Lisa Lueddecke- Světla na...

Originální název: A Shiver of...
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: King Cool

Spasení nebo apokalypsa? 

Na odlehlém sněhem zavaleném ostrově Skan všechno zamrzlo ve víru pověr a znamení. Sama Bohyně nad ním drží ochranou ruku a pomocí světelné záře na obloze předpovídá budoucnost. Jenže dnes není zrovna šťastný den. Po sedmnácti letech se nad ostrovem objevují výstražná červená světla. Krev a zkáza se již blíží. Smrt je nevyhnutelná, stejně jako odplata krutých nájezdníků, kteří si přišli vzít to, co jim bylo dňato.

Všichni se již chystají na nejhorší, střet, který může být pro mírumilovné horaly posledním tažením. Osud se zkrátka nedá zvrátit, je třeba se smířit s nicotou nadcházejících dnů. Jen Osa se nehodlá vzdáti bez boje, snaží se zachránit sebe, i svůj lid. Její jedinou nadějí je nalézt Matku stvořitelku a požádat ji o moudro. Bude se muset vydat na strastiplnou cestu, ze které se možná nevrátí živá. Avšak, co je jeden život ve srovnání s blahobytem celého kmene?

Gregor se mi zadíval do očí a já cítila, jak se mi ježí chlupy na zátylku a mrazení se mi rozběhlo dolů po páteři. „Vyprávěl, že tam viděl a zažil celou řadu podivných věcí. Svrchu na něj padaly kameny, které nemělo co uvolnit. Někdy viděl stín, který nemohlo vrhat nic živého, a přesto se pohyboval jako živá bytost. Slyšel zvuky a hlasy, které k ničemu nepatřily. Někdy celé hodiny pátral po tom, kdo nebo co ty zvuky vydává a šel po těch prchavých hlasech pořád hlouběji do nitra Kallských hor, dokud se neztratil a všechny ty skály a led se mu neslily v jedno. Mnohokrát už nedoufal, že ještě někdy najde cestu ven, a i kdyby ano, bál se, že zešílí dřív, než se tak stane.

Tradiční motivy, ale dosti netradiční pojetí!

Tahle kniha vás bezpochyby zaujme již na první pohled. Skvostně propracovaná obálka, která dokonale imponuje s prioritní dějovou linií si přímo říká o vaši pozornost. Nenechte se však zmást, nejde o žádné dětské příběhy, ani o klasiku ze žánru pro mládež. Tento pilotní díl je totiž něčím víc než jen směsicí magie, záhad a náctileté hrdinky.

Spisovatelka se opravdu předvedla v celé své kráse a čtenářům nabízí bravurně vykreslené prostředí, které tak trochu naráží na severské mýty, ačkoliv se jimi přímo neinspiruje. Právě v onom exteriéru, respektive v jeho všemožných detailech se ukrývá největší síla tohoto dílka. Fanoušci postupně objevují ostrůvek se všemi jeho divy. Luddecke navíc opravdu výtečně pracuje i se samotnými postavami, které rozhodně nejsou ploché. Přirostou vám rychle k srdci a donutí vás tak k tomu, abyste společně s nimi prožívaly jak jejich radosti, tak i jejich strasti. Celkový obrázek dokreslují emoce, kterých tu je opravdu hojně, valí se na čtenáře jako masivní vlny a společně s trochou napětí vytváří dokonalou směsku pro dlouhé večery.

„Hrůza se ve mně probudila a zažehla spalující peklo slepého strachu a úzkosti. I dýchat mě stálo spoustu sil, každý krok byl utrpením. Žilami se mi rozlila osamělost – hmatatelná, tíživá, zdrcující. Chtěla jsem se rozběhnout. Chtěla jsem křičet a plakat a ulevit si od té bolesti v srdci, ale musela jsem jít dál. Noha nohu mine. Počítala jsem kroky, soustředila se na každý nádech a výdech a snažila se ignorovat vlny hrůzy, které mě zalévaly od hlavy až k patě.“

„Nebyla jsem statečná, ani je užitečná. Neuměla jsem číst běh nebo loď, ale raději bych zemřela v náručí hory, než abych se seděla a sledovala, jak můj svět a víko někdo pohladí na kousky a topí jej v krvi, v mé vlastní krvi. Jestli máme zemřít, nebude to bez boje. Nikdo nás neuvidí na kolenou škemrat o život. Jen ať sem přijdou. Jejich hlavy jim s radostí pošlu po vodě! “

Pěkný start do nové fantasktní etapy!

„Světla na obloze“ jsou jednoznačně skvělým úvodem do série, který nepostrádá potenciál dalšího růstu. Autorka si od počátku, až do samotného závěru na nic nehraje a svým příznivcům servíruje to, na co jsou zvyklí. Pěkný příběh s rychlým sledem událostí, který odsýpá. I milovníci romantických chvilek si přijdou na své, i když tato část je v knížce poněkud upozaděna. Zkrátka se jedná o příjemné čtivo, které je dechberoucí, nikoliv však nezapomenutelné. I přes drobné škraloupy se jedná o slušný počin, který zaujme nejednoho milovníka fantasy.

Za sebe jen dodám, že tato tvorba vyšla pod značkou „King cool“, která se zaměřuje především na YA skupinu, i když vám to leckdy tak nepřipadá, jelikož vydávají samé nadčasové knihy s hlubokou myšlenkou. Nejinak je tomu i v případě této krásky, není to jen příběh o dívce, která se vydává na záchranou misi. Nezapomeňte tedy číst mezi řádky a objevovat to, co může zůstat zprvu skryté. Za mě solidní 4 z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

„Když na nebi zazáří barva zelená,

naše královna je šťastná, spokojená.

Když modrá záře bude se ti zdát,

bouře ti vezme vše, co máš teď rád.

Rudé, rudé jako krev je dnešní nebe,

pro koho smrt přijde si, když ne pro tebe?“

„Strach se nad vesnicí vznášel jako ledové krystalky ve vzduchu. Ne ten tichý strach usazený v nitru, který za sebou nechává ustrašené tváře a vytřeštěné oči. Tento strach kutálel slzy po bledých tvářích a vyvolával vzlyky těch, kteří už je nedokázali polykat. Rodiny se semkly do pevných klubek a hltaly poslední společné okamžiky předtím, než přijde nemoc a její krvavá žízeň.“

Martha Wells - Výpadek systémů

Originální název: All Systems Red
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 160
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Fobos

Je budoucnot opravdu lepší?

Budoucnost není tak růžová, jak by se mohlo zdát. Věda, znalosti a výzkum jdou ruku v ruce s byrokratickým aparátem. Chcete změnit dějiny, dokázat nemožné? Prosím, ale nejprve si laskavě opatřete povolení společnosti. Teprve až s propustkou je možné oddávat se slastem poznání. Jenže vesmírná korporace není pohádkově bohatá, a tak šetří, kde to jen jde. Pro své systémy a technickou vybavenost využívá jednoduchý spotřební materiál, a tak není divu, že její technologické vymoženosti vykazují obrovskou míru poruchovosti. Místo kýženého pocitu bezpečí sebou stroje přináší spíše hromadu starostí a velkou nejistotu.

Elitní skvadra badatelů včele se zelenou aktivistkou nemá zrovna klidnou chvilku. Do cesty se jim připletl poměrně nehostinný zvířecí druh, stačilo málo a jejich kolegyně vypustila duši. Vypadá to, že jim vesmírné společenství něco ošklivého zatajilo. Celé sektory zmapovaných míst najednou zmizely, dokonce i údaje o místní floře a fauně se zdají býti poněkud neúplné. Druhá skupinka nalézající se na protějším konci planety jim přestala odpovídat na signál. A nejen spojení selhává, i další strojírenské zařízení se zdá být nefunkční. Jenže v tomto případě jde o víc, než jen o běžný blackout!

Poté, co jsem se naboural do svého vlastního řídicího centra, se ze mě klidně mohl stát masový vrah. Jenže mě napadlo, že jsem si tím vlastně zajistil stálý přísun zábavních programů vysílaných ze satelitů naší společnosti. Bylo to zhruba něco přes 35 000 hodin, během kterých jsem nikoho nezabil, a skoro 35 000 hodin filmů, seriálů, knih, divadelních her a hudby. Na bezcitný zabíjecí stroj prostě nic moc.

Pořád jsem dělal svou práci, a i ve svém novém zaměstnání doufal, že doktor Volescu a doktorka Bharadwajová si se svým výzkumem pospíší a my se dostaneme včas na základnu, kde jsem plánoval stihnout 397. epizodu seriálu „Vzestup a pád měsíční rezervace“.

Součástky a kov jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem!

„Výpadek systémů“ je poměrně krátká novela z oblasti sci-fi žánru. Svým obsahem jen o fous překročila hranici sto padesáti stran. Není proto divu, že se v knize nevyskytují kdovíjaké spletité dějové linie, či hluboké myšlenky. Ani jedno totiž nebylo v plánu. Prim zde hraje humor, dobře vykreslené prostředí a sympatičtí protagonisté, které si zkrátka nelze nezamilovat.

Dílko, ač útlé, přesto slavné jest! Autorka s ním posbírala pěknou řádku významných literárních cen. Včetně „Huga“ a „Nebuly“. Své příznivce si získalo hlavně bezprostředností, troufalým vtipem a originální hlavní postava. Robokat, který na rozdíl od mnohých jemu podobných, netouží stát se člověkem, vlastně lidi ani moc v lásce nemá. Ochraňovat je, to patří k náplni jeho práce, ale rozhodně s nimi nechce trávit víc času, než je nezbytně nutné. Ze všeho nejraději se zašije někam do soukromí a sleduje televizní pořady.

