Recenze

Láska mezi písmenky - Zamilovanost dokáže divy!

26.08.2017 22:35

Jodi Picoultová.. - Láska mezi písmenky 

Originální název: Off the Page
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2015)
Počet stran: 349
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Bylo nebylo, ale asi spíše bylo!

Deliah je vcelku nevýrazná šestnáctiletá středoškolačka, která mnohem radši tráví svůj čas s nosem zabořeným v knize nežli ve společnosti svých spolužáků. Možná právě díky její neskonalé lásce ke knihám se ji podaří opravdový zázrak. Vzkřísí jednu z pilotních postav pohádkového příběhu „Mezi řádky“. Díky jejímu přání přichází do našeho světa krásný princ Oliver, naopak na jeho místo ve dvojrozměrné dimenzi nastupuje Edgar, syn spisovatelky, která pohádku stvořila. Oba chlapci se musí potýkat s nástrahami jejich nových životů. Zatímco Oliver se musí naučit být správným americkým středoškolákem, Edgar je vystavěn roli hrdiny a zachránce.

Nicméně všechno není tak růžové, jak se zdá. Knížka totiž začíná mít dost změn, které v ní oba chlapci provedli a snaží se vrátit zpátky k starému dobrému šťastně až na věky. Nicméně tento návrat může mít daleko hlubší důsledky, než se na první pohled zdá. Hoši se tak musí pustit do boje s časem a rozložit si své priority, zvítězí pravá láska, či předepsaný konec? 

Neberte si to osobně. Vůbec netvrdím, že nejste důležití. Jakmile jste se pustili do čtení, probudili jste svou představivostí celý příběh.

 Opravdu v lese spadne strom, když jeho pád nikdo neslyší? Opravdu žije postava v knížce, kterou nikdo nečte? Když očima hltáte řádky a příběh se vám přehrává v hlavě, postavy se dají do pohybu, promlouvají k vám a ožívají.

Komu příběh vlastně patří? Spisovateli, který jej vytvořil? Postavám, které ho rozvíjejí? Nebo snad vám, čtenářům, kteří mu vdechnete život?

 Možná jeden nemůže existovat bez ostatních.

 Možná že bez téhle kouzelné trojice by příběh byl jen prázdnými slovy na papíře.

Láska i hory přenáší, je tomu opravdu tak? 

Lásku mezi písmenky společně napsaly dvě ženy, a to sice matka s dcerou. Možná je zezačátku také dobré připomenout, že se jedná o druhý díl série, ten první „Mezi řádky“ u nás zatím nevyšel. Avšak nevěšte hlavu, jelikož jeho vydání se chystá u nakladatelství CooBoo. Pokud jste tedy výše zmíněnou úvodní knihu nečetli nezoufejte, děj se dá lehce pochopit i bez toho. Navíc v prvních pár kapitolách nás autorky stručně seznámí s událostmi, které „Lásce mezi písmenky předcházely“.

Asi vám nemusím říkat, že si při čtení velice rychle uvědomíte, kam se to celé budu asi tak ubírat. Není divu, přeci jen jde o pohádkový konec, a tak je happy end více než žádoucí. Ovšem i přesto vás příběh okouzlí, je totiž neuvěřitelně miloučký. Navíc hrdinové jsou milý a v žádném případě se nejedná o černobílý kontrast. Třešničku na dortu mají na svědomí zajímavé filozofické pasáže, které celý děj skvěle doplňují. 

Na Olivera jsem čekala celý život, takže byste řekli, že další čtvrthodina navíc mě nevytrhne. Jenže během téhle čtvrthodiny je Oliver poprvé sám a bez dohledu v autobuse. V autobuse, který je plný těch nejbezcitnějších, nejzlomyslnějších a nejzákeřnějších stvoření na světě -  středoškoláků.

Chodit na střední je jako se každé ráno vzbudit a vší silou narážet čelem do stejné cihlové zdi. Každý den jste svědkem Darwinovy teorie o přežití nejsilnějších v praxi -  evoluční výhody, jako dokonale bílé zuby, pevná prsa nebo třeba fotbalový dres, je to jediné, co vás může zachránit před tyrany, kteří se živí strachem vyděšených prváků. V takových chvílích vypadají přinejmenším třikrát větší, než doopravdy jsou, a prváci si po setkání s nimi připadají jako nicky. Po letech strávených ve škole už vím, jak na sebe nepoutat pozornost. Máte pak větší šanci, že vás nechají být.

Jenže Oliver nic z toho neví. Až doteď byl vždycky středem pozornosti.

Každý občas potřebuje nějaký ten životní zázrak!

Důležitou roli tu hraje především fantasie, ta je při čtení přímo nepostradatelná. Bez ní si asi jen těžko představíte plochý svět, mezery mezi stránkami, které je nutno přeskočit, či portál z copyrightu. Jen je trochu škoda, že se většinou pohybujeme právě v „papírové“ respektive pohádkové dimenzi, namísto té naší. Myslím si, že Jodi by mohla celému příběhu dodat více šťávy, ale bohužel se tak nestalo.

Co na to říci? Spisovatelky nám předhazují krásné, miloučké a úsměvné čtivo. Pokud máte mladší sourozence, pořiďte jim jeden exemplář, pokud chcete po knize sáhnout sami, tak vězte, že se jedná o skvělý relax na jedno (ideálně letní) odpoledne. Mně se tohle dobrodružství vážně líbilo, dost jsem se u něj nasmála a pobavila. Hodnotím 3.7 z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Obleču se, vyčistím si zuby a zamířím dolů po točitých schodech. Přemýšlím, odkud se line ta božská vůně, která zaplavila celý zámek. Nakonec zjistím, že za ni může královna Maureen. Má na sobě stříbrný superoblek a ruce, až po zápěstí ozdobené platinovými náramky, má zabořené v míse těsta.

„Dobré ráno, Edgare!“ pozdraví mě a vesele se usměje. „Jak se ti spalo?“

 „Dobře, dokud neletěl kolem ten drak“

 „Máš pravdu, vážně vstává brzo,“ zamyslí se. „Časem si zvykneš.“

Vezmu si z pekáče ještě teplý koláč a souhlasně zamručím. Maureen zaváhá a váhavě se usměje. „Říkala jsem si... Nevadilo by, kdybych přišla na zkoušku, až dopeču? Nikdo si nás nepřečetl už několik týdnů... tak by snad nevadilo, kdybych strávila ještě hodinu tady nad čokoládovými taštičkami?“

Neodpovím hned a Maureen si začne pomalu otírat ruce do utěrky.

Tichá modlitba - Když nezbývá více, než doufat!

24.08.2017 14:41

Angela Marsonsová - Tichá modlitba 

Originální název: Lost Girls
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2015)
Počet stran: 424
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knižní klub

Když se to nejhorší stane skutečností!

Dvě nejlepší kamarádky Amy a Charlie se beze stopy ztratily hned po své pravidelné hodině plavání. Jak je to ovšem možné? Sportovní areál se nachází v lidnaté čtvrti a dívčiny sem docházely naprosto pravidelně, celý objekt byl navíc střežen kamerovým systémem. Tak, kde se stala chyba? Proč se mamince jedné z holčiček porouchalo auto těšně před tím, než dívkám skončila plavecká lekce? A co májí obě rodiny společného? Kam se mohly podít dvě dívenky ve věku devíti let, naprosto sami a bez dozoru?

Vystrašení rodiče okamžitě kontaktují místní policii, bojí se totiž nejhoršího. Naneštěstí se noční můry opravdu vyplní ve chvíli, kdy ztrápené manželské páry dostanou nelítostnou textovou zprávu – jejich děti byly uneseny, zatím jsou obě na živu, avšak domů se vrátí pouze jedna z nich. V rodinách nastane panika, rozhořčení a beznaděj. K případu je na žádost jedné z matek povolaná vyšetřovatelka Kim Stoneová, ona a její tým musí sehrát zoufalou bitvu s časem, aby dostala obě kamarádky živé a zdravé do bezpečí. 

Únor 2014
 
Výkřik Emily Billinghamové zanikl v dlani, která zakrývala ústa. Tenké silné prsty bolestivě tiskly spodní čelist. Škubla dozadu hlavou, aby se neznámému vytrhla. Temenem však narazila na něco tvrdého, na žebra. „Nech toho, ty blbá malá čubko,“ zavrčel a dál ji vlekl dozadu. Bušení v uších téměř přehlušilo jeho slova. Vnímala, jak prudce tluče srdce. Kus hadru zavázaného přes oči znemožňoval vidět okolí, ale pod nohama cítila štěrk. Každým krokem se vzdalovala od Suzie. 
 
