve tmě. 

Strhujicí příběh, který vás jednoduše dostane!

Poslední je slibným debutem mladé autorky Alexandry Olivy, která zavádí čtenáře do světa televizní tvorby. Příběh nás totiž provede taji natáčení zábavných TV pořadů. Kniha v sobě ukrývá dvě části, jakési „před“ a „po“. Přičemž samotný její počátek čtenáře okamžitě vtáhne do děje a nastíní, že se bude jednat o mnohem více, než jen o procházku růžovým sadem.

 Kapitoly v er formě bravurně ztvárňuji průběh reality show „Ve tmě“, seznamují nás se soutěžícími a, hodnotí jejich počínání ze strany produkčního štábu, čímž nabízí i jakýsi pohled do zákulisí. A to včetně ohlasů na sociálních sítích. Naproti tomu ich forma poukazuje na události, které nastaly po vypuknutí zmutované nákazy. Sledujeme mladou ženu, která se ze všech sil snaží přežít a především zvítězit, překonat samu sebe a svůj strach. Namlouvá si, že vše co se kolem ní děje, není opravdové, jedná se pouze o výplod režisérské představivosti. 

Za pět dnů zemře i producent. Dojde k tomu, až bude sám ve svém sídle o rozloze tří set osmdesáti metrů čtverečních, zesláblí a opuštěný. V posledních minutách života si bude mimoděk olizovat krev, jež mu poteče z nosu, takovou pocítí žízeň. V té době už budou všechny tři díly prémiového týdne odvysílané, poslední příjemná bezduchá vsuvka před zásadním zvratem. 

Přesto se natáčení v samém centru oblasti, kde epidemie propukla nejdříve a nejsilněji nezastaví. Štáb se bude pokoušet dostat všechny ven, ale soutěžící budou v té době v rámci samostatných misí každý jinde. Produkce pochopitelně připravila před natáčením nouzový bezpečnostní plán, smrtící epidemii však nikdo nečekal. 

Kde je hranice mezi smyšlenkou a realitou? 

Poměrně dynamický děj doplňují i vcelku detailní popisy okolí, včetně velkého množství obětí a prázdných zpustošených míst. Musím říci, že mě při čtení mrazilo v zádech a knížku jsem kupříkladu nemohla číst ve večerních hodinách. Díky čemuž jsem se třistastránkovým textem prokousávala bez mále čtrnáct dní. Až jsem nakonec dospěla k nejednoznačnému finále. Nemohu říci, zda se jednalo o šťastný konec, nebo nikoliv. Najednou prostě všechno skončilo, jako když se rozsvítí světla po promítaném filmu…

Spisovatelka ve mně tedy rozhodně zanechala rozporuplné pocity. Sepsala neskutečně zajímavý postapokalyptický thriller. Ze kterého budete trnout hrůzou a přát si, aby se nic z toho v životě nestalo. Na druhou stranu všechno ukončila dříve, než by vám stihla poskytnout kýžené odpovědi a srozumitelné rozuzlení. Zatajila nám snad Oliva něco? Za sebe dávám 3.7 hvězdiček z 5. možných a přičítám to právě svému vnitřnímu rozpolcení. A také dodávám, že by vám „Poslední“ rozhodně neměla uniknout! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Po chvíli mi dojde, že vím ještě něco. Tady v okolí vlci nežijí. Divoký vlk by se mohl objevit v Kanadě nebo dejme tomu v Severní Karolíně. Možnost, že mě skutečně napadl vlk, je nepatrná.

 V každém případě jsem to zvíře zabila. Ne kvůli potravě, ne čistě, pastí. Já, milovnice zvířat, která celý svůj profesní život učím děti úctě a lásce k přírodě. Ne kvůli těm dětem. V tom se všichni pletou. Učení mě nebaví. Myslím při tom na Eddieho, káně rudoocasé, lišku Penny. Neměla bych dávat jména zvířatům, která budou vypuštěna do přírody, ale dělám to. Odjakživa.

Konečně se zvednu a vyklopýtám z potoka, Vracím se ke zničenému přístřešku, nohy mám jako ochrnuté. 

Zmizelé dívky - Pravda dokáže být krutá!

09.04.2017 12:56

 Lauren Oliverová -Zmizelé dívky

Originální název: Vanishing Girls
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2015)
Počet stran: 443
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Krev není voda, nebo ano?

Dara a Nick dříve bývaly více než jen sestry, byly to nejlepší kamarádky na život a na smrt. Jenže teď se všechno změnilo, lépe řečeno ta dopravní nehoda to všechno změnila. Od té tragické události, kdy jedna z dívek málem přišla o život, uplynulo jen pět měsíců, i když Nicole to připadá jako celá věčnost. Má svou sestřičku vážně ráda a o to víc ji trápí, že se s ní její spřízněná duše vůbec nebaví.  Aby toho nebylo málo, jejich rodiče se rozvádějí, otec si totiž našel mladou přítelkyni. Jejich maminka je zdrcená a v celém domě panuje ponurá atmosféra.

Děvče se snaží, seč může znovu zapadnout do kolektivu i do dříve tolik normální životní rutiny. Avšak normálnost jako by odplavil čas někam daleko pryč, všude kam se podívá, na ní vyskakují dávno zapomenuté vzpomínky z dětství. Připomínají ji život, který ztratila a jenž možná nikdy nezíská zpět. I když jediné po čem ve skutečnosti touží je usmířit se se svou sestrou, jejíž blízkost teď neskutečně postrádá. 