Na tísňové volání nebyl čas. Stihl jsem jen poslat záznam z polní kamery doktorky Mensahové a rovnou skočil do kráteru. Zatímco jsem se sunul po písčitém svahu, zaslechl jsem, jak doktorka Mensahová na někoho křičí, ať hned pošlou modul. Jenže vzhledem k tomu, že je od nás dělilo jen nějakých deset kilometrů a pracovali v jiné části ostrova, nemohli se k nám dostat s pomocí včas.

Přicházely mi rozporuplné příkazy, ale ignoroval jsem je. Pohotovostní režim se spustil i přesto, že jsem se naboural do svého vlastního řídícího centra, a automatický chod společenského systému začal, jak vyžadovat, tak i posílat data, které jsem potřeboval, stejně jako tematické signály z modulu Mensahové.

Novela, která posouvá sci-fi na úplně jinou úroveň literárního zážitku!

Příběh i přes svou krátkost plyne svižným tempem, nikde se moc nezastavuje a strká své hrdiny přesně k jádru pudla. Moc dobře se čte, o pestré výrazy a rozvité věty rozhodně není nouze. I přesto, že se jedná o poměrně triviální dějovou zápletku, která nezachází do popisů moderních technologií, ani politického uskupení. Tato jednohubka vás stejně bude bavit, protože je neotřelá, klasická, ale stejně něčím jiná.

Určitě se jedná o zajímavý začátek série, který má potenciál zaujmout i méně vášnivé čtenáře, protože jim nabízí kombinaci příjemné délky a dobrého čtiva. Osobně doufám v prudce stoupající kvalitu dalších pokračování a rozhodně doporučuji vaší pozornosti. Knížka za zkoušku určitě stojí. Já prozatím hodnotím 3.7 z 5. hvězdiček, protože mě namíchl lehce nedomyšlený konec! I tak musím přiznat, že i přes drobný škraloup si mě Martha Wells získala! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit, a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

VÝKONNOSTNÍ STAV SPADL NA 60 % A STÁLE KLESÁ!

Náš habitat měl standartní podobu. Sedm propojených kopulí postavených na pláni nedaleko úzkého údolí s řekou a o kus dál systém napájení a recyklace. Našel by se tu i systém na vyrovnávání prostředí, ale jelikož se vzduch dal dýchat, nebyly tu žádné uzamykatelné vzduchové komory. Z dlouhodobějšího hlediska se však lidem pobyt nedoporučoval. Jelikož nemám v popisu práce se o podobné věci starat, nezjistil jsem nikdy proč. 

Místo jsme vybrali pro jeho výhodnou pozici, uprostřed oblast, v níž probíhal průzkum, a také z toho důvodu, že okolní stromy rostoucí do výšky až patnáct metrů neposkytují ve svých řídkých korunách blížícímu se nepříteli mnoho příležitostí k úkrytu. Pochopitelně nikdo nepomyslel na tunel.

Ke vstupu do habitatu sloužily bezpečnostní dveře a centrální systém mi hned po přistání hlásil, že jsou jedny otevřené. Doktor Gurathin k nám už totiž mířil s pojízdným lehátkem. Oversová a Aradová udělaly, co mohly, a stabilizovaly Bharadwajovou natolik, že jsem ji mohl položit na lehátko a odejít s ostatními dovnitř.

Ange- Prokletá krev

Originální název: Sang Maudit 
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 440
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Ať žije nový král, i touha po pomstě!

Dokážete si představit Francii, ve které nikdy neproběhla slavná revoluce, jež by navždy vymýtila šlechtu? Dějiny této země tak zůstaly na věky věků, spjaty se smetánkou vyšší třídy.  Železná dáma dosud nebyla postavena a staré tradice se snaží o sblížení s moderními technologiemi. V této podivuhodné dimenzi se všechno připravuje na korunovaci Ludvíka XXIV., patnáctiletého chlapce, jenž má brzy usednout na trůn a rozhodovat o osudu svých poddaných. Jenže, zatímco jedni slaví, ti druzí se bouří. Konflikt monarchistů a republikánů je na spadnutí. A k všeobecnému zmírnění bojové vřavy nepřispívá ani skutečnost, že se kolem nadcházejícího panovníka uzavírá stále větší kruh spletitých intrik.

Tato éra je domovem Angeliky, na první pohled zcela obyčejné maturantky, která si užívá zaslouženého odpočinku před nástupem na vysokou. Ovšem prvotní dojem mnohdy klame, a to, co se zdá býti prosté, tak prosté zase není. Dívenka je totiž míšenec. Matka je významnou šlechtičnou, zatímco otec prosťáček z lidu. Panstvo na ni kouká skrze prsty a ti obyčejní si na ni naopak prstem ukazují, protože se ji dostává daleko lepšího zacházení, než je u místních Pařížanů zvykem. Nicméně její život plyne podle klidného vzorce, tedy až do doby, kdy se ji pokusily zabít dva nájemní vrazi z královské tajné bezpečnostní služby. Komu přešla cestu mladičká sedmnáctiletá dívka? Kdo touží vidět ji mrtvou?

Do metra se nahrnuly dámy z královského dvora ve Versailles. Kasaly nahoru své širokánské sukně vyšívané zlatem. Cestou ke svému spoji se proplétaly mezi muži v oblecích s mobilními telefony a ženami v trenčkotech vystupujícími z příměstských vlaků. Přes veškerou snahu pážat se krinolíny elegantních dam otřely o dva bezdomovce zachumlané do přikrývek, kteří jim to oplatili bohatou sprškou nadávek.

Procházející šlechtičny si s nadšením fotografovala skupinka japonských turistů, zatímco jim jejich průvodce šeptem prozrazoval ta nejznámější jména:

„Komtesa de Saint ‑Aignanová... markýza de Grammontová, tu jistě znáte, je to sestra věhlasné vévodkyně de Montesquieuové... madame de Guisová...“

Po schodech do metra scházela i sedmnáctiletá Angie Morettiová. Pobaveně si prohlížela skupinku Japonců, pak pohledem zamířila ke vznešeným dámám, za kterými se ve vzduchu táhl oblak parfému a spěchaly za nimi asistentky, které do telefonu potvrzovaly účast svých paní na plese ve Versailles.

„Člověk vážně nepochopí, proč musejí jezdit metrem,“ zabručela Angie za zády nějaká žena s lehkým venkovským přízvukem. „Chci říct, že kdybych měla tak drahou róbu a ty jejich peníze, objednala bych si limuzínu!“

Angie se pousmála. Pařížani tuhle podívanou už dobře znali, pro turisty byla však pokaždé překvapením.

„Za týden se koná korunovace krále,“ vysvětlila. „Pak přijdou na řadu plesy, oslavy a reprezentační akce. Silnice z Paříže do Versailles jsou věčně ucpané, takže dámy od dvora jezdí metrem. A protože premiér nedávno oficiálně zahájil provoz Královského expresu...“

„Ach ano, ten proslavený spoj, co pendluje akorát mezi Louvrem a Versailles,“ neodpustila si žena komentář. „Učený jen pro příslušníky šlechty. Na ten skandál si dobře vzpomínám...“

Mix trendů vdechl život nové fantastické dimenzi!

„Prokletá krev“ vzbudila ještě před svým uvedením na pulty českých knihkupectví hotový poprask. Mnozí ji totiž přirovnávali k „upírské Selekci“. Co se knize rozhodně upřít nedá je neotřelý námět, ale i fakt, že se jedná o stand alone počin, který je ve světle vzrůstajícího trendu sériových příběhů rozhodně příjemnou změnou a jakýmsi svěžím vánkem skrz Young Adult žánr.

Idea o spojení historie a modernity je svým způsobem zavádějící. Autorka se nebojí o vytvoření pořádné směsice napříč různými pod žánry literatury pro mladé. Magie, upíři, nadpřirozeno a pozměněné vnímání reality činní toto dílko vskutku výjimečným. Někdy se dokonce budete chytat za hlavu s němou otázkou v očích, zda takováto směska je předurčena k fungování jako jeden celek. Věřte, nebo ne, nakonec do sebe vše zapadá jako dobře předpřipravené puzzle, které budou bavit svého čtenáře od první, až do poslední stránky.

O půl hodiny později se Angie s Mattem ocitli na komisařství.

Angie už přestala z rány na krku téct krev. Celá se třásla a Matt ji musel cestou k okýnku ve stanici, kde požádali o pomoc, podpírat. Ovšem pracovníci stanice metra si historku vyslechli s nevěřícným výrazem na tváři. Nikdo nevěděl, jak na ni zareagovat. Matt byl otrávený jejich ne‑ schopností, takže zavolal taxík, aby svou kamarádku odvezl do nemocnice.

Angie ale odmítla. Místo toho je taxík vysadil před komisařstvím ve 20. pařížském obvodu. Jestli chce mít šanci na dopadení útočníků, musí jednat rychle.

Stěny úzké čekárny byly okázale obložené mramorem. Pod třemi obligátními portréty – mladým králem, regentem a ministerským předsedou – trůnila abstraktní busta představující Královskou moc vítězně vedoucí Francii.

Takže ti týpci tě sledovali,“ zašeptal Matt, když usazení na plastových židličkách trpělivě čekali, až na ně při‑ jde řada.

„Uviděli mě hned ve vstupní hale, řekla bych... u turniketů...“

„Ale znali tvý jméno,“ trval na svém mladík se zakaboněným výrazem. „A co to povídali! Že jseš ‚označená‘...? To je fakt divný...“

Dobrý nápad, ale poněkud kulhaví protagonisté!

Název knížky není jen prostým výkřikem do tmy. Dějová linie je skrz na skrz proklatá krví. Červená tekutina teče proudem, nechybí ani špetka násilí, která v občasných pasážích téměř hraničí s krutostí. Atmosféra neustálého strachu, útlaku a souboje o přežití ve světle mocných je více než jenom hmatatelná. Jen je trochu škoda, že koncept zdařile vykresleného prostředí narušují postavy, které působí poněkud plochým dojmem. Chybí jim trocha empatie, laskavosti a možná i reálnosti. Zkrátka tihle hrdinové si budou jen stěží získávat přízeň u cílové skupiny.

