Zrcadlo, zrcadlo - Co ti říká tvůj odraz?

05.08.2019 12:54

Cara Delevingne - Zrcadlo, zrcadlo

Originální název: Mirorr, Mirorr
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 352
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Yoli

Kdo určuje, kým vlastně jsi?

Zrzi, Rose, Leo a Naomi, banda středoškolských outsiderů, kteří marně bojují s větrnými mlýny. Tihle čtyři by se nikdy nepotkali, dozajista by spolu nepromluvili ani slovo, přesto, že jsou spolužáci. Každý z nich se snaží zůstat ve své vlastní ulitě, ponořen do soukromého utrpení. Jejich cesty zkříží až náhodný středoškolský projekt, který konečně odhalí jejich pravou identitu. Ze zprvu nezáživné kapely se postupem času stává fenomén mládežnického hnutí a fantastická čtyřka se dostává do záře reflektorů, zdá se, že život má konečně smysl! Tedy až do chvíle, kdy se stane ta strašlivá tragédie.

Najednou totiž zmizí Nai, doslova se po ní slehne zem. Nikdo netuší, kde je jí konec. Jistě, utíkala už dříve, ale proč by to dělala zrovna teď? Vždyť konečně začali žít a plnit si svůj sen, není důvod zdrhat. Všichni jen nešťastně lámou rukama, případ nakonec spadne pod stůl jako pubertální nerozvážnost. Když je po nějaké době nalezena na prahu smrti, staré běsy znovu vyvstávají. Dospělí zastávají názor, že se pokusila o sebevraždu, ale členové „Zrcadla“ vědí své – dívka taková není. Jenže kdo stojí za jejím únosem a proč má na ruce tetování, když je tolik nesnáší? Co se vlastně stalo té osudové noci?

Noc hodinu za hodinou míjela a my jsme si byli s každým uplynulým okamžikem jistější, že ji najdeme, že prostě trucuje, což občas dělávala, když se cítila ublížená a potřebovala, aby si jí lidi všimli. Byli jsme si jistí, že naše nejlepší kamarádka a členka naší kapely Naomi bude na některém z míst, která známe jenom my. Že bude čekat, až ji najdeme.

Pokus o sebevraždu, sektářství, nebo hledání vlastní identitty? 

Zrcadlo, zrcadlo“ je kniha, která vzbudila poprask ještě před svým vydáním. Může za to pravděpodobně Cara Delevinge, slavná modelka, herečka, jež ztvárnila jednu ze dvou hlavních rolí v populárním snímku „Valerian a město tisíce planet“. Hollywoodská hvězda se nyní představila v poněkud jiném kabátku, když po boku Rowan Colemanové vydala svou debutovou literární tvorbu, která bohužel striktně kopíruje tradiční YA vzorce. Láska, problémové vztahy i uvědomění si sebe sama, to už je moderní mantra našich všedních dnů, a tak se není čemu divit, že se tento stereotyp dostává i do knižní tvorby pro mládež. A jak je vidět, zrno stále padá na úrodnou zem, neboť si počin drží úctyhodné hodnocení před 80 % na knižní databázi.

I styl psaní není ničím neobvyklí. Klasická ich forma nepochybně napomáhá k větší čtivosti a lepšímu ztotožnění se s interiérem, i exteriérem dějové linie. Dílo se čte celkem dobře, neobsahuje žádné zdlouhavé popisné pasáže, ani nesmyslné dialogy. Velkým oživením jsou nepochybně sms zprávy, stejně jako příspěvky ze sociálních síti, či četný přepis hudebních textů.  Také Londýn, coby hlavní dějiště příběhu jistě působí přípustným dojmem a navazuje tu správnou anonymitu velkoměsta, kde můžete být doslova tím, kým skutečně chcete.

„Je v tom život,“ odpověděla mi. „Ve věcech, co tu zůstanou zapomenuté.“

Jenže uvnitř, uvnitř se té holce chce každou vteřinu řvát. Uvnitř vříská a nemůže se dostat ven. Uvnitř je ztracená a osamělá a unavená, tak unavená předstíráním, že se diví, jestli udrží srdce v chodu, protože předstírat, že je vším, čím není, strašně bolí.

Slavná jména, leč průměrný román v nápaditém obalu!

Pilotní postavy jsou vlastně docela obyčejné, každá z nich má nějaký ten trn v patě, který se zuby nehty pokouší vytáhnout. Každý ze čtveřice hrdinů se snaží postavit se svým strachům čelem a nalézt své místo pod sluncem. Bohužel, ale tomu něco chybí – mladí dospělí působí ploše, až standartně, jako každý druhý protagonista z dílka s podobným námětem. Čtenář postrádá ozvláštnění, možná větší práci s lidskou psychologií, spíše, než příběhovou linkou se prokousává příručkou o dospívání.

Také detektivní část by chtěla trochu doladit a utáhnout šroubky, zprvu je to opravdu jízda, která postupem času upadá, jako by snad autorkám došly nápady. Není to špatné, ale není to ani žádný hit. Na poli produktů pro mladé dospívající se jistě najdou jak lepší, tak i slabší články. Jedná se o průměr s nevyužitým potencionálem, leč dobrou myšlenkou. Je mi líto, ale za mě je to zklamání, které se nutně odráží i v hodnocení v podobě 3. z 5. hvězdiček! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Na posteli ve vedlejším pokoji leží máma, usnula oblečená s nahnutou sklenicí vodky s tonikem v ruce. Napadlo mě, že bych jí tu sklenici vzala, když jsem ji tam uviděla, ale neudělala jsem to. Chci, aby se někdy v noci probudila šokem, že má studenou tekutinou na stehnech, nebo třeba zvukem rozbíjejícího se skla. Možná jí pak bleskne hlavou, v jakém je to stavu.

Zpět

Vaše komentáře k recenzím

Datum 16.08.2019

Vložil Maddie

Titulek walletofinfinity.blogspot.com

Odpovědět

Jé, taky jsem si chtěla knížku přečíst! Zkusím se po ní podívat v knihovně :)

Datum 25.08.2019

Vložil Nasťa

Titulek Re: walletofinfinity.blogspot.com

Odpovědět

Snad budeš spokojenější, než jsem byla já.. :D

Datum 12.08.2019

Vložil Enthu

Titulek https://enthusiasm-for-books.blogspot.com/

Odpovědět

Též prvně čtu ne moc nadšenou recenzi na Zrcadlo a jsem ráda, že jsem si přečetla tvou recenzi. Myslím, že bych měla stejné pocity jako ty, takže Zrcadlo zatím ponechám být. :)

Datum 12.08.2019

Vložil Nasťa

Titulek Re: https://enthusiasm-for-books.blogspot.com/

Odpovědět

Moje recenze je spíše výjimečná, ale já si ji nemohla odpustit. Přijde mi, že tyhle "výchovné knihy pro mládež" jsou jedna, jako druhá. Bohužel, žádné nové nápady..

Datum 11.08.2019

Vložil Betty - hlavavknihach

Titulek ZRCADLO

Odpovědět

Jéé, to je snad první "ne uplně nadšená recenze", kterou na Zrcadlo čtu. Ale stejně ji chci jednou zkusit. :-)

www.hlavavknihach.blogspot.cz

Datum 12.08.2019

Vložil Nasťa

Titulek Re: ZRCADLO

Odpovědět

Už mi není "náct", což je v recenzích asi někdy znát.. :D Takže mě klasické klišé nechává chladnou, jako nebylo to špatné, ale žádný zázrak se taky nekonal. Na zadek jsem si z toho nesedla, ale jako čtení na pár večerů, no, proč ne..