Ty ses koupala nahá, Nicole?“

 Existuje spousta věcí, které od svého otce nikdy nechcete slyšet. Klystýr. Orgasmus. Zklamala jsi mě. Koupat se nahá je na tomhle seznamu taky pěkně vysoko, hlavně když vás právě ve tři ráno vytáhli z policejní stanice v erárních kalhotách a mikině, které předtím nejspíš patřily nějakému bezdomovci nebo sériovému vrahovi, protože vaše vlastní oblečení a taky tašku, občanku a peníze vám někdo ukradl od bazénu.

 „Byla to jen sranda,“ bráním se, ale sama vím, jak hloupě to zní. Nechat se polonahá zatknout uprostřed noci, když máte dávno spát, žádná sranda není. Reflektory auta dělí dálnici na pruhy světla a temnoty. Jsem ráda, že tátovi nevidím do tváře.

„Tobě to připadá jako sranda? Tohle bych tedy od tebe nečekal. A ten kluk, ten Mike –“ „Mark.“ „To je fuk. Kolik je mu let?“

Tři vteřiny vám dokáží obrátit život vzhůru nohama!

Lauren Oliver už není pro české čtenářky žádným novým jménem. V naších končinách se proslavila hlavně díky trilogii o zakázané lásce – Delirium, či její pisatelské prvotině Chvíle před koncem, která se dočkala i filmového zpracování. Ovšem ve Zmizelých dívkách autorka trochu mění pole působnosti a pro své fanoušky chystá na první pohled obyčejný příběh ze života, který však nejednou překvapí a to hlavně v samém závěru.

V příběhu se v pravidelném opakovacím sledu střídají pohledy obou sourozenců, díky čemuž se nám čtenářům naskytne kompletní pohled na celou situaci. Vše je navíc okořeněno retrospektivou, čili událostmi, které se staly před a po osudové bouračce. K autentičnosti přispívají i fotografie nebo třeba útržky komentářů a článků z internetu. Zkrátka a dobře, celý děj vás doslova pohltí. 

Norwalkská policie obdržela ve 23:55 hlášení o autonehodě na silnici 101 jižně od motelu Shady Palms. Vozidlo řídila Nicole Warrenová (17). Byla s lehčími zraněními převezena do nemocnice Eastern Memorial. Spolujezdkyně Dara Warrenová (16) neměla v době nehody zapnutý bezpečnostní pás a musela být záchrannou službou převezena na jednotku intenzivní péče. Její stav je nadále kritický. Modlíme se za tebe, Daro.

Taková škoda! Doufám, že se z toho dostane! napsal: mamka27 v 6:04

 bydlím hned vedle tu ránu jsem slyšela o kilometr dál!!! napsal: RoZtOmiLKa27 v 8:04

Tyhle děcka mají pocit, že jsou nesmrtelný. Kdo si proboha nezapíná pás?? Může si za to sama. napsal: markhhammond v 8:05

Chlape, copak nemáš kouska soucitu? Všichni občas děláme kraviny. napsal: trickmatrix v 8:07

Někteří lidi dělají větší kraviny než jiní. napsal: markhhammond v 8:08

Konec dobrý všechno dobré, ale co když je to naopak?

Umně jsou vykresleny i charakterové rysy obou hlavních postav. Obě děvčata jsou totiž odlišná jako den a noc.  Zatímco Nick je klidná mladá dáma, která nerada vyčnívá ze společnosti svých vrstevníků, neholduje alkoholu a ani nemá ráda výrazné líčení. Její sestra je přesným opakem, miláček společnosti, hvězda večírků a diskoték. Každá z nich má navíc trochu odlišný názor na shodnou situaci nebo jednání, což činí knihu o to realističtější, takže vám bude připadat, jako byste se najednou ocitli přímo uprostřed příběhu. 

Jedná se o poměrně zajímavou knížku, kterou přečtete tak říkajíc na posezení. I přes drobné zmatky, které se vyskytly hlavně díky rychlému střídání časových linií, rozhodně patří mezi ty povedenější. Navíc v některých momentech je opravdu těžké knihu odložit. Nicméně i tak se nemůžu ubránit pocitu, že mi tady něco chybělo, možná to bylo tím koncem, který dle mého názoru nastal poměrně náhle a zbytečně rychle. Každopádně já hodnotím 3.5 hvězdičkami z 5 možných a přidávám své doporučení na vskutku originální relaxační četbu!  Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Dolů z okna jsem od té nehody nelezla. Trochu se bojím, že to moje zápěstí nevydrží. Měla jsem ho rozdrcené na padrť, víc jak měsíc jsem ani neudržela vidličku. Poslední metr se musím pustit a seskočit a moje kotníky se nepříjemně ozvou. Ale aspoň jsem slezla dolů vcelku, takže fyzioterapie asi přece jen k něčemu bude. Ani omylem se nehodlám potkat s Nick. Ne potom, co řekla. Nejsem ani trochu jako ona.

Dokonalá Nick. Ta Hodná. Nejsem ani trochu jako ona.

Jako bychom celý život nelezly tajně jedna druhé do pokoje, abychom mohly spát ve stejné posteli, šeptat si o klucích, co se nám líbí, sledovat obrazce, které měsíční světlo vrhalo na strop a rozeznávat v nich různé tvary.

Psí poslání - Podívejte se na svět jinýma očima!

12.03.2017 21:34

W. B. Cameron - Psí poslání

Originální název: A Dog's Purpose
Rok vydání: 2013 (originál vydán 2010)
Počet stran: 274
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Ikar

Věrný druh, je dar seslaný z nebes!