Bezesporu se jedná o počin, po jehož dočtení budete překypovat různorodými pocity. Poměrně čtivé dílo se značně nelogickým koncem si své příznivce zřejmě přeci jen najde. Za sebe mohu říct, že se jedná o perfektní relaxační jednohubku, kterou sloupnete na posezení. S klidem v duši hodnotím 3. z 5. hvězdiček a doporučuji vaší pozornosti, coby nenáročné čtivo třeba někam k vodě, či na chalupu! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu PalmKnihy za poskytnutí recenzní e-knihy, TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Vévodkyně de Noaillesová si svou dceru pozorně prohlížela od hlavy až k patě. Pak zjevně spokojená s tím, co vidí, prohlásila:

„Dceruško, přišel čas představit tě u dvora.“

Angie byla jako omráčená. Matka už rozsvítila displej telefonu a začala procházet svůj kalendář.

„Představení proběhne u příležitosti plesu Merkura ve čtvrtek večer ve Versailles,“ oznámila. „To znamená, že ve tři hodiny odpoledne budeš muset být nachystaná – ustrojená, učesaná, nalíčená, musíš vypadat jako někdo, kdo chce ve společnosti něčeho dosáhnout. Šaty na ples budeš mít s sebou v odpovídajícím zavazadle, o odvoz se postará mnou pověřená dáma. Na zámku budeme v sedm hodin večer, což by nám mělo poskytnout dostatek času, aby ses mohla připravit v šatně pro dvorní dámy, přístup do šatny s nimi domluvím. Doporučuji ti, abys s přípravami začala už v osm hodin ráno. Pošlu k tobě svého kadeřníka, vezme s sebou všechny potřebné věci a...“

„Možná,“ přerušila ji Angie.

Zoje Stage - Dětské zoubky

Originální název: Baby Teeth
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2018)
Počet stran: 360
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Omega 

Buď ona, nebo já, jedna z nás vyhraje!

Suzette a její dcera Hanna spolu nemají zrovna ideální vztah. Maminka a dceruška, zprvu by se mohlo zdát, že tyto dvě dívky budou spřízněnými dušemi. Jenže tak to není. Žena v domácnosti se zuby nehty snaží získat si přízeň svého dítka. Vymýšlí pro ni všelijaké hry, kreativní dílničky a kupuje jí drahé dárky. Barevné pastelky, voskovky, diáře a zarážky do sešitu. Krásné oblečení, hračky i oblíbené ovoce v čokoládě. Jenže ani jedna kapka nepadla na úrodnou zem. Holčička všechno odmítá, její tvář je stále bez výrazu a nic ji nebaví. K celkovému obrazu nepřispívá ani to, že školačka ve svých sedmi letech nevydala ani hlásku, ze všech vzdělávacích institucí byla kvůli svému problémovému chování vyloučena a nemá žádné přátele.

Jenže to se brzy změní. Jakmile odstraní svou zlotřilou matku z cesty, dostane to, po čem tolik touží. Bude mít svého milovaného tatínka, který jí tolik rozumí, jen a jen pro sebe. Zbývá jediné, sprovodit ze světa jeho ženušku tak, aby si toho nikdo nevšiml. Alex by totiž dvakrát nejásal, kdyby zjistil, že za tragickou smrt může jeho malá dívenka. Je čas sklapnou past jednou pro vždy a zbavit tátu zlé kletby.

Nech toho, to, když si Hanna usmyslela, že ji bude fixovat nemrkajícím pohledem. Nebo když se přiostřenými tužkami strefovala jako šipkami do zdi. Hanna měla spoustu výtečných nápadů, jak se zabavit, a bohužel většina jich byla totálně nemožná.

Možná, že se Hanna ještě stále zlobí za to, že jim došly banány. Ráno bušila pěstičkami do stolu a vztekle zírala na svou misku s cereáliemi, ve které chyběly. Nebo ji snad Hanna nemůže odpustit nějakou křivdu ze včerejška, z minulého týdne nebo snad z minulého měsíce?

Chtěli hodnou a milujicí dcerunku, mají psychopata toužícího po pomstě!

Debut americké autorky Zoji Stage již na první pohled zaujme svým netradičním námětem. Pouhé uvedení titulu na pulty českých knihkupectví strhlo masivní vlnu nadšení. Výtisky doslova mizely zájemcům pod rukama a nakladatel nestíhal dotisky. A není divu, to, co se na první pohled tváří jako průměrný thriller, však zaujme něčím daleko hlubším. Kromě mrazivé atmosféry, jež je naplněna touhou po krvi, tu lze natrefit i na fenomén rozpadajícího se ideálu. Na první pohled úspěšná americká rodinka, která si dokonale rozumí, totiž ve svém středu ukrývá opravdu ošklivého kostlivce.

Celou dějovou linií čtenáře provázejí tři pilotní postavy. Mamka, dcerka a tatíček. Ostatní protagonisté jsou spíše do počtu a vytvářejí celkovou kulisu dějového rámce. A i přesto, že by se na zpočátku mohlo zdát, že mužský hrdina bude hrát prim, není tomu tak. Ústřední roli si pro sebe uzurpovalo něžné pohlaví. Právě pohledy dvou hrdinek se neustále kapitolu, po kapitole střídají, čímž nabízí svému čtenáři dokonalý pohled do nitra obou charakterů a pomáhají k dotvoření toho správného prostředí.

Jestli mluvit odmítá… tak to vyžaduje jiného lékaře, než pokud mluvit nemůže.”

Suzette cítila, jak rudne. Jako by z ní někdo vymačkával život. „Já – my – nevíme co s tím. Už nemůžeme.“ Zalapala po dechu.

Lékař propletl prsty obou rukou a věnoval jí soucitný, pokřivený úsměv. „Behaviorální problémy můžou být stejně obtížně léčitelné jako ty fyzické, a možná ještě hůře.“

Přikývla na souhlas. „Pokaždé si říkám – dělám něco špatně?“

„Chápu, že je to pro rodinu náročné. Možná by se dalo zkusit… mohl bych vám doporučit dětského psychologa. Nedoporučoval bych psychiatra, alespoň ne dokud nebudeme vědět diagnózu. V tomto věku se příliš snadno předepisují léky a možná je to něco, co byste mohli společně odstranit.“

Kam až je ochotná zajít, aby dostala to, co chce?

Autorce se navíc nedá upřít velice chytlavý styl psaní, který svého adresáta zaujme již od první stránky a udrží si jeho pozornost do úplného konce. Lehké napětí, jenž je umně spojeno s očekáváním následného tahu jen podtrhne prvotní drama a dá knížce ten správný ráz. Důležitým středobodem celého příběhu je bezesporu jeho propracovanost, která jde v ruku v ruce s vývojem jednotlivých aktérů. Veškeré dění se upíná k reálnému sledu událostí, všechno to, co „Dětské zoubky“ popisují, jakkoliv to zní děsivé, se skutečně může stát. Dětičky totiž nemusí být jen roztomilý drobečci s andělskou tváří.

Tahle prvotina rozhodně stojí za to. Měli byste jí věnovat náležitou pozornost. Spisovatelka kromě rozboru pokřiveného ducha, kterého sužuje nemoc, klade důraz i na partnerské soužití. Vnitřní familiární vazby i vzájemnou důvěru, bez které se neobejde žádná slušná domácnost. Zpočátku jsem se zdráhala do knihy pustit, ale musím říct, že to byla chyba. S klidným srdcem vám jí doporučuji, hlavně pokud stejně jako já inklinujete k tomuto žánru. Myslím si, že 4. z 5. hvězdiček je adekvátním hodnocením! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Tak nebo onak, Hanně nedovolí, aby jí dál ničila život. Při odchodu se Suzette usmívala na okolní sestřičky. Odcházela ruku v ruce se svou dcerou, se kterou si vzájemně drtily dlaně v tichém souboji o to, která z nich dokáže stisknout bolestněji.

Teď už ale věděla, jak se jmenuje Hannina nová hra. Byla to hra Vyděsíme maminku. A proto bude schopná se bránit. I pod teplou sprchou jí ale při pomyšlení na její ďábelskou dceru vyskočila husí kůže.

Zuzana Strachotová - Devět nocí

Originální název: -
Rok vydání: 2019 (originál vydán -)
Počet stran: 384
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Fantom Print

Diktatura nebo demokracie, co vyhraje?

Šedé dny konečně pominuly, svítá na lepší časy. Sera a Lee si mohou užívat bezprostřední blízkosti. Jenže všechno není úplně černobílé. Zatímco oni riskovali krky i holý život pro záchranu Bloku, bašty rebelů, kteří se odmítají podřídit diktatuře církve. Jeho obyvatelé v tomto skvostném činu spatřují spíše svoji záhubu. Bez elektřiny, potravin a dodávky léčiv z druhé strany barikády nepřežijí ani první přízemní mrazíky. Vidina demokratického právního státu se tak, jako mávnutím kouzelného proutku rozpadá. Sídlo povstalecké skupiny zachvátily boje o moc a snaha prosadit si svou, ať to stojí, co to stojí.

Parker spolu se zbytkem svých věrných zorganizuje poslední zoufalou záchrannou misi, avšak při ní se přihodí něco opravdu hrozivého. Mocenská elita se nezastaví před ničím, aby získala nadvládu nad vším, co zbylo z kdysi prosperujícího světa. A aby toho nebylo málo, na území nevěřících směřuje smrtící bouře, která má tu moc srovnat všechno se zemí. Tři přátelé proto musí dát v sázku naprosto vše, aby uchránili svět před zkázou nevídaných rozměrů. Schyluje se k finální bitvě, která navždy změní osudy milionů.