Emily se znovu vzepřela. Pomocí nadloktí se pokusila od něj odstrčit, přitáhl si ji však ještě pevněji k tělu. Snažila se vymanit z jeho sevření, ale jen víc zatnul paže. Nechtěla s ním jít. Musí se osvobodit. Musí najít pomoc. Táta by věděl co dělat. Táta by je zachránil obě. Uslyšela zaskřípání dveří od auta. Ach ne, zase ta dodávka. Emily napjala všechny síly a znovu se pokusila vykřiknout. Nechtěla, aby ji zavřel zpátky do dodávky. „Ne… prosím…“ naříkala, zatímco se mu snažila vykroutit. Surově ji zezadu kopl do podkolenní jamky. Noha se podlomila a Emily zavrávorala dopředu, ale muž ji popadl za vlasy a zabrzdil tak její pád na zem.

S minulostí je potřeba bojovat důstojně,  tváří v tvář!  

Tichá modlitba je již třetím dílem britské detektivní série s názvem „Případy Kim Stoneové“. V hlavní roli zde tedy máme mladou ženu, policistku se svými vlastními ideály, ale také s vlastní nepříliš veselou minulostí. Možná právě kvůli nelibým vzpomínkám z období dospívání je Stoneová naprosto uzavřená a nikoho si moc nepouští k tělu. Jediným přítelem, kterého má je parťák Bryant, on jediný měl dovoleno nahlédnout pod pokličku její minulosti a zjistit, co se nachází pod pečlivě udržovanou maskou.

Samotný případ je pak velice zajímavý hned z hlediska dvou faktorů. Zaprvé se jedná o opravdu reálno situaci, která se dost dobře může někde stát. Postavy se chovají opravdu přirozeně prostředí, do kterého jsou vtaženy. Nenajdeme tu žádné zbytečné popisy, či emocionální úskoky, při kterých byste si ťukali na čelo a měli za to, že se jedná o „scénu přitaženou za vlasy“. 

Black Country březen 2015
 
Kim Stoneová cítila, jak se v postupně rozhořívá hněv. Z ohniska v mozku putoval jako elektřina do chodidel a pak se znovu začal šířit vzhůru. Kdyby teď vedle stál její parťák Bryant, nabádal by ji, aby se uklidnila. Aby nejdříve myslela a teprve potom jednala. Aby zvážila svou kariéru, své živobytí. 
 
Takže bylo jenom dobře, že teď byla sama. Fitcentrum Pure Gym se nacházelo na Level Street v Brierley Hill a táhlo se od obchodního centra Merry Hill až ke komplexu kanceláří a restaurací Waterfront. 
 
Bylo nedělní poledne a parkoviště praskalo ve švech. Kim ho jednou objela, než uviděla auto, které hledala. Potom zaparkovala motocykl Ninja venku u hlavního vchodu. Nehodlala se tam zdržet dlouho. Vešla do vestibulu a přistoupila k recepci. Hezká žena s vysportovaným tělem se na ni zářivě usmála a napřáhla ruku. Kim si domyslela, že recepční od ní očekává nějakou členskou kartu. Ale Kim měla vlastní speciální kartu. Policejní průkaz. „Nejsem členka, ale potřebuju si krátce promluvit s jednou vaší klientkou.“ Žena se rozhlédla, jako by hledala nějakou radu. „Policejní záležitost,“ prohlásila Kim. Svým způsobem, dodala v duchu. Žena přikývla.
 

Kolik stojí takový obyčejný život malého človíčka?

Tento příběh vás zkrátka vtáhne a nepustí, jednoduše nebudete moci přestat číst, protože každá kapitola, respektive každičká jednotlivá stránka v sobě skrývá nespočet napětí. Budete si kousat nehty strachem, budete příbuzným dětiček držet palce a doufat ve šťastný konec, ale především budete nedočkavostí hltat jednotlivé pasáže, protože prostě potřebujete vědět, kdo za tím vším stojí.

Ačkoliv nepatřím mezi velké příznivce detektivek, tak musím konstatovat, že si mne Angela Marsons naprosto získala. Její dílo nemělo chybu, tedy alespoň já jsem žádnou nenašla. Takže dámy a pánové, dnes je to naprosto bez přemýšlení maximální hodnocení 5. z 5. hvězdiček. Mám takový pocit, že nutně potřebuji další autorčinu tvorbu. Tak tedy, šup sem s ní, už se nemohu dočkat! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Kim, díky bohu. Děkuju, žes přišla. Děkuju ti.“

 Kim strpěla, aby jí stiskla ruku na celé tři vteřiny, pak ji zase stáhla. Vedle Karen se objevila druhá žena. Strach v jejích očích vystřídala naděje. Karen ustoupila stranou. „Kim, to je Elizabeth, matka Amy.“ Kim kývla na pozdrav ženě s černými kruhy pod očima od rozmazané řasenky. Ořechově hnědé vlasy měla hladce sčesané, takže vypadaly jako helma. Měla o nějaké to kilo víc než Karen a oblečená byla v krémových bavlněných kalhotách a svetru třešňové barvy. 

„A ty jsi máma Charlie?“ otočila se Kim zpět na Karen. Karen horlivě přikývla. „Našli jste je?“ zeptala se Elizabeth napjatě. Kim zavrtěla hlavou a odvedla je zpátky do kuchyně. „Jsem tu, abych shromáždila základní údaje pro…“ „Nepomůžeš nám najít…“ „Ne, Karen, v současnosti se formuje tým. Jsem tu, jen abych zjistila první detaily.“ 

Karen otevřela ústa, aby něco namítla, ale Kim zvedla ruku a konejšivě se na ni usmála. „Můžu ti slíbit, že na tu práci budou přiděleni ti nejlepší policisté, s mnohem většími zkušenostmi s takovými případy. Čím dřív mi poskytneš ty informace, tím rychleji je předám a vaše děvčátka se dřív vrátí domů.“

Tady končí svět - Každý máme tajemství!

16.08.2017 13:15

Amy Zhamgová - Tady končí svět

Originální název: This Is Where..
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 248
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Přátelství na věky věků!

Janie a Micah, Micah a Janie nerozlučná dvojice mající své tajemství. Přátelé na věky věků, ale nikdo, absolutně nikdo se o tom nesmí dozvědět. Ačkoliv své hluboké pouto pečlivě střeží, tak oni dva o sobě vědí naprosto všechno, nemají totiž žádná tajemství. Jsou navždy spolu a vůbec nic je nedokáže rozdělit. Tedy alespoň tomu tak bývalo do doby, než oba nastoupily do posledního ročníku na střední, než se odstěhovala do nobl čtvrti a luxusního domu, který nenávidí. Najednou se všechno, úplně všecičko změnilo.

On je slušný kluk, možná tak trochu šprt, i když s matematikou svádí tvrdý boj. Je hodný, tichý, má smysl pro spravedlnost a nikdy, opravdu nikdy nepřekročí povolenou rychlost při řízení. Ona je všechno, co on ne. Hlučná, populární, plná touhy tvořit. Je královnou školy a sní o životě napěchovaném dobrodružstvím. Je to zkrátka jeho múza a tajná láska. Ovšem jednoho dne se Micah probudí v nemocnici a na nic si nepamatuje, snaží se ji najít, ale neúspěšně. Co se mezi nimi stalo té osudné noci, kdy pořádala obrovskou party? Proč se všichni tváří tak divně a nechtějí mu nic říct? 

Všechno končí. To je jasné. To je ta jednodušší část. V to věřím: v nevyhnutelné, v katastrofu, v apokalypsu. Těžší je přijít na to, kdy se to všechno začalo hroutit. Podle mě to šlo do řiti celou dobu, ale kdy jsme si toho konečně začali všímat?

 Poslední den toho léta před posledním ročníkem střední školy se Janie Vivianová odstěhovala. Seděli jsme naproti sobě každý u svého psacího stolu, okna mezi námi byla otevřená. Mezi parapety ležela police z knihovny, ale ona po ní nepřelezla. Taky nebrečela. Přemýšlela. To bylo horší.

„Vždycky se můžeš nastěhovat ke mně,“ navrhl jsem. A nebyl to tak docela vtip.

Neodpověděla. Seděla a vůbec se nehýbala, až na prsty. Ty nepřestaly mnout její oblíbený oblázek z Metafory od té chvíle, kdy jí rodiče řekli, že si má sbalit věci ze svého pokoje. Palec měla černý od fixy.

Jednou přijde apokalypsa a pak nastane konec!