Psi jsou andělé, kteří postrádají křídla. Jednou určitě půjdou do nebe, ale předtím musí splnit své poslání. Teprve, až pochopí opravdovou podstatu života, tak mohou odejít. Proto se rodí, znovu a znovu, aby dělali šťastné ty, jenž nejvíce milují – své lidské přátelé. Jsou tu pro ně v tom dobrém, ale i v tom zlém. Takový pes je přeci ten nejlepší psychoterapeut, co má čtyři tlapky a úžasné heboučký kožíšek, ale především srdíčko, které je vždy ochotné naslouchat a pomoci.

Zlatý retrívr Baile to ve svém prvním životě neměl vůbec jednoduché, sotva se naučil, jak to ve světě chodí, tak ho nečekaně pohltila temnota nicoty. Nyní je však odhodlaný prožít život na plno. Vinou všech vnějších okolností se dostává do rodiny malého chlapce jménem Ethan, s nímž si prochází všemi fázemi jeho života, od dětství přes dospívání, až po mladého vysokoškolského studenta. Pejsek má pocit, že by nemohl být šťastnější, jeho dny se však chvílí ke konci a on je přesvědčen, že své poslání naplnil. Jenže v tom se to stane znova, je zas štěňátko. Fenka jménem Ellie, která musí zachraňovat lidské životy. Nicméně Baile má jen jedno přání, znovu spatřit svého kluka!

Jednoho dne jsem pochopil, že ty teplé, kníkající a zapáchající kuličky, které se hemží kolem mě, jsou bratři a sestra. Dost mě to zklamalo.

 Ačkoliv jsem teprve začínal vnímat nejasné obrysy, hned mi došlo, že to velké, krásné stvoření s dlouhým úžasným jazykem je moje matka. Věděl jsem, že když cítím chlad, někam odešla, ale když se vrátí, je čas k jídlu. V tu chvíli jsem si musel vybojovat místo u cecíku. Otravní sourozenci se mě snažili odstrčit a připravit o můj podíl. Vůbec nechápu, proč jsem se nemohl narodit jako jedináček. K čemu jsou sourozenci dobří? Když mi maminka lízala bříško, abych se mohl vyprázdnit, mžoural jsem na ni a němě ji prosil, aby mne těch otrapů zbavila. Chtěl jsem jí jen pro sebe. 

Dojemný román pro všechny milovníky zvířat!

Mám takový dojem, že příběh ocení spíše milovníci pejsků. Pokud doma nějakého toho chundelatého chlupáče máte, určitě neprohloubíte, pokud si Psí poslání koupíte. Naleznete zde spousty veselých historek, ze života čtyřnohých miláčků, v kterých nesčetněkrát poznáte toho svého a upřímně se těmto „přešlapům“ od plic zasmějete. Naopak smutné okamžiky jsou popisovány velice jemně, jako kdyby se autor bál ranit nitro citlivé dušičky.

Příběh taktéž jemně poukazuje na několik různých možností života zvířete. Od toho šťastného, kdy je mazlíček součástí rodiny, k velkochovům pro peníze, až po aspekt týrání. Čtenářský zážitek je navíc umocněn tím, že se na celou situaci díváme ze psí perspektivy, respektive jeho očima. A tak si všimneme i drobností, které onehdy mi dvojnožci neochvějně přehlížíme jako zcela nepodstatné. 

A pak nastal den, kdy se všechno změnilo. Měli jsme jít na lov, ale Hladovec se dopotácel jen do roury pod mostem, kde si lehl a ztěžka popadal dech.  Jazyk mu přitom vysel z tlamy ven. Než matka odešla, olízla ho, a když jsem k němu přičichl, ani neotevřel oči.

Nad rourou vedla cesta, kdysi jsme vedle ní našli velkého mrtvého ptáka, o kterého jsme se tak dlouho přetahovali, až jsme ho roztrhli. Rychlík ho pak popadl a utekl s ním pryč. Od té chvíle jsme nedbali nebezpečí, že nás někdo odhalí, a běhali podél silnice, jestli neobjevíme zase něco tak báječného. Teď, ale matka ostražitě zvedla hlavu a vzápětí jsme to uslyšeli všichni. Blížilo se auto.

Tentokrát to bylo jiné, neřítilo se jako všechna ostatní. Jelo hrozně pomalu, jako by nás hledalo. 

Knižní klenot, i obstojné filmové zpracování ze života chlupáčků!

Jak sám spisovatel uvádí, kniha je určena hlavně mazlíkům a jejich páníčkům. Velice podrobně je zde rozebrána možnost reinkarnace za účelem dosažení určitého vyššího cíle. Bruce sám uvádí, že měl několikrát pocit, jako by se k němu jeho milovaný kamarád vrátil. Navíc do kin právě teď vtrhla i stejnojmenná filmová adaptace, která se svým dějem velmi výrazně liší od „původní“ knižní předlohy, která ji výrazně převyšuje. Nicméně i film určitě stojí za zhlédnutí.

Přes dvě stě stran čistého textu vám při čtení rychle uteče a vy se ocitnete na samém konci tohoto neobvyklého dobrodružství. Ještě štěstí, že existuje pokračování této nebývale originální duologie nesoucí název Psí cesta, já jen doufám, že bude stejně dobré, jako první díl a neztratí se v jeho stínu. Mně se vypravování o Psech a jejich osudech velice líbilo, dokonce tak moc, že ho ohodnotím plným počtem 5 z 5 hvězdiček!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu  MegaKnihy,  za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Když mě pohladila, celý jsem se zachvěl. Z ničeho nic začal vrtět ocasem, a jakmile mě zvedla do náruče, ohromeně jsem jí olízl tvář. Zasmála se a já se radostně zavrtěl.