Nenávidí je. Všechny je tak strašně nenávidí! Vzali mu všechno, ale tohle mu nevezmou. Jen na vteřinu před sebou znovu spatřil výraz v tváři umučené matky, již kněží popravili stejně jakou celou jeho rodinu. Jen na vteřinu znovu ucítil prst na spoušti, když zastřelil svou nejmladší sestřičku. Vše, co měl, zmizelo v jediné vteřině. Nenáviděl brány svého města, stejně jako ten bordel v Pajutě. I tu bábu, co té díře šéfovala. Byla to její vina. Nechali ji umřít.

„Zkapala v noci, panáčku. Nezvládla porod. Ale fracek po ní zůstal. Nejspíš bude tvůj,“ řekla.

Usmál se při vzpomínce na to, jak jí pěstí vyrazil půlku zubů. Ječela jako pominutá, přesto jí to bylo k ničemu. Nepamatoval si, jak zlikvidoval ostrahu, vše měl úplně zamlžené. První jasná myšlenka zaplála až při pohledu do krabice, odkud se na něj dívaly ty malé tmavé oči. Jeho oči. Byla na světě jen pár hodin a už neměla nic. Stejně jako on. Byli rodina. Poslední dva na celém světě.

Otočil se k té ženštině a jen s největším odporem vyštěkl otázku: „Kdy se narodila? Dostala něco k jídlu? Postaral se o ni někdo? Tak mluv!“

Krčila se na zemi jako ten největší lidský odpad. „F nofi. Nalodila fe f nofi,“ huhlala zkrvavenými ústy.

Debutová série české autorky, která se vyrovná světovým topkám!

Mladá česká autorka pokračuje ve své tvorbě. Po úspěšném debutu „Devět dní“ navazuje na již rozjetý příběh druhým dílem se stejnojmennou číslovkou. „Devět nocí“ vás tedy zavede přesně tam, kde jste v úvodu skončili. Jelikož start této nadupané série zanechal spoustu nezodpovězených otázek, které měly tendenci hlodat čtenáře hluboko v nitru, tak se již při rozjezdu pokračování naskytla naděje na jejich vyřešení. Doufat však bylo zcela marné. Spisovatelka své příznivce ráda napíná, takže si buďte jistí, že si ukoušete nejeden nehet, než některé z mnoha záhad přijdete na kloub.

Příběh navíc plyne světelnou rychlostí. Nevyskytuje se v něm téměř žádné hluché místo, všecičko sviští jako na drátkách. Jedna akce, střídá jinou. Bitvy, strasti, ale i politické pletichy, to, a ještě mnohem více v sobě ukrývá hluboké ponaučení, které vyplyne na povrch až těsně před koncem celé knížky. Zuzana Strachotová totiž barvitě vykresluje scénu z níž postupně odhaluje jen některé střípky, až ve výsledku vznikne barvitá mozaika skutečností.

Lee se rozhlédl kolem sebe a zkontroloval pozice obou bývalých Jestřábů, kteří měli se svými jednotkami na starost zneškodnění posledních agentů Citadely. Thomas Carter i John Hall drželi své muže rovnoměrně rozptýlené kolem budovy. Posunky jim naznačil strategii a přesunul se k jednomu z oken. Carter mu poslal dva muže, aby mu asistovali při otevírání okna a kryli ho. Stačilo se na ně jen podívat a zalitoval, že Stone není s ním. Na druhou stranu ho při vzpomínce na něj pokaždé zaplavila úleva, když si uvědomil, že jeho přítel jen o vlásek unikl smrti.

Lee trpělivě čekal na signál. Jakmile se z přední strany budovy ozvala palba, odpočítal na prstech tři vteřiny a jeden z povstalců vypáčil okno. Druhý muž přejel puškou prostor a pak uhnul na stranu, aby mohl Lee vlézt dovnitř.

Jakmile dopadl na podlahu, ucítil píchnutí, až se mu bolestí podlomila noha. Slabě sykl a na okamžik zapochyboval, jestli se neměl také nechat odvést do nemocnice. Zranění od ostrého úlomku kovu, jenž se mu při výbuchu granátu v přehradě zabodl zezadu do stehna, vysílalo i přes provizorní ošetření do těla vlny intenzivní bolesti. Jenomže představa, že tu někde běhají neobjevení agenti Citadely, nenechala jeho vojenské návyky na pokoji. Raději si tak přitáhl blíž k tělu břidlicově modrý kabát, který mu Rivera vnutil k zakrytí jestřábího stejnokroje. Poslední, co potřeboval, aby si někdo spletl jeho černý oděv s nepřítelovým.

Lee koutkem oka zahlédl, jak se za ním oknem soukají přidělení muži. V duchu zaúpěl. Jejich neohrabanost mu bude pouze přítěží. Mávl na ně, ať pouze kontrolují prostor, a sám se vydal dál mezi regály.

Dobře vykreslený postapokaliptický román s hromadou akčních scén!

Zpočátku máte pocit, že víte, kam se dějová linie asi tak bude ubírat. Jednání nejen pilotních postav vám přijde naprosto jasné a bezprostřední. Nenechte se zmást, čtěte mezi řádky, a především buďte pozorní k drobným detailům. Ony maličkosti jsou opravdu důležité, protože tvoří základ hlubšího poznání, jakési záhady, která čeká na to, až jí trpělivý čtenář přijde na kloub. Do oněch maličkostí bravurně zapadá i exteriér, který je v knížce popsán. Diktatura, skrytá trýzeň i ovlivnění propagandou je tu více než hmatatelné. Dobová atmosféra se vám rychle dostane pod kůži.

Zatímco vůči prvotině jsem si nechávala určitou rezervu se spoustou otazníků, zda si děj udrží svou kvalitu. Tak ukončení duologie nemohu vytknout absolutně nic. Snad jen podotknout, že toto dílo je velmi často zbytečně přehlíženo, dle mého skromného názoru by si nejen tato sága zasloužila o ždibíkem více pozornosti. Za mě naprosto jednoznačně úplné maximum 5. z 5. hvězdiček a striktní doporučení především pro fanoušky dystopií a postapokalyptických příběhů! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala autorce za poskytnutí recenzní knihy. Můžete si ji zakoupit na e-shopu eReading.cz a Fantom Print!

Trvalo to možná hodinu, než se jim podařilo obejít celou přehradu. A i když jeho hrdost trpěla, ke konci se už prostě musel nechat podpírat. Poslední desítky metrů viděl prakticky rozmazaně, a tak vděčně přijal pomoc. Koneckonců jim zachránil život a oba muži si to nejspíš uvědomovali. A co víc. Dokonce si toho vážili.

Do nemocnice vpadli zavěšeni jeden do druhého. Leeho krví nasáklý kabát změnil barvu na tmavě rudou a splýval s jeho jestřábí uniformou, takže když se dopotáceli do místnosti, která byla zařízena jako hlavní ordinace, ozvalo se hned několik výkřiků.

Jako první se k němu přiřítil Collins. Leemu stále ještě přišlo zvláštní vidět bývalého jestřábího medika v doktorském plášti. Hned za ním ho provrtaly důvěrně známé šedé oči. Sera byla v obličeji úplně bílá a na posteli seděla jen proto, že ji tam násilím přidržoval Rivera.

„Co se stalo? Jak rozsáhlá jsou zranění?“ zjišťoval Collins.

„Nic mi není,“ odpověděl Lee. A aby byla jeho potupa kompletní, omdlel.

Frances Hardinge- Kůže plná stínů

Originální název: A Skinful of Shadows
Rok vydání: 2018 (originál vydán -)
Počet stran: 408
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Knihy Omega

Dar nebo rodové prokletí? 

Makepeace se na první pohled jeví jako prachobyčejné děvče s nuzných poměrů, které společně se svou matkou žije u svých příbuzných, protože na vlastní střechu nad hlavou se jim zkrátka nedostává prostředků. Osud si s ní krutě pohrává na všech frontách. Každou noc se s křikem budí ze spáru nočních můr, ve kterých na ni někdo ustavičně znovu a znovu útočí. Právě pro její běsy je každý soumrak zamykána na hřbitově, kde se spolu s dušemi mrtvých musí postavit svým hrůzám tváří v tvář.

Ovšem jedné nenadálé události přeci jen čelit nedokáže. V okamžiku, kdy její maminka umírá náhlou smrtí je dívenka coby dlouho nechtěný vyvrhel poslána na panství svého otce, který se k ní nechová dvakrát vřele. V nehostinném panském domě, ale přeci najde spojence, svého nevlastního bratra Jamese, se kterým postupně odkrývají prohnilá rodinná tajemství, která jsou schopna zavrtat se svému hostiteli až do morku kostí. Poslání této divné famílie je přinejmenším hrozivé, dívka se proto musí rozhodnout buď zachrání sama sebe, nebo bude čelit tragickým následkům.

Musela se před ním chránit, byl prosycený šepotem. Ale okenice uprostřed nedoléhaly, jejich petlice byla rozbitá. Za škvírou mezi nimi se šklebila odporná noc, v níž se hvězdy houpaly a třpytily jako uvolněné knoflíky. Makepeace se opřela do okenic celou svou silou, ale noc vdechovala své přízraky do místnosti se stejnou intenzitou. Tváře jako z rozteklého vosku nebo rozplývajícího se dýmu se na ni s kvílením vrhaly ze všech stran. Makepeace si zakryla uši a pevně zavřela oči i ústa, protože věděla, že se chtějí dostat dovnitř, do její hlavy. Hučely a skučely jí do uší a ona se snažila jim nerozumět, nenechat ty vtíravé chorobné zvuky, aby se proměnily ve slova. Mezi víčka se jí vkrádalo bledé světlo, šeptání pronikalo do jejích uší a vzduch jejich přítomností zhoustl, takže se nedalo ani nedechnout. A když už to nemohla bez dechu vydržet…

Milovníci fantasy a nadpřirozena, zbystřete!