Musím přiznat, že jsme k téhle knize přišla takříkajíc jako slepý k houslím. Martinus.cz mi ji prostě nabídl k přečtení a já souhlasila, aniž bych věděla, do čeho jdu, střílela jsem úplně na slepo a vyplatilo se to. „Tady končí svět“ je totiž přesně takové dílo, které si nejlépe užijete bez zbytečných spoilerů a informací. Zkrátka se musíte jen začíst a nechat se dějem samovolně unášet, jen tehdy si ho doopravdy užijete.

Amy je skutečně pozoruhodná vypravěčka a psát opravdu umí. I když jsou kapitoly poměrně krátké a je jich poměrně dost, tak i přesto obsahují nosné informace a napětí, které by se dalo krájet. Knížka v sobě střídá dva pohledy, respektive časové linie „předtím“ a „potom“. Přičemž ta první je většinou vyprávěna z pohledu hlavní hrdinky a lýčí nám události před onou osudovou party, naopak dějová line odehrávající se poté, přibližuje čtenářům pocity mužské pilotní postavy a ta už se odehrává v reálném čase. Vše je navíc doplněno dívčinými deníky, které jsou opravdu nádherně zpracované, protože Janie je umělkyně, a to je mimo jiné vidět na všem co dělá. 

DENíK JANIE VIVIANOVÉ

 Žila byla jedna malá holčička a ta si postavila domeček z fixů značky Skarpie. Byly levnější než pravé Sharpie a mnohem trvanlivější – aby se jich člověk zbavil, musel se nejdřív zbavit celé vrstvy kůže. Seděla na podlaze svého domečku a kreslila si po rukou, dokud se rodiče nezačali zlobit, že fixy jsou na papír, ne na kůži. A kromě toho, varovali ji, dostane otravu inkoustem.

Holčička tedy zastrčila fixy do kapsy a šla si stavět domeček ze sirek. Vysypala je z krabiček a dívala se, jak hoří skoro až ke špičkám prstů. Vždycky si něco přála a pak sirku sfoukla.

Skládala je do viklavých hraniček a představovala si, jak shoří, protože se jí zdálo, že by to bylo krásné. Skládala sirky výš a výš, dokud se učitelé nezačali zlobit, že malé holčičky by si neměly hrát s nebezpečnými věcmi. A kromě toho, varovali ji, je to proti školnímu řádu.

Žila byla jedna princezna, která byla opravdu hodně nešťastná!

Zhamgová napsala velice poutavý příběh o životě a mezilidských vztazích. O tom, jak je důležité si věřit, sdělovat své pocity a nikdy se neoctnout tváří v tvář svému neštěstí. Je třeba si uvědomit, co znamená opravdové přátelství a kdo statečně jsou naši kamarádi. „Nesmíme mlčet, musíme o svých problémech mluvit. Dospívaní není jednoduché, ale zvládnout se dá.“ Přesně takové je poselství, které chce spisovatelka poslat do světa. Tohle a spoustu dalších životních pouček si uvědomíte až ve chvíli, kdy knihu dočtete. Garantuji vám, že ve vás zanechá směs nejrůznějších pocitů.

Rozhodně nelituji času, který jsem s Janie a Micahem strávila. Jejich příběh totiž přinesl mnoho ponaučení a samotný konec vás donutí zamyslet se nad hodnotami, respektive tím, co je a není důležité. Osobně mne udivuje průměrné hodnocení, které toto dílo provází. U mě totiž obstálo daleko lépe, hodnotím tedy 4.5 z 5. hvězdiček a přidávám své vřelé doporučení. Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Můj mozek je tekutý. Cpou do něj jednu informaci za druhou, ale můj mozek je tekutý. Dotknou se hladiny, ta se zavlní a pak je zase hladká. To je na tom nejhorší. Cítím, jak se mozek vyprázdní, ale pak zapomenu i to.

Co si pamatuju, co mi říkali už dostatečně často, je tohle:

Konala se party. Konal se táborák a oheň se vymkl kontrole. Janiin dům vyhořel. Když dům hořel, byla tam spousta lidí, protože se konala party.

Ale Janie mezi nimi nebyla. Neřekli mi ale, kde byla nebo kde je teď. Nebo možná řekli. Nevím.

 Hodně spím. Když se vzbudím, obvykle je tam Dewey. To on mi řekl, že táta dělá směny navíc, aby zaplatil účty z nemocnice. On mi taky nejvíc povídá o tom požáru. Asi. Je tu pořád. Normálně je to kamarád na prd, takže je divné, jak je najednou vytrvalý. To asi ten Xbox.

Stačí jen chtít - Každé přání má svou cenu!

13.08.2017 16:37

Joelle Charbonneau - Stačí jen chtít

Originální název: NEED
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2015)
Počet stran: 267
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Fragment

Co naprosto zoufale potřebujete? 

Představte si, že vám mailem přijde pozvánka na jednu z nejúžasnějších sociálních sítí na NEED. Takhle bezva stránka dokáže jejímu uživateli splnit každičké přání. Chceš nový chytrý telefon, kabelku, či snad lístky na koncert populární kapely? Žádný problém, stačí splnit malý úkol, který vám síť zadá a hned druhý den vám bude vaše přání doručeno. Všechny interakce jsou navíc prováděny v naprosté anonymitě. Pozvat na tyhle webovky pár přátel, nebo doručit krabici sušenek snad není zločin, že?

Kaylee Dunhamová žádné levné cetky nepotřebuje, chce něco víc. Její mladší bratr JT pomalu umírá a zachránit ho může jen nová ledvina. Kaylee není blázen a ví, že nikdo není tak pošetilý, aby rozdával drahé věci jen tak, jenže je zoufalá. Po marných snahách najít vhodného dárce se přeci jenom obrací na NEED. Nicméně, když všude kolem začnou záhadně umírat spolužáci, je dívka odhodlaná odhalit pravou tvář NEEDu a jeho strůjců, ať to stojí, co to stojí. 

„Koukni, Kaylee. Úžasný, viď?“ Nate se otočil v mojí židli a zazubil se, až odhalil rovnátka, kterých se příští týden konečně zbaví. Bojoval za to, aby mu je sundali ještě dřív, protože žádný šestnáctiletý kluk by neměl být nucen čelit dívkám s železem v puse, ale jeho otec i zubař mu řekli ne. Já osobně si myslím, že mu rovnátka ten jeho blonďatý kukuč trochu kazí, což není na škodu. Nate potřebuje nějakou vadu. Nebo třeba deset. Já mám samozřejmě dost chyb za nás za oba. Já jsem hysterka, která neustále vyhledává pozornost, on ten přehlížený bratr, kterému tolik nejde sport. Jsme tolik odlišní, a přesto jsme v jádru stejní.

„Nechápu,“ řekla jsem a obrátila svou pozornost ke svému Macu. „Myslela jsem, žes říkal, že tohle je ta stránka, ze které Jackovi poslali ten nový iPhone.“

Potřeba a přání se od sebe zásadní měrou liší, dej si pozor!

Joelle Charboenneau není na české Young Adult scéně tak úplně nové jméno, do našeho podvědomí se dostala hlavně díky perfektní dystopické sérii „Univerzita výjimečných“. Tentokrát šáhla do současnosti a nabídla svým příznivcům jednohubku ze světa internetu, kterou stejně jako výše zmíněnou trilogii vydalo nakladatelství Fragment.

Musím říci, že námět knihy je více než aktuální. Nedávno totiž Evropou otřásl neblahý fenomén sebevražedné hry, která nutila její aktéry plnit všemožné sebedestrukční úkoly. V jistých ohledech je NEED přeci jen jiný, on vám přání plní a nikoho navíc nenutí do něj vstoupit, všechno, co činíte, činíte dobrovolně. Jenže každé přání něco stojí a cena může být mnohdy opravdu vysoká. 

Nate ale zavrtěl hlavou. „Já taky myslel, že je to její práce, ale pak jsem zaslechl, jak si Jack povídá s nějakým kámošem. Říkal mu, že ten telefon dostal od svý nový sociální sítě. Musel tam za něj akorát přizvat pět vhodných kamarádů. A jakmile jeho pozvání přijali, bum, telefon byl jeho.“ „Takhle to na světě nechodí.“ Alespoň ne v tom mém. „Ta stránka od něj musela chtít číslo kreditky nebo tak něco. Nikdo nerozdává smartphony jenom za to, že pozveš pět kámošů do nový sociální sítě.“ „Tahle jo.“ Nate se znovu otočil k počítačové obrazovce. „Věř mi, můj brácha není dost chytrej na to, aby si něco takovýho vymyslel. A taky není jedinej, kdo něco dostal. Koukni sem.“

Nate klikl myší a trochu obrazovku otočil, abych na ni taky viděla. Normálně bych bez brýlí nic nepřečetla. Ale teď jsem na černém pozadí zřetelně viděla velká červená písmena.