Vzápětí k nám, ale přistoupil druhý muž a nesl ochablého Hladovce. Rychle jsem vystřízlivěl a žena si smutně povzdechla. Pak s ním zamířili do dodávky, kde ho ukázali matce a Rychlíkovi, kteří už byli zavření v kovové kleci, a nechali je, aby si ho očichali. Do suchého prašného listí, z něj stoupal pach smrti, jenž se mi vryl hluboko do paměti.

Všichni jsme opatrně přičichli k mrtvému bratrovi a já pochopil, že lidé chtěli, abychom věděli, co se mu stalo. Chvíli smutně a tiše stáli, na rozdíl od nás nevěděli, že Hladovec byl od narození vážně nemocný a jeho dny byly sečteny.

Čáry života - Když se osudem obdarovaní vzbouří!

09.03.2017 21:14

Veronica Rothová - Čáry života

Originální název: Carve The Mark
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2017)
Počet stran: 424
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Osudem předurčení se setkají!

Cyra a Akos jsou dva odlišní lidé, kteří spolu na první pohled nemají vůbec nic společného. Zatímco mladá dívka je sestrou panovníka rodu Šotetů, který je pro zbytek vesmírného společenství spíše trnem v oku. Chlapec oplývá mírumilovnou povahou, za svou rodinu by dal ruku do ohně, ctí tradice a se svým životem, je více než spokojený. Dva mladí lidé, nacházející se v galaxii, kterou protíná Proudnice.  Odlišní jako noc a den, přesto však mají něco společného, jsou to nositelé osudu. Právě osud, vskutku výjimečný jev, je jejich prokletím a požehnáním zároveň.

Ve vesmíru plném různorodých planet má každý zvláštní dar. Většina své nadání využívá jen v tom nejlepším světle. Jen dvě nevinné duše jsou kvůli svým schopnostem zneužívány. Cyra Novaek působí svým dotekem nesnesitelnou bolest, Tento neblahý jev velmi hraje do karet jejímu tyranskému bratrovi, který si s její pomocí chce uzurpovat vládu nad celičkým vesmírným společenstvím. Jediný, kdo má pro dívčinu pochopení je Thuvhesan Akos, jeho dotek ji totiž dokáže proudových stínů bolesti zbavit. Jenže dokáží se oni dva, někdejší nepřátele spojit a bojovat, nejen o vlastní život, ale i o záchranu celé lidské generace?

„Cyro,“ řekl Ryzek. Na tvářích se mu pořád leskly slzy. „Takhle je to spravedlivé. Je fér, abychom se o tohle břímě dělili.“

 Znovu ke mně natáhl ruku. Něco hluboko ve mně zahořelo. Když se jeho dlaň dotkla mé tváře, rozběhly se mi pod kůží inkoustově černé žilky jako brouci se spoustou nožiček, jako temné pavučiny. Pohybovaly se, lezly mi po ramenou, pálily v obličeji. A bolely.

Zakřičela jsem tak hlasitě, jak jsem ještě nikdy v životě nekřičela, a Ryzkův hlas se ke mně přidal, křičeli jsme ve skoro harmonickém souzvuku. Černé žíly mi působily bolest; temnota byla bolest a já byla celá jenom z ní, byla jsem bolest sama.

Odtrhnul ode mne ruku, ale ty stíny pod kůží i bolest pokračovaly. To byl můj dar proudu, vyvolaný příliš brzy.

Matka přiběhla do mého pokoje, na sobě halenu zapnutou jenom napůl a tvář celou mokrou, protože si ji nestačila osušit. Spatřila šedé šmouhy pod mou kůží, rychle ke mně přistoupila a na okamžik mi položila ruce na ramena, ale hned je zase odtrhla a tiše sykla. Taky tu bolest cítila. Znovu jsem zaječela a zatínala jsem nehty do těch černých pavučin pod kůží.

Velkolepé universum se svým vlastním jazykem a zvyky!

Veronica Roth, autorka bestsellerové série Divergence přichází nyní ve zcela novém světle. Rozhodla se pro nepatrnou změnu žánru a tak místo klasické dystopie sepsala dech beroucí intergalaktickou Sci-fi. Vytvořila úplně nový svět, z kterého tak trochu dýchá námět Hvězdných válek a pradávné bojovné Sparty. Nicméně při troše štěstí objevíte rovněž skryté podobnosti s neméně populárním kultovním hitem Her o trůny, s vlastním jazykem a pojmy. Zkrátka jako kdyby spisovatelka připravila literární koktejl, do kterého přidala tak trochu od každého významného díla, promíchala a stvořila něco jedinečného.

K jedinečnosti nemalou mírou přispívají i postavy a to nejen ty pilotní. Na rozdíl od mnohých obdobných knih zde totiž nenajdeme striktní rozlišování na dobro a zlo, černou a bílou. Kdepak, nikdy si nemůžete být jistí, zda váš hrdina „kope“ za dobrou nebo špatnou stranu. Každý v sobě totiž skrývá něco z obojího a ani ten největší hrdina není každým coulem dokonalý, všichni totiž mají ve skříni schovaného nějakého toho kostlivce. 

„Já neumím…“ začal Eijeh. „Nevím, jak vyvolat vize. Nejsem…“ A pak se Akos s rozběhem vrhnul na mého bratra. Byl moc malý na to, aby Ryzka srazil k zemi, jenže ho zaskočil a Ryzek zavrávoral. Akos se napřáhnul rukou, aby ho uhodil, hlupák, pomyslela jsem si, ale Ryzek na něj byl moc rychlý. Vykopl nohou a zasáhl Akose do žaludku. Pak se narovnal. Popadl Akose za vlasy, donutil ho zvednout hlavu a pak ho říznul podél čelisti od ucha až po bradu. Akos řval bolestí.

