Láska v prachu hvězd - Jaké to je zamilovat se?

23.04.2017 13:08

K. Sutherlandová - Láska v...

Originální název: Our Chemical Hearts
Rok vydání: 2017 (originál vydán 2016)
Počet stran: 300
Vazba knihy: Měkka
Nakladatelství: Yoli

Být obyčejný nestačí!

Henry Page je obyčejný průměrný středoškolák ve čtvrtém ročníku. Je plně rozhodnutý vzít osud do svých rukou a zdárně se dostat na vysokou školu. Pilně studuje, plní všechny své úkoly řádně a včas. Školní večírky a milostné románky jdou úplně mimo něj. Proč by se měl o takovéto málo významné věci vůbec zajímat? Hlavní je úspěšně si naplánovat svůj život, získat potřebné vzdělání, dobrou práci. To ostatní přijde samo, jednou se přeci ukáže ta jediná a nezapomenutelná láska, láska na první pohled. Vyvolená, s níž stráví zbytek svého života. Jenže pak se najednou objeví podivná holka v klučičím oblečení a o holi, která plně naruší jeho vnímání světa.

Grace Townová byla oblíbenou studentkou, krásnou, zábavnou, zkrátka královnou všech studentských akcí. Ovšem pak jako blesk z čistého nebe přijde velká tragédie, neštěstí, které ji vezme vše na čem, kdy záleželo a zanechá jí na světě zcela opuštěnou beze špetky života. Nyní je z ní pouhopouhý stín minulosti, toulající se někde na pomezí mezi přítomností a minulostí. Duch děvčete, kterým dříve bývala, přízrak hledající vykoupení za vše špatné. Rozhodla se změnit prostředí i učební ústav v zoufalé snaze nalézt úkryt před sebou sama. 

Tak jsem ji poprvé uviděl. Žádná zpomalovačka, žádný vítr, žádná hudba, a rozhodně žádné vynechání srdce. Grace dopajdala o deset minut pozdě, tiše, jako by jí to tu patřilo, jako by chodila do naší třídy celé roky, a možná proto že byla nová nebo že byla divná nebo proto, že učitelce stačilo  se na ni podívat a hned viděla, že nějaká část její duše je pošramocená, paní Beadyová neřekla vůbec nic. Grace se posadila na židli na konci učebny dramaťáku s černým ostěním, svou hůl si hodila přes stehna a za celou dobu vyučování s nikým nepromluvila ani slovo.

Podíval jsem se na ni ještě dvakrát, ale na konci hodiny jsem zapomněl, že tam vůbec je, a ona vyklouzla ven, aniž by si toho kdokoliv všiml.

Takže toto rozhodně není příběh o lásce na první pohled.

Ale je to příběh o lásce.

No…Svým způsobem.

"Láska je jen chemická reakce ve tvým mozku.."

Láska v prachu hvězd se na první pohled zdá jako typická Young Adult tuctová záležitost pro mladé dospívající puberťáky. Zkrátka „láska, sex a rock and roll“, taková ta klasika co neurazí, ale ani moc nenadchne. Holka snů, sympatický kluk, trable s láskou a nakonec šťastně až na věky. Nenechte se ovšem zmást, tohle není obyčejná „love story“, protože kniha v sobě skrývá daleko hlubší poslání. Svým způsobem mi vlastně připomíná Johna Greena.

Grace totiž není jen tak nějaká hezká bytost ženského pohlaví. Už ve svém mladém věku si prožila mnohá životní zklamání a nakonec i jednu obrovskou ztrátu. V jejím srdci zeje ohromná propast, kterou jak se zdá už nikdo nikdy nezacelí. Henricha svým poněkud zvláštním způsobem přitahuje, chce přijít záhadě jménem Townová na kloub. Pociťuje až zoufalé nutkání učinit ji znovu šťastnou. 

„Odvoz?“ řekla. Její výraz a ton vyzrazoval, že mě (zmateně?) nerada vidí, jako by doufala, že se dnes neukážu. „Jasně,“ řekl jsem obezřetně.

A tak začala rutina, která měla nalinkovat náš vztah. Společně jsme kráčeli k jejímu domu, Grace naštvaně mávala na každé auto, které na nás zatroubilo, abychom uhnuli z cesty. Nechala mě čekat na zarostlém předním trávníku, zatímco si vevnitř brala klíče. Jakmile je našla, hodila mi je a nechala mě, ať se sám odvezu domů. V autě buď zírala přímo před sebe s kamenným výrazem a v tichosti, nebo se mě ptala na otázky typu:

A já říkal věci jako: „Proč se na tyhle otázky tak těžko hledá odpověď?“

A ona říkala věci jako: „Protože právě teď se snažíš vzpomenout si na písničku, která je jednak cool a zároveň společensky přijatelná. Obvykle musí byt minimálně dvacet let stará, protože cokoliv novějšího je všeobecně považováno za popový škvár.“ 

Co je vlastně život a co zase smrt? 

Autorka se snažila poukázat na skutečný význam spojení „mít někoho ráda“. V knížce stále a stále připomíná, že skutečné city nemusí trvat věčnost, aby byly opravdové. Někdy se jedná jen o chemickou reakci v našem mozku, která znenadání nabobtná na povrch a pak pohasne, jako umírající hvězda, která vlastně ani nikdy nevznikla. Avšak to, co jsme cítili, v nás zůstane na pořád. A i když tak v polovině knížky tušíte, jak to zhruba celé dopadne, stejně nemůžete přestat číst a nutíte se držet postavám palce dál a doufat v lepší vyvrcholení.

V okamžiku, kdy mi přišel recenzní výtisk a já ho otevřela, jsem si začala říkat, že mě Sutherlandová nedokáže ničím překvapit. Náct mi již nějakou tu dobu není, střední jsem již také absolvovala a tak mi veškeré problémy s tímto věkem spojené připadají až pozoruhodně nezajímavé. Nicméně, dostala jsem mnohem víc, než jsem očekávala. Děj v sobě skrýval hlubší smysl, postavy nebyly tuctové a celá dějová linka byla navíc dokreslena zprávami hlavních hrdinů, jejich konverzací na Facebooku, či chatu. U čtení jsem se ani chvilku nenudila a opravdu mě to bavilo! Za sebe dávám 4.5 z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu Martinus.cz, za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Několikrát jsem zamrkal a vypnul počítač. Po zbytek dne jsem zůstal v kanceláři. Ředitelka Valentinová v jednu chvíli prošla kolem, zahlédla mě, jak mám čelo rozpláclé o desku stolu a řekla: „Pagi. Nemáte být náhodou ve třídě?“

Na to jsem odvětil, aniž bych se zvedl: „Moje pubertální hormony mě zanechaly emocionálně příliš křehkého, než abych se mohl zapojit do vyučovacího procesu.“

Valentinová jistou chvíli nic neříkala a pak řekla prostě: „Tak pokračujte.“

Tak jsem pokračoval.

Zpět

Vaše komentáře k recenzím

Datum 20.07.2017

Vložil Luca

Titulek Skvělé!

Odpovědět

To je moc pěkná recenze, rozhodně si musím knihu přečíst! :D