POČET ČLENŮ SÍTĚ – 48

 PŘÁNÍ ČEKAJÍCÍ NA SPLNĚNÍ – 43

SPLNĚNÁ PŘÁNÍ – 7

 „Takže…“ Nate se na mě vesele usmál. „Co bych si měl přát? Nový kolo? Nebo počítač?“ 9 „Ani jedno z toho přece nepotřebuješ.“ „No a co?“ pokrčil rameny Nate. „Jack ten novej telefon taky nepotřeboval, a dostal ho.“

Ve vodách internetu není pro mladé vůbec bezezpečno!

Autorka své dílo zaciluje spíše na mladší čtenáře, s jasným cílem – varovat je před nebezpečím internetu. Příběh je vyprávěn jak z pohledu hlavní hrdiny, tak i z perspektivy jejich spolužáků. Máme tak možnost dozvědět se, jak se každý teenanger vypořádává s plněním svého úkolu a postoji k téhle síti. Velkým plusem je i svižné tempo, jenž celý příběh provází. Navíc v knížce chybí jakýkoliv milostný trojúhelník a romantická linka taktéž ustupuje do pozadí. Hlavní roli tak přebírá především akce a napětí.

Myslím, že dospívající v okruhu kolem patnácti let by měli „Stačí jen chtít“ číst naprosto povinně jako varování před nástrahami internetové sítě. Ti starší pak v tomto útlém paperbacku najdou něco na zamyšlení. Mně to celé připadalo místy opravdu až děsivé, ovšem nikoliv nereálné. Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček a budu se těšit na další tvorbu této spisovatelky.Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu MegaKnihy, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Zamyslela se nad tou otázkou. Co potřebujete?

Hmm… Nějaký výcuc z té knihy? Nebo třeba krásné nové šaty na silvestrovskou party? Kdepak. Aby upoutala Nateovu pozornost, bude muset vymyslet něco originálnějšího. A kdo ví, třeba se pokusí jí její přání splnit. A pokud ano, mělo by jít o něco náročnějšího než jen o cestu do obchoďáku. Chvíli zahazovala jednu myšlenku za druhou, až ji to konečně napadlo. „Potřebuju týden vánočních prázdnin navíc.“

 Páni, táta by byl nadšenej, kdyby to vyšlo. Učí sice rád, ale i on říkal, že letošní prázdniny jsou příliš krátké. Měl by tak víc času na sledování fotbalu a hraní videoher s jejími bratry. A ona by tu knihu mohla nechat ještě pár dnů ležet.

Táta by to označil za všestranně prospěšný návrh. Hodiny na obrazovce už začaly tikat.

Jakmile byl její požadavek přijat, pozvala do systému dalších sedm kamarádů a klikla na tlačítko Odeslat.

Láska & gelato - Romantika po Italsku!

30.07.2017 19:23

J.E. Welchová - Láska a Gelato

Originální název: Love and Gelato
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 288
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: CooBoo

Mládí je období plné záhad!

Život mladého člověka je plný změn, ale tuhle rozhodně Lina nečekala. Její matka podlehla rychle postupující rakovině. Ještě před smrtí však dceru požádala, aby se vydala do Itálie za jedním jejím přítelem z dětství. Údajně se má jednat o dívčina otce, kterého však nikdy v životě neviděla. Dokáže vůbec tyhle prazvláštní prázdniny přežít? Ovšem slib je slib a ona si nedokáže představit, že by maminku zklamala. No co, jedno léto ve Florencii nějak přetrpí, pak se vrátí do Států a na vše zapomene.

Jenže osud má zjevně jiné plány. Po příjezdu na americký hřbitov padlých vojáků, kde její údajný táta bydlí, nachází Lina deník, který patřil její matce. Dokonce ho sem sama poslala těsně, před tím než umřela. Chtěla snad, aby ho našla? Touží ji po těchto končinách provést? Vždyť tyto zápisy jsou datovány do maminčiných studentských let, kdy byla stejně stará, jako je teď ona, mladá a plná energie. Dívka ovšem začíná mezi jednotlivými stránkami objevovat skryté poselství, pravdu, která dlouho zůstávala ukrytá. Pravdu, jenž ji může změnit život jednou pro vždy. 

Vsadím se, že i vy jste někdy měli špatný den. Jeden z těch, kdy vám nezazvoní budík, toast málem shoří na popel a vy si příliš pozdě uvědomíte, že se všechno vaše šatstvo až do posledního kousku válí promočené na dně pračky. Takže pádíte do školy o čtvrt hodiny později s tichou modlitbou, že si nikdo nevšimne vašeho účesu ve stylu Frankensteinovy nevěsty, ale jakmile vklouznete na své místo, zahřímá učitel: „Co tak pozdě, slečno Emersonová?“, všichni se otočí a civí jen na vás.

Tak takový den jste už určitě taky zažili, stejně jako asi každý. Ale co takhle opravdu nepodařené dny, které sežvýkají to úplně nejcennější, co máte, jen aby vám to vzápětí vyplivly do obličeje?

Den, kdy mi máma řekla o Howardovi, rozhodně patřil do té druhé kategorie, ale měla jsem tehdy jiné starosti než bádat zrovna nad ním.

Toskánskem prosluněný příběh plný životních změn!

Na první pohled vypadá, Laská a Gelato jako kterákoliv jiná kniha z žánru Young Andult. Sladká obálka, jednoduchá anotace a kupa milostných trablí. Musím říci, že takto působila zprvu i na mě, neočekávala jsem od ní nic víc, než jen prázdninovou oddechovku na maximálně dva večery. Nicméně jsem se k mému velkému překvapení vcelku šeredně spletla. Příběh totiž nabízí něco víc, než jen klasický letní románek. Zaměřuje se na vztah matky a její dospívající dcery, na povrch se derou skrytá tajemství, která měla být zamlčena. Navíc se jedná o pozoruhodně čtivé dílo, které vám zmizí pod rukama jedna báseň.

Kromě skvělé hlavní dějové linie navíc knížka výborně poslouží i jako průvodce dech beroucí Florencií. Musím říci, že po dočtení mám opravdu neskonalou chuť zabalit si svých pár švestek a vyrazit po stopách hlavních hrdinů vstříc novému dobrodružství. Pokud bych k tomu dostala ještě trochu toho výborného gelata, z jehož popisu se mi doslova sbíhaly sliny, vůbec bych si nestěžovala!

V dálce se tyčil osvětlený dům jako maják v moři náhrobních kamenů. To určitě nemohl být jeho domov, nebo ano? Prostě šlo jen o nějaký zvláštní italský zvyk – nově příchozího nejdřív zavezou na hřbitov, aby se seznámil s místní kulturou. Jo, to bude ono. Propletla jsem si ruce složené v klíně a cítila, jak se mi svírá žaludek. Hřbitov se každou vteřinou blížil. Bylo to jako koukat na Čelisti, vynořující se z hlubin oceánu. Tamdamdam. Jenže tohle nebyl film, ale realita. A dělila mě od ní už jen jedna jediná zatáčka. Nepanikař. Tam určitě nebydlí. Máma by tě neposlala na hřbitov. Nebo by tě varovala. Máma by...

 Když Howard zapnul směrovku, zalapala jsem po dechu, jako by mi někdo vysál z plic všechen vzduch. Prostě mi to neřekla.

 Howard čili můj táta, jak bych mu asi měla říkat, si mě změřil ustaraným pohledem. Asi proto, že jsem nezdravě zasípala.

Příběh o první lásce, který je trochu jiný než ty ostatní!

Zkrátka a dobře mi Jenna Evans Welch padla do noty. Dostala jsem všechno, co jsem očekávala a ještě mnohem víc. Pokud k tomu přidám ještě krásně vykreslené postavy, nádhernou krajinu a spoustu spletitých mezilidských vztahů, tak je vám asi jasné, že se jedná o dílo, které si vaší pozornost rozhodně zaslouží. Já jsem byla blahem bez sebe, když jsem se dozvěděla, že autorka chytá pokračování, které se tentokrát zaměří na Addie, nejlepší kamarádku Lii. Doufám, že ho pro nás CooBoo také brzy vydá, už se totiž nemohu dočkat.

Na závěr bych snad jen řekla, že si tuhle italskou tak trochu Love story prostě musíte přečíst. Když už nic jiného, tak vězte, že se výborně hodí k tomuto ročnímu období. Za mě maximálních 5 z 5 hvězdiček a vřelé doporučení k tomu! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

I když je Sadie Danesová jedním z nejhorších lidí, kteří kdy chodili po Zemi, vždycky pro ni budu mít slabost, protože mi pomohla k nejlepší kamarádce.