Dějová linie již je celý příběh umně proklát se zakládá na skutečných událostech. V popředí na první pohled fantaskního rámce lze totiž nalézt historický kontext občanské války, která sužovala Anglii ve 40. letech 17. století. Životy obyčejných lidí jsou poznamenány zoufalstvím, rozkladem a všudypřítomnou směsicí strachu, která jen umocňuje nejistotu dalšího dne. Zkáza, válečná vřava a ukrutná snaha přežít ve světě, kde naděje již dávno vzala za své jsou patrné na každé stránce, kterou otáčíte.

Autorka útočí především na smysly, což dokazuje i umně vykreslené prostředí. Mokřady, vřesoviště a rozlehlé usedlosti, to jsou jen střípky toho, co v sobě kniha ukrývá. O politické intriky, šarvátky a nějakou tu nekalou lest také nebude nouze. Král nebo Parlament? To je otázka, která zmítá celým dílem. Právě v těchto krušných chvílích musí mladá dušička bojovat nejen o holý život, ale také o svou budoucnost. Situace si žádá velkou dávku kuráže, trpělivosti a rozvahy, jen s těmito vlastnostmi lze uspět.

S nadlidským vypětím vůle zavřela oči a uzamkla se s Medvědem v temnotě. Byla to noc plná němých zvuků, protože její mysl v panice řvala stejně jako Medvěd.

Něco se stalo. Náhlý úder otřásl její myslí od základů. Na kratičký okamžik ucítila, jak se její duše scvrkla, a jen s velkým úsilím se zase narovnala. Paměť krvácela, myšlenky byly rozervané. Medvěd ji napadl.

„Takhle to dál nejde!“ prohlásil strýcův hlas. „Polovinu času tady leží jako mrtvola a druhou půlku… No vždyť jsi viděla! Zármutek ji připravil o rozum. Musíme myslet na naše děti! S ní nejsou v bezpečí!“

Chcete si vychutnat pořádnou duchařinu se špatkou dobové atmosféry?

Francis Hardinge je spisovatelkou, která se specializuje převážně na psaní mytologických děl. Proslavil ji především „Strom lží“, který si získal srdce nejednoho příznivce duchařských dílek. „Kůže plná stínů“ není v tomto směru výjimkou, přesto v sobě skloubí nadpřirozeno s kapkou pravdivých reálií, díky nimž si čtení ještě víc užijete. Za zmínku stojí také jazyk, respektive styl psaní, jež je přímo úměrný době, v níž se knížka odehrává.

I přes trochu rozvleklejší začátek a občasná hluchá místa, lze konstatovat, že se jedná o velmi povedený počin, který nadchne nejednoho milovníka kvalitní fantasy literatury. Perfektně graficky vyvedená obálka knihy je jen dalším malým bonusem k působivému vnitřku. Za mě dobré hodnocení v podobě 3.5 z 5. hvězdiček a doporučení zejména fanouškům série „Sirotčince Slečny Pellegriniové“. Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také zakoupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Následujícího večera, den po příběhu s vlkem vzala matka Makepeace bez vysvětlení na starý hřbitov.

V noci se kostel zdál stokrát vyšší, jeho věž se tyčila jako neúprosný obdélník naprosté černoty. Pod nohama cítily trsy trávy, která ve stínu hvězd působila šedavě. V rohu hřbitova stála malá, dlouho neužívaná kaple z cihel. Matka zvedla Makepeace dovnitř a do kouta malé stavby hodila hromadu pokrývek. 

„Nepůjdeme už domů?“ Makepeace se začaly ježit chlupy po těle. Něco se blížilo, něco bylo všude kolem ní. Cítila tu vtíravou blízkost, jako kdyby se její mysli dotýkaly pavoučí nohy. „Ne“ řekla matka. 

„Jsou tu přízraky!“ Makepeace bojovala se svou vzrůstající panikou. „Cítím je!“ S hrůzou poznávala ten pocit. Její noční můry začínaly stejným mravenčením děsu, stejným tušením plíživě pronikajícího nebezpečí. „Ti démoni z mých snů...“ „Já vím.“ 

V.A. Mahaněnko -Tajemství temného..

Originální název: Secret of..
Rok vydání: 2018 (originál vydán 2014)
Počet stran: 352
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Fantom Print

Figurka na šachovnici nebo osobnost?

Šaman je zdá se stále populárnější, kdekoliv se mihne, tam se začnou dít přímo nevídané věci. Má vskutku z pekla štěstí. Kdo to, kdy viděl, aby mladý neotrkaný zelenáč, a ještě navíc vězen získával tak lukrativní úkoly a šplhal vzhůru po společenském žebříčku doslova rychlostí blesku. Navíc, jako by se nechumelilo mu do klína spadne další hvězdná příležitost. Má totiž možnost, jako vůbec první hráč ze všech dobít mýty proklatý Temný hvozd, ale co když je jen figurkou na šachovnici v rukou někoho mnohem mocnějšího?  

Buď anebo, hackerovi nezbývá nic jiného než vzít osud do svých rukou a řídit se pokyny vývojářů. Na konci jeho dlouhé cesty ho buďto čeká nekonečná sláva, či hořký osten zklamání. Jedno už je však jisté, na pokoření prokletých plání bude třeba vybudovat neporazitelný manšaft a získat si jeho důvěru. Jenom silný vůdce může dovést svou jednotku k úspěchu a vyváznout z her osudu živý!

„Mahane, čekají nás ještě nějaká další překvapení, nebo už nám k tomu něco řekneš?“ Anastariina jednoduchá otázka zazněla v okolním tichu jako hrom a všechny kolem probrala z úžasu. Svět okolo nás pohltil jásot a křik. Hráči na vlastní oči spatřili draka, přečetli si oznámení o možnosti hrát za kartosskou stranu, a navíc po dlouhé a náročné bitvě ze sebe potřebovali konečně dostat všechny nastřádané emoce. Všichni najednou. Okolí se otřásalo všemožnými výkřiky jako: „No tohle! Drak!“, „Prý že už vymřeli, ale já ho viděl na vlastní oči!“ a „Kdo to sakra je?“ V okolí bylo tolik hluku, že jsem neslyšel ani sám sebe, natož abych se snažil o nějakou smysluplnou odpověď.

Jen pár hráčů přes hluk uslyšelo zvuk otevíraného portálu. Nedaleko palouku z portálu vyšel nový herold. Ustanovení nového císaře na trůn provází vytvoření celé jeho družiny kromě rádců, kteří se k císaři přidávají na jeho konkrétní přání. Mám dojem, že se celá záležitost zvládne za jeden den. Vývojáři si jistě pro takovou změnu vše dopředu připravili. Rozhlédl jsem se po davu hráčů, který hučel jako úl. Tisha vyvalenýma očima sledovala přicházejícího herolda. Dívka se stále neprobrala z šoku a dosud se jí nepodařilo pochopit, jak se ze dvou jejích nejbližších příbuzných stali vládcové dvou císařství.

Jen dobrý stratég dokáže vést vojsko k vítězství!

Již třetí díl veleúspěšné RPG ságy bohužel nepřináší žádné strastiplné objevy. Dějová linie se točí především okolo založení si vlastního klanu se všemi strastmi, které tato aktivita obnáší. Bloudí se tak v kruzích, doslova kolem horké kaše, ovšem i tak se tu najde prostor pro staré i nové tváře. Kniha čtenáře blíže seznamuje s tím, jak celý herní svět funguje a kam až sahají jeho virtuální chapadla. Jedná se totiž o multidimenzionální realitu, ve které je možné nejen oddávat se zábavě, ale taktéž vydělávat nějakou tu kačku. Avšak právě peníze jsou mnohdy trnem v oku, protože dokáží vnést zrnko sváru i mezi tu nejstmelenější grupu.

To, co knížka trochu postrádá jsou překvapivě klišé a levelování. Autor se snažil zacílit hlavně na politikaření a mezilidské vztahy, ve výsledku nicméně zapomíná na pilotní hybatel, a to na prachsprostý děj. Místy se příběhová linie až neskonale dlouho vleče, hutnou chvíli se až na Anastariino škemrání, které je opravdu velice otravné, nic neděje. No, a právě nejkrásnější dívka hry byla v tomto případě i nejotravnější hrdinkou široko daleko, ufňukaná a nervy drásající.

Nevím, zda to bylo rozbitým palácem nebo měsícem ve Vodnáři, ale při chůzi za císařem jsem necítil z odměny žádné vzrušení. Měl jsem pocit, jako by se má vnitřní zoo cítila pod psa a upadala do apatie. Především pohled na hrabivého křečka byl velmi smutný. Podle všeho měl cupitat za císařem v očekávání, že se mu do pacek dostanou nevýslovné bonusy. Realita nemohla být od představy vzdálenější. Jen tak seděl, smutně hleděl na zamračenou chamtivou žábu a slzy měl na krajíčku. Otevřel jsem seznam úkolů a prohlédl si je, abych nějak zahnal melancholii.

1. Noční teror vesnice. Vzácný. Splněno. Odměna: +400 reputace u provincie Krong, +500 zkušeností, +80 stříbrných, vzácný předmět od předáka.

2. Hon na temného koordinátora. Unikátní. Splněno. Odměna: +4000 reputace u Malabarského císařství, +4000 zkušeností, +10000 zlatých, vylepšující se předmět od císaře.

3. Poslední naděje, část třetí. Vzácný. (Čas, než se vlci znovu objeví: 2 měsíce a 21 dnů.)

4. Oko černé vdovy. Legendární. Úkol se zpřístupní po dosažení levelu 100.

 5. Cesta šamanismu, část třetí. Dokončení zkoušky pro získání titulu: vyšší šaman. Úkol pro šamany.

6. Nastolení spravedlnosti. Unikátní úkol pro šamany.

Třetí kniha představuje určitý mezník v akci napěchované sérii!

Bezesporu jako největší překvapení v dobrém slova smyslu se jevil Plinto a jeho postupně se vyvíjející osobnost. Ostatní prvky působily spíše jako klasická vycpávka na cestě k lepším zítřkům. Po výborném rozjezdu bohužel následuje mírná stagnace, která doufejme nebude mít dlouhého trvání. Méně, či více občasné překlepy ke vší té smůle zrovna nepomáhají navodit lepší pocit ze čtení.