Tohle byl jeden z Ryzkových oblíbených způsobů, jak někoho poranit. Když chtěl, aby někomu jako památka na jejich setkání zůstala jizva, uděal to tak, aby byla vždycky vidět. Aby zůstala nezapomenutelná. „Prosím!“ vyjekl Eijeh. „Prosím, já opravdu nevím, jak udělat to, co po mně chcete. Prosím, neubližujte mu. Neubližujte ani mně, prosím.“

Ryzek se zlostně zadíval na Akose, který se držel za tvář, a po krku mu stékala krev. „Tohleto, prosím‘, to je nějaké thuvheské slovo, které neznám,“ zavrčel potom.

Příběh, který se vám jednoduše dostane pod kůži!

Pokud bych měla své dojmy sesumírovat, vyjádřila bych se asi takto. Zatímco v prvních chvílích čtení jsem měla sto chutí prohodit svou čtečku oknem, jelikož mi vůbec nic nedávalo smysl, všechny ty divné názvy a reálie se mi pletly do hromady. Tak jakmile jsem se přehoupla přes prvních deset kapitol, najednou všechno začalo zapadat do sebe a já se od čtení nemohla odtrhnout. Pokud se mi naskytla chvilka volna, okamžitě jsem sahala po příběhu, lačná pokračování.

Čáry Života vás ve všech ohledech překvapí a nakonec si je buď zamilujete, nebo je budete přímo nesnášet. Přečíst si je ovšem musíte! Za sebe hodnotím velmi kladně 4 z 5 hvězdiček, protože plný počet si chci uschovat pro další díl. Doufám, že završení této plánované duologie  bude více než epické! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Kluzák se s nimi vznesl a vystřelil kupředu, takže se svalili jeden na druhého. Eijeh se rozesmál a odstrčil od sebe Akose.

V dálce před nimi se mihotala světla Hessy. Město se rozkládalo na úbočích kopce, vojenská základna na jeho úpatí, chrám na samotném vrcholku a všechno ostatní mezi nimi. Chrám, kam měli namířeno, byl velkou kamennou stavbou s klenbou tvořenou stovkami tabulí z barevného skla.

Když na něj posvítilo slunce, rozzářil se vrcholek Hessy jako oranžový květ. Jenže to se stávalo jen zřídka.

Kluzák stoupal nad úbočím kopce, nad střechami kamenné Hessy, města stejně starého jako planeta jejich národa Thuvhe, jak ji nazývali všichni kromě jejich nepřátel, protože to slovo bylo tak kluzké, že by si na něm mimozemci zauzlovali jazyk. Půlka úzkých domů mizela pod závějemi. Skoro všechny už byly prázdné. Dnes v noci budou všichni v chrámu.

„Viděla jsi dneska něco zajímavého?“ zeptal se otec matky, když se s kluzákem vyhýbal zvlášť vysokému větroměru, který vyčníval nad střechami. Točil se kolem dokola.

Ve tvých očích - Za chyby se tvrdě platí!

26.02.2017 17:30

Nicholas Sparks - Ve tvých ocích

Originální název: See Me
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2015)
Počet stran: 456
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Ikar

Lásku lze najít opravdu všude!

Colin a Maria jsou odlišní asi jako nebe a dudy. Ona je svědomitá, ambiciózní mladá žena. Pracuje v advokátní kanceláři a svému početnému příbuzenstvu dělá jen radost. On je doslova magnetem na problémy. Kvůli své přílišné agresivitě se dostal několikrát za mříže. Pohádal se s rodiči a nyní je v podmínce, jakmile by něco provedl, čeká ho okamžité vězení.  Teď je však odhodlaný změnit svůj život k lepšímu. Odstěhoval se ke svému nejlepšímu příteli, nastoupil na vysokou, sehnal si práci. Tvrdě cvičí a sní, že se jednoho dne stane učitelem. No a právě cestou z práce jednoho bouřlivého večera potká Mariu, která se zoufale potýká s výměnou pneumatiky.

Počáteční známost rychle přeroste v něco víc a tak nehledě na různorodé předsudky k sobě dvě mladé duše najdou cestu. Události by nabraly téměř pohádkový konec, kdyby se nevynořily Mariny temné stíny minulosti. Týkají se případu, který měla coby státní zástupce na starost, případu, který skončil tragickou smrtí mladé dívky. Někdo zřejmě ani poletech nezapomněl, náhle totiž začnou mladé právničce chodit výhružné dopisy a podivuhodné dárky. Někdo ji sleduje a pokud tomu všemu hodně rychle nepřijde na kloub, tak se to může zvrtnout v tragédii!

Byl blízko, hodně blízko, ale musel zůstat trpělivý.  Dlouze se nadechl a zatajil dech, než opět vydechl. Viděl studenty s batohy na ramenou kráčející po cestičkách na přednášky, i když v tuhle denní dobu byly v přesile jejich spolužáci, kteří se chystali na víkend.  Skupinky po třech, či čtyřech postávaly porůznu v kampusu, studenti si povídali a popíjeli z lahví na vodu, i když měl podezření, že v nich mají alkohol, dvojice mladíků si házela létajícím talířem, zatímco jejich přítelkyně si povídaly opodál. Nějaký mladý muž se hádal s mladou ženou. Byla celá rudá a přítele od sebe odstrkovala. Usmál se a oceňoval, že na rozdíl od něj dívka nemusela skrývat své pocity. 

Romantické čtení? Ne, mrazivě napínavý Thriller!