Stalo se to na začátku sedmé třídy. Addie se zrovna přestěhovala z Los Angeles do Seattlu a jednoho dne po tělocviku zaslechla, jak Sadie rozhlašuje, že některé spolužačky ještě vůbec nepotřebují podprsenky. Pravdou je, že v sedmičce podprsenku potřebuje tak jedno procento holek, ale zrovna já jsem byla z  těch, které tam opravdu neměly co dát, takže všichni hned věděli, na koho Sadie naráží. Zatímco já jsem její řeči ignorovala (což znamená, že jsem strčila hlavu do skřínky a mrkala tak dlouho, dokud jsem nezahnala slzy), Addie se rozhodla vzít spravedlnost do vlastních rukou a poslala Sadie cestou ke skřínkám zápasnickým chvatem k zemi. Ten den se mě poprvé zastala, a tak to zůstalo až doteď.

 „Vystřel, to určitě volá Lina,“ zazněl dutě kamarádčin hlas, jako by telefon držela hodně daleko od ucha. „Haló?“ houkla už zblízka.

Lord John a důvěrná záležitost - I bohatí mají své mouchy!

26.07.2017 18:51

 

Diana Gabaldon - Lord John a...

Originální název: Lord John and...
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2003)
Počet stran: 288
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Omega

Tichou společností otřese vražda!

Léta páně 1753 byly plné okázalého bohatství, přetvářky a touhy po přežití. Právě v takovémto světě se setkáváme s Lordem Johnem, majorem armády jejího Veličenstva anglické královny.  John se stane svědkem šokující události, jenž potká snoubence její mladší sestřenky. Zdá se, že pověstný gentleman trpí smrtelnou, nakažlivou chorobou – neštovicemi.  Grey tomuto musí přijít na kloub a zabránit tak nejen budoucí svatbě, ale i veřejnému ponížení jeho rodiny. Londýnská společnost má totiž velké uši a jakékoliv drby jsou pro ní vítaným rozptýlením.

Jenže, co čert nechtěl, Johnovo soukromé pátrání v důvěrné záležitosti náhle přeruší podivuhodná vražda jeho přítele ve zbroji. Vysokého důstojníka někdo brutálně napadl a poté zabil. Jenže, proč by někdo něco takového dělal? Na povrch začínají vyplouvat hrůzná tajemství a podezření. Byl snad jeho druh špionem ve francouzských službách? Major musí tohle složité klubko intrik a tajemství rozklíčovat, na a pokud možno nepřijít o svou vlastní hlavu!

„Pryč, kde?“ zeptal se ostře Grey „Vrátí se?“

„O, jo. Jen si šla promluvit s knězem o pohřbu. Vy budete o její ztrátě vědět, předpokládám?“ Scanlonovy oči přelétly z jednoho důstojníka na druhého. Jako by posuzoval jejich záměry. „Samozřejmě“ řekl krátce Stubbs, otrávený nepřítomností paní O´ Connelové. Neměl nejmenší přání jejich pochůzku protahovat. „To je, proč jsme přišli. Vrátí se brzy?“

Ach, o tom bych nemohl říci, pane. Mohlo by to chvíli trvat.“ Muž vstoupil do světla ze dveří. Ve středních letech, všiml si Grey, se stříbrnými nitkami v pečlivě stažených vlasech, ale dobře stavěný a s přitažlivou, hladce oholenou tváří a tmavýma očima. 

Nic není takové, jaké se na první pohled jeví!

O Lordu Johnovi a důvěrné záležitosti se opravdu hodně mluví, vlastně se není ani čemu divit, vždyť její autorkou je samotná Diana Gabaldon.  Vy všichni ji zajisté budete znát hlavně díky jejímu bestselleru Cizinka, na jehož motivy byl natočen i stejnojmenný seriál. Pro mě byl však příběh Johna prvním seznámením s touto spisovatelkou a musím podotknout, že vskutku zdařilým. Musím se přiznat, že jsem ani netušila, do čeho vlastně jdu, střílela jsem na slepo. Zaujala mne anotace a já se rozhodla dát knize šanci.

Vskutku detektivní román zasažený do prostředí anglické smetánky má své nepopiratelné kouzlo. Musím říci, že při čtení jsem kolikrát pomýšlela na jiného britského detektiva Pana Holmes. On a John mají vskutku podobný styl uvažování, jsou detailisté a shůry nic jim neunikne. Ačkoliv se jednalo o detektivku, tak bohužel postrádala trochu toho napětí a větší příliv akce. Nemohu si pomoci, ale přišlo mi, že se děj místy až zbytečně vlekl. 

V pondělí přišel Grey ke snídani pozdě. Hraběnka už dávno dojedla a odešla, ale u stolu seděla jeho sestřenka Olivia. Neformálně oděna do mušelínového plédu a s vlasy v copu spadajícími na záda otevírala dopisy a ukusovala z toustu.

„Šla jsi spát pozdě?“ řekl a kývl na ni, když vklouzl na židli. „Ano“. Zívla a roztomile si malou ručkou zakryla ústa. „Večírek u lady Quintonové. Co ty?“

„Nic tak zábavného, obávám se.“ Po dlouhém a blaženě osvěžujícím spánku strávil večer v domě Bernarda Sydella tím, že poslouchal nekonečné stížnosti na nedostatek disciplíny v moderní armádě, morální slabiny mladších důstojníků, lakotnost politiků, kteří očekávají, že se války budou bojovat bez náležitého vybavení, krátkozrakost současné vlády, nářky nad odchodem Pitta z pozice premiéra – ačkoliv když byl ve funkci, bylo mu tak nemilosrdně spíláno – a podobné poznámky ve stejném duchu. 

Hit tohoto léta, který vám nesmí uniknout!

Velký plus patří naopak postavám, jelikož ty jsou zpracovány opravdu bravurně a to nejen hlavní charaktery. Diana zachází opravdu do drobných detailů a ukazuje nám nejen tu světlou stránku šlechticů, ale i tu odvrácenou tvář, kterou by oni sami nejraději před zraky ostatních zcela skryly. Díky tomuto vyšperkovanému popisu a jazyku, jímž je celé dílo psané působí kniha opravdu velice realistickým dojmem.

Trochu mne mrzí celé zakončení napínavé zápletky, to totiž, alespoň na mně působí zbytečně unáhleným dojmem. A ten otevřený konec, co mi to děláte? Takhle si budu kousat nehty nedočkavostí, dokud mi nenaservírujete druhý díl. Doufám, že bude brzy! Sečteno a potrženo, hodnotím 4. hvězdičkami z 5. možných a říkám vám, že si to zkrátka musíte přečíst!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Ano?“ Sklenice v Greyově ruce bykla rudá, ne zlatá, jako by obsahovala archivní víno jménem Schilder, zářivou látku barvy krve. Ale pak uviděl stoupající bublinky a uvědomil si, že ohňostroje změnily barvu, a že světlo kolem nich zrudlo a zbělelo a znovu zrudlo a francouzskými dveřmi k nim zavanul pach kouře, jako by stáli uprostřed bombardování.

„Zrovna jsem mluvil s tím německým chlapem, von Namtzenem. Chce, abys šel s ním a byl tak nějak součinný s jeho regimentem. Už o tom mluvil s Vojenskou kanceláří, tvrdí. Zdá se, že k tobě začal chovat velkou úctu, Greyi.“

Projekt Kronos - Skáza lidstva klepe na dveře!

21.07.2017 19:48

Pavel Bareš - Projekt Kronos

Český název: ...
Rok vydání: 2017 
Počet stran: 570
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Druhé město

Lidské dny jsou bohužel sečteny! 

Píše se rok 2052 a celým zemským kontinentem právě otřásla třetí světová válka. Jednalo se o katastrofu nevídaného rozměru, jenž vyhladila téměř celou lidskou populaci. Přežilo pouze sedm měst, jedním z takovýchto šťastlivců je i Attona City. Metropole je však rozdělena na dva naprosto odlišné mikroorganismy. Zatímco nad plošinou v područí Institutu si lidé žijí v blahobytu a iluzorním pocitu bezpečí. Tak dole pod ní, ti o něco méně šťastní umírají na nevyléčitelnou infekci v nicotě, špíně a přelidněných ulicích.  Jenže ti dole nikoho nezajímají, vždyť ze všeho nejlepší je prostě přerušit veškeré kontakty a počkat, až nemoc vyřeší všechno ostatní.

Vládnoucí složka Institutu má všechno pevně ve svých rukou. Její propracovaný systém loajálních agentů má městu zajistit kýžený klid. Poslušnost bude odměněna, naopak za zradu se tvrdě trestá. Vláda má jen jediný cíl, udržet své politické elity netknuté. Jenže, kdo pomůže Dowtownerům, lidem z pod Plošiny? V těch nejtemnějších momentech přichází tajemný hrdina – Downer, k němuž promlouvá dokonce samotné město!