I přese všechny výše nastíněné mouchy se, ale jedná o čtivé dílko, při jehož louskání zaplesá zejména fanouškovské srdéčko. Přes tři sta stran slupnete jako malinu, a i přes některé přešlapy si další Mahanovo dobrodružství užijete! Pokud patříte mezi milovníky počítačových her, nebo jenom chcete zkusit něco nového, tak směle do toho! Za sebe hodnotím obstojnými 3. z 5. hvězdičkami a těším se, na pokračování! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

No… Bude mi to muset stačit. Aspoň mám nový recept, když nic jiného. Doufal jsem však v hodnotnější odměnu. Výraz na mé tváři císaře rozesmál.

 „Rozhodně musíš zapracovat na své mimice. Vypadáš, jako by ti někdo právě navrhl něco nepřijatelného. Uvědom si, že úkol nalezení sklice mohl být klidně automaticky odebrán ve chvíli, kdy okolo Beatwicku vypuknul boj, ale já jsem se rozhodl, že si odměnu zasloužíš. Teď tě však čeká odměna jistě bližší tvému gustu, za splnění honu na mě samotného.

 “ Odměna za splnění úkolu: Hon na temného koordinátora. +4000 reputace u Malabarského císařství, +4000 zkušeností, +10000 zlatých, vylepšující se předmět od císaře.

Všiml jsem si, že mi v peněžence přibylo přesně deset tisíc. Tato odměna je osvobozena od třicetiprocentní daně. Rychle jsem si snažil spočítat, kolik bych na dani zaplatil, ale vycházely mi jen zlomky, a ne celá čísla. No nic.

„Na stole před tebou je pět předmětů, které by se ti mohly hodit,“ pokračoval císař. „Můžeš si jeden z nich vybrat. Žádný z těchto předmětů nenabízejí Triciniáni, ani kdybys u nich měl nejvyšší úroveň reputace. Vlastnosti předmětu však uvidíš, až si daný předmět vybereš. Dobře se rozmysli.“

Scott Reintgen- Nyxia

Originální název: Nyxia
Rok vydání: 2019 (originál vydán 2017)
Počet stran: 392
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: King Cool

Život je jen zboží, jako cokoliv!

Deset vyvrhelů dostalo od osudu přímo hvězdnou příležitost. Mají možnost vyhrabat se z chudoby, napravit staré křivdy, začít od píky. Stačí jen vyhrát vstupenku na Eden, planetu, jež se v mnohém podobná matičce Zemi. Místo, kde se těží tajemná nyxie. Inteligentní hmota, která dokáže, jak léčit, tak i zraňovat. Jenže právě díky téhle černé substanci je Babel comunications tou nejbohatší společností široko daleko. Pro své černé zlato a nebývalé zisky udělá doslova cokoliv. Třeba pošle deset mladých lidí bojovat na život a na smrt.

Osm vyvolených zajistí sobě, i svým bližním blahobyt, slávu a velký obnos peněž. Stanou se z nich milionáři. Vylodí se v nové éře. Dostanou možnost prozkoumat nové zákoutí. Má to však jeden háček, Adamity, humanoidní druh, který se v mnohém podobá člověku, ale svou bratrskou rasu nesnáší. Na své teritorium jsou ochotni vpustiti jen mladé mozky. Právě osmička nejlepších se má stát novým nástrojem v rukou oligopolní těžařské firmy. Ovšem, co když se za líbivým pozlátkem ukrývá druhá, méně příznivá tvář?

„Všichni víte, proč jste tady.“

U stolu je nás deset. Do jednoho přikývneme, jako bychom v tom měli jasno.

Na opačném konci konferenčního sálu stojí osm nejbohatších mužů a žen světa. Včera večer jsem si půjčil od Pjeje telefon, abych si je prohlídl. Babel communications. V roce 2036 spolkli Google. Na jednomu blogu se píše, že už pěknou řádku let jsou takovým stínem NASA. Ať dělají cokoliv, vypadají při tom dobře. Všichni mají na sobě stejný oblek v uhelné barvě. Dress code s kouřovým nádechem. Z naleštěných bot a ramen přímo čiší investiční síla.

Jenže to už se světla v sále, místnost sama i celý svět obracejí k muži, který se právě chystá promluvit. Marcus Defoe. Je taky černoch, ale mezi náma dvěma je propastný rozdíl. Zatímco já jsem polovinu svého života prožil tak nějak mimo, v bezměsíčné noci, tenhle člověk ovládne každou situaci, do které vkročí, V celém jeho postoji je něco královského. Jak se naklání, jakým tonem mluví, jak se přímo nese. Zamíří k nám a mou myslí se mihne záblesk pantera. Celý se leskne a září, takže si skoro nevšimneme drápů.

Meziplanetární hrátky o to, jak neztratit své vlastní já!

Nakladatelství „King cool“ řečeno moderním jazykem opravdu válí. Po veleúspěšné knize „Medvěd a slavík“ obdařuje své příznivce neméně vydařenou novinkou z mezigalaktického prostředí. První díl trilogie s názvem „Nyxia“ vás již na první pohled zaujme svou neotřelou obálkou. Jenže může toho svým čtenářům nabídnou daleko více než jen krásný zevnějšek. Ostatně hodnocení na goodreads, které dosahuje bezmála plného počtu bodů mluví samo za sebe. Jestli se řadíte mezi hrdé fanoušky „Hunger games“, „Akta Iluminae“ nebo „Lovu stínů“, tak byste si tuto chystanou pecku rozhodně neměli nechat ujít.

Jedná se o neuvěřitelně čtivý příběh se spoustou emocí, které přetékají skrze stránky knih a zarývají se svému čtenáři přímo do srdce. O spletité vztahy, či neočekávané zvraty se autor postaral opravdu na jedničku. Myslíte si, že jste kápli božskou a víte, kam se bude děj dál ubírat? Omyl, protože zatímco vy marně spekulujete o dalších možných, či nemožných krocích svých oblíbenců, Scott mezitím rozehrává novou scénu, která zboří všechny dosavadní mýty.

Dá se to hrát na hodně způsobů. Můžu být zticha a mít oči a uši otevřené. Asi bych hodně odpozoroval, ale ostatní by mě taky mohli mít za špiona. Nebo si taky můžu vybrat ty nejsilnější soupeře a těch se držet. Nebo se můžu přidat do party, a třeba radši do dvou.

Někdo mi poklepe na rameni a já málem přepadnu přes zábradlí. Poznávám toho kluka u ranní schůzky. Jednoho z těch dvou, kdo sebou trhli při slově rakovina. Možná je tu ze stejného důvodu, jako já. Možná má doma někoho, jako je moje máma, někoho, kdo potřebuje pomoc, kterou jim zajistí smlouva s Babylonem. Vypadá, že je ze středního východu. Jeho oči jsou plejádou hnědi. Různé odstíny, poskládané jako puzzle. Kůže pod i nad maskou má docela tmavý nádech. I přes celý ten konvertor je vidět, že se usmívá.

„Ahoj“, začíná váhavě. Pozdrav doprovodí zdvořilým pokývnutím, jako by se bál, že zařízení nebude fungovat. „Jmenuju se“ – ukáže si prstem na hrudník – „Bilál“. Pokyvuji hlavou a napřáhnu k němu ruku „Emett“.

Pozdravíme se. Podívá se přes zábradlí. „Vau, docela výška. Obrovská loď co?“ „To teda jo. V Detroitu nic takového nemáme.“ Odpovídám a měřím si tu vzdálenost.

Máte rádi nové dimenze, špetku napětí a mládí v akci?

Velkou pochvalu spisovatel zasluhuje zejména za vykreslení hlavních postav. Prim tu hraje Emett, mladý dospělý, který je správný klaďas celým svým coulem. Nicméně ani on není bez chybičky. Marně se snaží zapadnou do kolektivu, získat prvenství v náročném konkurzu, a přesto zůstat sám sebou. Ti mocní z něj totiž chtějí mít bezduchý živý nástroj, prostřednictvím nějž mohou popravovat své nepřátele, avšak on se zuby, nehty drápe na světlo.

Sečteno a potrženo, jedná se o obstojný úvod do dobře vypadajícího sci-fi trháku. Dějová linie má stoupající tendenci a protagonisté vám přirostou k srdci. Jestli hledáte něco nenáročného, ale plného akčních scén. Tak rozhodně dejte této novince šanci. Na pulty českých knihkupectví se dostane někdy v půlce února. Za mě solidních 4. z 5. hvězdiček jako příslib do budoucna! Prostřednictvím této recenze bych chtěla velmi poděkovat e-shopu KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také předobjednat a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!

Znovu se obrátím na Defoa. „A co se stane, když to neudělám? Půjde k soudu?“ Defoe zavrtí hlavou. „Takhle primární právo nefunguje. Když hlavní poškozený odpustí, pak musí odpustit všichni.“ „Takže co? Zavřete ho?“

„Jistěže ne,“ Defoe se zatváří, jako by odpověď byla všem zřejmá. „Vrátí se ke svým povinnostem.“ Pevněji sevřu meč v ruce. „To není fér.“ „Tak to naprav,“ odpoví. „Nemůžeš si stěžovat, že to není fér, když soudcem jsi ty sám.“  Takže, buď ho zabiju já, nebo bude osvobozen? To je pitomost.“ „Pokud chceš vynést rozsudek, tak prostě máchni tím mečem.“

Na ramenou cítím váhu Defeovy výzvy. Chce po mně příliš, Doktor Karpinski se dívá ven z místnosti, už teď je napůl duchem. Je to jen další test. Babylon chce zjistiti, jak se zachovám v roli soudce. Dokud bude Karpinski naživu, jeho temný čin mi bude pouštět žilou, oslabovat mě. Stejnými chodbami jako já se mnou bude kráčet možný vrah. Mohl by zaútočit znova. A příště se mu to může podařit.