Nicholas Sparks, stejně jako jeho kolegyně Jojo Moyesová jsou mezi ženským čtenářským publikem vcelku známými osobnostmi. Dokonale totiž umějí zahrát na citlivé srdíčko něžného pohlaví. Se špetkou humoru, lásky a nehynoucí naděje totiž naprosto bravurně naleznou tu správnou pocitovou strunu. Jeho romány byly dokonce nesčetněkrát zfilmované a tak není divu, že jakákoliv jeho kniha okamžitě získá nálepku „Světový bestseler“.

Osobně jsem od autora ještě nic nečetla, ani jsem to v plánu neměla. Nicméně když mi přišla nabídka od Martinus.cz ke zrecenzování jeho žhavé novinky Ve tvých očích, tak jsem si řekla, proč ne. A musím přiznat, že mě kniha neuvěřitelně překvapila, pod rouškou romantiky se totiž skrývá vcelku obstojný thriller, u kterého se v žádném případě nebudete ani chvilinku nudit. Navíc příběh v sobě neobsahuje nic smyšleného, naopak popisuje realitu bez příkras, na rozdíl od mnohé fantaskní literatury. 

Felix se stal členem obchodní komory i Rotary klubu a každou neděli chodil s manželkou na mši do kostele  St. Mary, kde také sloužil jako jáhen. Carmen představovala trochu záhadu. Zjistil o ní pouze to, že stále radši mluví španělsky než anglicky a stejně jako její manžel je pyšná na dceru Mariu, jenž jako první z rodiny vystudovala vysokou školu. A co se Marii týče… Ve Wilmingtonu ji ještě neviděl. Odjela na právnickou konferenci, avšak znal ji ze všech nejlépe. Když ještě žila v Charlotte, vídal ji často. Mluvil s ní, pokusil se jí přesvědčit, že se mýlí a nakonec kvůli ní trpěl, jak by nikdo trpět neměl a za to, co udělala, ji nenáviděl. 

Sparks je zkrátka autor, kterého si nelze nezamilovat!

Hlavní hrdinové jsou osobití a prostě sví, zatímco Maria oplývá rozumností, sympatií a neskonalou touhou udělat vše správně. Tak Colin je přesně ten typ mužského hrdiny, kterého by každá z nás brala všema deseti, ochranitelský, milý, šarmantní, no prostě rozený džentlmen.  Navíc hlavní hrdinka je právnička, což mně velmi lichotí, vzhledem k tomu, že  studuji stéjný obor.

Kniha mě velice potěšila, párkrát jsem se u ní od plic zasmála. Za mě rozhodně palec nahoru a doporučení pro vás. Určitě si zaznamenejte autorovo jméno, protože jeho tvorba by vám zkrátka neměla uniknout. Za sebe dávám knize 5 z 5 hvězdiček a těším se na další jeho díla! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Polovina hostů se snažila vystřízlivět po propitém a druhá půlka – nepochybně ti, co předtím slíbili, že budou řídit -  také střízlivěla, protože byla opilá jen o něco méně. Na takovém místě by se mohli snadno dostat do maléru, takže když odbočil na štěrkové parkoviště, napůl čekal, že Evan bude pokračovat ve svém priusu dál. Evan musel ovšem také předpokládat, že Colinův vzhled by mohl jinde způsobit potíže. Jen proto do takového zařízení vkročil, zvlášť v tuhle dobu.  Mezi místní osazenstvo se v růžové košili, ponožkách s kosočtvercovým vzorem, kožených mokasínech s pečlivě učesanou pěšinkou v blonďatých vlasech zrovna nehodil. 

 

Siréna - Pojď blíž nešťastníku, vstříc své smrti!

13.02.2017 13:48

Kiera Cassová - Siréna 

Originální název: The Siren 
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2009)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Zláká tě mocný Sirénin hlas!

Sirény, mýtické bytosti s božským vzhledem a jedovatým hlasem. Právě jejich zpěv vlákal mnoho námořníků do skalistých mělkých vod, kde našli svojí hrůzostrašnou smrt. Jsou oddanými služebnicemi Oceánu, jemuž slouží po dobu sto let, pak je jejich věrné úsilí vykoupené svobodou. Žijí v lidském světě, hodně cestují, užívají si své nesmrtelnosti, až do doby kdy je jejich tvůrce povolá zpět do svých vod, aby pomocí svého medového hlásku usmrtili nevinné pro to, aby ostatní mohli žít. Jedna smrt totiž vykoupí tisíce dalších životů.

Devatenáctileté Kahlen bylo předurčeno zemřít v temných, ledových hlubinách, avšak její odhodlání žít ji zachránilo krk. Nyní musí být věrná tomu, kdo ji spasil. Ze své dlouhé šichty už má téměř vše odbité, zbývá jí ani ne dvacet let a pak si bude moci dělat, co chce. Nyní však musí lákat ostatní nešťastníky do slané propasti, aby splatila svůj dluh. Po zbytek dnů si může dělat, co chce, nesmí však zapomenout držet jazyk za zuby, jediná hláska by totiž mohla člověka zabít. No a taktéž je jí přísně zakázáno zamilovat se. 

Vycházet v tomhle stavu z kajuty by nejspíš nebyl nejlepší nápad, a tak jsem se ještě víc stočila do klubíčka, abych odolala nutkání vstát a vydat se ven. Matka se otočila a zase jsme se střetly očima. „Cítila bych se lépe, kdybys šla se mnou,“ usmála se na mě. A to byla poslední slova, která jsem od ní slyšela.

Uvědomila jsem si, že vstávám a jdu k ní, přestože jsem už otevírala pusu, abych se ohradila. Tentokrát ale nešlo o pouhou poslušnost. Něco mě nutilo, abych vyšla na horní palubu. Abych byla blíž té písni. Kdybych tehdy neopustila kajutu, zřejmě bych tam dole zůstala uvězněná a loď by se potopila i se mnou. Pak bych se asi připojila k celé rodině, v nebi, v pekle nebo možná nikde, pokud jsou to všechno jenom výmysly. Ale to se nestalo.