„...vítejte v projektu Kronos,“ řekl kníratý generál Connelly a důležitě se rozhlédl po svém obecenstvu usazeném v podzemní aule. Bill Matthews ho ze sedmé řady sledoval s nepřekonatelným skepticismem. „Vážně na sobě potřebuje mít uniformu, aby tady mohl přednášet?“ zamrmlal.

„Je to voják, samozřejmě že nosí uniformu,“ poznamenal LJ který seděl vedle něj. „Neměli bychom spíš hloubat nad tím, proč ty máš na sobě šusťákovku a džíny? “Protože tohle není Afrika, ti lidi kolem nejsou povstalci, válka skončila před deseti lety a kvádro mám pořád ještě v čistírně.“ LJ se pohodlně zanořil hlouběji do svého křesla. „Chápu, že, je to v souladu s tvým vrozeným negativismem, ale není nic špatného na tom, dávat najevo, kdo jsi…“

Generál zbrunátněl, jak nasál do plic další úctyhodnou dávku vzduchu, a jeho mocný baryton opět rozezvučel celou aulu: „Ačkoli je každý z vás z jiné části světa a jiného oborou, jedno mátevšichni společné: jste ti nejlepší z nejlepších…“ Bill natočil hlavu a kradmo se porozhlédl po zbytku obecenstva: téměř stovce těch nejlepších z nejlepších.

Apokalyptický příběh mladého českého autora!

Projekt Kronos je literárním debutem mladého českého autora Pavla Bareše, jenž poukazuje na všechny temné kouty lidské osobnosti. Přemýšleli jste někdy, co se stane z člověka, který navždy ztratí svou duši? Kam až jste ochotní zajít, abyste získaly moc a vliv? Co všechno jste ochotni obětovat pro dosažení svého cíle? Intriky, klevetění, pomluvy, vraždění a ještě mnohem více… Dámy a pánové, vítejte v projektu Kronos!

Bareš velice dobře vystihl beznaděj a nutnost lidské existence, jenž je typická pro život v Dowtownu. Poměrně přesně lýčí stále stoupající napětí navazující na nekonečné touze po tom přežít další a další den. Drogový byznys, zrada, nevěstince a kriminalita rozhodně není nic příjemného. Stejně jako nezájem sousedů nad vámi, vždyť koho zajímá, že nemáte, co do pusy? Ti nahoře se starají jen a jen o své vlastní pohodlíčko. 

Pro většinu vojáků navrátivších se v roce 2042 z války bylo obtížné se po všech těch válečných hrůzách, které prožili, zařadit zpátky do běžného života. Mnoho z nich časem našlo místo v syndikátu 3Souls, který jim dal možnost se s tím vyrovnat: vrátit se do ulic velkých měst a chovat se, jako by válka nikdy neskončila. Oběti válečných zločinů jsme už sice spočítali, ale každým dnem k nim přibývají oběti těch, které jsme před deseti lety učili střílet a teď jim vzali všechny terče. Znovu se tak opakuje historie ztracené generace, jen tentokrát se místo básní píší nekrology.

Rychle ubíhajicí příběh, ač trochu drsnějšího rázu!

Kniha je poměrně čtivá a děj se rychle posouvá ku předu. K větší atraktivitě příběhu přispívají také zajímavé ilustrace, či krátké útržky článků, archivních dokumentů nebo dopisů, jenž doprovází začátek každé nové kapitoly. I když hlavní roli zde hrají samozřejmě postavy a to zejména jejich vývoj a myšlenkové pochody. Sledujeme osudy hned několika hrdinů, jenž se ke konci knihy splétají do hromady a vytváří tak jednotný obrázek celé situace.

Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, to rozhodně nebylo špatné, avšak něco tomu přeci jen chybělo, jakási jiskra, která by vám znemožnila knihu byť jen na chvíli odložit. Časté násilné scény mi taky ke spokojenosti zrovna nepřidaly, i když chápu, že k dokreslení celkové atmosféry asi potřeba byly, na mě jich zkrátka i tak bylo zbytečně moc. Dnes tedy hodnotím pouze 3.5 z 5. hvězdiček.  I když věřím, že si Kronos své příznivce určitě najde. Jak říkám, nebylo to špatné čtivo, ale mně zkrátka nestačilo!  Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Hej, Murphy.“

Pan C i pan V se otočili jako jeden člověk. „Myslím tebe, Céčko,“ upřesnil Bill.

Pan C nasadil svůj běžný, provokativní úšklebek a vystoupil z řady lidí, která po ukončení ceremonie mířila k východu z auly. Pan V následoval bratrova příkladu.

„Ale, ale. Ty se vážně vecpeš všude, že jo, Bille?“ usmál se pan C, tak falešně, jak to jen lidská mimika dovoluje. „Svět je pro nás dva asi moc malej,“ odtušil Bill. „Až moc,“ přisvědčil pan C. „Takže… vedoucí bootcampu? To vypadá, že vklouzneš rovnou zpátky do svých starých ocelových kanad.“ Pohlédl na něj přes obroučky svých holo-brýliček. „Tebe vážně ještě nechají pracovat s dětmi?“

Caraval - Nenechte se pohltit tajemstvím!

13.07.2017 13:57

Stephanie Garberová - Caraval

Originální název: Caraval
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2017)
Počet stran: 407
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Egmont

Lze se vzepřít svému osudu?

Dvě nejlepší přítelkyně a zároveň sestry Scarlett a Donatella neměly nikdy na růžích ustláno. Celý svůj život prožily daleko na všemi zapomenutém ostrově zcela odříznuté od civilizace, jen ve společnosti svého despotického otce. Dívky se už nejednou pokusily z jeho tyranských spárů uniknout, ale nikdy to nebylo nic platné. Pokud jedna z nich něco provede, vždy si to odskáče ta druhá. Teď, zdá se přicházejí lepší časy, Scarlett má totiž domluvené manželství daleko od domovského území a z celého srdce doufá, že v něm nalezne štěstí pro sebe i sestřičku.

Pár dní před její svatbou se, ale stane něco neuvěřitelného, dívky dostanou pozvánku na Caraval. Velkolepou show plnou magie a nejrůznějších podivností. Vítěz navíc získá zbrusu novou cenu v podobě jednoho splněného přání. Děvčata vždy tajně snila o možnosti se této hry zúčastnit a teď se skutečně naskytla. Jenže Scarlett čekají za nedlouho námluvy, může odjet, aniž by si jejich papá něčeho všiml? Koneckonců dva dny zábavy přeci nikomu neublíží! Avšak, co když se z nevinného rozptýlení stane něco víc, něco, co je schopno vám dočista změnit život? 

Scarlett se vzbudila s pocitem, že ztratila něco důležitého. Na rozdíl od většiny dnů, kdy po probuzení přemlouvala oči, aby se otevřely, dlouze si protahovala jednotlivé končetiny a až pak vstala a opatrně se rozhlédla kolem sebe, se jí tentokrát oči otevřely naráz a ve stejném okamžiku se posadila.

Všechno se s ní houpalo.

„Opatrně.“ Julian ji zachytil ještě předtím, než se na lodi pokusila vstát – pokud se tedy těm neckám, do kterých se vměstnali, dalo říkat loď. Příhodnější bylo spíše slovo kocábka. Vešli se do něj jen taktak.

„Jak dlouho jsem spala?“ Scarlett se chytila okrajů plavidla a zaostřila na své okolí.

Naproti ní Julian ponořil do vody obě vesla, opatrně, aby ji nepocákal, a pokračoval dál po neznámém moři. Voda vypadala téměř růžově, s malými víry tyrkysové barvy, které se zvětšovaly s tím, jak měděné slunce šplhalo výše na oblohu.

Vše je jen iluze, nic není skuečné. Jde pouze o zábavu!

Prvotina americké autorky Stephanie Garberové sází na osvědčené milníky žánru Young Adult. Magie, dobrodružství, napětí a nakonec trochu omšelý, rádoby milostný trojúhelník. Tyto prvky nepředstavují v branži knih pro mladé dospělé vskutku nic neobvyklého. Jenže Caraval je jiný, než valná většina jeho předchůdců. Kromě klasických aspektů v sobě totiž skrývá i něco víc, totiž nečekané zvraty a nepředvídatelné chování postav. Myslíte si, že jste odhadli, kterým směrem se bude děj ubírat dál? Vskutku jste o tom přesvědčeni? Omyl, dámy a pánové, omyl, který vám spisovatelka hned v další kapitole ráda ukáže. A konec? Ten byl pro mě osobně snad největším překvapením!

