Génius - "Hodina H" se kvapem blíží!

Leopold Gout - Génius: hra

Originální název: Genius - The Game
Rok vydání: 2018 (originál vydán 2016)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Fragment

Připravte se, hra právě začíná! 

Jen si to představ, někdo tě sleduje doslova na každém kroku. Televize, počítače, tablety nebo třeba mobilní telefony, tyhle přístroje jsou jedno velké ucho a jedno velké oko. Před nimi se neschováš, sledovací zařízení si tě najdou, ať jsi kdekoliv. Internet je dobrý sluha, ale špatný pán. Jenže právě internetová síť je poslední možností, jak najít ztraceného bratra, nebo svést boj s korupcí. Právě vody internetového prostředí dají dohromady tři geniální puberťáky, kteří by se jinak neměli šanci potkat. Barevná vlčice je populární blogová aktivistka, která se snaží nastolit spravedlnost. Thunde je naopak nadaným konstruktérem, který i z kousku šrotu dokáže stvořit veledílo. A Rex je tím nejlepším programátorem široko daleko.

Afričan, Číňanka a Američan stejně jako sto devadesát sedm jim podobných mladých geniu dostalo svou životní příležitost. Byli pozváni na hru, kterou organizuje vizionář Kiran Biswas. Ten se dokázal vypracovat z chudoby až na vrchol společenského žebříčku. Nyní dává šanci dalším nadaným dětem vzít svůj osud do vlastních rukou. Vítěz bere vše, dokáže v pravém slova smyslu změnit budoucnost, bude totiž psát dějiny! Jediné, co je potřeba, je porazit ostatní při "hodině H". Tým z doupěte si věří, přesto, že se nikdy na živo neviděli, jsou to přátele na život a na smrt, ochotní si pomoc, ať jde o cokoliv. Jenže, co když hra v sobě ukrývá víc, než je blahosklonné poslání?

Od: Rex_n_effex@doupe_revoluce.com 

Předmět: Vítej na palubě

Albert Einstein kdysi prohlásil: „Pravým důkazem inteligence nejsou vědomosti, ale představivost.“

Měl pravdu. Lidi, které znám, měli vždycky v rukávu trumf v podobě kreativity. A věk je nikdy nezastavil. Kimu Ungyongovi bylo osm let, když studoval v NASA astrofyziku. Taylor Wilson postavil fúzní reaktor ve čtrnácti. Síla, co? Moje maličkost napsala počítačový program, který jediným kliknutím najde pohřešovanou osobu. A to mi ještě nebylo dvacet.

Říkají o nás, že jsme „neobyčejní“, ale přesto jsme jako ty.  Chodíme do kina, hádáme se s rodiči, dovedeme se po uši zamilovat a litujeme, že nám to nejde drobátko líp na skateboardu. Akorát k tomu všemu máme mozek, kterému bílé pláště říkají „organický počítač“. Sami jsme si to nevybrali, zkrátka je to tak. A víš, co je na tom nejlepší? Všichni ostatní nás odepsali.  Ještě před dvaceti lety by po mně a mých kamarádech neštěkl pes. Po mně, protože jsem z chudé rodiny, po nich, protože pocházejí z míst, která jsou každému ukradená nebo je lidi nenávidí. Jenže teď máme technologii a ta nám dává křídla. Posaď mě k počítači a napíšu každý program, o kterém se ti kdy snilo. Dej kámoši Tundemu součástky z hodinek a postaví funkční mobil. Kámoška, co se jí říká Barevná vlčice, zase vyřeší jakýkoli problém.

Svět, v němž vyrostli naši rodiče, je tentam. Stará pravidla   jsme zahodili. Budoucnost tvoříme my. My jsme otcové zakladatelé. Zařiď nám dost rychlý internet a kuřecí křidýlka v medu a česneku a napravíme svět.

Novodobý román, který si prostě nesmíte nechat ujít! 

Fragment poslední dobou opravdu vydává jednu knižní „pecku“ za druhou. Na přeplněný trh s Young Adult literaturou totiž přichází neuvěřitelný román plný moderních technologií. Připravte se na parádní jízdu, ve které nepůjde o nic menšího než o záchranu světa před zlotřilými padouchy, kteří se snaží změnit lidskou populaci k obrazu svému. Jen se nebojte, o žádné sladké klišé se nejedná, právě naopak, nic podobného jste zatím ještě nečetli, to mi věřte!

