Replika - Dvě dívky, jedna minulost!

Lauren Oliverová - REPLIKA 

Originální název: REPLICA
Rok vydání: 2018 (originál vydán 2016)
Počet stran: 456
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Věda je jen dobrým sluhou!

Lyra toho zatím moc nezažila. Veškerá její existence je spjatá s Havenovým institutem, jehož zdi nikdy neopustila. Je to její jediný domov, ve kterém vládne řád, čistota a sterilnost. Děvče je jedním z mnoha obyvatel tohoto zdravotnického zařízení, kteří mají místo jména číslo a jejichž jediným smyslem je plnit příkazy zdravotnického personálu. Pokud je někdo příliš slabí a neprospívá, tak zkrátka zemře. Jednoho večera se však stane něco strašného, teroristický útok, jenž zničí jediný svět, který je dívence tak důvěrně známí.

Naproti tomu Gemma vyrůstá v luxusu. Jakožto dcera farmaceutického giganta má všechno, co si jen může v životě přát. Milující matku, oborské rodinné sídlo se spoustou personálu a věrného psího kamaráda. Jenže po ničem z toho zrovna dvakrát neprahne. Už ji nebaví být pořád vzorný maminčin mazánek. Ráda by okusila trochu toho dobrodružství. A tak se rozhodne podniknout něco šíleného, utéct z domova, a ještě k tomu se spolužákem, kterého zná jen od vidění!

Testování soukolí probíhalo ve velké místnosti v oddělení D, kde táhlo a kde dřív byly klece s králíky, takže to tu pořád bylo cítit granulemi a králičí močí. Lyra nevěděla, co se s těmi králíky stalo. Havenův institut byl obrovský a řada místností byla nepřístupná, takže měla za to, že králíky prostě někam přesunuli. Anebo možná králíci taky neprospívali, jako některé repliky.

Každý týden bylo Testování soukolí trochu jiné: někdy měly repliky posbírat co nejrychleji malé, kluzké špendlíky, nebo měly poskládat 3D skládačku, nebo vybrat na papíru vzor, který nepatřil mezi ostatní. Trvalo to celý den. Ženské repliky, všech devět set šedesát, chodily dovnitř po čtyřiceti podle barev. Rosalgin už se vrátila z Krabice a posadila se vedle Lyry.

Originálně zpracovaná kniha, kterou je radost číst!

Dvě mladé dospívající dívky jsou odlišné asi jako den a noc. Vlastně se nikdy neměli setkat, ale přesto se tak stalo. Dvě na první pohled různorodá individua však sdílejí stejný osud. Pojí je hluboká pravda o jejich minulosti. Pravda, která měla zůstat skrytá, a přesto se nyní dere na povrch odhodlána změnit vše, co děvčata doposud tak důvěrně znala.

Lauren Oliverová vnáší do světa literatury pro mládež zcela nový aspekt. Replika je totiž knihou, kterou můžete číst hned několika způsoby. Tohle dílo v sobě snoubí dva příběhy, dvou hlavních hrdinek Lyry a Gemmy. Můžete tak začít se čtením jednoho a postupně se propracovat k druhému. Důrazně se však doporučuje postupovat střídavě po kapitolách. Díky tomu vám totiž jednotlivé detaily lépe zapadnou a začnou dávat větší smysl. Nicméně já jsem četla oba příběhy odděleně a musím říct, že i tento princip měl své kouzlo.

Pak Línej Zadek ohlásila, že čas vypršel, a sestra No Jasně papíry vybrala a všechny repliky seděly, ani nedutaly, zatímco se vyhodnocovaly jejich výsledky, propočítávaly se a zapisovaly do jejich složek. Lyře se potily dlaně. Teď to přijde.

„Zapomněla jsem ty písmenka,“ kňourala Rosalgin. „Nemohla jsem si vzpomenout na ty písmenka.“ „Tak fajn, to by stačilo.“ Línej Zadek se ztěžka zvedla ze židle a zaškvířila se, jako vždycky po testování. Repliky se taky postavily. Jediná Lyra zůstala sedět a srdce se jí v hrudi svíralo a zase uvolňovalo.

Jakmile byla Línej Zadek na nohou, začala si okamžitě stěžovat, jako obvykle. „Zatracený boty. Zatracený počasí. A teď musím ten svůj línej zadek dostat až do Adminu. Tam a zpátky mi to zabere dvacet minut. A k tomu ještě dneska dorazí ti muži.“ Línej Zadek normálně pracovala na recepci a u testování jen vypomáhala. Měla aspoň padesát kilo nadváhy a v horku jí natékaly kotníky, až byly nakonec stejně oblé a tlusté jako kmeny palem na dvoře.

Příběh nejen pro milovníky sci-fi, ale i pro romantické snílky!

Za zmínku stojí i postavy, které se v průběhu celého příběhu velice výrazně vyvíjí. Zatímco na začátku jsou obě nesmělé. Gem se v prvopočátcích docela dost podceňuje, myslí si, že je k ničemu. Jenže jak přichází napětí a ve vzduchu je cítit nebezpečí, vše se rapidně mění. Dívčina vylézá ze své bezpečné komfortní zóny a je připravena postavit se tváří v tvář realitě, byť je sebevíc krutá.

Autorka zkrátka umí psát. Stvořila realistické dílko, které je postaveno na v dnešní době velice diskutovaném tématu. Na mušku ji totiž tentokráte přišlo klonování a jeho možné dopady na lidské pokolení jako takové. Musím říct, že ze všech Oliverových knih je tato, tedy alespoň pro mě tou nejlepší. Nechybí v ní totiž kromě napětí, dobrodružství a záhad, i trocha té lásky a mezilidských vztahů. Já ji rozhodně doporučuji a dávám 5. z 5. hvězdiček! Kéž by brzo vyšlo pokračování! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Nikdo se jí ale neptal. Prošla kolem sesterny, kde sedělo několik sester a smály se dvěma ženám v televizi – repliky, pomyslela si Lyra a bodl ji osten nadšení, ale pak si všimla drobných rozdílů a došlo jí, že jsou to jen dvojčata. Potom šla kolem ubikací zaměstnanců: menších pokojů, kde na palandách vždycky spali až čtyři lidé, sestry nebo mladší výzkumníci, a prostornějších ložnic doktorů. Nakonec přišel Hrnec. Z pachu dušeného masa se jí okamžitě zvedl žaludek.

Sklopila hlavu a spěchala dál. Když si bzučákem otevřela dveře do oddělení A, hlídač, který měl službu, sotva vzhlédl. Prošla mramorovou recepcí, kde stála kamenná busta Richarda Havena, prvního Boha, které někdo natáhl červenomodrý plášť a směšný klobouček. Lyra chápala, že je to nějaká hra, že má něco společného s místem zvaným Penn, odkud přišel první i druhý Bůh. Kousek za hlavním vchodem stál umělý vánoční stromek, původně koupený na každoroční havenský večírek, ale teď už tři roky neuklizený. Jen ho od jara do podzimu zhasínali. Ze zdí se usmívaly fotky cizích lidí, a na jedné z nich byli Richard Haven a doktor Saperstein, mnohem mladší než dnes a oblečení v červenomodré. Dokonce měli pomalované tváře.

Dneska se u nich ale Lyra nezastavovala. Prošla dveřmi ke schodišti. Bylo to tu slabě cítit po cigaretách.