Důležitou roli zde hraje především prostředí. Ačkoliv o okolním světě toho víme opravdu poskromnu, přičemž ani postupování příběhem nám toho moc neodhalí. Na druhou stranu o magickém Caravalu se toho dozvíme až, až. Včetně jeho naprosto nevyzpytatelné magie a způsobu, jakým jako celek funguje. Hlavně, „nezapomeňte, že je to všechno jen hra a nic není skutečné“. Nicméně, co kdyby náhodou přeci jen bylo? Změnila by tato skutečnost životy těch, kdo se ho zúčastnili, jednou pro vždy?

„Já…“ Scarlett přestala protestovat, když přešel ke skříňovým pendlovkám z růžového dřeva. U nich stály dva páry bot a na jejich štítě visela po obou stranách dvě ramínka s oblečením.

„Jako by ti někdo chtěl pomoct.“ Do Julianova hlasu se vrátil posměšný tón.

Scarlett se to snažila ignorovat a opatrně se k nim přiblížila. Vedle pověšeného oblečení stála na pozlaceném stole s měsíčními hodinami oblá váza s rudými růžemi a vedle ní mísa s fíkovým chlebem, skořicovým čajem a vzkazem.

Pro Scarlett Dragnovou a jejího společníka

Jsem velmi potěšen, že jste přijali mé pozvání.

Legenda

Vzkaz byl napsán na stejném papíru se zlatými okraji jako dopis, který byl Scarlett doručen na Trisdu. Přemýšlela o tom, jestli Legenda věnoval takové úsilí všem svým hostům. Nechtělo se jí věřit, že by byla tak výjimečná, ale zároveň si neuměla představit, že by mistr Caravalu chystal osobní uvítání a rudé růže pro každého návštěvníka.

Velkolepý přííběh, který vás ohromý, chytne a nepustí! 

Za zmínku stojí i postavy, sami o sobě. Zatímco na prvních stránkách budete mít pocit, že byste Scar nejraději zavraždily a ukryli někam daleko, aby vám nechodila na oči. Tak s přibližujícím se závěrem se váš postoj bude pomalu měnit, až ji nakonec začnete mít i docela rádi a to nemluvím o Julianovi, kterého jsem si doslova zamilovala, stejně jako mnohé vedlejší postavy. Jen je trochu škoda, že se ke slovu více nedostala  Scarlettina mladší sestra Dona, která by si pozornost určitě také zasluhovala.

Celý magický svět mi trochu připomínal bláznivou Říši divů a tajuplnou zemi Oz. Nicméně troufám si říci, že obě dokonce překonal. Na to, že se jedná o spisovatelčinu prvotinu, musím jedině smeknout! Doufám, že na pokračování, které už se připravuje, nebudeme muset dlouho čekat. Nutně ho totiž potřebuji už teď. Hodnotím samozřejmě 5 z 5 hvězdiček.

Dívka si odkašlala a začala šlapat ještě usilovněji. „Vítejte, vítejte v Caravalu! Té největší show na pevnině i na moři. Uvnitř zažijete více zázraků než většina lidí za celý život. Budete se moci napít kouzel ze šálku a koupit si sny v lahvičce. Ale předtím, než zcela vstoupíte do našeho světa, si musíte zapamatovat, že to vše je jen hra. Co se stane za touto branou, vás může vyděsit, či nadchnout, ale nenechte se tím obelstít.

My se vás budeme snažit přesvědčit, že to je skutečné, ale všechno je to jen představení. Svět imaginace. Chceme, abyste jím byli uchváceni, ale dávejte pozor, abyste jím nebyli uneseni příliš daleko. Sny, které se vyplní, mohou být nádherné, ale mohou se také změnit v noční můry, pokud se neprobudíte.“

Dívka se odmlčela a šlapala rychleji a rychleji, až se zdálo, že výplet jejího kola zmizel a pak se Scarlett ztratil z očí ve stejnou chvíli, kdy se otevřela kovaná brána.

„Pokud se chcete hry zúčastnit, jděte tudy.“ Cestu po levé straně náhle osvítily louže hořícího stříbrného vosku, díky nimž stezka ve tmě zářila. 

Láska v prachu hvězd - Jaké to je zamilovat se?

23.04.2017 13:08

K. Sutherlandová - Láska v...

Originální název: Our Chemical Hearts
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 300
Vazba knihy: Měkka
Nakladatelství: Yoli

Být obyčejný nestačí!

Henry Page je obyčejný průměrný středoškolák ve čtvrtém ročníku. Je plně rozhodnutý vzít osud do svých rukou a zdárně se dostat na vysokou školu. Pilně studuje, plní všechny své úkoly řádně a včas. Školní večírky a milostné románky jdou úplně mimo něj. Proč by se měl o takovéto málo významné věci vůbec zajímat? Hlavní je úspěšně si naplánovat svůj život, získat potřebné vzdělání, dobrou práci. To ostatní přijde samo, jednou se přeci ukáže ta jediná a nezapomenutelná láska, láska na první pohled. Vyvolená, s níž stráví zbytek svého života. Jenže pak se najednou objeví podivná holka v klučičím oblečení a o holi, která plně naruší jeho vnímání světa.

Grace Townová byla oblíbenou studentkou, krásnou, zábavnou, zkrátka královnou všech studentských akcí. Ovšem pak jako blesk z čistého nebe přijde velká tragédie, neštěstí, které ji vezme vše na čem, kdy záleželo a zanechá jí na světě zcela opuštěnou beze špetky života. Nyní je z ní pouhopouhý stín minulosti, toulající se někde na pomezí mezi přítomností a minulostí. Duch děvčete, kterým dříve bývala, přízrak hledající vykoupení za vše špatné. Rozhodla se změnit prostředí i učební ústav v zoufalé snaze nalézt úkryt před sebou sama. 

Tak jsem ji poprvé uviděl. Žádná zpomalovačka, žádný vítr, žádná hudba, a rozhodně žádné vynechání srdce. Grace dopajdala o deset minut pozdě, tiše, jako by jí to tu patřilo, jako by chodila do naší třídy celé roky, a možná proto že byla nová nebo že byla divná nebo proto, že učitelce stačilo  se na ni podívat a hned viděla, že nějaká část její duše je pošramocená, paní Beadyová neřekla vůbec nic. Grace se posadila na židli na konci učebny dramaťáku s černým ostěním, svou hůl si hodila přes stehna a za celou dobu vyučování s nikým nepromluvila ani slovo.

Podíval jsem se na ni ještě dvakrát, ale na konci hodiny jsem zapomněl, že tam vůbec je, a ona vyklouzla ven, aniž by si toho kdokoliv všiml.

Takže toto rozhodně není příběh o lásce na první pohled.

Ale je to příběh o lásce.

No…Svým způsobem.

"Láska je jen chemická reakce ve tvým mozku.."

Láska v prachu hvězd se na první pohled zdá jako typická Young Adult tuctová záležitost pro mladé dospívající puberťáky. Zkrátka „láska, sex a rock and roll“, taková ta klasika co neurazí, ale ani moc nenadchne. Holka snů, sympatický kluk, trable s láskou a nakonec šťastně až na věky. Nenechte se ovšem zmást, tohle není obyčejná „love story“, protože kniha v sobě skrývá daleko hlubší poslání. Svým způsobem mi vlastně připomíná Johna Greena.

Grace totiž není jen tak nějaká hezká bytost ženského pohlaví. Už ve svém mladém věku si prožila mnohá životní zklamání a nakonec i jednu obrovskou ztrátu. V jejím srdci zeje ohromná propast, kterou jak se zdá už nikdo nikdy nezacelí. Henricha svým poněkud zvláštním způsobem přitahuje, chce přijít záhadě jménem Townová na kloub. Pociťuje až zoufalé nutkání učinit ji znovu šťastnou. 

„Odvoz?“ řekla. Její výraz a ton vyzrazoval, že mě (zmateně?) nerada vidí, jako by doufala, že se dnes neukážu. „Jasně,“ řekl jsem obezřetně.

A tak začala rutina, která měla nalinkovat náš vztah. Společně jsme kráčeli k jejímu domu, Grace naštvaně mávala na každé auto, které na nás zatroubilo, abychom uhnuli z cesty. Nechala mě čekat na zarostlém předním trávníku, zatímco si vevnitř brala klíče. Jakmile je našla, hodila mi je a nechala mě, ať se sám odvezu domů. V autě buď zírala přímo před sebe s kamenným výrazem a v tichosti, nebo se mě ptala na otázky typu:

A já říkal věci jako: „Proč se na tyhle otázky tak těžko hledá odpověď?“

A ona říkala věci jako: „Protože právě teď se snažíš vzpomenout si na písničku, která je jednak cool a zároveň společensky přijatelná. Obvykle musí byt minimálně dvacet let stará, protože cokoliv novějšího je všeobecně považováno za popový škvár.“ 

Co je vlastně život a co zase smrt? 