„Tohle je jediný způsob?“ Přiložím mu čepel na krk. Karpinsky na ten dotyk kovu vůbec nezareaguje. Je už tak napůl mrtví. Defoe přikývne na souhlas. „Ano, jediný způsob“. Zopakuje po mně. Přikývnu, jako že to chápu. Rozhodnutí je snadné. „Jsi to nejlepší ze mne, a to nejlepší z mámy.“ A je to pravda, protože táta řekl, že to tak je. Nechám meč spadnout na zem, Zazvoní Karpinskimu u hlavy jako porušený slib.

Z psance je najednou hrdina!

Daniel Mahan, nadějný specialista si kvůli klukovské sázce musí odpykat pár let za mřížemi. Jenže věznice jsou přeplněné, a tak se ke slovu dostává pokrok moderní doby. Je přiřazen do virtuálního dolu, kde se má osm let lopotit nad těžkou prací. Nicméně, by to nebyl on, aby se z každého problému hned tak nevyvlékl. Postupnou pílí si vylepšuje reputaci u vězeňských dozorců, díky čemuž získá unikátní příležitost, částečný lístek ke svobodě. Otevřou se mu dveře do klasického herní dimenze, kde je oprávněn pobývat po zbytek svého trestu odnětí svobody pobývat coby klasický hráč, jediné, co ho prozrazuje je příšerná rudá čelenka.

Jeho kroky ho zavanou do malé vesničky Beawick, rozkošná krajina, pár domečků s doškovými střechami. Nic neobvyklého, zkrátka místo, kde lišky dávají dobrou noc. Kromě procházek do lesů a návštěvy místních starousedlíků se tu nic moc podnikat nedá. Avšak první dojem je opravdu klamnou záležitostí. Tiché místečko skrývá děsivé tajemství v podobě obrovské příšery, která vesnici i její lid demoluje, krade jim dobytek a děsí jejich ratolesti. Zdá se, že šaman je tím posledním, kdož může sjednat nápravu, dokáže se postavit příšernému zlu a uspět?

Zpráva pro vězně! Získal jste respekt dozorců dolu Pryke a budete přesunut do hlavního herního světa.

Máte možnost vstoupit do adaptačního scénáře: Guvernérův hrad. V guvernérově hradu musíte zůstat po dobu: 2 měsíců a 26 dnů. Vaše role: Hradní řemeslník. Podmínky: osmihodinový pracovní den, po šesti odpracovaných dnech máte nárok na jednodenní volno, týdenní plat, provincii Serrest odevzdáte veškeré předměty, které po dobu adaptačního scénáře vyrobíte, možnost zvyšování všech profesí až na třicátou úroveň včetně – hrazeno guvernérem.

Odměna za zúčastnění se nabídnutého adaptačního scénáře: respekt provincie Serrest a dva vzácné předměty. Pokud adaptační scénář odmítnete, systém vás přidělí do náhodné osady v císařství Malabar a vaše reputace u provincie Serrest se sníží na úroveň: nenávist. Máte zájem zúčastnit se adaptačního scénáře Guvernérův hrad?

Staré legendy a mýty povstávají z popela zapomění!

LitRPG je, jak se zdá hitem roku 2018, útočí na potenciální čtenáře doslova ze všech koutů. A co je vskutku zvláštním faktem, oba nejznámější autoři pocházejí z Ruska. Za několikadílnou sérii „Cesta šamana“ stojí Vasilij Mahaněnko, jehož druhou knihu vydalo nakladatelství Fantoprint. Jenže, to ještě zdaleka není všechno, jelikož si pro své příznivce nachystal celkem devítidílné dobrodružství, se kterým hodlá dobít nejeden knižní žebříček.

 Oproti úvodu do série, který se nesl spíše v duchu seznamování se s prostředím a postupným, pochopením, jak se věci mají a sžíváním se se všemi charaktery. Druhý díl nezahálí a vrhá vás přímo doprostřed dějové linky. Jste vydáni napospas hlavnímu „rozhraní“ a teprve v něm začíná ta pravá a nefalšovaná jízda. Klany, draci, magie, to jsou jen střípky toho, co autor tak bravurně sype z rukávu. Staří známí se opět dostávají ke slovu, i když trochu okrajově, protože prim patří především novým charakterům, jež budou v budoucnu opravdu nepostradatelní.

 „Nerad bych byl příživníkem. Pokud bych vám mohl s něčím pomoci, jen mi řekněte a já to provedu. Můžu nosit vodu, sekat dřevo nebo okopávat zahradu…“

„To ne, o to se postarají mí pracovníci. Předák píše, že nejste nováček ve vaření,“ Elizabeth se odmlčela a já jsem ztuhl v očekávání. Úkol spojený s profesí! To je sen každého hráče! Nedokážete si ani představit bonusy, které se k takovým úkolům vážou! Elizabeth zaváhala, ale po chvíli to vypadalo, že se rozhodla a řekla: „Nejsem bohatá žena, proto nezvládnu krmit další ústa. Budete se o svou potravu starat sám?“ Její pohled sjel na mou červenou čelenku a dodala: „Chci vás také požádat, abyste bez pozvání nevstupoval do mého domu.“

Zpráva pro hráče! Byl vám zamezen přístup do domu Elizabeth, vdovy po bývalém předákovi Beatwicku. Pokud porušíte tohle omezení, bude vám zaznamenáno jedno porušení podmínečného propuštění. Přejeme příjemnou hru!

Elizabeth se otočila a vrátila se do domu. Zůstal jsem na verandě smutně stát. Tak jsem se těšil na nějaký úkol a na NPC, které se ke mně bude chovat přátelsky… Jak jsem mohl zapomenout na svou čelenku? Díky ní mě budou ostatní podezřívat. Bývalý kriminálník, co jste čekali? Co kdybych začal všechny okolo zničehonic zabíjet nebo všem krást peníze? U těch bývalých zločinců nikdo neví! Postup na vyšší levely nebude až tak úplně jednoduchá záležitost. Přitom jsem měl v plánu během následujících tří měsíců získat plněním nejrůznějších úkolů alespoň deset nebo i dvacet levelů. To je smůla. S tak prekérní situací budu muset co nejrychleji něco provést.

Epická herní sága nejen pro nadšené gamblery!

Kvalita a umění psát se rozhodně nezapře. Nové prvky, které tak krásně dokreslují už tak znamenitě vybudovaný exteriér nenechají žádného milovníka fantasy v klidu. Najdete tady všechno, co milujte. Od okřídlených tvorů, až po dechberoucí schopnosti. Sympatické charaktery, kteří se rozhodně nechovají divně, dětinsky, ani střeštile už jen dokreslují celkový čtenářský zážitek. I když je pravda, že snaha celý příběh zamotat a splést dohromady, místy způsobovala trochu nešvár. Jelikož jste se snadno mohli ztratit ve jménech a ve vztazích charakterů k sobě navzájem.

Toto dílo má mnoho kladných stránek a rozhodně studnici potenciálu. Ovšem i pár much by se v něm našlo. Jistě každého vytočí, když je ze své oblíbené knížky násilím vyrván uprostřed epické chvíle, a právě tento nešvár se bohužel spisovateli nepovedlo zvrátit. Konec totiž působí opravdu značně nelogicky, jako by byl šitý horkou jehlou. Jistě, jedná se o ságu na pokračování, ale i tak. Tohle si prosím pro příště odpusťte, nebo nebohý fanoušek dostane infarkt. I přes tento drobný škraloup se jednalo o skvělé čtivo, kterému patří pozitivní hodnocení v podobě 3.7 z 5. hvězdiček a moje vřelé doporučení! Touto recenzí bych velmi ráda poděkovala e-shopu eReading.cz za poskytnutí recenzní e-knihy,TAM si můžete také přečíst i samotnou ukázku z knihy!

Když jsem se prohrabal předměty, vložil jsem je zpět do batohu, popadl jsem paličku a vydal se do noci. Vývojáři Barliony dobře věděli, že mnoho hráčů má čas na hraní jen později večer. Z toho důvodu byly noci jasné s docela dobrou viditelností. Udělal jsem pár kroků od vchodu do altánu a zaklel jsem. Já mám teda štěstí! Beatwick asi byl na seznamu těch několika míst, kde noci nebyly tak úplně jasné! Neprostupná temnota přikryla vesnici jako deka a viditelnost byla omezena jen na pár kroků. Plán najít důl vzal za své. Neměl jsem chuť klopýtat neprostupnou tmou. Posadil jsem se na lavici, opřel se o zeď a zavřel oči. Neozýval se štěkot ani křik NPC, které teď pokojně spaly ve svých domovech. Noc byla jako stvořená na vycházku a dýchání čerstvého, čistého vzduchu přinášejícího vůni borovic či jedlí a kyselý pach nějakého zvířete. Zvířete? Okamžitě jsem otevřel oči a jen několik metrů před sebou spatřil nerozeznatelný mrak, ze kterého mým směrem žhnuly rudé oči. Co to…? Vybral jsem ten mrak a snažil se zjistit jeho vlastnosti. Potřebuju vědět, co mám dělat!

Vlastnosti objektu: skryté.

 Skryté? Jak je to možné? Skrývat vlastnosti stvůr bylo v Barlioně nemožné. Minimálně doteď. Celá hra byla postavena na schopnosti zjistit vlastnosti stvůry, aby proti ní mohl hráč zvolit tu nejlepší možnou taktiku. Musím se podívat do manuálu nebo na fórum. Které stvůry můžou mít skryté vlastnosti a jak je to vlastně vůbec možné? Na to bude čas později, právě teď mám k řešení palčivější problém. Co ta věc přede mnou chce? Pochyboval jsem, že by ta ke mně stvůra cítila přátelské pouto. Dalším z mnoha pravidel Barliony byl fakt, že agresivní stvůry měly rudé oči. Neutrální nebo přátelské stvůry mohly mít jakoukoli jinou barvu očí, kromě rudě červených. Na mě hleděly dva rudé světlomety a budoucnost se zdála být velmi nejistá

Co je to vlastně soukromí?