Láska i hory přenáší, je však silnější než samotný Oceán?

Jenže vše se jako mávnutím kouzelného proutku změní ve chvíli, kdy se seznámí s Akimlim. Vždy milým a usměvavým klukem z Kalifornie, kterého zdá se nezaráží ani fakt, že je němá. A tak mezi nimi hodně rychle vznikne pouto, které je silnější, než jen pouhé přátelství. Avšak Kal je Siréna a ty patří jen jednomu pánovi – Oceánu, svému zachránci a otci. Nesmí chovat city k lidské bytosti. No, ale jak ošálit své vlastní srdce?

Kiera Cassová, autorka jenž si získala srdce nespočtu dívek po celém světě, díky princeznovské sérii Selekce, přichází se zbrusu novým příběhem. Na povrch nechává vyvstat pradávné mýty a legendy, aby z nich stvořila další literární skvost, který si prostě nejde nemít rád. A samozřejmě by to nebyla naše oblíbená spisovatelka, kdy svou knihu neozdobila přenádhernou obálkou.  

Vzápětí jsem uviděla, jak se můj mladší bratr snaží chytat kapky deště do dlaní. Vypadal jako divoká kočka, která chvátí drápy syrové maso. Někdo vedle něj se pokusil o totéž a začali se společně prát o vodu z nebe. Ustoupila jsem trochu zpět a rozhlížela se po druhém bratrovi. Vůbec se mi ho nepodařilo najít. Zmizel v davu a hnal se s ním k zábradlí. Byl pryč dřív, než jsem stačila pochopit, čeho jsem tu svědkem.

A  pak jsem uviděla rodiče. Opřeli se o  zábradlí a  skočili z paluby do moře, jako by dělali něco naprosto přirozeného. Drželi se při tom za ruce a usmívali se. Zaječela jsem. Co se to děje? Svět se zbláznil!

 Vtom se mi k uchu doneslo pár tónů. A jak píseň pokračovala, svěsila jsem klidně ruce a všechen strach a obavy mizely. Sílil ve  mně pocit, že mi bude líp, když mě přestane bičovat déšť, skočím do vody a nechám se místo toho obejmout vlnami. Moře teď působilo něžně, potřebovala jsem si jeho vodou naplnit plíce, srdce, celé tělo.

Sladký příběh s přenádherným koncem si okamžitě oblíbíte!

Zkrátka a dobře, Siréna je knížka, kterou si jednoduše musíte přečíst. Pominu-li to, že je napsána nesmírně poutavě a tak jen otáčíte a otáčíte stránku za stránkou, protože se od čtení zkrátka nemůžete odtrhnout. Tak i samotné postavy jsou jednoduše kouzelné, v každé se totiž skrývá špetka osobitosti a jedinečného šarmu, díky kterému si je prostě zamilujete. I když by se místy mohlo zdát, že jde o jednoduší zápletku, u které tak trochu tušíte, kam se asi bude ubírat, tak se stejně přistihnete při tom, jak držíte svým pilotním postavám palce na rukou, či dokonce i na nohou, aby se dobraly ke svému šťastně až na věky. 

Pokud patříte mezi příznivce Kiery, tak byste si tuto žhavou novinku rozhodně neměli nechat ujít. Nebo víte co, prostě si ji přečtěte všichni, jsem si jistá, že se vám bude líbit. Jedná se totiž o krásné relaxační čtení, které vás příjemně pohladí po duši, i když zrovna nejste dvakrát romanticky naladěné osůbky. Za sebe krom doporučení přidávám i nejvyšší ohodnocení 5 z 5 hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

„A čím se Oceán živí?“ špitla jsem. Marilyn stočila pohled k potápějící se lodi a já se tam taky podívala. Téměř všechny hlasy už ztichly.

 Ach ne! „Je to naše povinnost a brzy i tvoje. Když mu věnuješ svůj čas, on ti daruje život. Po celých sto let nezestárneš ani o den, nikdy nebudeš nemocná, ani se nemůžeš zranit. Až se tvůj čas naplní, získáš zpátky svůj hlas a hlavně svobodu! Pak začneš žít svobodný život.“

„Já… promiň,“ koktala jsem. „Nerozumím tomu.“ Dívky za ní se usmívaly, ale měly smutné oči. „Jistě. Teď tomu nemůžeš rozumět,“ odvětila Marilyn. „Žádná z nás to na začátku nechápala, ale to přijde, uvidíš.“ Pohladila mě po zmáčených vlasech a mně to připadalo, že už mě bere jako jednu z nich.

P.S. Stále tě miluju - Láska někdy opravdu mate!

23.12.2016 22:57

Jenny Hannová - P.S. Stále tě.. 

Originální název: P.S. I Still..
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 296
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Když vám osud dá druhou šanci!

Lara Jean opravdu nečekala, že by z té kalamity s rozeslanými dopisy mohlo vzejít něco dobrého. Lara se tak přičiněním samotného osudu dostane do trapné hry plné předstírání vztahu s třídním krasavcem Petrem Karvinským. Nicméně ani v nejmenším neočekávala, že by se do něj mohla doopravdy zamilovat, nebo co víc, že by on její náklonost opětoval. Rozhodně ne potom, co se právě rozešel s tou nejhezčí holkou ve třídě, s Geneive. Avšak Peter o Laru opravdu stojí, dokonce tak moc, že je ochoten ji ochraňovat před celím světem. Je úžasně vtipný, charizmatický, no zkrátka dokonalý a tak jejich přátelství brzy přeroste v něco víc. První pusu, rande a příjemné společné chvilky. Život už zkrátka nemůže být lepší.