Autorka se snažila poukázat na skutečný význam spojení „mít někoho ráda“. V knížce stále a stále připomíná, že skutečné city nemusí trvat věčnost, aby byly opravdové. Někdy se jedná jen o chemickou reakci v našem mozku, která znenadání nabobtná na povrch a pak pohasne, jako umírající hvězda, která vlastně ani nikdy nevznikla. Avšak to, co jsme cítili, v nás zůstane na pořád. A i když tak v polovině knížky tušíte, jak to zhruba celé dopadne, stejně nemůžete přestat číst a nutíte se držet postavám palce dál a doufat v lepší vyvrcholení.

V okamžiku, kdy mi přišel recenzní výtisk a já ho otevřela, jsem si začala říkat, že mě Sutherlandová nedokáže ničím překvapit. Náct mi již nějakou tu dobu není, střední jsem již také absolvovala a tak mi veškeré problémy s tímto věkem spojené připadají až pozoruhodně nezajímavé. Nicméně, dostala jsem mnohem víc, než jsem očekávala. Děj v sobě skrýval hlubší smysl, postavy nebyly tuctové a celá dějová linka byla navíc dokreslena zprávami hlavních hrdinů, jejich konverzací na Facebooku, či chatu. U čtení jsem se ani chvilku nenudila a opravdu mě to bavilo! Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Několikrát jsem zamrkal a vypnul počítač. Po zbytek dne jsem zůstal v kanceláři. Ředitelka Valentinová v jednu chvíli prošla kolem, zahlédla mě, jak mám čelo rozpláclé o desku stolu a řekla: „Pagi. Nemáte být náhodou ve třídě?“

Na to jsem odvětil, aniž bych se zvedl: „Moje pubertální hormony mě zanechaly emocionálně příliš křehkého, než abych se mohl zapojit do vyučovacího procesu.“

Valentinová jistou chvíli nic neříkala a pak řekla prostě: „Tak pokračujte.“

Tak jsem pokračoval.

Poslední - Když jde o víc, než jen o výhru!

17.04.2017 21:49

Alexandra Oliva - Poslední

Originální název: The Last one
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knižní klub 

Kam až jste ochotní zajít?

Sam chtěla zažít trochu toho dobrodružství, než se po boku svého milujícího manžela navždy usadí a založí rodinu. Možná právě proto se rozhodla stát se účastníkem zbrusu nové reality show „Ve tmě“.  Dvanáct odvážlivců bylo ponecháno svému osudu v hlubokých amerických lesích. Každý den je čekají nové nebezpečné úkoly a nástrahy. Pokud uspějí, budou odměněni, selžou-li, čeká je trest. Poslední třešničkou na dortu je pak nemalá finanční odměna pro první tři umístěné. Zkrátka a dobře, je třeba zatnout zuby a bojovat do posledního dechu!

Ovšem svět v mezidobí zasáhne katastrofa nevídaných rozměrů. Tajemná forma nemoci, která zničí více jak polovinu populace Spojených států. Přežijí jen ti nejsilnější, kteří se nyní potulují skrz prázdná města v naději, že najdou své blízké. Hra už skončila, jenže to Zoo vůbec netuší, strávila několik měsíců v naprosté izolaci od svého okolí. A tak vše, co kolem sebe vidí, přičítá zvrácené televizní zábavě. Stačí jen vyřknout tolik známé heslo a bude v bezpečí doma, nebo snad ne? 

„Ne, neskončila,“ ujistí jej producent a plácne stříhače do ramene. „Ale byla zlá“. Střihač se zadívá na Zooino jemné vzezření a laskavé zelené oči. Tento zvrat se mu nelíbí. Vůbec k ní nesedí.

„Servírce vynadala“, rozplývá se producent, „obvinila ji, že prohráli kvůli ní, a podobně. Je to fantazie. Tak minutu nato se omluví, ale to už nikoho nezajímá. Uvidíš sám.“

I ty nejlepší je možné zlomit, pomyslí si střihač. To je koneckonců myšlenka celé show – zlomit soutěžící. Těm dvanácti, kteří vstoupili do ringu, samozřejmě řekli, že jde o přežití. Že je čeká závod. To je sice pravda. Má však svá ale. Dokonce ve smlouvě záměrně uvedli jiný název celého pořadu. Změna vyhrazena, stálo pod ním malým písmem. Logo soutěže nenese název V lese, ale Ve tmě. 

Strhujicí příběh, který vás jednoduše dostane!

Poslední je slibným debutem mladé autorky Alexandry Olivy, která zavádí čtenáře do světa televizní tvorby. Příběh nás totiž provede taji natáčení zábavných TV pořadů. Kniha v sobě ukrývá dvě části, jakési „před“ a „po“. Přičemž samotný její počátek čtenáře okamžitě vtáhne do děje a nastíní, že se bude jednat o mnohem více, než jen o procházku růžovým sadem.

 Kapitoly v er formě bravurně ztvárňuji průběh reality show „Ve tmě“, seznamují nás se soutěžícími a, hodnotí jejich počínání ze strany produkčního štábu, čímž nabízí i jakýsi pohled do zákulisí. A to včetně ohlasů na sociálních sítích. Naproti tomu ich forma poukazuje na události, které nastaly po vypuknutí zmutované nákazy. Sledujeme mladou ženu, která se ze všech sil snaží přežít a především zvítězit, překonat samu sebe a svůj strach. Namlouvá si, že vše co se kolem ní děje, není opravdové, jedná se pouze o výplod režisérské představivosti. 

Za pět dnů zemře i producent. Dojde k tomu, až bude sám ve svém sídle o rozloze tří set osmdesáti metrů čtverečních, zesláblí a opuštěný. V posledních minutách života si bude mimoděk olizovat krev, jež mu poteče z nosu, takovou pocítí žízeň. V té době už budou všechny tři díly prémiového týdne odvysílané, poslední příjemná bezduchá vsuvka před zásadním zvratem. 

Přesto se natáčení v samém centru oblasti, kde epidemie propukla nejdříve a nejsilněji nezastaví. Štáb se bude pokoušet dostat všechny ven, ale soutěžící budou v té době v rámci samostatných misí každý jinde. Produkce pochopitelně připravila před natáčením nouzový bezpečnostní plán, smrtící epidemii však nikdo nečekal. 

Kde je hranice mezi smyšlenkou a realitou? 

Poměrně dynamický děj doplňují i vcelku detailní popisy okolí, včetně velkého množství obětí a prázdných zpustošených míst. Musím říci, že mě při čtení mrazilo v zádech a knížku jsem kupříkladu nemohla číst ve večerních hodinách. Díky čemuž jsem se třistastránkovým textem prokousávala bez mále čtrnáct dní. Až jsem nakonec dospěla k nejednoznačnému finále. Nemohu říci, zda se jednalo o šťastný konec, nebo nikoliv. Najednou prostě všechno skončilo, jako když se rozsvítí světla po promítaném filmu…

Spisovatelka ve mně tedy rozhodně zanechala rozporuplné pocity. Sepsala neskutečně zajímavý postapokalyptický thriller. Ze kterého budete trnout hrůzou a přát si, aby se nic z toho v životě nestalo. Na druhou stranu všechno ukončila dříve, než by vám stihla poskytnout kýžené odpovědi a srozumitelné rozuzlení. Zatajila nám snad Oliva něco? Za sebe dávám 3.7 hvězdiček z 5. možných a přičítám to právě svému vnitřnímu rozpolcení. A také dodávám, že by vám „Poslední“ rozhodně neměla uniknout! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Po chvíli mi dojde, že vím ještě něco. Tady v okolí vlci nežijí. Divoký vlk by se mohl objevit v Kanadě nebo dejme tomu v Severní Karolíně. Možnost, že mě skutečně napadl vlk, je nepatrná.

 V každém případě jsem to zvíře zabila. Ne kvůli potravě, ne čistě, pastí. Já, milovnice zvířat, která celý svůj profesní život učím děti úctě a lásce k přírodě. Ne kvůli těm dětem. V tom se všichni pletou. Učení mě nebaví. Myslím při tom na Eddieho, káně rudoocasé, lišku Penny. Neměla bych dávat jména zvířatům, která budou vypuštěna do přírody, ale dělám to. Odjakživa.

Konečně se zvednu a vyklopýtám z potoka, Vracím se ke zničenému přístřešku, nohy mám jako ochrnuté. 

Všechny články