Do popředí se dostávají v pravém slova smyslu různorodé postavy, a to nejen po kulturní stránce. Setkáváme se s lidmi z odlišných sociálních vrstev. Každá ze tří hlavních postav má odlišné smýšlení i světonázor. Jistě, trochu neuvěřitelných momentů kniha přeci jen nabízí. Přiznejme si, kdo z nás je tak talentovaný, aby se za deset minut naboural do kvantového počítače? Během hodiny stvořil důvtipnou aplikaci nebo z kusů starého plastu postavil zcela fungující solární elektrárnu? No, já to určitě nejsem, jelikož i zapojení tiskárny do počítače je pro mě pěkným oříškem. Nicméně, pokud se přes tento drobný „technický úlet“ dokážete přenést, tak na vás čeká opravdu napínavý příběh s neočekávanou zápletkou.

WALKABOUT byl ten nejsložitější program, který jsem napsal. Zdroják tak složitý, že jsem sám nevěděl, jak jsem ho dal dohromady. Tak šílený, že se dal pořádně rozběhat leda na kvantovém počítači, tedy na přístroji, který pracuje na kvantové úrovni. Ta nejostřejší technologická špička. Počítač, který běží deset miliardkrát rychleji než laptop, co máš na stole.  Takový se nevidí každý den.

WALKABOUT byl zkrátka a dobře mystický. Jo, drobátko přeháním, ale fakt jen trochu. V kultuře Austrálců neboli Aboridžinců je tradicí, že se mladí muži vypraví do divočiny a musí o samotě přežít až půl roku. Tomu se říká Walkabout. Je to zkouška dospělosti. Je to pauza, únik z normálnosti.  Čas vymezený k úvahám   o tom, co chceš v životě dokázat, čím chceš být. A je to taky posvátný obřad, při němž se adept může přenést i na duchovnější úroveň, do stavu, kterému se říká čas snění. Přítomnost se tu prolíná s minulostí a budoucností.  V čase snění můžeš navštívit své předky a skrze ně najít odpovědi na všechny otázky života.

Když Teo odcházel, řekl mi, že má před sebou výpravu na zkušenou.

Děj, jenž vás srazí na kolena a donutí přemýšlet o světě!

Body k dobru získává tahle série i za své grafické zpracování. Pokud si všichni chválili „Akta Iluminae“ jako naprostý skvost na poli sci-fi pro mládež, právě díky jejímu obsahu, tak „Hra“ se jim s přehledem vyrovná. Nákresy, náčrty, poznámky na okrajích stránek nebo třeba záznamy ze skrytých kamer, to je jen špetka toho, co si Leopold Gout přichystal pro své čtenáře. Navíc každý z pilotních hrdinů má svůj vlastní styl, díky němuž ho můžete skvěle odlišit od ostatních!

Musím říct, že já jsem byla s „Géniusem“ více než spokojená. Neotřelá dějová linie, která je navíc svižná a má „grády“. Ani chviličku jsem se při čtení nenudila. Autor mě navnadil na další díly a už teď se těším s čím opět přijde. Dávám 4.7 hvězdiček z 5.možných za ten trochu ufiknutý konec a rozhodně doporučuji vaší pozornosti! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Naija Boi: Barevná vlčice bude brzo online. Můžem zatím probrat goniofotometrie?

KingRx: Tak jo. Ale jakmile se přihlásí, všechno nám řekneš a nebudeš nás napínat. Přesně za jedenáct minut končí první poločas. 1.1

Tak jo, probereme goniofotometry. Když jsem o goniofotometru slyšel poprvé, taky jsem si musel

najít, co to je. Je to přístroj na měření světla. Tunde se snažil vylepšit svou solární elektrárnu (vysvětlí až k tomu), ale obnášelo se na dost komplikované kódování a se dostal k poměrně zastaralým počítačům. Asi tak dvacet let zastaralým. Jako PCDOS 6.3. Dalo by se toho nechat, ale měl kliku, protože já čirou náhodou rád trápím mozek psaní programů pro staré kompy. Je něco jako překládat HTML na papyrus.

Fungovalo to jednoduše. Tunde mi poslal hromadu údajů ke zlepšovákům pro tu svoji elektrárnu a taky obecné představě o tom, jak by to mělo nakonec vypadat. Já měl přijít na to, jak to vyřešit na softwarové úrovni. V tomhle případě nainstaloval nový heliostaty (zrcadla, které odrážejí sluneční světlo směrem k vrcholku sběrné věže).

Naija Boi: Takže ten goniofotometr se propojí se spektrometrem.

KingRx: Ehm, a to je co?

Naija Boi: To je snad jasný, ne? Měří spektrální intenzitu záření slunečního světla.