 Jenže se najednou odněkud z minulosti vynoří jejich dávno zapomenutý spolužák John Ambrose McClaren ke kterému shodou okolností dívka také kdysi něco cítila. Zprvu nevinné dopisování si se postupem času vyhrbuje stále ve složitější změť vztahů a zdá se, že Peter už není jediný mladý muž, který usiluje o srdce středoškolačky. Jenže dokáže milovat oba dva na ráz, najde pro ně místo ve své duši a srdíčku. Anebo si nakonec bude muset vybrat jen jednoho z nich?

Milý Petere, 

chybíš mi. Je to jen pět dní, ale mně se po Tobě stýská, jako by to bylo pět let. Možná proto, že nevím, jestli je prostě konec, jestli spolu ještě někdy vůbec promluvíme. Teda, jsem si jistá, že se pozdravíme na chemii nebo na chodbě ve škole, ale bude to ještě někdy takové, jaké to bylo dřív? Jsem z toho smutná. Měla jsem pocit, že Tobě můžu říct cokoli. Myslím, že tys měl taky takový pocit. Aspoň v to doufám.

A tak Ti prostě všechno řeknu teď, dokud mám odvahu. To, co se mezi námi stalo v té vířivce, mě vyděsilo. Vím, že pro Tebe to byl jen další den v životě Petera Kavinského, ale pro mě to znamenalo mnohem víc, a to mi nahnalo strach. Nejen to, co o tom lidé říkali, co říkali o mně, ale to, že se to vůbec stalo. Jak snadné to bylo a jak moc se mi to líbilo. Vyděsilo mě to a já si to vybila na Tobě a za to se strašně moc omlouvám.

Druhý díl oblíbeného dívčího románu, který si zamilujte!

Poté co jsem před relativně krátkou dobou dočetla první díl série s názvem Všem klukům, které jsem milovala, hlodala ve mne zvědavost, jak se příběhy našich hrdinů budou vyvíjet dál. Hlavně tem opravdu otevřený konec mě opravdu neskutečně naštval, to přeci autorka nemůže myslet vážně, takto si pohrávat se smyslovým ustrojím čtenářů a hrát jim na city.

Celé pokračování se stejně jako pilotní kniha odvíjí od událostí každodenního života, které se mohou stejně dobře přihodit komukoliv z nás. Drobné zvraty v ději navíc dodávají celku trochu většího spádu a akčnosti. Knížku přečtete s hravostí během pár hodin, ale zanechá ve vás neuvěřitelně sladký pocit a ten je podmíněn nejen tím, že hrdinka pořád peče nějaké dobroty. 

Kitty už od rána v jednom kuse kňourá a mám podezření, že Margot i táta mají malou novoroční kocovinu. A já? Já mám v očích srdíčka a v kapse kabátu dopis, který mi snad vypálí díru do hrudi.

Když se obouváme, Kitty se ještě na poslední chvíli snaží vykroutit z povinnosti jít na návštěvu k tetě Carrie a strejdovi Victorovi v hanboku. „Koukněte na ty rukávy! Jsou mi jen tříčtvrteční!“

 „Takové být mají,“ prohlásí nepřesvědčivě taťka. Kitty ukáže na mě a Margot. „Tak jak to, že jim jsou akorát?“ Babička nám hanboky koupila, když byla posledně v Koreji. Margotin hanbok se skládá ze žlutého kabátku a jasně zelené sukně. Můj má zářivě růžovou sukni a slonovinově bílý kabátek s dlouhou růžovou mašlí s vyšitými kytičkami vepředu. Sukně je objemná, nadýchaná jako zvon a dlouhá až na zem. Kitty ale její sukně sahá jen ke kotníkům.

Sympatická hrdinka a nenáročný příběh, to je to pravé!

Donesly se ke mně nějaké zvěsti o tom, že Jenny Hannová má v plánu vydat poslední díl, jenž nese v originálu název Always and Forever, Lara Jean, na který se už teď nesmírně těším, ačkoliv již v této knize můžeme najít některé náznaky toho, kam by se tahle „romance“ mohla postupně ubírat. Nicméně i tak, kdo z nás by si pro jednou nechtěl přečíst něco příjemného s okouzlujícím šťastným koncem, který přímo vystupuje z knihy?

Za mě dostává P. S. Stále tě miluju 4 z 5 hvězdiček, protože tu jednu si uschovám do zásoby pro již zmíněný „Happy End“. Já jen doufám, že se ho dočkám brzy, nesnáším totiž protahování a zdlouhavé čekání! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

O Joshovi jsem se celou dobu ani nezmínila, vzhledem k tomu, co se mezi námi stalo. Margot mi sice odpustila, ale nemá cenu otevírat staré rány. Takže jsem jí posledních pár dní jen poskytovala tichou podporu a doufala, že to bude stačit. Margot ale už za necelý týden odlétá zpátky do Skotska. Nepřijde mi správné, aby odjela a už si s Joshem nepromluvila. Byli jsme přece tak dlouho kamarádi, všichni tři. Vím, že já a Josh to mezi sebou urovnáme, protože bydlíme vedle sebe, a když se s někým vídáte tak často, prostě se usmíříte. Všechno se napraví skoro samo od sebe. Ale pro Margot a Joshe to takhle fungovat nebude, když je Margot tak daleko. Pokud si o tom nepromluví hned, ta jizva bude jen čím dál hlubší a nakonec zakrní, takže budou jako dva cizí lidi, co se nikdy nemilovali. A to je hodně smutná myšlenka

 

Všechny články