Svět moderní doby se již kompletně celý utápí v moderních technologiích. Chytré telefony, bezdrátová sluchátka, tablety, a dokonce i automatický regulátor osvětlení. Nic už lidstvo nepřekvapí, nebo ano?  Právě do téhle globální vesnice přichází přelomová aplikace „Freemee“. Toužíte po lepším životě, karierním růstu, kráse, či snad stipendiu? Všechno je naprosto dosažitelné, stačí jen párkrát kliknout. Mobil vám bude milerád nápomocen k radikální změně. Přístroj poskytuje svým uživatelům užitečné podměty k tomu, aby byli ještě lepší. Stačí se jen řídit jeho pokyny. Navíc za každý splněný cíl přichází odměna v podobě bodů popularity. Čím výše v žebříčku jste, tím lepší výhody na vás čekají. Elektronika, poukázky nebo i peněžní ohodnocení, to vše si lze díky své dokonalosti opatřit.

Jenže inovace jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Ony vědí úplně všechno, od značky sprchového gelu, který nejčastěji používáte až po vaše skryté tužby. Avšak problém nastane, až se o sebe sama začnete více zajímat. Dokud poslušně plníte rozkazy, neděláte problémy a snažíte se zapadnout, tak vám nic nehrozí, jenže až vystrčíte růžky, tak půjde o víc než jen o svobodu projevu. Internetový magnát je mocný, ale pořád je tu Zero, tajemný cizinec, se kterým si není radno zahrávat.

„Máš v tom šutry“ zaúpí Cynthia Bonsantová, když k pracovnímu stolu svého nového souseda dovleče stěhovací krabici. Ta věc jí téměř vykloubila ramena.

„Mám tam pořádnou dávku parádních reklamních dárečků“, nadšené vysvětluje Jeff. „Testovací výrobky pro oddělení techniky.“ Z krabice plné technických přístrojů a kabelů vytáhne plasmovou káču ve tvaru panáčka s mrkacíma očima.

Oddělení techniky! Cynthia si rukou podrážděné pročísla krátké střapaté vlasy, které jí okamžitě zase začnou odstávat všemi směry. Bezděčné se opět pokouší účes uhladit, zatímco pohledem bloumá po nové rozlehlé kanceláři, kam byli nahnáni novináři pro tištěná i on-line vydání Deníku. U šesti dlouhých řad stolů si staří i noví kolegové čile vybalují své krámy, vrší je na hromádky, rovnají jako u expedičního pásu v nějakém velkoskladu kancelářského zboží. Jedna obrazovka vedle druhé. Mezi nimi zapojuje tým z počítačového oddělení poslední kabely, které z přístrojů visí jako vnitřnosti. Do místnosti vcházejí další kolegové s krabicemi v náručích, tlačí se davem a hledají svá místa. Z obří Stěny plné monitorů v čele sálu na ně pomrkává směs obrazů ze zpravodajství, webových stránek a sociálních sítí celého světa. Pod tím bliká zpráva pro nováčky.

Nová generace se ocitá v zajetí svých vlastních výtvorů!

Bestseller letošního roku z nakladatelství Omega je mladším bratrem „Blackoutu“ o kterém se v poslední době opravdu hodně mluvilo. V jistých rysech je tento thriller jemu podobný, ale zároveň si striktně udržuje svou linii. Téma, které si tentokrát Marc Elsberg zvolil je doslova všeobjímající dotýká se totiž naší každodenní rutiny. Dvacáté první století je érou pokroku, jsme zvyklí spoléhat se na stroje, jako na sobě rovné pomocníky, ale co když nám přerostou přes hlavu? Zamýšleli jste se někdy nad tím, že vaše rozhodnutí možná nejsou tak úplně vaše? Domníváte se, že SMS konverzace, či chatování je čistě soukromou záležitostí? Omyl, Velký bratr se dívá!

Rakouský spisovatel zas a znovu ukázal, že psát opravdu umí. Navíc je jeho tvorba spojena s aktuálními tématy, která společnost už od nepaměti rozděluje na dva tábory příznivce a odpůrce. Nejinak je tomu i teď. Postavy totiž působí až děsivě reálně, jsou to běžní lidé z masa a kostí, tak jako vy nebo Já. Prim tu hraje Cyn, novinářka ve středních letech, jež je k bezduchým přístrojům spíše skeptická, nevkládá do nich svou důvěru a už vůbec se jí nelíbí jejich prudký vzestup. Její dcera je však přesným opakem, ráda zkouší nové věci a do všeho se vrhá po hlavě. Ovšem její touha zapadnout do prudce se rozvíjející společnosti se jim oběma stane osudnou. Matka i její dospívající dítko jsou vtaženy do víru intrik, přetahování a boje o moc. V sázce je naprosto vše, včetně jejich hlav. 

„Dron... útočí na něj dron…“ koktá Jeff.

Také Cyn teď' poznává prezidenta Spojených Států. Připravuje si míček k odpalu. Vedle něj Stojí jeho žena, na dalších dvou odpalištích do míčků bez valné chuti mlátí jejich dvě děti. S odstupem několika metrů od prezidentské rodiny se za svými tmavými brýlemi nudí pět osobních strážců.

„Tyto záběry z místa prezidentovy dovolené se už několik vteřin vysílají živě na internetu.“ brebentí vzrušený televizní moderátor z videostěny. „Krátce předtím byla veřejnost a média na tuto akci upozorněna přes sociální sítě organizací jménem Zero.  Zatím nevíme. jak ten dron překonal bezpečnostní opatření – nemluvě o tom. co má Zero v úmyslu!"

jak se letící kamera řítí na prezidenta USA. Cyn se rozbuší srdce. Copak to tam nikdo nevidí? Někteří kolegové polekaně vykřiknou. Dokonce i stěhováci přerušili práci a civí na videostěnu.

Prezident se rozmáchne. odpálí, hledí za míčkem. Zarazí hlavu hole do trávy a něco za míčkem volá. Nic milého, usoudí vzhledem k jeho úšklebku Cyn. Vtom prezident zkřiví tvář. Napřahuje paži, ukazuje prstem přímo na kameru. obrací se k ochrance. pak vybíhá ke své ženě a šokem strnulým dětem. Za ním uhání několik členů ochranky. Z lesa vystřelí dva tmavě terénní vozy. Jejich pneumatiky rozrývají trávník. zatímco se bodyguardi ochranitelsky vrhají na prezidenta a jeho rodinu.

Smyšlený román, nebo hořká pravda naší doby? 

Napětí, záhady, konspirační teorie, i tak by se ve třech slovech dalo popsat to, co si Marc pro své čtenáře nachystal. Tahle knížka vás pohltí a jen tak nepustí. Je úplně fuk, že je situována do Londýnské metropole, protože to, oč v ní běží je naprosto totožné, ať jste, kde jste.  Snad jedině na Severním pólu byste se při troše štěstí mohli vymanit z vlivu „vyšší moci“, i když kdo ví. Její oči a uší jsou zkrátka všude a zároveň nikde.

Pokud se pídíte po kvalitním čtivu, jistě po téhle cihličce sáhněte. Garance pár probdělých nocí je příjemným bonusem. Po tom, co se dostanete na konec, budete mít až nezdravé nutkání stáhnout si soubor pro šifrování dat. Otázky se vám budou v hlavě honit jako včely v úle, protože tohle není tak úplně fikce. Za sebe mohu s klidem v duši prohlásit, že to byla jedna z nejlepších knih, co se mi v roce 2018 dostala do rukou. Takže nikoho nepřekvapí maximální hodnocení 5. z 5. hvězdiček! Prostřednictvím této recenze bych velmi ráda poděkovala knihkupectví  KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí recenzního výtisku! TAM si knihu můžete také koupit a to za velmi dobrou cenu, která se rozhodně vyplatí!  

Cyn ještě několik minut naslouchá vzrušeným hlasům svých Kolegů, dokud jim nedojde, že legrace skončila. Z prezidentova prázdninového sídla už žádné další nepovolené záběry nepřicházejí. Stěhováci zalezou zpátky pod psací stoly, aby připojili kabely a dotáhli poslední šrouby.

„A teď?“ zeptá se Jeff

„Teď mi z toho vytvoříte příběh!“ odpoví Anthony. Je to chytrý muž v Cynině věku, manažer a ekonom, který by rád byl kreativcem, jak prozrazují jeho šaty a účes. Majitelé ho na jeho místo dosadili. aby mediální skupinu „dovedl do budoucnosti“, která samozřejmé spočívá v internetu. „Jeffe, Charly, vy budete pátrat po Zerovi. Vyhrabejte všechno, co jen dokážete najít! Cyn pokryje vyšetřování."

„Internet není můj obor.“ připomene mu. zatímco on se prohrabává stěhovací krabicí. Aniž by vzhlédl. opáčí: „Internet je oborem vás všech.“

„Žádní mrtví. žádní zranění.“ soudí Charly pramálo nadšeně. „jestli to bylo všechno. bude pozítří po vzrušení.“ „Ale do té doby z toho vyždímáme. co se dá“ zvolá Anthony rozčíleně, zatímco mu paže vězí v bedně. „Kde jen jsou?“ mumlá. „Aha, tady!“

Hrdě zvedne tři malé krabičky. Spěšně je rozdá Cyn. Charlymu a Jeffovi. „Abyste ten příběh mohli prezentovat moderně“! vysvětluje.

„Člověče, boží! raduje se Jeff „Ty nové brýle!“ Prsty bryskně roztrhne obal. Vytáhne brýle a okamžitě si je nasadí. Dalším pohybem hmátne po chytrém telefonu na svém stole.